Proti minulému sčítání sice Středočeský kraj jako celek vykázal vůbec nejvyšší přírůstek počtu obyvatel ze všech krajů České republiky, ale dopady dlouhodobě se zhoršující věkové struktury budou nepříznivě ovlivňovat populační vývoj v příštích desetiletích.

Dalším faktorem, který působí trvale na vývoj středočeské populace je chybějící krajské město i dvě okresní města, která by společně přitahovala mladší populaci ze svého zázemí. Nižší podíl městského obyvatelstva oproti všem ostatním krajům České republiky tak působí degresivně na věkovou skladbu; ve městech je zpravidla vyšší podíl mladých lidí a tím i relativně více žen ve fertilním věku, což pak dává určité záruky příznivějšího populačního vývoje, než je tomu ve venkovském osídlení.

Pozitivním jevem mezi posledními dvěma sčítáními bylo zvýšení počtu obyvatel ve Středočeském kraji o více než 9,5 tisíce osob. Je to vůbec absolutně i relativně nejvyšší přírůstek obyvatel od roku 1991 ze všech krajů republiky.

Na tomto přírůstku se podílelo celkem šest okresů kraje (Kladno, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha - východ a Praha - západ). To je další pozitivní fakt, protože v minulém intercenzálním období (1980-1991) došlo, kromě okresu Příbram, ve všech ostatních jedenácti okresech k úbytku počtu obyvatel.

Ze jmenovaných šesti okresů mají okresy Praha - východ a Praha - západ, které sousedí s územím Hlavního města Prahy, přírůstky obyvatelstva velmi výrazné ( + 3,5 tisíce osob, resp. + 8,2 tisíce osob).

K příznivému vývoji přispěl v těchto dvou okresech zejména poměrně výrazný nárůst bytové výstavby, který se projevil ve značně vysokém pozitivním saldu migrace v období 1991 - 2000. V okrese Praha - východ představoval přírůstek obyvatelstva stěhováním za toto období celkem 5 010 osob a  v okrese Praha - západ celkem 8 693 osob. I zde se ovšem do populačního vývoje promítají některé negativní demografické jevy. Dokladem je např. snížení podílu věkové skupiny 0-14 let  v období mezi sčítání 1991 a 2001 na okrese Praha - východ z 20,1 na 15,7 procentního bodu a na okrese Praha - západ z 19,6 na 16,3 procentního bodu. V obou okresech došlo v období let 1991-2000 i k poměrně značným úbytkům obyvatel přirozenou měnou. V okrese Praha - východ byl v tomto období zaznamenán přirozený úbytek o 3 042 osob a v okrese Praha - západ o 2 653 osob.

Poměrně výrazný přírůstek počtu obyvatel zaznamenal v období mezi posledními sčítáními i okres Mladá Boleslav, kde se počet obyvatel proti roku 1991 zvýšil o 2 654 osob.

V šesti okresech kraje došlo proti roku 1991 k úbytku počtu obyvatel. Nejvyšší úbytek zaznamenaly okresy Kolín (o 2 082 osob), Kutná Hora (o 1 622 osob) a Benešov (o 1 263 osob). Je to mimo jiné i důsledek zhoršujícího se věkového složení obyvatelstva jak v těchto okresech, tak i v souhrnu v celém Středočeském kraji. Ukazuje na to i trvale rostoucí průměrný věk obyvatel v okresech i v celém kraji. Průměrný věk obyvatelstva ve Středočeském kraji vzrostl o více než dva roky z 37,0 let v roce 1991 na 39,1 roku v roce 2001.

Z národnostního hlediska je území Středočeského kraje poměrně homogenní a stabilizovanou oblastí s výraznou převahou obyvatel české národnosti, kteří se na celkovém počtu obyvatel v kraji podíleli 95,7 %. Významnější podíl má ještě obyvatelstvo slovenské národnosti, které se na celkovém počtu obyvatel v kraji podílí 1,4 %. Podíl ostatních národností se pohybuje v rozsahu pouze do několika desetin procenta, přičemž ani mezi jednotlivými okresy kraje nejsou v národnostním složení nijak výrazné rozdíly. K romské národnosti se při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 přihlásilo v celém Středočeském kraji celkem 1 416 osob, což je 0,1 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Pokud jde o náboženské vyznání, byl ve sčítání lidu, domů a bytů 2001 proti roku 1991 zaznamenán poměrně výrazný pokles počtu obyvatel, kteří se přihlásili k některé z církví. Podíl „věřících“ z celkového počtu obyvatel se snížil z 35,4 % v roce 1991 na 23,4 % v roce 2001. Pokles o 12 procentních bodů je ovšem nutné brát s určitou rezervou. V této otázce velmi záleželo na ochotě respondentů přihlásit se, či nepřihlásit k některé z církví. Tato ochota vyslovit po dlouhé době otevřeněji a pravdivěji své náboženské přesvědčení byla zřejmě v roce 1991 vyšší, než při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 ukázaly, že se dále zvýšila celková vzdělanost obyvatelstva ve Středočeském kraji. Nejdynamičtěji vzrostl počet vysokoškolsky vzdělaných osob a obyvatel s úplným středoškolským vzděláním. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu obyvatel starších patnácti let dosáhl v roce 2001 celkem 7,0 % a je téměř o dva procentní body vyšší než v roce 1991. Podíl obyvatel s úplným středoškolským vzděláním se zvýšil z 21,6 % v roce 1991 na 27,8 % v roce 2001, což představuje zvýšení o 6,2 procentního bodu. Dále výrazně poklesl počet obyvatel se základním vzděláním, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatel starších patnácti let představoval v roce 2001 už jen 23 %, to je o 12 procentních bodů méně než v roce 1991. Pro dlouhodobější srovnání je možné uvést, že v roce 1970 se občané se základním vzděláním podíleli na celkovém počtu obyvatel starších patnácti let ještě 56 %.

Celkový počet ekonomicky aktivních osob se proti sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 snížil o necelých tisíc osob. Na snížení se podílí především pokles ekonomické aktivity žen. Velmi výrazně poklesl počet pracujících důchodců a to jak mužů, tak i žen. Pokud jde o odvětvovou příslušnost ekonomicky aktivního obyvatelstva došlo mezi sčítáními v roce 1991 a v roce 2001 k poměrně výraznému poklesu podílu osob pracujících v zemědělství a lesnictví a v průmyslových odvětvích. Podíl ekonomicky aktivních osob pracujících v zemědělství a lesnictví dosáhl při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 4,9 % z celkového počtu ekonomicky aktivních a byl téměř o deset procentních bodů nižší než v roce 1991. Podíl ekonomicky aktivních osob pracujících v průmyslu z celkového počtu ekonomicky aktivních osob poklesl z 38,0 % v roce 1991 na 28,1 % ve sčítání lidu, domů a bytů 2001, což představuje během deseti let pokles téměř o deset procentních bodů. Za prací z obce bydliště vyjíždělo podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 ve Středočeském kraji téměř 52 % zaměstnaných osob. Nejvyšší podíl obyvatel vyjíždějících za prací mají okresy Praha – západ, Beroun a Praha – východ.

V návaznosti na přírůstek trvale obydlených bytů se zvýšil proti roku 1991 jak počet bytových domácností, tak i počet hospodařících a cenzových domácností. Dlouhodobě nízké počty narozených dětí se projevily ve snížení podílu úplných rodin  s dětmi na celkovém počtu cenzových domácností z 33,8 % v roce 1991 na 25,2 % ve sčítání lidu, domů a bytů 2001. Naopak, o více než dva procentní body vzrostl proti roku 1991 podíl neúplných rodin s dětmi. Téměř o dva procentní body se zvýšil od posledního sčítání podíl domácností jednotlivců, které se na celkovém počtu cenzových domácností v roce 2001 podílely již 28,6 %. Průměrný počet členů cenzové domácnosti se snížil z 2,52 v roce 1991 na 2,40 v roce 2001. Na 100 bytových domácností připadalo v roce 2001 celkem 112,4 cenzových domácností, což je o 2,3 cenzové domácnosti více než v roce 1991.

Počet trvale obydlených domů se proti roku 1991 ve Středočeském kraji zvýšil téměř o 4,5 tisíce, to je o 1,9 %. Výrazné zvýšení zaznamenaly zejména rodinné domy, jejichž počet se proti roku 1991 zvýšil o 6 255 domů, to je o 2,9 %. Dále vzrostla technická vybavenost trvale obydlených domů, kde se zvýšil proti minulému sčítání podíl domů napojených na plyn ze sítě i na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci. Došlo ovšem i k dalšímu nárůstu neobydlených domů. Jejich počet vzrostl z 53 378 v roce 1991 na 67 567 v roce 2001, což představuje nárůst téměř o 27 %. Neobydlené domy se v roce 2001 podílely na celkovém počtu všech domů více než 22 %. Téměř 55 % neobydlených domů slouží k rekreaci.

Ve všech okresech a v souhrnu i v celém kraji vzrostl proti roku 1991 počet trvale obydlených bytů. Celkový přírůstek v kraji představuje více než 14 tisíc bytů. Nejvýrazněji se na tomto přírůstku podílí zejména okresy Praha – západ, Mladá Boleslav, Praha – východ a Kladno. V těchto čtyřech okresech se počet trvale obydlených bytů v souhrnu zvýšil o více než 8 300 bytů. Vůbec nejvyšší přírůstek mezi okresy kraje byl zaznamenán v okrese Praha – západ, kde se počet trvale obydlených bytů zvýšil proti roku 1991 o 3 290 bytů, to je o 12,6 %. Poměrně vysoké přírůstky trvale obydlených bytů v posledním desetiletí přinesly nejen vyšší kvalitu bydlení, ale také snížení průměrného stáří trvale obydleného bytového fondu. Průměrné stáří bytu se snížilo z 48,1 roku v roce 1991 na 42,2 roku, to je téměř o celých šest let.

Významné kvalitativní změny zaznamenala úroveň bydlení. V roce 2001 bylo plynem ze sítě vybaveno už 43 % trvale obydlených bytů v kraji, vlastní vodovod mělo téměř 95 % bytů, ústřední topení 79 % bytů, koupelnu v bytě více než 94 % bytů a vlastní splachovací záchod téměř 91 % trvale obydlených bytů.. Větší rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou pouze u napojení na plyn ze sítě, kde nejmenší podíl napojení bytů na plyn ze sítě je v okrese Benešov (13,3 %) a nejvíce trvale obydlených bytů napojených na plyn ze sítě je v okrese Kladno (63,7 %) a Mladá Boleslav (54,3 %). U ostatního technického vybavení trvale obydlených bytů je diferenciace mezi jednotlivými okresy poměrně minimální.

Proti roku 1991 došlo k poklesu podílu bytů II., III. a IV. kategorie ve prospěch kategorie I. Podíl bytů I. kategorie na celkovém počtu trvale obydlených bytů vzrostl z 63,5 % v roce 1991 na 83,2 % v roce 2001.

Dále poklesl průměrný počet osob na jeden trvale obydlený byt z 2,77 v roce 1991 na 2,68 v roce 2001. Průměrná obytná plocha na jednu osobu dosáhla v roce 2001 celkem 19,9 m², to je o 2 m² více než v roce 1991 a průměrná obytná plocha na jeden byt vzrostla v letech 1991 až 2001 ze 49,4 m² na 53,4 m². Průměrný počet obytných místností nad 8 m² obytné plochy na jeden byt vzrostl proti roku 1991 o 0,11 a jeden byt tak ve sčítání lidu, domů a bytů 2001 měl v průměru již 2,90 obytných místností.

Srovnání obytné plochy 1 bytu s průměrem České republiky

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 prokázalo, že ve Středočeském kraji dále pokračovalo zlepšování vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby.

Téměř 58 % domácností je vybaveno osobním automobilem, z toho 10 % domácností využívá dva nebo více osobních automobilů. Více než 78 % bytových domácností je vybaveno telefonním přístrojem, z nich zhruba jedna třetina měla jak pevný, tak i mobilní telefon. Osobním počítačem bylo podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 vybaveno více než 15 % bytových domácností, z nichž necelá polovina měla možnost napojení svého počítače na internet.

Celkem 66 146 domácností, to je 16,0 % z celkového počtu bytových domácností uvedlo ve sčítání lidu, domů a bytů 2001, že má možnost využívat rekreační objekt, z nich téměř dvě třetiny mohou využívat rekreační objekt vlastní.

Pokud jde o srovnání postavení Středočeského kraje s ostatními kraji v České republice, nedošlo podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 proti minulému sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 prakticky k žádným významným změnám.

Středočeský kraj má i nadále zdaleka nejvyšší počet obcí a částí obcí ze všech krajů České republiky. Území kraje zaujímá 14,0 % celkové rozlohy České republiky a žije zde 11,0 % všeho obyvatelstva České republiky.

Díky poměrně vysokému přírůstku obyvatelstva v kraji v období mezi sčítání v r.1991 a  r.2001 se podíl trvale bydlícího obyvatelstva v kraji na počtu obyvatel ČR zvýšil o 0,1 procentního bodu.

Hustotou 101,9 obyvatel na 1 km² v roce 2001 se Středočeský kraj i nadále řadí mezi řidčeji zalidněné oblasti a patří mu 9.místo mezi kraji České republiky. V roce 1991 by patřil Středočeský kraj hustotou 101,2 obyvatel na 1 km² ve srovnatelném územním uspořádání až na 10.místo mezi kraji ČR.

Nepříznivá věková skladba obyvatelstva se promítá ve vysokém průměrném věku obyvatelstva Středočeského kraje. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v r.2001 představoval průměrný věk obyvatelstva v kraji 39,1 roku, vyšší průměrný věk měli pouze obyvatelé Hlavního města Prahy a Plzeňského kraje.

V roce 2001 vyjíždělo ve Středočeském kraji téměř 52 % zaměstnaných osob za prací z obce trvalého bydliště. Je to zdaleka nejvíc ze všech krajů v celé republice. Podíl vyjíždějících osob za prací z místa trvalého bydliště přesahuje ve Středočeském kraji o více než 12 procentních bodů průměr v České republice a proti roku 1991 vzrostl o dalších pět procentních bodů.