Hlavní město Praha představuje nejen město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, ale je i významným centrem vzdělávání. Zatímco základní školy jsou rozmístěny rovnoměrně v závislosti na bydlícím obyvatelstvu, střední školy, vyšší odborné a v prvé řadě vysoké školy jsou ve větší míře soustředěny v regionálních centrech. Na území hlavního města je největší nabídka vzdělávání na úrovni úplného středního, vyššího a vysokoškolského mezi jednotlivými kraji ČR.

Této koncentraci škol v Praze odpovídá i množství žáků, studentů a učňů, kteří do škol na území hlavního města dojíždějí. Tyto dojíždějící je opět možné rozdělit podle zdrojového místa dojížďky.

V hlavním městě Praze v době sčítání bydlelo 193 000 žáků studentů a učňů, včetně pracujících. Z tohoto celkového počtu jich 174 989 dojíždělo do školy na jiné místo hlavního města. Dalších 54 578 žáků, studentů a učňů dojíždí do škol v Praze z ostatních obcí ČR.

Graf 5.1 Dojíždějící do škol podle zdrojového místa dojížďky

Rovněž u dojíždějících osob do škol v Praze je problematické určení cílové městské části dojíždějících. Přesné místo školy v rámci Prahy bylo zjišťováno (tak jako u dojíždějících za prací) u osob cestujících uvnitř hranic hlavního města a u osob dojíždějících ze Středočeského kraje. U osob ze Středočeského kraje byl přesný cíl dojížďky zjištěn u 78 % dojíždějících žáků, studentů a učňů.

Z celkového počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů do Prahy (včetně vnitropražské dojížďky do škol) neznáme městskou část školy, kam tyto osoby dojíždějí, u 16,2 % dojíždějících.

5.1 Struktura dojíždějících do škol podle prostorového typu dojížďky

• Z celkového počtu žáků, studentů a učňů, kteří studují v pražských školách, jich 76,2 % tvoří obyvatelé Prahy
• Největší počet dojíždějících do škol byl ve správním obvodě Praha 6. V tomto obvodě byl i nejvyšší podíl osob dojíždějících ze Středočeského kraje. Z ostatních částí Prahy jich směřuje nejvíc do Prahy 1, kde se tato skupina podílí třemi čtvrtinami na celkové dojížďce do škol
• Pětina dojíždějích do Prahy z okresů ČR dojíždí ze sousedních okresů hlavního města, z okresů Praha–západ (10,9 %) a Praha–východ (9,2 %)

Tab. 5.1.1 Dojíždějící do škol podle prostorového typu dojížďky a 22 správních obvodů

Cílová městská část (tedy i správní obvod) byla zjištěna u 184 tisíc žáků, studentů a učňů dojíždějících do škol na území hlavního města. Skladba dojíždějících podle prostorového typu v jednotlivých částech města se liší.

V absolutních číslech jsou nejčastějšími správními obvody dojížďky do škol obvody Praha 6, Praha 4 a Praha 1. V případě Prahy 6 a Prahy 1 je důvodem zvýšené dojížďky umístění vysokých škol na území těchto obvodů, což potvrzuje i zvýšené zastoupení osob dojíždějících z okolí hlavního města. Do Prahy 4 cestují do škol v drtivé většině žáci z jiných částí Prahy (92,1 % dojíždějících), zde se jedná především o dojížďku do škol základních a středních.

Dojíždějící v rámci správních obvodů většinou představují žáky základních škol, kteří zpravidla nebydlí ve velké vzdálenosti od místa školy. Zvýšené zastoupení takové dojížďky se vyskytuje ve správních obvodech velkých sídlištních celků (Jihozápadní město a Řepy) a v okrajových oblastech Prahy, kde si jednotlivé části zachovaly charakter relativně oddělených „obcí“ (správní obvod Praha 22).

Zvýšené zastoupení dojíždějících z jiných částí Prahy je již u centrálnějších částí Prahy, kde jsou sídla významných vysokých , ale i středních škol. Do SO Praha 1, kde sídlí četné fakulty pražských vysokých škol, zejména Karlovy univerzity, dojíždí z jiné části Prahy tři čtvrtiny všech dojíždějících. Druhý nejvyšší počet dojíždějících žáků a studentů je v Praze 2. Svým charakterem se tento správní obvod podobá Praze 1, vysoké školství je zde zastoupeno především areálem na Albertově. Do Prahy 6 dojíždí do škol rovněž více než 9 tisíc žáků a studentů z ostatních částí Prahy. Zvýšený podíl dojíždějících z jiných správních obvodů je ještě na území SO Prahy 9 (57,8 %), který je sídlem policejní školy a řady velkých středních škol. Na území Prahy 9 jsou situovány i některé soukromé školy, žáci tedy do těchto škol dojíždějí i z jiných obvodů Prahy.

Ze Středočeského kraje dojíždějí žáci, studenti a učni do stejných obvodů kam směřuje i významný počet osob cestujících mezi obvody, tedy do Prahy 6, Prahy 1, Prahy 2, Prahy 4, Prahy 9 a Prahy 3, která je sídlem mimo jiné i Vysoké školy ekonomické. Do těchto šesti obvodů směřují více než dvě třetiny známé dojížďky do škol ze Středočeského kraje.

Vnitroměstskou dojížďku je možné sledovat i v podrobnějším územním detailu dojížďky přes hranice městských částí. Z celkového počtu žáků, studentů a učňů bydlících v Praze jich 44 % vyjíždělo do školy, která byla ve stejné městské části jako místo bydliště žáků.

Graf 5.1.1 Nejčastější cíle vnitroměstské dojížďky do škol

Z jiných částí ČR cestovalo do škol v Praze 54 578 žáků, studentů a učňů. Mezi kraji ČR dojíždělo do škol 156 346 žáků, studentů a učňů. Dojíždějící do Prahy se na tomto čísle podíleli 35 %.

Největší část do Prahy dojíždějících žáků, studentů a učňů tvoří osoby s trvalým pobytem v obcích Středočeského kraje. Na celku dojíždějících z obcí ČR se tato skupina podílí 41 %.

Graf 5.1.2 Dojíždějící do škol z okresů Středočeského kraje

Graf 5.1.3 Dojíždějící do škol z krajů ČR kromě Středočeského

5.2 Vývoj rozsahu dojížďky do škol

• Od sčítání v roce 1980 vzrostl rozsah dojížďky do škol v Praze, na tomto nárůstu se podílejí jak osoby dojíždějící z ostatních částí republiky, tak osoby cestující do škol v rámci hlavního města
• Mezi dojíždějícími do škol z ostatních krajů ČR tvoří stabilně největší část žáci, studenti a učni bydlící v obcích Středočeského kraje; jejich zastoupení na celkové dojížďce od roku 1991 mírně pokleslo, stejně tak tomu bylo u ostatních krajů Čech; výrazně stoupl podíl osob dojíždějících do škol z moravských krajů (z 12 % v roce 1991 na 17,6 % v roce 2001)
• Došlo k mírné změně složení vnitropražské dojížďky do škol (v členění na 10 obvodů); vzrostl podíl osob směřujících do okrajových obvodů Prahy zároveň s poklesem zastoupení dojíždějících do centrálních částí Prahy
• Nejvíce osob překračujících při cestě do školy hranici správního obvodu stále směřuje do Prahy 1 a Prahy 2; v roce 1980 se tyto obvody na celkové meziobvodové dojížďce podílely 47,5 %, v posledním sčítání tento podíl poklesl na 36,1 %

Graf 5.2.1 Vývoj rozsahu dojížďky do škol přes hranice Prahy v letech 1980 – 2001

Tab. 5.2.1 Dojíždějící do škol v Praze z ostatních regionů ČR v letech 1980 – 2001

Počet dojíždějících žáků, studentů a učňů z ostatních krajů ČR rostl v obou desetiletích mezi cenzy. Tento nárůst byl zaznamanán ve všech krajích ČR. Drobné změny doznala struktura dojíždějících podle kraje trvalého bydliště. Nejvíce osob cestuje do škol v Praze ze Středočeského kraje. V roce 2001 se na celkové dojížďce do Prahy podíleli dvěmi pětinami, oproti předchozímu cenzu jejich zastoupení mírně pokleslo. Významně jsou zastoupeni v dojížďce rovněž žáci, studenti a učni z Východočeského a Severočeského kraje. Rovněž u těchto krajů došlo k mírnému poklesu v podílu na celku, zejména díky výraznému nárůstu počtu dojíždějících z moravských krajů, který se téměř zdvojnásobil.

Údaje o prostorovém typu dojížďky v roce 1991 jsou jen omezené, zejména co se týče dojížďky uvnitř hranic hlavního města. Základní srovnání rozsahu dojížďky tak je možné pouze u osob dojíždějících do škol v Praze z ostatních částí republiky.

Tab. 5.2.2 Dojíždějící do škol v letech 1980 – 2001

Počet žáků, studentů a učňů dojíždějících do škol v Praze od cenzu v roce 1980 setrvale stoupá. Z jiných částí ČR do Prahy dojíždělo v roce 2001 o 27,9 % více studujících než při předcházejícím sčítání a o 43,2 % více studujících než v roce 1980.

V rámci hranic Prahy můžeme porovnávat dojížďku podle prostorového typu se sčítáním v roce 1980. V obou sčítáních tvoří drtivou většinu osob dojíždějících do pražských škol samotní obyvatelé hlavního města. Jejich zastoupení v celku dojíždějících za posledních dvacet let mírně pokeslo, v roce 2001 byl jejich podíl 76,2 %. Oosby dojíždějící v rámci hlavního města je možné rozdělit na studující ve správním obvodě, ve kterém bydlí, a osoby mezi SO dojíždějící. Pro potřeby srovnání byl proveden převod hodnot roku 2001 na územní strukturu platnou v roce 1980. Tak jako stoupá rozsah dojížďky přes hranice města, rovněž uvnitř Prahy vzrostlo zastoupení osob cestujících do škol mezi jednotlivými obvody. Zatímco v roce 1980 mezi 10 správními obvody Prahy dojíždělo do škol 35,6 % žáků, studentů a učňů, v roce 2001 byl tento podíl 38,7 %. Za posledních dvacet let došlo i ke změně složení dojíždějících do jednotlivých pražských obvodů.

Tab. 5.2.3 Dojíždějící do škol v rámci Prahy podle 10 správních obvodů v letech 1980 a 2001

Počet dojíždějících uvnitř hranic hlavního města vzrostl od roku 1980 o 10 tisíc. U centrálních obvodů došlo k poklesu počtu dojíždějících, u obvodů rozlohou větších a okrajových se celkový počet dojíždějících zvýšil. V roce 2001 nejvíce žáků studentů a učňů směřovalo do obvodu Praha 4, většinou se jednalo o dojížďku obyvatel obvodu na jeho jiné místo, vzrostl však i počet osob dojíždějících z ostatních obvodů hlavního města. Dalšími obvody s významným počtem dojíždějících celkem byly v roce 2001 obvody Praha 6 a Praha 5. U všech těchto obvodů tvořili jádro dojížďky žáci, studenti a učni bydlící v jiné části stejného obvodu. Do centrálního obvodu Praha 1 dojížděl v roce 1980 třetí nejvyšší počet žáků, studentů a učňů, v roce 2001 sem směřoval šestý největší počet dojíždějících mezi 10 správními obvody.

U dojíždějících mezi obvody však je Praha 1 stále dominujícím cílem dojížďky, směřuje sem více než pětina celkového počtu osob cestujících do školy přes hranice správních obvodů. Dalšími významnými cíli „meziobvodové“ dojížďky jsou obvody Praha 2 a Praha 6. Stejně tak tomu bylo i před dvaceti lety. Dojížďky do vysokých škol tvoří významnou část cest mezi správními obvody a zmíněné cíle jsou obvody, kde jsou tyto školy umístěny.

Zastoupení osob dojíždějících z jiného místa správního obvodu je tradičně vyšší v okrajových, většinou i rozlohou větších správních obvodech. Naopak v centrálních správních obvodech mezi dojíždějícími osobami převažují dojíždějící z jiných obvodů Prahy. Zastoupení dojíždějících z jiných částí Prahy se u těchto obvodů oproti roku 1980 zvýšilo.

5.3 Saldo a intenzita dojížďky do škol a počty žáků ve školách

• V Praze je soustředěno velké množství vzdělávacích zařízení, které jsou cílem i pro osoby z jiných částí republiky; k datu sčítání se v pražských školách učilo nebo studovalo 231 451 žáků studentů a učňů
• Nejčastějšími cíli dojížďky do škol jsou správní obvody Praha 1 (dojíždí sem 25 tisíc žáků, studentů a učňů z jiných částí Prahy i republiky) a Praha 6 (20 tis.)
• V poměru k počtu bydlících žáků, studentů a učňů je největší podíl studujících ve správním obvodě Praha 1; na jednoho bydlícícho studujícího připadá 5 studujících ve školách na území Prahy 1
• Největší kladné saldo dojížďky do škol je ve správních obvodech Praha 1, Praha 2 a Praha 6; naopak nejvíce přesahují počty vyjíždějících do škol nad dojíždějícími ve správních obvodech se sídlištní zástavbou Praha 11, Praha 12 a Praha 13

Počet studujících na školách v příslušné části Prahy je součtem bydlících žáků, studentů a učňů a salda dojížďky do škol. Jelikož u části dojíždějících osob neznáme cílovou městskou část dojížďky osob z ostatních částí republiky, ale i částí Prahy, je nutné pro potřeby detailnějšího územního rozdělení žáků, studentů a učňů provést dopočet těchto nezjištěných případů na základě známých cílů dojížďky. V pražských školách se v roce 2001 učilo nebo studovalo 239 451 žáků, studentů a učňů.

Tab. 5.3.1 Žáci, studenti a učni ve školách v Praze podle 22 správních obvodů místa školy

Průměrně v Praze dojíždějí do školy ve stejném správním obvodě, jako mají trvalé bydliště, 2/5 dojíždějících žáků, studentů a učňů. V některých SO je možné pozorovat významné odchylky od tohoto průměru. Zejména v okrajových sídlištních celcích a oblastech, které si zachovaly charakter původních obcí, je zvýšené zastoupení dojíždějících do škol v rámci správního obvodu. Jedná se zejména o obvody Praha 13, Praha 17 a Praha 22, kde více než tři čtvrtiny dojížďky tvoří právě obyvatelé správního obvodu. Vzhledem k vysokému počtu bydlícího obyvatelstva tuto dojížďku tvoří především žáci základních škol, cestující do škol nedaleko místa bydliště. Naopak snížený podíl dojíždějících v rámci SO bydliště pozorujeme u centrálních obvodů města, kde je potlačena obytná funkce.

U stejných centrálních obvodů je pak vysoké zastoupení osob dojíždějících do škol z jiných částí hlavního města. Rovněž se jedná o obvody, kde jsou soustředěny vysoké školy a právě dojížďka do vysokých škol tvoří většinu dojížďky přes hranice obvodů. Nejvyšší je zastoupení dojíždějících z jiných pražských obvodů v Praze 1, kde činí téměř tři pětiny, a v Praze 2, kde je zastoupení těchto dojíždějících také nadpoloviční.

Správní obvody s vysokou školou na svém území vykazují také zvýšený podíl dojíždějících z jiných částí republiky. Tyto osoby se na celkové dojížďce do škol podílejí v Praze 23 %, v některých částech Prahy je jejich zastoupení vyšší. Vedle obvodů, kde sídlí vysoké školy, to jsou i okrajové správní obvody, kam směřují do základních a středních škol obyvatelé sousedních obcí Středočeského kraje. Těmito obvody jsou Praha 19, Praha 9 a Praha 21.

Bilance dojížďky do škol v Praze je výrazně kladná. Tento fakt je samozřejmý, neboť na území Prahy se ve větší míře soustřeďují školy, zejména pak školy vyšších stupňů a univerzity. V Praze ve školním roce 2000/2001 působilo 36 fakult z celkového počtu 116 v celé republice.

V době sčítání navštěvovalo školu v Praze 239 451 žáků, studentů a učňů bydlících nejen v Praze, ale i na jiných místech ČR. Absolutní počty studujících v částech Prahy lze vztáhnout k počtu bydlících osob. Na 100 bydlících žáků, studentů a učňů v Praze tak připadalo 124 studujících ve školách na stejném území. Díky koncentraci škol v některých částech Prahy se tento ukazatel liší mezi správními obvody.

Tab. 5.3.2 Intenzita dojížďky do škol podle 22 správních obvodů

Přestože na území Prahy 1 není nejvyšší počet zde se učících a studujících žáků, studentů a učňů, vzhledem k nízkému počtu obyvatel je zde nejvíce studujících na 100 bydlících žáků, studentů a učňů. Vysoký je tento podíl v obvodech s významnou dojížďkou, zejména do vysokých škol a středních škol, v Praze 2 a Praze 9.

U zmíněných obvodů je rovněž zvýšený podíl dojíždějících na 100 bydlících žáků, studentů a učňů. U některých správních obvodů s významným počtem studujících ve školách na jejich území je tento podíl malý zejména z toho důvodu, že se jedná o velké obytné obvody s množstvím základních škol, jejichž žáci tvoří jádro celkového počtu. Takovými obvody jsou například Praha 4 či Praha 10.

Graf 5.3.1 Bilance dojížďky do škol podle 22 správních obvodů ¹⁾

Dojížďka v rámci Prahy, ale přes hranice městských částí či správních obvodů, probíhá především u cest do středních a zejména pak vysokých škol. Jejich počet je výrazně menší než počet škol základních a jejich rozmístění v hlavním městě rovněž není tak pravidelné, jako je tomu u základních škol. Umístění školy vyššího stupně v příslušném území se tak projeví v kladné hodnotě salda dojížďky do této městské části. Více dojíždějících do městské části než je počet žáků vyjíždějících do školy na jiné místo v Praze pozorujeme u 13 MČ z celkového počtu 57.

5.4 Dojíždějící do škol podle pohlaví a věku

• Dívky se na celkovém počtu 239 451 žáků, studentů a učňů pražských škol podílely 48,3 %
• Zastoupení dívek bylo zvýšené ve skupině osob v Praze bydlícíh i studujících, zde tvořily 48,9 %; naopak mezi žáky, studenty a uční dojíždějícími z ostatních krajů ČR bylo dívek 46,5 %
• V jednotlivých obvodech Prahy se složení studujících podle pohlaví lišilo v závislosti na zaměření zde umístěných středních a vysokých škol; podíl dívek byl nejvyšší mezi studujícími v Praze 8 (52,8 %) a Praze 19 (52,5 %)
• Dojíždějící žáci, studenti a učni byli sledování ve třech věkových skupinách (6 - 14, 15 - 18 a 19letí a starší); zastoupení těchto skupin v počtu dojíždějících se liší v závislosti na prostorovém typu dojížďky; zatímco mezi dojíždějícími z jiného místa Prahy dojíždí 51 % osob ve věku 6 - 14 let; mezi dojíždějícími z jiných krajů ČR dominují osoby ve věku 19 let a více (71,7 % všech dojíždějících)
• Věkové složení obyvatel dojíždějících ze Středočeského kraje je téměř shodné se strukturou dojíždějících uvnitř Prahy

Tab. 5.4.1 Žáci, studenti a učni bydlící v Praze a dojíždějící do škol podle pohlaví

Do hlavního města Prahy dojíždí z ostatních částí republiky 54 578 žáků, studentů a učňů. Většinu z nich (53,5 %) tvoří chlapci. Vzhledem k tomu, že dívky tvoří většinu mezi osobami vyjíždějícími do škol z Prahy na jiné místo, zastoupení dívek mezi žáky, studenty a učni ve školách v Praze je nižší než jejich zastoupení mezi žáky, studenty a učni bydlícími na území hlavního města.

Podíl dívek na celkovém počtu dojíždějících se liší podle vzdálenosti místa odkud studující do Prahy dojíždí. Nejmenší je zastoupení dívek mezi žáky, studenty a učni dojíždějícími z jiných krajů než kraje Středočeského. S klesající vzdáleností místa bydliště od místa školy podíl dívek mezi dojíždějícími osobami stoupá. Mezi studujícími, kteří se při cestě do školy pohybují pouze v hranicích hlavního města, je 49 % dívek.

Graf 5.4.1 Zastoupení dívek mezi dojíždějícími do škol podle prostorového typu dojížďky

Tab. 5.4.2 Dojížďka do škol v rámci Prahy podle prostorového typu dojížďky a pohlaví

Dívky významněji převažují mezi dojíždějícími žáky, studenty a učni v rámci obvodu Praha 19 a rovněž v centrální Praze 1. Zvýšené zastoupení chlapců mezi dojíždějícími v rámci obvodu je v Praze 6 a Praze 22. Dojížďka do škol z jiných správních obvodů se již ve větší míře vztahuje k dojížďce do středních a zejména vysokých škol. U tohoto typu dojížďky již u některých obvodů existují významné rozdíly v zastoupení chlapců a dívek v počtu dojíždějících do škol na daném území. Tento nepoměr je dán zaměřením vzdělávacích zařízení v tom kterém správním obvodu. Dívky tvoří 57,8 % dojíždějících do škol na území SO Praha 8, nad počtem dojíždějících chlapců významně převažují v obvodech Praha 14 a Praha 11. Naopak chlapci jsou ve většině mezi dojíždějícími do škol na území obvodů Prahy 15 (71,4 %), dále pak Prahy 21 a Prahy 18. Správní obvody s nevyrovnaným zastoupením chlapců a dívek jsou však spíše obvody z hlediska počtu zde studujících menšími, na jejichž území se nevyskytuje větší množství vzdělávacích zařízení. Malý počet specificky orientovaných škol sídlících ve správním obvodu pak způsobuje výrazný nepoměr mezi pohlavím dojíždějících. V obvodech, které jsou nejčastějším cílem dojížďky do škol, nejsou rozdíly ve složení dojíždějících žáků, studentů a učňů podle pohlaví tak vyhraněné. Výjimkou je obvod Prahy 6, která je ve větší míře sídlem technických fakult pražských vysokých škol, kde stále trvá větší zastoupení chlapců. Naproti tomu humanitní obory jsou vyučovány více v centrálních obvodech, kde mezi dojíždějícími studenty převažují dívky.

Rovněž struktura dojíždějících osob do jednotlivých MČ z jiných částí Prahy podle pohlaví je rozdílná. V některých případech se jedná pouze o několik dojíždějících osob směřujících do malého počtu škol, kde zaměření cílových škol hraje ještě větší roli než je tomu u správních obvodů, kde je různých škol více.

Věkové složení žáků, studentů a učňů je také závislé na prostorovém typu dojížďky. Z věkového složení dojíždějících osob je pak možné do jisté míry odvodit i stupeň navštěvované školy.

Graf 5.4.2 Dojíždějící do škol podle místa vyjížďky a věku

Věková struktura žáků, studentů a učňů se rovněž liší podle toho, zda se jedná o osoby dojíždějící ze Středočeského kraje či z jiných krajů ČR. Zastoupení mladších věkových skupin je mezi dojíždějícími žáky, studenty a učni ze Středočeského kraje vyšší. Obyvatelé v blízkosti hlavního města díky dobrému spojení dojíždějí do Prahy již do škol základních a středních. Věkové složení osob dojíždějících do škol v Praze se jen velmi málo odlišuje od složení žáků, studentů a učňů dojíždějících do škol uvnitř hlavního města. I tato podobnost dokazuje úzké vztahy Středočeského kraje a hlavního města.

Zatímco složení dojíždějících žáků, studentů a učňů podle pohlaví vypovídá o zaměření škol na území, kam osoby dojíždějí, věková struktura do jisté míry informuje o stupni poskytovaného vzdělání.

Tab. 5.4.3 Dojíždějící do škol v rámci Prahy podle věku a prostorového typu dojížďky

Osoby cestující do škol uvnitř města je rovněž možné rozdělit do skupin podle prostorového typu dojížďky. Osoby, které dojíždějí uvnitř správních obvodů Prahy, jsou z drtivé většiny tvořeny dětmi ve věku 6 - 14 let (80 %), což je rovněž přibližný počet dětí navštěvujích základní školy v obvodech Prahy. V obvodech se soustředěnou sídlištní zástavbou nebo okrajové části Prahy tvoří děti mladší 15 let ještě výraznější většinu dojíždějících v rámci obvodu. Takovými obvody jsou například Praha 22 (92,8 %), Praha 21 (90,4 %) a Praha 17 (90 %), V těchto obvodech Prahy jsou zajištěny základní školy pro potřeby bydlícího obvatelstva, nesídlí zde však školy vyšších stupňů vzdělávání.

Naopak mezi obvody cestují více osoby 15leté a starší, které se na tomto typu dojížďky do škol podílejí 82,1 %. Zde se pak bude převážně jednat o dojížďku do škol středních a vysokých. Podíl osob ve věku 18 a více let je mezi dojíždějícími do škol z jiných obvodů Prahy nejvyšší u SO Praha 6 (73,3 %), dále pak Praha 3 (60,4 %) a v centrálním obvodu Praha 1 (56,8 %)

5.5 Dojíždějící do škol podle frekvence dojížďky a času stráveného na cestě

• Zastoupení denní dojížďky do škol v Praze z jiných míst v ČR je nižší (41 %) než u dojížďky mezi obcemi ČR celkem (75 %); hlavní město je významným centrem škol vyšších stupňů a mnoho jejich studentů z jiných částí republiky dojíždí do kolejí a internátů těchto škol
• Žáci, studenti a učni dojíždějící do škol z jiného místa v Praze dojíždějí v drtivé většině denně (95 %)
• Významně se v závislosti na prostorovém typu dojížďky liší i čas potřebný k cestě do škol; v rámci Prahy se do škol dostane do půl hodin 65 % dojíždějících, z jiného místa ČR se do pražských škol do půl hodiny dostane jen 29 % dojíždějících
• Průměrný čas dojížďky mezi správními obvody Prahy je 37 minut; dojížďka do škol v rámci jednotlivých správních obvodů je rozdílně časově náročná v závislosti na poloze obvodu a typu škol na jeho území; do Prahy 6 cestují žáci, studenti a učni průměrně 44 minut, dojížďka do Prahy 22 trvá polovinu tohoto času

Do škol na území Prahy dojíždí z ostatních koutů ČR 54 578 žáků, studentů a učňů. Nejčetnější skupinou dojíždějících studentů do Prahy podle frekvence dojíždění jsou samozřejmě osoby dojíždějící denně. Z celkového počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů tvoří 40,7 %. Druhým nejčastějším typem dojíždění je dojíždění týdenní (33,9 %), které představuje hlavně dojížďku do internátů a vysokoškolských kolejí z obcí trvalého bydliště. Tento typ dojíždění je zastoupen i ve skupině dojíždějících 1–2x měsíčně, kteří jsou zastoupeni 13,8 %. Dojíždění jinou frekvencí tvoří 10,6 % dojíždějících žáků, studentů a učňů. Zbytek tvoří osoby, které neuvedly s jakou frekvencí dojíždějí do škol na území Prahy.

V rámci hlavního města dojíždí do škol 174 989 žáků, studentů a učňů. Jelikož se jedná v podstatě o vnitroobecní dojížďku, složení těchto dojíždějících osob je jednotvárné, 95 % z nich dojíždí mezi bydlištěm a místem školy denně.

Graf 5.5.1 Frekvence dojížďky do škol v ČR a v Praze podle prostorového typu dojížďky

Struktura dojíždějících v ČR přes hranice okresů podle frekvence cest je podobná rozdělení osob dojíždějících do škol v Praze z ostatních částí republiky. Do Prahy dojíždí značná část žáků, studentů a učňů z okresů Středočeského kraje, tedy na kratší vzdálenost. Některé části Středočeského kraje jsou navíc dopravně velmi uspokojivě napojeny na hlavní město a denní dojíždění do škol není tak problematické, jako ve vzdálenějších krajích ČR.

Struktura osob dojíždějících do škol v Praze z ostatních krajů ČR podle frekvence dojížďky se mírně liší podle pohlaví. Dívky ve větší míře dojíždějí denně (42 %) a méně týdně (32,2 %). U mužské části dojíždějících, studujících v Praze, denně dojíždí 39,5 % chlapců, týdně pak v 35,4 % případů. Ostatní typy dojížďky podle frekvence jsou jak u dívek, tak u chlapců zastoupeny obdobně.

Ve srovnání s dojížďkou do škol mezi obcemi ČR, dojíždí do Prahy jinou, než denní frekvencí, větší část celkového počtu. Stejná situace je i u dalších velkých měst v republice. Tato regionální centra jsou často sídlem většího množství středních a vysokých škol v oblasti a soustřeďují dojížďku žáků, studentů a učňů i ze vzdálenějších míst republiky. Cesty na delší vzdálenosti bývají častěji jiné než každodenní.

Tab. 5.5.1 Frekvence dojížďky do škol ve vybraných městech ČR

Nejvíce je podobná struktura dojíždějích podle frekvence v Praze a Brně, denně dojíždí poměrně malá část celkového počtu okolo 40 %. Rozdíl mezi dojíždějícícmi do Prahy a do jiných měst je ve výraznějším zastoupení dojíždějících 1-2x za měsíc a osob dojíždějících s jinou, nepravidelnou frekvencí. Tyto skupiny jsou častěji zastoupeny rovněž mezi dojíždějícími do škol v Brně.

S frekvencí dojíždění souvisí i čas, který dojíždějící žáci a studenti stráví na cestě do škol. Odděleně můžeme opět posuzovat dojíždění uvnitř hranic města a dojíždějící do škol v Praze z ostatních částí ČR. Významné rozdíly ve vzdálenostech dojíždění jsou důvodem, proč se struktura obou skupin podle času stráveného na cestě liší.

Tab. 5.5.2 Dojížďka do škol v Praze podle času a prostorového typu dojížďky

V rámci hranic hlavního města se do škol dopravuje 174 989 žáků, studentů a učňů. Mezi těmito osobami jednoznačně dominuje skupina studujících, kteří se do školy dostanou do 14 minut (43,6 %). S rostoucí dobou dojíždění klesá počet osob v těchto skupinách dojížďky podle času. Okolo 20 procent jsou pak zastoupeny skupiny s dobou dojížďky do škol za 14 - 29 minut a 30 - 44 minut. Každý desátý žák či student se do školy dostane za 45 - 59 minut. Při cestě do škol na území Prahy se z jiného místa hlavního města dostane do hodiny celkem 95,3 % žáků, studentů a učňů.

Osoby cestující do škol v rámci Prahy rozlišujeme na dojíždějící v rámci správního obvodu a na osoby dojíždějící mezi SO. Složení těchto skupin podle času dojížďky vykazuje významné rozdíly. Do škol v rámci obvodu se dopraví do hodiny 94 % celku dojíždějících v rámci obvodu. U osob dojíždějících mezi obvody tvoří tato skupina pouze necelou třetinu. V tomto typu prostorové dojížďky je nejčetnější skupinou osob žáci, studenti a učni dojíždějící do místa školy v časovém rozmezí 30 – 44 minut.

Složení osob podle času dojížďky je podobné u dojíždějících studujících mezi SO a dojíždějících z jiných částí ČR. Do Prahy dojíždí do škol 54 578 osob z jiné části republiky. Nejpočetnějšími skupinami dojíždějících žáků a studentů jsou osoby, které se do místa školy dostanou z místa bydliště za 45 - 59 minut (22,9 %) a za 30 - 44 minut (22,8 %). Skupiny dojíždějících, kteří se do školy dostanou do půl hodiny tvoří pouze 29,2 % (oproti 64,8 % u vnitroměstské dojížďky). Naopak osoby dojíždějící vně Prahy do škol v Praze déle než hodinu tvoří 21,1 %, stejná skupina osob podle doby dojížďky tvoří pouze 3 % u pohybu v rámci hlavního města. Rozdělení dojíždějících do školy v Praze z ostatních krajů je poměrně rovnoměrné, především díky faktu, že osoby dojíždějící do Prahy jsou rovnoměrněji rozmístěny v různých vzdálenostech od hlavního města.

Složení dojíždějících žáků, studentů a učňů uvnitř města podle doby dojížďky záleží na více okolnostech, mezi hlavní patří: poloha v Praze, dopravní spojení s ostatními částmi hlavního města a nejčastější zdrojová místa dojížďky. Mezi jednotlivými správními obvody existují významné rozdíly ve složení osob dojíždějících z ostatních částí Prahy.

Tab. 5.5.3 Dojížďka do škol mezi správními obvody podle času stráveného na cestě a 22 správních obvodů

Cesta mez obvody Prahy trvá žákům, studentům a učňům v průměru 37 minut. Průměrný čas dojížďky je v jednotlivých obvodech různý. Kratší dobu trvá dojížďka do obvodů, kde nejsou soustředěny významné školy vyšších stupňů vzdělávání. Největší část dojíždějících tvoří především žáci základních škol ze sousedních obvodů bez vlastních škol. Takovými správními obvody jsou například Praha 22 či sídlištní celky Prahy 13 a Prahy 12. Rovněž průměrný čas dojížďky do škol v centrálních částech Prahy s kvalitním dopravním spojením je podprůměrná. Naopak nad průměrnou dobou dojížďky v Praze se pohybují časy dojížďky do škol ve správních obvodech okrajových, Praha 6 či Praha 19.

Průměrná doba dojížďky všech osob cestujících v rámci města činí 23 minut, u osob dojíždějících z jiné části republiky je to 39 minut. Tento rozdíl je způsoben, především dopravním systémem MHD. Roli hraje i fakt, že přes hranice Prahy se pohybuje méně osob do ZŠ, které jsou ve větší míře v kratších vzdálenostech od místa bydliště.

Složení dojíždějících žáků, studentů a učňů podle času stráveného na cestě je rozdílné proti roku 1991. V roce 1991 byli sice do celku dojíždějících zahrnuty i osoby dojíždějící do pražských škol z krajů ČR, jejich zastoupení je však velmi nízké (3 %). Rozhodjící pro hodnocení změn v čase stráveném na cestě do školy má podíl osob dojíždějících z obcí Středočeského kraje, který byl v obou cenzech téměř shodný a přesahoval mírně hodnotu 40 %.

Graf 5.5.2 Dojíždějící do škol v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě

5.6 Dojíždějící do škol podle použitého dopravního prostředku

• Mezi žáky, studenty a učni dojíždějícími do škol na území Prahy je zvýšené zastoupení osob cestujících prostředky MHD než je tomu u dojížďky do obcí ČR; cestující do Prahy používají MHD (samotnou i v kombinaci) v 64 % případů, mezi obcemi ČR je jejich zastoupení pouze 21 %
• Nejvýznamnějšími skupinami osob dojíždějících z jiných míst hlavního města do škol sídlících rovněž v Praze podle dopravního prostředku jsou osoby cestující MHD (57 %) a osoby do místa školy docházející (38 %)
• U osob dojíždějících na delší vzdálenost uvnitř Prahy (mezi jejími správními obvody) dominuje skupina osob využívajících služeb MHD ještě výrazněji – 9 z 10 dojíždějících žáků, studentů a učňů použije prostředek MHD

Žáci, studenti a učni dojíždějící do škol v Praze z jiné části republiky při své cestě do školy nejvíce používají služeb městské hromadné dopravy.

Tab. 5.6.1 Dojíždějící do škol do Prahy a mezi obcemi ČR podle použitého dopravního prostředku a pohlaví

Z celkového počtu 54 578 dojíždějících jich takto cestuje 46,5 %. Významnou skupinou dojíždějícíh jsou studující cestující do Prahy autobusem, ať již pouze autobusem (10,3 %) nebo v kombinaci opět s MHD (10 %). 7,5 % dojíždějících pak cestují vlakem v kombinaci s MHD. Početnou skupinou jsou mezi dojíždějícími žáky, studenty a učni rovněž osoby docházející do škol pěšky (7,3 %)

Z celkového počtu osob dojíždějících do škol v Praze tvoří dívky 46,5 %. Struktura osob dojíždějících do školy v Praze podle použitého dopravního prostředku se v závislosti na pohlaví dojíždějících osob mírně liší. Tento rozdíl se nejvíce projevuje u skupin dojíždějících automobilem a používajících hromadnou dopravu. Chlapci ve větší míře preferují dopravu automobilem, hlavně v případě studentů a učňů – řidičů. U dívek jsou pak více zastoupeny skupiny používající k cestě do školy MHD. Mezi osobami využívajícími při cestě do školy v Praze služeb MHD (v jakékoli kombinaci) tvoří ženy 47,5 %, což je vetší zastoupení, než je zastoupení dívek v celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů. Skupina osob cestujících autobusem a MHD je jedinou skupinou, kde dívky převažují (52,3 %).

Rozdělení dojíždějících žáků, studentů a učňů podle zvoleného dopravního prostředku se v Praze liší vzhledem k celorepublikové (meziobecní) dojížďce zejména díky významné roli MHD. Osoby, které se dostanou do hlavního města, využívají k další dopravě v rámci Prahy jejích služeb.

Graf 5.6.1 Dojíždějící do škol podle použitého dopravního prostředku 1)

Městskou hromadnou dopravu využívají (samotnou či v jakékoli kombinaci s jiným dopravním prostředkem) téměř dvě třetiny do Prahy dojíždějících studujících. V celé republice je to pouze pětina. Opačná je situace u dopravy do škol autobusem či vlakem. Mezi obcemi ČR se takto pohybují žáci ve větší míře než žáci dojíždějící do Prahy. Žáci, studenti a učni dojíždějící do škol automobilem (řidič i spolujezdec) tvoří v celé ČR i při dojížďce do Prahy jen velmi malou část celku (3 % případů dojížďky).

Uvnitř hlavního města Prahy cestuje mezi bydlištěm a školou 174 989 žáků studentů a učňů. Nejčastěji tyto osoby používají služeb MHD nebo do školy docházejí pěšky.

Tab. 5.6.2 Dojíždějící do škol v rámci Prahy podle použitého dopravního prostředku

Prostředky městské hromadné dopravy v Praze používá 56,5 % žáků, studentů a učňů při cestě do školy. Druhým nejčastějším způsobem dojížďky je docházka pěšky. Mezi bydlištěm a místem školy dochází 37,9 % žáků, studentů a učňů. Je velmi pravděpodobné, že mezi těmito osobami nalezneme především žáky základních škol. Za zmínku ještě stojí 5 382 dojíždějících žáků, studentů a učňů, coby spolucestujících, a 3 736 osob dojíždějících do škol autobusem. U posledně zmíněné skupiny se pravděpodobně jedná o osoby využívající autobusových linek PID v okrajových částech hlavního města.

Složení dojíždějících žáků, studentů a učňů uvnitř hlavního města podle dopravního prostředku dozná výrazných změn, pokud budeme uvažovat pouze dojížďku přes hranice správních obvodů, tedy na delší vzdálenost.

Tab. 5.6.3 Dojíždějící do škol podle použitého dopravního prostředku a 22 správních obvodů

Z celkového počtu žáků, studentů a učňů dojíždějících přes hranice správních obvodů jich průměrně v celé Praze 9/10 cestuje prostředky MHD. Při cestování na delší vzdálenost již pěší docházející netvoří druhou nejpočetnější skupinu, ale pouze 3,7 %. Druhý nejvyšší počet dojíždějících mezi SO je ve skupině dojíždějících automobilem (jako řidiči i spolucestující) nebo na motocyklu (4,8 %). Počet docházejících převyšují i osoby dojíždějící do místa školy vlakem či autobusem (3,8 %). Počet žáků, studentů či učňů dojíždějících do školy přes hranici správního obvodu na kole je 496.

V některých správních obvodech se složení dojíždějících do škol podle dopravního prostředku od celopražského průměru výrazně odlišuje. Do škol ve správních obvodech Praha 12, Praha 16, Praha 21 a Praha 22 je zastoupení dojíždějících prostředky MHD pod celopražským průměrem. U osob dojíždějících do těchto obvodů je zvýšené zastoupení některého z ostatních způsobů dopravy. Do Prahy 22, 21 a 12 dochází více osob pěšky, pravděpodobně z okolních obvodů. Do škol v obvodech Praha 22 a Praha 12 dojíždí zvýšený podíl osob automobilem či na motocyklu. Mezi dojíždějícími do Prahy 21 a Prahy 16 je zvýšený podíl osob cestujících autobusem či vlakem, v obou případech je těchto osob více než čtvrtina.

5.7 Směrové proudy dojížďky do škol

• Do škol v Praze dojíždí nejvíce osob z Kladna, další významné dojížďkové proudy směřují do Prahy z velkých měst ČR, ze kterých cestují studenti zejména na pražské vysoké školy
• Nejvýznamnějšími zdrojovými obcemi denní dojížďky do škol v Praze jsou naopak větší centra v blízkém okolí Prahy, ze kterých vyjíždí do Prahy i početná část žáků základních a středních škol
• Největší dojížďkové proudy vnitroměstských cest mezi správními obvody směřují do SO Praha 1, Praha 2 a Praha 6

Tab. 5.7.1 Proudy dojížďky do škol v rámci Prahy podle velikostních skupin proudů

Do Prahy dojížděli v nejmenší velikostní skupině proudů (1 - 9 osob) žáci, studenti a učni z 3 380 obcí republiky. Tato velikostní skupina proudů tvoří více než 4/5 celkového počtu dojížďkových proudů. Zároveň však je v této skupině proudů podle velikosti obsaženo pouze 17,5 % dojíždějících do pražských škol.

Dojížďkové proudy velikosti 200 a více osob tvoří pouze setinu počtu proudů. Podíl dojíždějících osob v těchto proudech však představuje téměř třetinu dojíždějících žáků, studentů a učňů.

Počet proudů dojížďky do škol v Praze je výrazně nižší u osob dojíždějících denně. Denně do Prahy dojíždí žáci, studenti a učni pouze ze 1 711 obcí ČR. Rozdělení „denních“ dojížďkových proudů podle velikosti je obdobné rozdělení „celkových“ dojížďkových proudů.

U dojížďky do škol v Praze jsou opět významným zdrojem dojíždějících osoby bydlící v obcích Středočeského kraje. Do škol v Praze dojíždí ze Středočeského kraje 2/5 celkového počtu osob z 982 obcí Středočeského kraje. Dominantní pozice Středočeského kraje je pak u osob dojíždějících do škol v Praze denně. Osoby z těsného sousedství Prahy dojíždějí touto frekvencí ve větší míře než je tomu u vzdálenějších oblastí republiky. Denně dojíždí do pražských škol 18 753 žáků, studentů a učňů, což tvoří 84,4 % celkového počtu denní dojížďky do škol. U denní dojížďky do škol v Praze je výraznější i pozice sosedících okresů Prahy – východ a Prahy – západ jako zdrojů dojížďky žáků, studentů a učňů. Osoby z obcí těchto okresů tvoří 47 % dojíždějících denně do škol na území hlavního města.

Pouze z 10 obcí republiky dojíždí do pražských škol 500 a více žáků a studentů.

Tab. 5.7.2 Nejvýznamnější zdrojová místa dojížďky do škol v Praze

Nejčastějšími zdrojovými obcemi dojížďky do škol v Praze jsou jednak větší centra ve Středočeském kraji (Kladno, Říčany), jednak obecně velká města Čech i Moravy (České Budějovice, Ostrava) s vysokým počtem bydlích obyvatel, a tedy i se zvýšeným počtem z obce vyjíždějících žáků, studentů a učňů. Z těchto měst ve větších vzdálenostech od hlavního města však jen malý zlomek studujících dojíždí denně. Proto u denní dojížďky jsou zdrojovými místy dojížďky do pražských škol obce Středočeského kraje, zejména pak z okresů Praha-západ a Praha-východ. Rovněž je možné pozorovat, že s klesající vzdáleností zdrojové obce dojíždky od cíle (Prahy) se zvyšuje podíl, kterým se dojíždějící do Prahy podílí na celkové vyjížďce z obce. Nejvýznamnějším zdrojem dojížďky žáků, studentů a učňů mimo hlavní město je Kladno, které má obě charakteristiky významného zdroje dojížďky do pražských škol – jedná se o velké město v blízkosti Prahy s kvalitním dopravním spojením s Prahou.

Druhou, hlavní, skupinu žáků, studentů a učňů na pražských školách tvoří sami obyvatelé hlavního města. Rovněž u těchto osob je možné sledovat, které části Prahy jsou nejčastějšími cíli jejich dojíždění, tedy kde jsou v Praze soustředěna vzdělávací zařízení. Cestování rezidentů je možné posuzovat podle toho, zda osoby dojíždějí přes hranice MČ (kratší cesty) nebo na delší vzdálenost (z jiného SO než je cíl jejich cesty).

Tab. 5.7.3 Dojíždějící do škol podle velikostních skupin proudů a 22 správních obvodů

Mezi správními obvody Prahy cestuje do škol 78 516 žáků, studentů a učňů. Nejčastějším cílovým obvodem je centrální pražská obvod Praha 1, kam směřuje 18,9 % cest přes hranice obvodů. Druhým nejčastějším cílem je Praha 2, následuje správní obvod Praha 6. V těchto obvodech, kam cestuje významná část pražských žáků, studentů a učňů, jsou více zastoupeny větší dojížďkové proudy. Do škol na území Prahy 1 cestuje 85 % dojíždějících v rámci velikostní skupiny proudů 500 a více osob. Dojíždějící sem směřují ze všech ostatních obvodů. Pouze z 5 obvodů Prahy sem dojíždí méně než 200 žáků, studentů a učňů, jedná se o dojížďku z okrajových obvodů Prahy Praha 18 – 22. Školy jsou soustředěny v širším centru hlavního města, kam směřují větší proudy dojížďky. Do okrajových obvodů cestuje méně žáků, studentů a učňů a proudy dojížďky nejsou tak masivní.

Mezi správními obvody cestují osoby do škol ve 455 dojížďkových proudech z 462 potenciálních. Ze dvou obvodů nedojíždí žáci, studenti a učni do obvodu Praha 17 a rovněž neprobíhá dojížďka z 5 SO na území Prahy 22.

Mezi obvody Prahy existuje pouze 10 dojížďkových proudů do škol čítajících 1 000 a více osob. Nejvíce z nich samozřejmě míří do Prahy 1 (z Prahy 6, 5, 4, 11, 8 a 10), po dvou těchto proudech směřuje do Prahy 4 (ze sousedních obvodů Prahy 11 a 12) a do Prahy 2 (opět ze sousedící Prahy 4 a 10).

Graf 5.7.1 Dojížďkové proudy mezi správními obvody podle velikostních skupin proudů