3.3.5 Ochrana životního prostředí

V této části je monitorována situace spojená především s finančními výdaji do na ochranu této oblasti. Jde o výdaje na ochranu životního prostředí ze strany soukromých subjektů i veřejných rozpočtů. Výdaje jsou členěny na investiční a neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí. Významným finančním zdrojem jsou na druhé straně příjmy z poplatků za znečišťování životního prostředí. Datové podklady na základě dat z Magistrátu hl. m. Prahy za vlastní město a za městské části (MČ).

Výdaje na ochranu životního prostředí a poplatky za znečišťování prostředí mají přímý vztah k ekonomickému a sociálnímu pilíři. Výdaje na ochranu prostředí mohou být na určité výši, případně se mohou zvyšovat pouze v případě růstu ekonomiky a v tom případě, že daný region nemá ekonomické problémy a může si dovolit na ochranu svého životního prostředí vynakládat finanční prostředky. Souvislost se sociálním pilířem je také zjevná, pouze společnost v určité fázi společenského rozvoje (určitá úroveň solidarity a sociálního blahobytu) může a je ochotna investovat do životního prostředí.

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Jedním z indikátorů, kterými se dá měřit ochrana životního prostředí, jsou Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Kč na obyvatele v běžných cenách a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí v Kč na mil. Kč HDP podle kraje sídla investora. V případě druhého indikátoru jsou hodnoty za Prahu opět zkresleny faktem, že jsou neinvestiční náklady zjišťovány podle sídla podniku.

Obecně lze říci, že investice do životního prostředí byly v ČR na nejvyšších hodnotách v devadesátých letech minulého století. Od roku 1999 máme k dispozici údaje v členění podle 14 krajů. Ve sledovaném období byla nejvyšší hodnota investic v Praze v přepočtu na 1 trvale bydlícího obyvatele dosažena v roce 2001 (2 680 Kč). V letech 2002 až 2005 se hodnoty investic v Praze v tomto přepočtu pohybovaly pod republikovým průměrem. Nižší než celorepublikový průměr byly investice do životního prostředí na 1 obyvatele v letech 1999 – 2003 ve více než polovině krajů. Nejvyšší průměrné investice za celé období měly Středočeský (3 331 Kč na obyvatele), Ústecký kraj (2 820 Kč) a Vysočina (2 390 Kč).

Graf 3.3.5.1
Pořízené investice na ochranu životního prostředí

Kolísání pořízených investic na ochranu životního prostředí souvisí nejen s velikostí území, resp. charakterem Prahy jako kraje, který je jediným městem, ale také s povahou investic do životního prostředí, které se v závislosti na velikosti investice mohou v jednotlivých letech výrazně lišit. Souvisí to s tím, že investice do většího zařízení svou finanční náročností výrazně vychýlí křivku v ostatních letech, kdy již není třeba podobné investice realizovat. Od roku 1999 se sice pořízené investice v Praze zvyšovaly, ale tento nárůst byl zastaven povodněmi v roce 2002. V tomto roce došlo ke strmému poklesu (stejně jako v celé ČR), po kterém nastal značný meziroční nárůst a další pokles v roce 2004. V následujících letech lze opět hovořit o přiměřeném růstu. Výši investic do životního prostředí však ovlivňuje celý soubor vnějších faktorů, takže jejich vývoj se liší velmi výrazně v jednotlivých regionech.

Co se týče neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí, ty jsou sledovány od roku 2003 a v roce 2006 dosáhly v Praze zatím nejvyšší hodnoty (14 430 Kč na mil. Kč HDP). Absolutně nejvyšší hodnoty neinvestičních nákladů dosáhly v roce 2006 Liberecký (20 844 Kč), Pardubický (19 540), Karlovarský (15 329) a Pražský kraj. Od počátku sledování neinvestičních výdajů mají v letech 2003-2005 nejvyšší hodnoty dva kraje – Ústecký a Liberecký. Rok 2006 byl z hlediska neinvestičních výdajů na ochranu životního prostředí výjimečný – devět krajů dosáhlo v tomto roce zatím nejvyšší hodnoty neinvestičních výdajů od doby, kdy jsou tyto výdaje sledovány, a více než polovina krajů (osm) přesáhla republikový průměr (12 681 Kč na mil. Kč HDP).

Graf 3.3.5.2
Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí

V krátkém časovém období od roku 2003 je vidět růst neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí - od roku 2003 došlo v Praze k 2,3 násobnému nárůstu jejich hodnoty. Neinvestiční náklady, které souvisí především s provozními aktivitami subjektů, rostly poměrně výrazně, souvisí to však také s rozvojem subjektů, které se touto problematikou zabývají. Pro lepší využívání investičních nákladů na životní prostředí by bylo vhodné, aby neinvestiční náklady nekopírovaly růst nákladů investičních. Mělo by docházet k zvyšování efektivity těchto neinvestičních nákladů prostřednictvím využívání stávajících lidských a technologických zdrojů při růstu nebo alespoň stabilitě výdajů investičních.

Ukazatele pro hl. m. Prahu

Pokud jde o výdaje na životní prostředí z veřejných rozpočtů, jsou k dispozici základní údaje z rozpočtu vlastního města Prahy a také z rozpočtů jednotlivých městských částí. Indikuje přístup města a městských částí k ochraně životního prostředí.

· Podíl skutečných výdajů na městskou infrastrukturu na celkových výdajích vlastního hl. m. Prahy (%) 1999-2006 Magistrát hl. m. Prahy

· Podíl skutečných výdajů na městskou infrastrukturu na celkových výdajích městských částí (%) úhrnem 1999-2006 Magistrát hl. m. Prahy

Výdaje na městskou infrastrukturu (MI) jsou obsahově totožné s výdaji na ochranu ŽP.Tato rozpočtová položka obsahuje především výdaje na sběr, svoz a nakládání s odpadem,akce spojené s lesním a vodním hospodářstvím, revitalizace a rekonstrukce zeleně a vodních ploch, investice do kanalizace a vodovodů, úpraven vod, investice do technické vybavenosti, protipovodňových opatření, výdaje na ekologické programy, ekologickou výchovu a osvětu, dětská hřiště, monitoring ochrany ovzduší a další. Jedná se o skutečné výdaje (nikoliv výdaje dle schváleného rozpočtu) z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy a za rozpočtové organizace v jeho působnosti, resp. z rozpočtu městských částí. Indikátor je vyjádřen v procentech.

Tab. 3.3.5.1
Ochrana životního prostředí v Praze

Podíl výdajů na městskou infrastrukturu za vlastní město Prahu (což reprezentuje výdaje na životní prostředí) byl průměrně 7,9 % po celé období, přitom v roce 2006 tyto výdaje na životní prostředí představují 3,6 mld Kč. Podíl těchto výdajů je po celé období stabilní. V absolutní hodnotě výdaje na tuto kapitolu vzrostly v rozpočtech vlastního města ve srovnání roku 2006 a 1999 o 38 %. Do roku 2005 byl zaznamenáván každoročně meziroční nárůst, ale v roce 2006 došlo k mírnému poklesu, ale výdaje byly stále vyšší než v roce 2004. V roce 2006 bylo z rozpočtu hl. m. Prahy na městskou infrastrukturu vydáno 3 607 milionů Kč a v roce 2005 to bylo 4 070 milionů Kč.

V případě městských částí představují výdaje na městskou infrastrukturu vyšší podíl z celkových výdajů (průměrně 10,1 %), ale v absolutní hodnotě jde cca o třetinové výdaje než, které plynou z rozpočtu hlavního města. Podíl těchto výdajů se meziročně také příliš nemění. Celková výše ve srovnání 2006/1999 však vzrostla výrazněji než u těchto výdajů z rozpočtu vlastního města a to o 55 %. Výdaje na tuto kapitolu z úhrnu rozpočtů všech městských částí byly v roce 2006 ve výši 1 252 milonů Kč a byla to největší roční částka za sledované období.