Z celkového počtu ekonomicky aktivních osob bylo v roce 2001 celkem 261 999 žen, to je 44,8 %. Podíl ekonomicky aktivních žen na celkovém počtu žen v kraji se proti roku 1991 snížil o 2,5 procentního bodu.

Proti roku 1991 došlo k výrazné změně ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva. Značně vzrostl počet nezaměstnaných osob. V roce 2001 bylo sečteno 40 610 nezaměstnaných osob, to je o 29 920 více než v roce 1991. Téměř čtyřnásobný nárůst počtu nezaměstnaných osob se promítl ve zvýšení podílu nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních, který dosáhl  6,3 %, to je o 4,3 procentního bodu více než v roce 1991.

Počet ekonomicky neaktivních osob se celkově proti roku 1991 zvýšil o 2 210 osob, to je o 0,4 % a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel klesl o 0,2 procentního bodu. Došlo ovšem k dosti výrazným změnám v jednotlivých kategoriích ekonomicky neaktivních osob, kde k výraznému nárůstu došlo zejména u nepracujících důchodců o 25 519 osob, to je o 11,4 %. Podíl nepracujících důchodců na celkovém počtu obyvatel kraje dosáhl 22,2 %, to je o 2,1 procentního bodu více než v roce 1991.

Podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel kraje byl v roce 2001 celkem 52,1 %. S klesající velikostí obce klesal i tento podíl. V obcích nad 20 tisíc obyvatel se ekonomicky aktivní osoby podíleli na celkovém počtu obyvatel 53,5 %, v obcích do 199 obyvatel činil tento podíl 48,5 %, to je o 5,0 procentních bodů méně.

Ve správních  obvodech obcí s rozšířenou působností byl nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v obvodu Mladá Boleslav (54,3 %), vyšší než krajský průměr mělo dalších jedenáct správních obvodů. Nejnižší podíl byl ve správních obvodech Votice (48,7 %), Čáslav (49,0 %) a Sedlčany (49,2 %). Pod padesátiprocentní podíl se dostal ještě správní obvod Kutná Hora (49,9 %).

Zaměstnaných osob bylo ke dni sčítání 2001 ve Středočeském kraji celkem 544 018, to je 93,1 % z celkového počtu ekonomicky aktivních osob. Počet zaměstnaných osob poklesl proti roku 1991 téměř o 31 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel kraje klesl o 3,2 procentního bodu. Podíl zaměstnaných osob z celkového počtu obyvatel má co do velikosti obcí obdobnou charakteristiku jako podíl všech ekonomicky aktivních osob.

V rámci kraje bylo k datu sčítání v roce 2001 celkem 6,9 % nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních osob, podíl nezaměstnaných z celkového počtu obyvatel představoval 3,6 %. V obcích do 19 999 obyvatel se podíl nezaměstnaných na celkovém počtu obyvatel příliš nelišil a představoval cca 3,5 %. V kategorii obcí nad 20 tisíc obyvatel byl podíl vyšší a dosáhl 4,1 %. Ve správních  obvodech obcí s rozšířenou působností byl nejvyšší podíl nezaměstnaných ve správním obvodu Kladno, Lysá nad Labem a Slaný, kde dosáhl 5,0 %. Nejnižší podíl byl při sčítání zjištěn ve správních  obvodech obcí s rozšířenou působností  Mnichovo Hradiště (2,0 %), Votice, Vlašim a Mladá Boleslav shodně 2,1 %.

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel  byl nižší než průměr v kraji pouze ve velikostní kategorii 5 000 -19 999 obyvatel (46,1 %) a kategorii nad 20 000 obyvatel, kde dosáhl 45,5 %. V nižších velikostních kategoriích se postupně zvyšoval až na 50,8 % v obcích do 199 obyvatel. V této skupině byl v důsledku nepříznivé věkové struktury i nejvyšší podíl nepracujících důchodců z ekonomicky neaktivních osob (54,6 %), který převyšoval podíl nepracujících důchodců ve velikostní skupině nad 20 tisíc obyvatel téměř o 9 procentních bodů.

Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností byl nejnižší podíl ekonomicky neaktivních osob ve správním obvodu Neratovice (45,0 %), Mladá Boleslav (45,1 %) a Černošice (45,7). Nejvíce ekonomicky neaktivních osob v poměru k počtu obyvatel měl správní obvod Votice (50,8 %), Čáslav (50,5 %) a Sedlčany (50,4 %).

Intenzita ekonomické aktivity vyjadřuje počet ekonomicky aktivních obyvatel na 1 000 osob dané věkové skupiny. Intenzita ekonomické aktivity úzce souvisí s věkem dané skupiny obyvatel, pohlavím i velikostní skupinou, do které obec patří. V porovnání s rokem 1991 došlo k poklesu tohoto ukazatele ve všech věkových skupinách, nejvýraznější byl ve věkových skupinách 15 – 19 let a 20 - 24 let. Tento pokles byl způsoben především delší přípravou na zaměstnání, u žen se zde projevila i změna zařazení žen na další mateřské dovolené do osob ekonomicky neaktivních. U mužů byl nejvýraznější pokles ekonomické aktivity ve věkové skupině 15 –19 let, u žen byl nejvyšší pokles míry ekonomické aktivity skupinách 15 -19 let a 25 –29 let (vlivem pozdějšího zakládání rodin). Ve vyšších věkových skupinách se pak jednalo o předčasný odchod do důchodu a růst míry nezaměstnanosti.