V souladu se závaznými předpisy EU je zjišťování údajů o dovozu a vývozu legislativně upraveno celním zákonem č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. května 2004 vstoupila v platnost pro obchod se třetími zeměmi vyhláška Ministerstva financí ČR č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se ruší některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží a pro Intrastat vyhláška Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

          Vstupem České republiky do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu i metodika jejího provádění a zpracování jejích výsledků. Ta nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Prostřednictvím výkazů Intrastat jsou získávány přímo od firem (příjemců a odesílatelů zboží) ve vazbě na údaje o DPH údaje o obchodu se státy EU (přibližně 85 % obratu zahraničního obchodu). Zbývající část zahraničního obchodu, která je realizována především se třetími zeměmi, podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Celní prohlášení (Jednotné správní doklady) jsou zdrojem statistických údajů za Extrastat. Součástí zpracování dat za Intrastat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Dopočtené údaje jsou k dispozici na úrovni HS 2, SITC 1, SITC 2 a SKP.

Metodika a definice základních pojmů:

          Základem statistické hodnoty odesílaného/vyváženého zboží je fakturovaná cena samotného zboží. Součástí statistické hodnoty jsou jen ty přímé obchodní náklady (zejména dopravné a pojistné), které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR a to bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Do statistické hodnoty se nezahrnují bankovní poplatky a náhrady spojené s odesláním/vývozem zboží ani daně a dávky spojené s vývozem.

          Základem statistické hodnoty přijímaného/dováženého zboží je fakturovaná cena samotného zboží. Statistická hodnota zahrnuje pouze ty přímé obchodní náklady spojené s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR a to bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Statistická hodnota neobsahuje bankovní náhrady spojené s přijetím/dovozem zboží ani daně a dávky spojené s dovozem.

          Proto jsou nyní hodnoty zveřejňovány v metodice CIF/FOB místo předcházejícího označování FOB/FOB.

          Zahraniční obchod je sledován v národní měně. Pro přepočet hodnot z cizí měny na Kč se používá kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993 ze dne 2. července 1993, který je zveřejňován na internetových stránkách GŘC (www.cs.mfcr.cz - Kurzovní lístky - Kurzovní lístek pro výpočet cla a Intrastat).

          Od roku 1999 uplatňuje Český statistický úřad na základě doporučení Eurostatu teritoriální členění podle tzv. „Geonomenklatury“, které se zásadně liší od číselníku používaného do roku 1998. Na základě tohoto členění se změnilo zařazování některých zemí do vyšších celků, např. Turecko a Kypr byly podle doporučení této nomenklatury zařazeny do Evropy (do roku 1998 byly zařazovány do Asie). Tímto postupem byly tyto země zahrnuty rovněž mezi evropské vyspělé tržní ekonomiky (dříve mezi asijské rozvojové země). Tato mezinárodní nomenklatura je každoročně Eurostatem aktualizována.

Seskupení zemí:

          Vyspělé tržní ekonomiky: země EU 25 + země ESVO + ostatní vyspělé tržní ekonomiky

          EU 25 - Evropská unie: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie (vč. Monaka a departementů - Francouzská Guyana, Guadaloupe, Martinik a Réunion), Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (vč. ostrovů Man, Guernsey a Jersey), Španělsko, Švédsko

          EU 15 - Evropská unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie (vč. Monaka a departementů - Francouzská Guyana, Guadaloupe, Martinik a Réunion), Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království (vč. ostrovů Man, Guernsey a Jersey), Španělsko, Švédsko

          ESVO (Evropské sdružení volného obchodu): Island, Lichtenštejnsko, Norsko (vč. území Svalbard a Jan Mayen), Švýcarsko

          Ostatní vyspělé tržní ekonomiky: Andorra, Austrálie, Faerské ostrovy, Gibraltar, Grónsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Nový Zéland, San Marino, Spojené státy (vč. Portorika), Turecko, Svatý stolec

          Rozvojové ekonomiky: Afghánistán, Alžírsko, Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Angola, Anguilla, Antarktida, Antigua a Barbuda, Argentina, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bermudy, Bhútán, Bolívie, Botswana, Bouvetův ostrov, Brazílie, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Burundi, Ceuta, Cookovy ostrovy, Čad, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Etiopie, Falklandy, Fidži, Filipíny, Francouzská jižní území, Francouzská Polynésie, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Guam, Guatemala, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Honduras, Hongkong, Chile, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Jamajka, Jemen, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Jordánsko, Kajmanské ostrovy, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Keňa, Kiribati, Kokosové ostrovy, Kolumbie, Komory, Kongo, Kongo, demokratická republika, Korejská republika, Kostarika, Kuvajt, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Macao, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mauritánie, Mayotte, Melilla, Menší odlehlé ostrovy USA, Mexiko, Mikronésie, Montserrat, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Niue, Nizozemské Antily, Norfolk, Nová Kaledonie, Okupované palestinské území, Omán, Pákistán, Palau, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pitcairn, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Saint Pierre a Miquelon, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Severní Mariany, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Helena, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Sýrie, Šalamounovy ostrovy, Tanzanie, Thajsko, Tchaj-wan, Togo, Tokelau, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turks a Caicos, Tuvalu, Uganda, Uruguay, Vánoční ostrov, Vanuatu, Venezuela, Východní Timor, Wallis a Futuna, Zambie, Zimbabwe

          Evropské tranzitivní ekonomiky: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Rumunsko Srbsko a Černá Hora

          SNS (Společenství nezávislých států): Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán

Ostatní: Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Kuba, Laoská lidově demokratická republika, Mongolsko, Vietnam

          Ostatní: Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Kuba, Laoská lidově demokratická republika, Mongolsko, Vietnam

          OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj): Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kokosové ostrovy, Korejská republika, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norfolk, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Spojené státy (vč. Portorika), Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Vánoční ostrov, Americké Panenské ostrovy

Dovoz a vývoz v běžných a stálých cenách:

          Dovoz a vývoz je vykazován v běžných cenách. Při výpočtu zahraničního obchodu ve stálých cenách se vychází ze zahraničního obchodu v běžných cenách (dle skupin SITC, rev. 3 na dvě místa) a z výběrových indexů nominálních cen dovozu a vývozu, kdy jako základ je použito stejné období předchozího roku. Při deflaci vývozu výpočetní techniky (SITC 75) byly použity (shodně s odborem národních účtů) indexy cen dovozu této techniky, což ovlivnilo změnu deflátorů vývozu. Index dovozu, resp. vývozu ve stálých cenách (index fyzického objemu) vyjadřuje relativní změnu objemu realizované výměny zboží v běžném období proti základnímu období s vyloučením vlivu změn cen. Deflátor dovozu, resp. vývozu je podílem indexu dovozu, resp. vývozu v běžných cenách a indexu dovozu, resp. vývozu ve stálých cenách. Směnná relace je poměrem vývozních cen a dovozních cen.

          Bilance zahraničního obchodu, publikovaná v této kapitole, se od roku 2000 neliší po metodické stránce od bilance zahraničního obchodu, která je součástí běžného účtu platební bilance, kterou zpracovává pro tuto ročenku (kapitola 7. Měna a platební bilance) Česká národní banka.

          Srovnatelnost údajů:

Změny metodiky získávání údajů o zahraničním obchodě ČR, tj. přechod na celní statistiku, vedl k neúplné metodické srovnatelnosti údajů od roku 1991 s předchozími obdobími. V údajích od roku 1991 je zachycen pouze hmotný vývoz a dovoz za vykazované období. Údaje celní statistiky neobsahují údaje o přímém reexportu a investiční celky nejsou vykazovány podle fakturace, nýbrž jen v hodnotě hmotných dodávek přecházejících přes hranice. Do roku 1990 statistika zjišťovala údaje o zahraničním obchodě podle zemí obchodních, celní statistika od roku 1991 zjišťuje v souladu s požadavky mezinárodních organizací údaje podle země původu (dovoz) a země určení (vývoz). Generální ředitelství cel přepočetlo údaje za léta 1986 – 1990 tak, aby se co nejvíce přiblížily metodice celní statistiky. V přepočtu byly rovněž zohledněny i změny kurzové úrovně. Veškeré údaje o zahraničním obchodě jsou tak uvedeny v průměrném ročním kurzu Kčs k cizím měnám platným v jednotlivých letech.

          Od roku 1996 se vývoz vykazuje datem propuštění zboží do režimu vývozu (na rozdíl od dřívějšího sledovaného data přechodu zboží přes čs. hranici) a dovoz se vykazuje datem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.

          Přechodem na celní statistiku se rovněž změnila používaná klasifikace z dosavadní čs. národní klasifikace na Harmonizovaný systém popisu a označování zboží obsažený v celním sazebníku. Přepočet údajů na nomenklaturu SITC, rev. 3 (Standard International Trade Classification ﷓ nomenklatura zboží používaná OSN, která je použita v této kapitole) je proveden na základě převodního klíče.

          Opatřením ČSÚ č. 69/1993 Sb. byla zavedena Standardní klasifikace produkce a od roku 1997 je ve Statistické ročence publikován dovoz a vývoz podle dvoumístných kódů SKP.

Změny metodiky statistiky zahraničního obchodu platné od roku 2000:

          Po konzultacích s Eurostatem a uživateli statistických údajů o zahraničním obchodu byla v průběhu roku 2000 Českým statistickým úřadem provedena změna metodiky statistiky zahraničního obchodu. Do statistiky se nezahrnuje hodnota:

1. lodí a letadel dovezených k aktivnímu zušlechtění a vyvezených po aktivním zušlechtění, do statistiky se zahrnuje pouze hodnota práce a s ní související spotřeba materiálu a energií při zušlechtění;
2. lodí a letadel vyvezených k pasivnímu zušlechtění a dovezených po pasivním zušlechtění, do statistiky se zahrnuje pouze hodnota práce a s ní související spotřeba materiálu a energií při zušlechtění;
3. vráceného zboží, tj. zboží, které se ve lhůtě tří let po vývozu z tuzemska vrací zpět v nezměněném stavu do režimu volného oběhu;
4. vyvezeného zboží, jehož účelem není trvalé ponechání v zahraničí a předpokládá se u něj zpětný dovoz;
5. měnového zlata, a to jak v dovozu, tak ve vývozu.

          Pro analytické účely jsou v této ročence publikovány přepočtené údaje za období 1996 až 2000 odpovídající metodice roku 2000. Přepočty v předchozích letech nebyly provedeny, protože se vytrácí efekt dovozu k zušlechťovacímu styku a následného vývozu. K zušlechtění se v těchto letech nedovážela letadla ani lodě.

          Údaje za roky 1995 až 2003 jsou definitivní, údaje ze rok 2004 mají charakter předběžných údajů.

          Podrobnější údaje o zahraničním obchodu lze získat v publikacích ČSÚ vydávaných v česko-anglické verzi podle Edičního plánu roku 2005 v tematické skupině 6 - ZAHRANIČNÍ OBCHOD:

• „Zahraniční obchod České republiky“ – měsíčně, 30. pracovní den po skončení referenčního období
• „Zahraniční obchod České republiky podle SKP“ – čtvrtletně, 55. pracovní den po skončení referenčního období, nyní pouze v elektronické podobě

• „Ročenka zahraničního obchodu České republiky 2004 - 1. díl“ - roční údaje o zahraničním obchodu České republiky v teritoriální struktuře podle skupin zemí, kontinentů a jednotlivých zemí a ve zbožové struktuře na základě Harmonizovaného systému, SITC a SKP (údaje za roky 2002 - 2004) - ve 4. čtvrtletí 2005
• „Ročenka zahraničního obchodu České republiky 2004 - 2. díl“ - roční údaje o zahraničním obchodu České republiky podle šestimístných položek Harmonizovaného systému (údaje za roky 2003 a 2004) - ve 4. čtvrtletí 2005

          Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydalo ve 2. čtvrtletí 2005 ve spolupráci s ČSÚ publikaci „Zahraniční obchod České republiky 2004“ - předběžné výsledky podle uzávěrky v březnu 2005, údaje jsou členěné teritoriálně i zbožově - podle skupin zemí, jednotlivých zemí a podle tříd SITC, rev. 3 a podkapitol Harmonizovaného systému.

          Česká agentura na podporu obchodu Czech Trade spolu s ČSÚ, MPO ČR a GŘC vydalo publikaci „Fakta o zahraničním obchodě“ v anglickém jazyce.

          Údaje za roky 1993 - 1998 či starší referenční období jsou poskytovány pouze prostřednictvím Informačního servisu ČSÚ.

          Na internetových stránkách ČSÚ (www.czso.cz) jsou k dispozici data o dovozu, vývozu a bilanci zahraničního obchodu od roku 1999. Dotazovací aparát systému umožňuje členění podle zboží (až do úrovně osmi míst celního sazebníku a pěti míst nomenklatury SITC, rev. 3), podle zemí (země, kontinenty, bloky a seskupení) a časově (měsíčně, čtvrtletně, ročně). Údaje o dovozu i vývozu jsou zveřejňovány v tisících Kč, EUR a USD v hodnotách CIF/FOB a netto hmotnosti v kg. Aplikace je k dispozici rovněž v anglické verzi.