Věda představuje konzistentní systém verifikovatelných poznatků o dané množině jevů stejně jako metod spojených s jejich získáváním, zpracováním, teoretickým vysvětlením a využitím.

Technologie vystupují ve dvou základních formách: hmotné jako znalosti vtělené do fyzických objektů (stroje, zařízení, přístroje atd.) nebo nehmotné jako znalosti akumulované v lidech (lidský kapitál), informace vtělené do elektronických médií a dokumentů (software, plány, projekty, výsledky pozorování, matematické výpočty, mapy atd.) a znalosti vtělené do institucionální formy, tj. uspořádání činností a vztahů (organizační struktura, systém řízení, normy, předpisy atd.). Zatímco se tedy věda zajímá, jak a proč se určité věci dějí, technologie se zaměřují na prostředky jejich uskutečňování.

Poznámky k tabulkám

Tab 13-1. a 13-2. Lidské zdroje ve vědě a technologiích

Lidské zdroje ve vědě a technologiích (LZVT) jsou definovány v Canberra manuálu (Manuál pro měření lidských zdrojů ve vědě a technologii, OECD, Paříž, 1995) jako osoby, které splňují alespoň jednu z následujících podmínek:

• úspěšně ukončily terciární vzdělávání;
• nejsou formálně kvalifikovány jako výše uvedené osoby, ale jsou zaměstnány ve vědeckých a technických (VaT) oborech zaměstnání.

Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány jako zásoba k určitému časovému okamžiku (současný počet pracovních sil s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací viz tab. 13-1.) a jako toky (potenciální množství pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací, která bude k dispozici v budoucnosti viz tab. 13-2.).

Tab. 13-1. Lidské zdroje ve vědě a technologii podle oborů vzdělávání a zaměstnání (zásoba LZVT)

Údaje zachycující národní zásobu LZVT sledujeme dle následujících tří hlavních kategorií:

• osoby 15 let a starší, které úspěšně ukončily terciární úroveň vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A a 6), a to v rámci následujících hlavních skupin studijních oborů: všeobecně vzdělávací postupy; humanitní vědy a umění; společenské vědy, obchod a právo (sociální vědy a behaviorální vědy a nauky, žurnalistika a informace, ekonomie, obchod a správa, právo); přírodní vědy, matematika a informatika; technické vědy; zdravotnictví a sociální péče; zemědělství a veterinářství; a ostatní vědy (obecné vzdělávání, služby, neznámé nebo nespecifikované). Studijní obory přírodních a technických věd jsou považovány za nejužší základ z hlediska měření LZVT. Mezi základní studijní obory v rámci LZVT se dále zařazují sociální vědy, ekonomie, obchod a právo, lékařské a zemědělské vědy;
• zaměstnané osoby národního hospodářství, které vykonávají svoji hlavní pracovní činnost ve vědeckých (KZAM-R hlavní třída -Vědečtí a odborní duševní pracovníci) nebo technických zaměstnáních (KZAM-R hlavní třída-Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech), které jsou zdrojem jejich hlavních pracovních příjmů.
• Skupiny zaměstnání třída 21 – Vědci a odborníci ve fyzikálních, matematických a technických oborech a třída 22 - Vědci a odborníci v biologických, lékařských a příbuzných oborech KZAM-R tvoří základní kategorii v rámci kategorie VaT zaměstnání. Zaměstnání v těchto profesích se označují jako vědci a inženýři (scientists and engineers);
• osoby, které splňují jak podmínku úspěšného ukončení terciárního vzdělání, tak podmínku zaměstnání v povoláních VaT (současně), tvoří tzv. jádro LZVT (osoby pro systém LZVT nejcennější, aktivně se podílející na vědecko-technologickém rozvoji).

Celková národní zásoba LZVT zahrnuje všechny osoby splňující jednu z podmínek pro zahrnutí do kategorie LZVT a vypočítá se jako součet: jádro LZVT + osoby s ukončeným terciárním vzděláním nepracující ve VaT zaměstnáních + zaměstnaní ve VaT zaměstnáních bez ukončeného terciárního vzdělání.

Data pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (v tabulce jsou uváděny průměrné údaje příslušného roku).

Tab. 13-2. Studenti a absolventi terciárního vzdělávání v přírodovědných a technických studijních oborech

Tabulka zobrazuje celkový počet studentů a absolventů terciárního stupně vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6) v přírodovědných (biologické, fyzikální a chemické vědy, matematické vědy a statistika, informatika a výpočetní technika) a technických vědách a naukách (technické vědy a technicky zaměřená řemesla, výroba a zpracovatelský průmysl, architektura a stavebnictví) studijních oborech. Studenti a absolventi terciárního vzdělávání celkem, resp. jejich část, která vystudovala výše uvedené přírodní a technické studijní obory, představují toky (potenciální u studentů a reálné u absolventů) plynoucí do systému LZVT. Údaje byly získány z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Tab. 13-3. až 13-9. Výzkum a vývoj

Pojmy výzkum a vývoj jsou v ČR definovány zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití.

Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako:

• základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo
• aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu (např. obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů), se označuje jako průmyslový výzkum.



Vývoj je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a nebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

Údaje o výzkumu a vývoji (dále jen VaV) obsažené v této části kapitoly byly získány z výsledků pravidelného ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji (měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem), které se vztahuje na všechny ekonomické subjekty, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců. Statistické šetření plně respektuje metodické principy EU a OECD uvedené ve Frascati manuálu (OECD, Paříž, 2002) a Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologií č. 753/2004 ze dne 22. dubna 2004.

Od roku 2001 je pro dopočet údajů za zpravodajské jednotky, které ve stanoveném termínu výkaz nepředložily (tzv. non-response), využíváno matematicko-statistických metod.

Jednotlivé ukazatele VaV se sledují ve čtyřech základních sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech) vycházejících z institucionálních sektorů a subsektorů používaných v Národních účtech:

• podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu,
• vládní sektor je složen z orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství,
• sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vyššího školství) obsahuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem (SNA), byl však odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji,
• neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primární cíl není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace.
• Ukazatele VaV se dále sledují podle vědních oblastí, v nichž zpravodajská jednotka převážně zabezpečuje své výzkumné a vývojové práce, které se člení na:
• přírodní vědy - matematické a počítačové vědy (pouze software), fyzikální, chemické a biologické vědy, nauka o Zemi a příbuzné vědy životního prostředí,
• technické vědy - stavební inženýrství, elektroinženýrství, elektronika (pouze hardware) a ostatní inženýrské vědy a technologie (chemické, kosmonautické, strojní, potravinářské, metalurgické, oděvní apod.),
• lékařské vědy - základní medicína, klinická medicína, zdravotní vědy a další příbuzné disciplíny,
• zemědělské vědy - zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzné vědy, veterinární lékařství,
• sociální vědy - psychologie, ekonomie, vzdělávání a výcvik a ostatní sociální vědy (antropologie, etnografie, demografie, zeměpis, řízení, právo, lingvistika, politické vědy, sociologie aj..),
• humanitní vědy - historie, jazyky a literatura, filozofie, umění, náboženství aj.

Od roku 2001 se údaje o VaV sledují i z pohledu regionálního členění podle místa pracoviště výzkumu a vývoje jednotlivých zpravodajských jednotek.

Tab. 13-3. Souhrnné ukazatele výzkumu a vývoje

Zaměstnanci výzkumu a vývoje (dále jen zaměstnanci VaV) jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem. Jejich formální vazbou k zaměstnání je pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce.

Způsob sledování a zachycení stavu zaměstnanců VaV:

• evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji). Do roku 2000 zahrnoval i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji platné ke konci sledovaného roku
• celkový počet dohod o pracovní činnosti nebo provedení práce ve výzkumu a vývoji uzavřených v průběhu sledovaného roku. Tento ukazatel je sledován zvlášť od roku 2001
• průměrný evidenční počet zaměstnanců VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). Jeden FTE se rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) zaměstnance, který se na 100 % věnuje VaV činnosti. U zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, čímž nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také počet osob pracujících pro zpravodajskou jednotku na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přepočtených dle metodiky platné pro FTE.

Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (dále jen výdaje na VaV) tvoří všechny vnitřní výdaje na VaV vynaložené v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje uskutečněné mimo zpravodajskou jednotku, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Vnitřní výdaje na VaV tvoří:

Neinvestiční výdaje na VaV, které se dále dělí na:

• celkový objem mezd zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance,
• odměny za práce podle dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti ve VaV konané mimo pracovní poměr,
• ostatní neinvestiční výdaje - materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV vykonávaného zpravodajskou jednotkou, dále výdaje za služby pronajaté nebo nakoupené pro VaV. Veškeré odpisy budov, strojního a mechanického zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování vnitřních výdajů na VaV vyloučeny.



Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na VaV, které se dále dělí na:

• dlouhodobý nehmotný majetek – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu, zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných,
• pozemky, budovy, haly a stavby – výdaje na pozemky získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře) a budovy postavené nebo koupené, výdaje na technické zhodnocení budov apod.,
• ostatní dlouhodobý hmotný majetek – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení, počítače, dopravní prostředky apod.).



Tab. 13-5. Zaměstnanci zabývající se výzkumem a vývojem podle zaměstnání, vzdělání a vědních oblastí

Zaměstnanci VaV podle druhu zaměstnání jsou rozděleni na:

• výzkumné pracovníky – zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí. Jde převážně o vědecké a odborné duševní pracovníky a vedoucí pracovníky výzkumných a vývojových útvarů,
• technické a ekvivalentní pracovníky (dále jen techničtí pracovníci) – účastní se výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod, obvykle za dohledu výzkumných pracovníků,
• další pomocní pracovníci (dále jen ostatní) – jsou řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací; zahrnuti jsou i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Zaměstnanci VaV podle nejvyššího dosaženého vzdělání jsou rozděleni na:

• zaměstnance VaV s doktorským vzděláním – dosáhli stupně V (doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduálním studiu nebo vědeckou výchovou „Ph.D., Dr., Dr.Sc., CSc.“) podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen KKOV),
• zaměstnance VaV s vysokoškolským vzděláním – dosáhli stupně T (vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských, inženýrských a lékařských studijních programů vysokých škol) nebo stupně R (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol) podle KKOV,
• zaměstnance VaV s vyšším odborným vzděláním – dosáhli stupně N (vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační) podle KKOV,
• zaměstnance VaV s úplným středním a středním odborným vzděláním (dále jen středním) – dosáhli stupně H, J, K, L a M podle KKOV,
• zaměstnance VaV s ostatním nižším vzděláním - dosáhli stupně A, B, C, D, E podle KKOV.



Tab. 13-6. Výdaje na výzkum a vývoj podle zdroje financování a sektoru užití

Rozlišujeme pět základních sektorů jako zdrojů financí pro realizaci výzkumných a vývojových činností (sektory financující VaV), a to ve čtyřech sektorech provádění VaV. Mezi sektory financující VaV, stejně jako u sektorů provádění VaV, patří sektor podnikatelský (vlastní finanční zdroje nebo zdroje jiného ekonomického subjektu), vládní (veřejné prostředky rozdělované ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly na výzkum a vývoj, rozpočtů krajů aj.), vyššího školství (vlastní příjmy) a soukromý neziskový a navíc pak sektor zahraničí.

Zahraničí zahrnuje všechny instituce a jednotlivce umístěné mimo politické hranice země. Také sem patří všechny mezinárodní organizace (Evropská komise, NATO aj.) včetně jejich zařízení a provozů uvnitř hranic země.

Tab. 13-10. Zahraniční obchod s technologicky vyspělými (high-tech) výrobky

V rámci OECD byly definovány technologicky vyspělé (dále jen high-tech) výrobky podle mezinárodní klasifikace zboží SITC, rev. 3 (Standard International Trade Classification), které byly rozděleny do devíti základních skupin:

• letectví a kosmonautika
• počítače a kancelářské stroje
• elektronika a telekomunikační zařízení
• farmaceutické výrobky
• vědecké přístroje
• elektrické stroje
• chemické výrobky
• neelektrické stroje
• zbraně

Údaje o dovozu a vývozu technologicky vyspělých výrobků (zboží) v členění podle SITC byly získány z datových zdrojů Generálního ředitelství cel. Od května 2004 pak ze zdrojů ČSÚ (Intrastat).

Tab. 13-11. a 13-12. Inovace

Údaje o inovacích obsažené v této kapitole byly získány na základě výběrového statistického šetření za období 2002-2003, které se uskutečnilo na výběrovém souboru zpravodajských jednotek podnikatelského sektoru s cílem zmapovat inovační potenciál ekonomických subjektů působících v České republice. Metodologie sběru a zpracování dat vychází z Oslo manuálu OECD, Rozhodnutí Rady EU č. 94/78 z 24. 1. 1994 a je plně v souladu s metodologií a doporučeními EUROSTATU (Statistického úřadu Evropského společenství). Základní soubor statistického šetření zahrnoval zpravodajské jednotky podnikatelského sektoru z vybraných oblastí výroby a služeb (finančních i nefinančních) s více než 10 zaměstnanci.

Předmětem statistického šetření byly především tzv. technické inovace (tj. tvorba nových či zlepšování existujících výrobků a poskytovaných služeb, výrobních technologií a procesů). Inovace v tomto pojetí tedy představuje proces provádění kontinuálních změn (v technickém řešení výrobku, technologii výroby, použitých materiálech atd.) a zahrnuje:

• inovace produktu - výrobky nebo služby, které jsou buď zcela nové nebo mají významně lepší základní vlastnosti, vyšší technickou kvalitu, zavedený software nebo další nehmotné prvky, širší užití, vyšší spokojenost zákazníka. Inovace musí být nová pro podnik, avšak nemusí být nezbytně nová pro trh. Není rovněž důležité, zda inovace byla vyvinuta daným nebo jiným podnikem. Pouhé estetické změny, stejně jako pouhý prodej inovací produkovaných a vyvíjených výhradně jinými institucemi, se nezahrnují,
• inovace procesu - nové a významně zlepšené výrobní technologie, nové a podstatně zlepšené způsoby poskytování služeb a nabídky zboží. Výsledné efekty musí být významné vzhledem na velikost produkce, její kvalitu nebo výrobní a distribuční náklady. Inovace musí být nová pro daný podnik, avšak nemusí být nutně nová pro trh; sledovaný podnik nemusí být první, který zavedl tento proces. Pouhé organizační a manažerské změny se nezahrnují.

Ekonomické subjekty s inovační aktivitou (inovující ekonomické subjekty) jsou ekonomické subjekty, které během sledovaného období zaváděly technicky nové nebo zlepšené produkty nebo procesy.

Tab. 13-12. Inovační náklady a podíl inovovaných a nových výrobků na tržbách v roce 2003

Celkové inovační náklady v roce 2003, které byly vyvolány inovačními aktivitami ekonomických subjektů v sledovaném období zahrnují: vnitrofiremní výzkum a vývoj, získání výsledků z externího výzkumu a vývoje, získání strojů a zařízení (progresivní stroje, počítačový hardware speciálně koupený pro zavedení nových nebo významně zlepšených produktů a/nebo procesů), získání jiných externích znalostí (nákup patentových práv a nepatentovaných vynálezů, licencí, know-how, obchodních známek, softwaru a dalších forem znalostí od jiných subjektů za účelem jejich využití ve firemních inovacích), školení (firemní a externí vzdělávací programy pro zaměstnance přímo určené na vývoj a/nebo zavádění inovací) a design a jiné formy přípravy na výrobu/dodávky (procedury a technická příprava vedoucí k vlastní realizaci produktů a procesních inovací, které nejsou zahrnuty jinde).

Tab. 13-13. a 13-14. Přihlášky vynálezů a udělené patenty v ČR

Počty přihlášek vynálezů, resp. počty udělených patentů jsou tradičně považovány za jeden z ukazatelů úspěšnosti výzkumných, vývojových a inovačních činností.

Vynález je vyřešení technického problému, které je ve srovnání se světovým stavem techniky nové, obsahuje tzv. vynálezecký krok, pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze známého stavu techniky a je průmyslově využitelný. Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (dále jen ÚPV ČR). Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Přihláška se podává ve všech státech, ve kterých potenciální majitel patentu požaduje ochranu.

Patent je definován zákonem č. 527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Je to veřejná listina vydaná některým národním (v České republice je to ÚPV ČR) či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let, a to na teritoriu, pro něž byl úřadem vydán.

Údaje byly získány z datových zdrojů Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. Jsou tříděna podle data publikování přihlášky vynálezu nebo uděleného patentu ve věstníku ÚPV ČR dle metodiky Patentového manuálu OECD (OECD, Paříž, 1994).

Patentová data členěná podle země původce vynálezu jsou tříděná tzv. zlomkovou metodou (např. když čtyři vynálezci různých národností vyplní společně patentovou přihlášku, jedna čtvrtina tohoto patentu se připíše každé zemi). Patentová data jsou členěna také podle Mezinárodní klasifikace patentových tříd (IPC). Jestliže je jednomu patentu přiřazeno více IPC kódů, je jeho indikace přiřazena prvnímu kódu IPC. Na základě IPC pak jsou dále přihlášky a patenty tříděny v rámci tzv. „high-tech“ výrobků, resp. jejich skupin.

Počínaje rokem 2002 dochází v souvislosti s přístupem ČR k Evropské patentové úmluvě k poklesu zahraničních přihlášek vynálezů, a tím i k celkovému počtu přihlášek vynálezů podaných v ČR.

Tab. 13-15. Uzavřené licenční smlouvy a licenční poplatky v roce 2003

Licence je jednou z možností, jak komerčně využít průmyslová práva a duševní vlastnictví. Údaje o licenčních smlouvách byly v letech 1995 až 2002 šetřeny v rámci ročního výkazu o výzkumu a vývoji. Od roku 2003 jsou tyto údaje zjišťovány samostatným ročním statistickým šetřením, které je koncipováno jako vyčerpávající. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny subjekty, u kterých byl zjištěn nákup či prodej licence na některou z ochran průmyslového vlastnictví.
Licenční smlouva je poskytnutí práva ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území na nabytí (nákup) či poskytnutí (prodej). Licenční smlouvy se uzavírají k patentovaným vynálezům, resp. zapsaným užitným vzorům, průmyslovým vzorům, topografii polovodičových výrobků, novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat či k ochranným známkám písemnou smlouvou. Poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty. Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ÚPV ČR.


Tab. 13-16. Příjmy a výdaje z technologických služeb - technologická platební bilance

Údaje o příjmech, resp. platbách získané v rámci tzv. „technologické platební bilance“ (dále jen TPB) vyjadřují technologickou úroveň ekonomiky, či přesněji rozsah zahraničního obchodu s průmyslovým vlastnictvím a znalostmi spojenými s vyspělými technologiemi. Metodologie a koncepce této statistiky je založena na manuálu OECD (Manuál pro měření a interpretaci dat získaných z technologické platební bilance - Technology Balance of Payments “TBP“ Manual, OECD, 1990).

Údaje byly převzaty z datových zdrojů České národní banky, a to z běžného účtu platební bilance. Jednotlivé položky TPB jsou definovány podle jednotlivých platebních titulů a jim odpovídajících mezinárodních kódů (BPM5).

Údaje o TPB, příjmy a platby jsou dále členěny podle zemí. Ne u všech transferů TPB získaných z ČNB byl uveden kód země. Tyto údaje jsou uvedeny v položce nerozlišeno.

Tab. 13-17. Hlavní ukazatele skupiny odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností (high-tech sektor)

Tabulka zobrazuje skupinu odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou náročností na výsledky výzkumu a vývoje, které na jedné straně vyrábějí technologicky vyspělé výrobky (informační technologie, biotechnologie a nanotechnologie atd.) a na druhé straně samy tyto vyspělé výrobky (high-tech) používají. Klasifikace odvětví podle jejich technologické náročnosti (čtyři základní skupiny odvětví: high-tech, medium high-tech, medium low-tech a low-tech) založená na Mezinárodní klasifikaci ekonomických činností ISIC Rev. 3 (v ČR OKEČ) byla vyvinuta v OECD v roce 1997. Toto rozdělení vycházelo z vyhodnocení pořadí tří ukazatelů technologické náročnosti odrážejících hlediska „výrobce technologie“ a „uživatele technologie“:

• výdaje na VaV rozdělené podle přidané hodnoty;
• výdaje na VaV rozdělené podle produkce;
• výdaje na VaV plus technologie začleněná v meziproduktech a investičních statcích v rozdělení podle výrobků.

Skupinu odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností (high-tech odvětví) tvoří výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotnické účely (OKEČ 244), výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30), výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32), výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33), výroba a opravy letadel a kosmických lodí (OKEČ 353).

Údaje (průměrný evidenční počet zaměstnanců, účetní přidaná hodnota a tržby) o skupině odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností byly získány z pravidelného ročního strukturálního šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví.

Údaje v tabulkách jsou srovnatelné s údaji publikovanými ve statistických ročenkách minulých let.


* * *


Další informace z oblasti statistik vědy a technologií lze získat z publikací ČSÚ, vydávaných podle Edičního plánu roku 2005 v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 96 - Věda a výzkum :
• „Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004“ – září 2005
• „Licence v ČR za rok 2004“ – prosinec 2005
• „Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj v letech 2003 a 2004“– listopad 2005
• „Ukazatele vědy a technologií v České republice za období 1995-2002“ – 2005

B. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním a rozvojem nových, především informačních a komunikačních technologií a systémů (internet, mobilní telefony, elektronické obchodování atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života.

Statistika informační společnosti má za cíl popsat na jedné straně produkci (nabídku) moderních informačních a komunikačních technologií a na druhé straně rozšíření, míru a způsob využívání těchto technologií a systémů v jednotlivých sektorech společnosti.

Pojem informační a komunikační technologie (dále jen ICT) obecně zahrnuje technologie, systémy, aktivity a procesy, které se podílejí na zobrazení, zpracování, skladování a přenosu informací a dat elektronickou cestou.

Poznámky k tabulkám

Tab. 13-18. Základní infrastruktura informačních a komunikačních technologií

Hlavní telefonní stanice (HTS) - počet HTS ve veřejné pevné síti celkem a počet účastníků mobilní sítě celkem.

Hlavní telefonní stanice ve veřejné pevné síti - účastnická přípojka veřejné telekomunikační sítě ukončená koncovým bodem sítě určeným pro přístup k telefonní službě a mající jednoznačně určený přípojný bod v zařízení ústředny. Rozlišujeme HTS ve veřejné pevné síti v domácnostech, podnikatelském sektoru a veřejné telefonní automaty.

HTS bytové zahrnují telefonní stanice, zřízené fyzickým osobám pro osobní potřebu.

HTS podnikové zahrnují telefonní stanice, zřizované právnickým osobám, pro orgány státní správy a jiné instituce a pro fyzické osoby k podnikatelským účelům.

Zásuvky TKR (odpovídá počtu zásuvek) celkem vykazuje počet účastníků kabelové televize a rozhlasu, evidovaných u příslušného provozovatele televizních a kabelových rozvodů (TKR).

Počet „host" počítačů, vykazuje počet hostitelských („host") počítačů. Hostitelský počítač je počítač, který je přímo napojen na světovou internetovou síť (má přidělenu IP adresu). Identifikovány jsou dvou- nebo trojmístným kódem země, který všeobecně vyjadřuje povahu organizace používající počítač připojený k síti internet. Počet hostitelských počítačů je přidělen zemím na základě kódu země, i když to nezbytně neznamená, že se hostitelský počítač právě nachází v dané zemi.

Účastníci internetu – ukazatel zahrnuje celkový počet zákazníků, kteří využívají alespoň jednu službu sítě internet (připojení k internetu libovolným způsobem, mimo mobilní sítě, přes jednotlivé poskytovatele připojení k internetu). Účastník je fyzická nebo právnická osoba napojená na komplexní globální počítačovou síť, která využívá služby přístupu k internetu na základě smlouvy s poskytovatelem této služby (ISP – Internet Service Providers) včetně účastníků, jako jsou např. internetové kavárny, veřejné informační terminály atd.

Počet účastníků internetu s komutovaným připojením (dial-up) zahrnuje celkový počet smluvních zákazníků na komutovaných okruzích.

Komutované připojení (též vytáčené připojení, vytáčená linka atd.) představuje pouze dočasný způsob připojení k internetu, které je zpravidla realizováno pomocí telefonních linek, ať již analogových, digitálních či prostřednictvím mobilní telefonní sítě. Zahrnuje dial-up, ISDN a mobilní připojení přes GSM sítě.

Dial-up (vytáčená linka) - připojení k internetu přes analogovou, tedy klasickou telefonní linku. Přenosová rychlost dosahuje až 56 kbit/s v závislosti na kvalitě telefonní linky.

ISDN (Integrated Services Digital Network) – digitální linka napojená na digitální komunikační síť, která je budována a rozvíjena především na základě stávající telefonní sítě. Místo modemu využívá ISDN adaptér a maximální přenosová rychlost je 128 kbit/s.

Účastníci internetu s pevným připojením uvádí počet zákazníků připojených pevným okruhem.

Pevné připojení - trvalé připojení, kdy je uživatel připojen k internetu neustále; zahrnuje nejčastěji pronajatý datový okruh, DSL technologie, připojení prostřednictvím TKR (kabelová televize), satelitní připojení atd.

ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – digitální technologie, pracující na rozdíl od ISDN na vysokofrekvenčním pásmu umožňujícím nárůst přenosové rychlosti u stávajících účastnických přípojek.

Účastníci internetu připojení prostřednictvím TKR uvádí počet zákazníků připojených prostřednictvím televizního kabelového rozvodu.

Účastníci internetu s ostatním pevným připojením uvádí počet zákazníků připojených především prostřednictvím pronajatého datového okruhu.

Pronajatý datový okruh - fyzické trasy, po kterých jsou přenášena data a která jsou základem pevného připojení, jež jsou uživateli poskytovány (pronajímány) specializovanou telekomunikační společností. Jde především o linky využívající drátových, optických a bezdrátových technologií.

Uživatelé internetu - ukazatel zahrnuje celkový počet uživatelů (tj. nejen účastníků) a je získán na základě odhadu jednotlivých poskytovatelů připojení k internetu.

Doména je základní adresa na internetu, zastupující IP (internet protokol) adresu. Doména se registruje u registrační autority, která je pověřena správou příslušných domén nejvyšší úrovně. Česká národní doména v zóně .cz je vhodná pro subjekty působící pouze na území České republiky a pro www stránky napsané v českém jazyce. Počet registrovaných domén se vztahuje k prosinci sledovaného roku.

Bezpečný server (Secure Socket Layer - SSL) – protokol vyvinutý Netscape pro bezpečný přenos osobních dat prostřednictvím internetu. SSL funguje na principu privátního šifrovacího klíče, který umožňuje kódování dat přenášených v rámci SSL serveru. URL adresa bezpečného serveru obvykle začíná https:// namísto http://.

Tab. 13-19. Počítačoví odborníci a osoby se vzděláním v oblasti informatiky a výpočetní techniky

Počítačoví odborníci jsou experti na výpočetní techniku – hardware, software (projektanti a analytici výpočetních systémů, projektanti, programátoři atd.).

Podle definice OECD dle mezinárodního standardu ISCO-88 (v ČR pomocí klasifikace KZAM-R) se zahrnují mezi počítačové odborníky zaměstnané osoby národního hospodářství, které vykonávají svoji hlavní pracovní činnost:

• Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (KZAM kód 213)
  • Projektanti a analytici výpočetních systémů (KZAM kód 2131)
  • Programátoři (KZAM kód 2132)
  • Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou (KZAM 2139)
• Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (KZAM kód 312)
  • Poradenství ve výpočetní technice (KZAM 3121)
  • Operátoři a obsluha výpočetní techniky (KZAM 3122)
  • Operátoři průmyslových robotů, NC strojů (KZAM 3123)
  • Ostatní technici ve výpočetní technice (KZAM 3129)

Osoby se vzděláním v oblasti informatiky a výpočetní techniky jsou osoby ve věku 15 let a starší, které úspěšně ukončily terciární stupeň vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6), a to ve skupině studijních oborů ISCED kód 48 Informatika a výpočetní technika (projektování systémů, programování, hromadné zpracování dat, sítě, operační systémy)

Data pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (v tabulce jsou uváděny průměrné údaje příslušného roku).

Tab. 13-20. Základní ukazatele odvětví produkujících informační a komunikační technologie (ICT sektor)

ICT sektor je definován jako kombinace odvětví zpracovatelského průmyslu a přenosem, zobrazením a poskytováním dat a informací. Dělíme ho na dvě základní části:

• ICT sektor ve zpracovatelském průmyslu - zahrnuje výrobu přístrojů a zařízení, které jsou nezbytné pro práci (zpracování, přenos atd.) s daty a informacemi, ale i měření všech fyzických jevů a procesů elektronickou cestou.
• ICT sektor v odvětví služeb – zahrnuje zprostředkování služeb, které přímo souvisí s informačními a komunikačními technologiemi (prodej, pronájem, telekomunikace, databáze, software apod.).



Seznam odvětví produkujících informační a komunikační technologie (dále jen ICT sektor) je založen na Mezinárodní klasifikaci ekonomických činností ISIC Rev. 3 (v ČR OKEČ) a byl definován v OECD (1998, v roce 2002 pak byla provedena drobná revize). ICT sektor tvoří následující seznam odvětví (ekonomických činností):

ICT sektor ve zpracovatelském průmyslu:

• Výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30)
• Výroba izolovaných vodičů a kabelů (OKEČ 313)
• Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32)
  • výroba elektronek a jiných elektronických součástek( OKEČ 321)
  • výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii (OKEČ 322)
  • výroba televizních a rozhlasových přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných radiových zařízení (OKEČ 323)
• Výroba měřících, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů (OKEČ 332)
• Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů (OKEČ 333)

ICT sektor v odvětví služeb (obchod s ICT výrobky)
• Velkoobchod s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost (OKEČ 5143)
• Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem (OKEČ 5184)
• Velkoobchod s ostatními kancelářskými stroji a zařízením (OKEČ 5185)
• Pronájem kancelářských strojů a zařízení včetně počítačů (OKEČ 7133)

Data za výše uvedená odvětví (činnosti) spadající do ICT sektoru v odvětví služeb (obchod s ICT výrobky) nejsou zahrnuta v tab. 13-20. z důvodu neexistence spolehlivých dat v požadovaném členěni.

ICT sektor v odvětví služeb (poskytování nehmotných služeb v oblasti ICT)

• Telekomunikace (OKEČ 642)
• Činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72)
  • poradenství v oblasti hardware (OKEČ 721)
  • publikování, dodávky a poradenství v oblasti software (OKEČ 722)
  • zpracování dat (OKEČ 723)
  • činnosti v oblasti databází (OKEČ 724)
  • opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 725)
  • jiné činnosti související s výpočetní technikou (OKEČ 726)

Údaje (průměrný evidenční počet zaměstnanců, účetní přidaná hodnota a tržby) o ICT sektoru byly získány z pravidelného ročního strukturálního šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví (P 5-01 a P 4-01).

Tab. 13-21. Zahraniční obchod s ICT výrobky

Výrobky v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT výrobky) jsou definovány jako výrobky, které umožňují zpracování informací nebo komunikaci elektronickou cestou včetně jejich přenosu a zobrazení nebo využívající elektronické zpracování pro zachycení (detekci), měření a/nebo zaznamenání fyzikálních jevů nebo kontrole fyzikálních procesů.

V rámci OECD (2003) byl definován seznam ICT výrobků podle Harmonizovaného systému (HS 2002) klasifikace používané v mezinárodním obchodě, které byly rozděleny do pěti základních skupin:

• Telekomunikační vybavení
• Počítače a počítačové vybavení
• Elektronické komponenty
• Spotřební zboží - audiovizuální technika
• Ostatní ICT zboží

Údaje o vývozu a dovozu technologicky vyspělých výrobků (zboží) v členění podle HS byly získány z datových zdrojů Generálního ředitelství cel. Od května 2004 pak ze zdrojů ČSÚ (Intrastat).