Vývoj podílů jednotlivých věkových skupin na ekonomicky aktivních obyvatelích celkem mezi roky 1991 a 2001 byl rozdílný. V roce 1991 byl vyšší podíl u skupiny ve věku 15-19 let, což souviselo s kratší dobou přípravy na zaměstnání. Vyšší podíly ve věkových skupinách 20-24 let a 25–29 let v roce 2001 souvisely s nástupem silných ročníků ze 70.let do zaměstnání. Vyšší podíl byl rovněž u věkových skupin 45–49, 50–54 let a 55-59 let.

Nižší podíly byly v roce 2001 u věkových skupin 30–34, 35–39 a 40–44 let a dále pak u věkových skupin starších 60 let. Rozdíly vyplývaly z věkové struktury obyvatelstva k jednotlivým datům sčítání. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 bylo ve věkové skupině 45–49 let, u mužů to byla věková skupina 25–29 let a u žen 45–49 let. Mezi sčítáními v letech 1991 a 2001 je patrný desetiletý posun podílů ekonomicky aktivních osob.

Podíl počtu ekonomicky aktivních obyvatel podle věku a velikostní skupiny obce souvisí s demografickou strukturou obce, s možností získání zaměstnání a dopravní obslužností území. Ekonomicky aktivních osob bylo zhruba 76 % ve věku 25–54 let, podíl mladších 25 let byl cca 14 % a osob starších než 55 let byl 9 %.

Nejvyšší počet ekonomicky aktivních osob (41 874) byl při sčítání 2001 zjištěn ve skupině 45–54 letých osob žijících v obcích s 5 000–19 999 obyvateli. Nejvyšší podíl na ekonomicky aktivních celkem měli ale obyvatelé v téže věkové skupině v obcích s do 199 obyvatel (28,8 %). Tato věková skupina měla nejvyšší podíl ekonomicky aktivních osob ve všech velikostních skupinách obcí.

Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních osob ve věku do 24 let (15,6 %) žil v obcích s počtem bydlících obyvatel 200-499, vyšší než 15 % ještě byl v obcích do 199 obyvatel. Nejnižší podíl věkové skupiny do 24 let (13,8 %) byl ve velikostní skupině nad 50 tisíc obyvatel, kde je pouze město Kladno. Největší podíl ekonomicky aktivních osob ve věku 55 a více let byl sčítáním zjištěn ve velikostní kategorii obcí od 5 000 do 19 999 obyvatel (10,0 %), v ostatních velikostních skupinách obcí se jejich podíl pohyboval od 8,4 do 9,8 %, nejnižší (8,4 %) byl v obcích do 199 obyvatel.

Podle dosaženého stupně vzdělání bylo v roce 2001 nejvíce ekonomicky aktivních osob se středním vzděláním bez maturity ( 45,4 % z celkového počtu všech ekonomicky aktivních), více než 30 % ekonomicky aktivních osob mělo úplné střední vzdělání s maturitou a 9,5 % vzdělání vysokoškolské. Proti roku 1991 se zvýšily podíly u všech typů vzdělání kromě vzdělání základního, kde se podíl ekonomicky aktivních osob se základním vzdělání snížil proti roku 1991 téměř o 10 procentních bodů.

Podle postavení ekonomicky aktivních osob v zaměstnání a podle jejich vzdělání bylo při sčítání 2001 zjištěno, že nejvyšší podíl vysokoškoláků měli zaměstnavatelé (24,1 %) a zaměstnanci (10,0 %).  Ekonomicky aktivní osoby s úplným středním vzděláním s maturitou měli nejvyšší zastoupení u zaměstnavatelů (38,9 %) a pomáhajících rodinných příslušníků (41,1 %). Nejnižší podíl měli ve všech kategoriích zaměstnaných  osoby se základním vzděláním.

Mezi nezaměstnanými převládaly osoby se středním odborným vzděláním bez maturity nebo vyučením, jejichž podíl na celkovém počtu nezaměstnaných osob představoval 44,6 %, necelých 30 % bylo nezaměstnaných se základním vzděláním a 2,4 % představoval podíl nezaměstnaných vysokoškoláků.