Poznámky k tabulkám

      Údaje o pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území České republiky trvalé bydliště a to bez ohledu na jejich státní občanství, od roku 2001 – v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů, podle zákona č. 326/1999 Sb.). v údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině.

Tab. 4-1. Pohyb obyvatelstva

      Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel (mužů a žen) bilancovaný k 1. 7. sledovaného roku.

      Kojenecká úmrtnost je počet dětí zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených.

      Novorozenecká úmrtnost je počet dětí zemřelých do 28 dnů (tj. ve věku 0 až 27 dokončených dnů života), připadajících na 1 000 živě narozených.

Tab. 4-10. a 4-12. Narození

      Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, akce srdeční, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo nižší než 500 gramů, přežije-li 24 hodin po porodu. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 1 000 gramů a vyšší.

Tab. 4-11. Reprodukční míry podle věku ženy

      Plodnost podle věku: počet živě narozených dětí na 1 000 žen daného věku.

      Úhrnná plodnost: počet živě narozených dětí, připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala plodnost stejná, jako v daném roce.

      Hrubá míra reprodukce: počet děvčat, která by se živě narodila 1 ženě během jejího reprodukčního období (od 15 do dokončených 49 let) za předpokladu, že by po celou dobu zůstala zachována úroveň plodnosti žen v jednotlivých (jednoletých, zde pětiletých) věkových skupinách stejná jako v daném roce.

      Čistá míra reprodukce: počet děvčat, která by se živě narodila 1 ženě během jejího reprodukčního období (jako u hrubé míry reprodukce) a dožila by se věku matky v době svého narození. k perspektivnímu zachování stacionárního počtu obyvatelstva je nutné, aby čistá míra reprodukce byla rovna 1,000.

      Potratovost podle věku: počet potratů celkem (tj. interrupcí i spontánních potratů) na 1 000 žen daného věku.

      Úhrnná potratovost: počet potratů, připadajících na 1 ženu za její reprodukční období, pokud by potratovost zůstala stejná jako v daném roce.

      Ukončená těhotenství podle věku: počet ukončených těhotenství (tj. součet živě i mrtvě narozených a všech potratů) připadajících na 1 000 žen daného věku.

      Úhrnná míra ukončených těhotenství: počet ukončených těhotenství, připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala celková plodnost a potratovost stejná jako v daném roce.

Tab. 4-13. Potraty

      Potratem se podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 11/1988 Sb., rozumí ukončení těhotenství, při němž plod:

a)      neprojevuje ani jednu známku života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 gramů a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů

b)      projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 gramů, ale nepřežije 24 hodin po porodu

c)      z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu nebo těhotenská sliznice.

      Za potraty se považují dále všechna umělá přerušení těhotenství provedená podle zákona č. 66/1986 Sb. (do roku 1986 podle zákona č. 68/1957 Sb.).

      Údaje v tabulkách o potratech jsou vypracovány z podkladů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Tab. 4-15. Zemřelí podle příčin smrti

      S účinností od 1. 1. 1994 byla v ČR podle paragrafu 24 odst. 4 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., zavedena Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (dále jen „Klasifikace MKN-10“). Garantem MKN-10 je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Tab. 4-17. Naděje dožití

      Naděje dožití (e_x), též střední délka života, vyjadřuje počet roků, které pravděpodobně ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou.

Tab. 4-18. Vnitřní stěhování podle typu stěhování Za vnitřní stěhování je považována změna obce (v Praze též změna urbanistického obvodu) trvalého pobytu uvnitř území České republiky.

Tab. 4-19. Zahraniční stěhování podle zemí

      Zahraničním stěhováním se rozumí změna země trvalého pobytu (u cizinců i dlouhodobého pobytu) bez zřetele na státní občanství.

Tab. 4-20. Projekce složení obyvatelstva

      Tabulka vychází z publikace „Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2050“, zpracované v oddělení demografické statistiky. Projekce byla vypracována ve třech variantách, lišících se scénáři očekávaného vývoje souhrnných ukazatelů reprodukce. Všechny tři varianty vycházejí z předpokladu nízké úhrnné plodnosti, z dalšího prodloužení střední délky života u mužů i u žen a s kladným migračním saldem. Výsledky projekce obyvatelstva je třeba interpretovat vždy podmíněně ve vztahu k vstupním hypotézám, promítnutým do použitých parametrů plodnosti, úmrtnosti a migrace.

      Údaje v časových řadách jsou srovnatelné.

      Všechny relativní míry se počítají přímo z absolutních hodnot bez sehrávání.

- „Stav a pohyb obyvatelstva v České republice“ - červen, září, prosinec 2004, březen 2005
- „Úmrtnostní tabulky za ČR a kraje“ – květen 2004
- „Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2003“ – červen 2004
- „Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2003“ – červenec 2004
- „Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2003“ – listopad 2004
- „Populační prognóza ČR do r. 2050“ – červen 2004
- „Demografická ročenka krajů České republiky 1991-2003“ – prosinec 2004.