Denně vyjíždělo za prací mimo obec 240 805 obyvatel, což je 79,5 % z celkového počtu vyjíždějících za prací mimo obec bydliště. Zbývajících 61 927 zaměstnaných vyjíždělo za prací s menší frekvencí, a to buď 1x týdně nebo ještě méně často. V porovnání s rokem 1991 vyjíždělo za prací o 29 182 osob více, tj. o 10,7 %.

Vzhledem ke změně struktury zaměstnavatelských organizací dochází k poklesu podílu denně dojíždějících ve prospěch zaměstnanců, kteří jezdí do místa bydliště méně často.

Při pohledu na vyjížďku z hlediska velikostní struktury obcí je zřejmé, že podíl vyjíždějících osob z obce za prací se snižuje s rostoucí velikostí obce. To pochopitelně souvisí s relativně většími možnostmi nalezení zaměstnání ve větších obcích, kde je i poměrně více pracovních příležitostí. Výjimkou je v případě Středočeského kraje velikostní skupina obcí nad 50 tisíc obyvatel, kterou vlastně představuje pouze město Kladno. V této velikostní skupině vyjíždí za prací z obce 43,4 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Toto poměrně vysoké procento do jisté míry souvisí s restrukturalizací těžební činnosti i průmyslu v okrese Kladno a poměrně dobrými možnostmi dojíždění za zaměstnáním do Prahy.

Pokud jde o délku denní dojížďky, tak naprosto převažuje dojíždění s dobou cesty do 29 minut. Tuto dobu dojíždí více než 47 % denně dojíždějících osob.

Do škol a učilišť vyjíždělo z obcí celkem 94 445 žáků, studentů a učňů, z nichž 75 552, (to je 80 %), vyjíždělo denně. Z celkového počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů jich téměř 33 % vyjíždělo do jiného kraje.

V rámci kraje vyjíždělo za zaměstnáním 17 769 osob, tj. 13,9 % a do jiného kraje vyjíždělo 13 481 zaměstnaných, což je 10,5 % z celkového počtu vyjíždějících za zaměstnáním mimo obec svého bydliště.

V porovnání s rokem 1991 výrazně vzrostl počet vyjíždějících do jiného kraje. Tento nárůst spolu s nárůstem počtu vyjíždějících za zaměstnáním méně často než denně souvisí především s nutností hledání si zaměstnání i ve větších vzdálenostech než dříve.