Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo na území Středočeského kraje 485 428 žen ve věku 15 let a více. Těmto ženám se podle výsledků sčítání během jejich dosavadního života narodilo celkem 767 386 dětí, což je přibližně 1,7 dítěte na jednu ženu. Zjištěný počet dětí na jednu ženu byl nejnižší za posledních několik desetiletí

V posledních deseti letech se zvýšila věková hranice žen při narození prvního dítěte a poklesl počet narozených dětí jedné ženě. Ještě v roce 1991 byla ve věkové skupině žen 20-24 let míra plodnosti 173,8. V roce 2000 byla míra plodnosti ve stejné věkové skupině jen 68,5.

Výrazné snížení míry plodnosti žen ovlivnila změna životního stylu mladé generace v posledním desetiletí.  Až do roku 1997 se nejvíce dětí rodilo ženám ve věku 20 – 24 let. Od roku 1998 se nejvíce dětí rodilo ženám ve věku 25 – 29 let. V roce 1999 a 2000 významně posílila míra plodnosti žen ve věku 30 – 34 let. Zatímco v roce 1991 se v této věkové skupině na 1 000 žen narodilo 32,3 dětí,  v roce 2000 to bylo již 44,1 dětí.

Pokles plodnosti žen v devadesátých letech minulého století velmi dobře ukazuje úhrnná plodnost, tj. počet dětí, které by se v průměru narodily každé ženě, pokud by plodnost po celé její reprodukční období zůstala stejná jako v daném roce.  Pro zachování stabilního počtu obyvatel je nutné, aby úhrnná plodnost byla vyšší než 2. Úhrnná plodnost ve Středočeském kraji byla této ideální hodnotě nejblíže v roce 1991 (1,818) a nejdále v roce 1999, kdy dosáhla pouze 1,133.

Tab. 3.4.2 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a rodinného stavu

Přes změny ve struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu se naprostá většina dětí narodila vdaným ženám. Ženám, v rozhodném okamžiku sčítání vdaným, se v průběhu života narodilo 65,7 % všech dětí, k tomu je nutno přičíst i část dětí rozvedených a ovdovělých žen, kterým se zpravidla děti narodily v manželství. Podíl dětí narozených matkám v okamžiku sčítání svobodným představoval pouze 1,2 %. 

Podle sčítání lidu v roce 2001 připadlo ve Středočeském kraji v průměru na 1 000 žen ve věku 15 a více let 1 682 dětí. Nejvíce dětí měly ženy se základním vzděláním (1 846 dětí na 1 000 žen). Tento souhrnný výsledek ovlivnily především starší ročníky žen, které měly zpravidla více dětí a nízký stupeň vzdělání.

Vyšší než průměrný počet dětí v kraji na 1 000 žen měly ženy se středním vzděláním  bez maturity (1 804 dětí na 1 000 žen). Méně dětí měly ženy s vysokoškolským vzděláním (1 461 dětí) a se středním vzděláním s maturitou (1 428 dětí). Přes výše uvedené rozdíly převažují ve všech vzdělanostních skupinách ženy se dvěma dětmi.

Tab. 3.4.3 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a vzdělání

Z výsledků sčítání v roce 2001 byl patrný vztah mezi počtem narozených dětí a náboženskou orientací žen.  Věřící ženy měly v průměru více dětí než ženy bez vyznání. Na 1 000 věřících žen ve věku 15 a více let připadlo 1 952 dětí, tj. o 270 dětí nad průměrem kraje. Ženy bez vyznání měly v tomto přepočtu 1 554 dětí. Počet dětí v přepočtu na 1 000 žen se zvyšoval s přibývajícím věkem bez rozdílu vyznání.

První dítě porodily zpravidla ženy věřící v pozdějším věku než ženy bez vyznání. Ve věkové skupině 20 – 24 let mělo jedno dítě 15,0 % věřících žen a 17,0 % žen bez vyznání. Ve věkové skupině 25 – 29 let byl tento rozdíl již výraznější (28,7 % věřící, 35,3 % bez vyznání). S přibývajícím věkem se rozdíly mezi oběma skupinami žen stíraly. Ve věkové skupině 60 a více let byly rozdíly v podílovém zastoupení žen věřících a bez vyznání podle počtu dětí minimální. Např. tři a více dětí mělo v této věkové skupině 18,1 %  věřících a 17,4 %  žen bez vyznání.

Přes výše uvedené rozdíly v rozhodování o počtu dětí upřednostňovaly obě skupiny žen model dvou dětí v rodině. Dvě děti v rodině mělo 45,3 % věřících žen a 41,6 % žen bez vyznání. Lišily se však v krajních hodnotách počtu dětí. Tři a více dětí mělo 22,9 %  věřících žen, ale jen 13,2 % žen bez vyznání. Věřících bezdětných žen bylo jen 10,1 %, bezdětných žen bez vyznání 20,2 %.

Tab. 3.4.4 Ženy podle počtu živě narozených dětí, věkových skupin a náboženského vyznání