4. Ekonomická aktivita obyvatelstva


4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví

4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví
    Nejvíce ekonomicky aktivních osob – 164 234, to je 28,1 % ze všech ekonomicky aktivních obyvatel Středočeského kraje pracovalo v průmyslu. Dalším významnějším odvětvím byl obchod a opravy spotřebního zboží s podílem 10,9 % a stavebnictví s podílem 8,6 % na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v kraji. Ve srovnání s rokem 1991 došlo k poměrně výraznému snížení podílu osob pracujících v zemědělství, kde podíl dosáhl v roce 2001 pouze 4,9 %, to je o více než 9 procentních bodů nižší podíl než v roce 1991. Rovněž v odvětví průmyslu se podíl odvětví na celkovém počtu ekonomicky aktivních snížil, a to ze 38 % v roce 1991 na 28,1 % v roce 2001. Proti roku 1991 absolutně poklesl počet pracujících v zemědělství o více než 50 tisíc osob, počet pracujících v průmyslu se snížil o více než 58 tisíc osob. Ve stavebnictví počet pracujících vzrostl proti roku 1991 téměř o 9 tisíc, v odvětví obchodu zhruba o 8 tisíc osob a v peněžnictví a pojišťovnictví o více než 9 tisíc osob.



    Podíl ekonomicky aktivních osob v jednotlivých obcích se lišil podle velikostních skupin obcí. Podíl ekonomicky aktivních osob pracujících v zemědělství byl nejvyšší ve skupině obcí do 199 obyvatel (14,1 %) a s rostoucí velikostí obcí se snižoval až na jedno, resp. půl procenta v největších velikostních skupinách.

    Nejvyšší podíl osob pracujících v průmyslu byl ve velikostní skupině 20 000 - 49 999 obyvatel (34,4 %) a nejnižší podíl pracujících v tomto odvětví – 20,9 % byl zaznamenán ve velikostní skupině nad 50 000 obyvatel. Ve stavebnictví pracovalo nejvíce osob z obcí velikostní skupiny 200 - 499 obyvatel, nejnižší podíl osob pracujících ve stavebnictví byl zjištěn ve skupině obcí 20 000 - 49 999 obyvatel (6,6 %). V odvětví obchodu se podíl pohyboval od 9,0 % v nejmenší velikostní skupině do 11,9 % ve skupině obcí nad 50 000 obyvatel a prakticky plynule rostl s rostoucí velikostí obcí.

    Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se v souvislosti s charakterem území podíly odvětví značně lišily.  Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních osob pracujících v zemědělství měly správní obvody Sedlčany (12,4 %), Vlašim (11,8 %) a Votice (10,7 %), naopak nejnižší podíl tohoto odvětví byl ve správních obvodech Kladno (1,4 %) a Kralupy nad Vltavou 1,9 %). Relativně nejvyšší zastoupení ekonomicky aktivních v odvětví průmyslu měl správní obvod Mladá Boleslav (45,0 %), Hořovice (40,0 %) a Mnichovo Hradiště (38,9 %). Nejnižší podíl ekonomicky aktivních osob pracujících v průmyslu měly správní obvody Černošice (18,9 %) a Říčany (19,2 %). Ve stavebnictví bylo relativně nejvíce ekonomicky aktivních osob ve správním obvodu Český Brod (11,8 %) a Sedlčany (11,3 %), nejnižší podíl měl správní obvod Mladá Boleslav (5,3 %) a Kralupy nad Vltavou (6,6 %).

    Odvětvová struktura nezaměstnaných osob se posuzuje podle jejich posledního vykonávaného zaměstnání. Z celkového počtu 40 610 ve sčítání 2001 zjištěných nezaměstnaných osob jich 24 290 (tj. 59,8 %) své předchozí zaměstnání neuvedlo. Tím je odvětvová struktura nezaměstnaných do značné míry zkreslena. Z nezaměstnaných osob s uvedeným předchozím zaměstnáním jich dříve pracovalo 31,7 % v průmyslu, 14,4 % v odvětví obchodu, ve stavebnictví pracovalo 11,9 %, v pohostinství a ubytování 7,6 % a v zemědělství 6,0 %. Relativně nejméně nezaměstnaných dříve pracovalo v peněžnictví a pojišťovnictví (2,0 %) a ve školství (2,1 %).

Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.