18. OBCHOD, UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH


Obchod, ubytování a stravování, cestovní ruch - metodika

Obchod, ubytování a stravování, cestovní ruch - metodika


 
18. OBCHOD, UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH


A. OBCHOD, UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ

    Ekonomickým subjektem zjišťování je podnik, který svou převažující činností patří do následujících odvětví (oddílů Odvětvové klasifikace ekonomických činností):

50  -  Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot
51  -  Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)
52  -  Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
55  -  Ubytování a stravování

Poznámky k tabulkám

Tab. 18-1. až 18-5. Základní ukazatele v odvětví obchodu a v odvětví ubytování a stravování

     Údaje za všechny tři publikované roky (2000, 2001, 2002) byly čerpány z výsledků zpracování ročních statistických výkazů ČSÚ, vyplněných podniky s převažující činností obchod (oddíly 50, 51, 52 OKEČ) a ubytování a stravování (oddíl 55 OKEČ).
     Tržby (příjmy) celkem - jedná se o tržby za vlastní výrobky, služby a za prodej zboží (v jednoduchém účetnictví se používá pojem „příjmy“).
     Definice ukazatelů zaměstnanosti jsou uvedeny v kapitole 10. Trh práce, metodická náplň finančních ukazatelů je uvedena v kapitole 16A. Průmysl.

Tab. 18-6. Index tržeb obchodu, ubytování a stravování

     Podkladem pro výpočet indexu jsou výsledky ze zpracování měsíčních statistických dotazníků a výsledky dopočtu na základní soubor, tj. na všechny subjekty s uvedenými oddíly OKEČ v Registru ekonomických subjektů. Dopočty respektují zjištění o neaktivitě podniků.
     Index tržeb (předchozí rok = 100) je vypočítán
-   v běžných cenách za oddíly 50, 51, 52, 55 OKEČ
-   ve stálých cenách (průměr roku 2000) za oddíly 50, 52, 55 OKEČ (za oddíl 51 OKEČ nejsou cenové indexy počítány).


* * *

     Podrobnější údaje a informace o vývoji základních ukazatelů v obou odvětvích jsou uvedeny v dalších publikacích ČSÚ, podle Edičního plánu roku 2004 v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 91 - Obchod, pohostinství a ubytování:
-   „Obchod, pohostinství, ubytování“ - čtvrtletně v červnu, září, prosinci 2004, březnu 2005
-   „Měsíční šetření v maloobchodě, pohostinství a ubytování“ - měsíčně, 60. kalendářní den
a v souhrnných publikacích „Aktuality ČSÚ“ - měsíčně a „Bulletin ČSÚ“ - čtvrtletně.

B. CESTOVNÍ RUCH

     Do statistiky cestovního ruchu jsou zahrnuty údaje o kapacitě a výkonech hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu a o účastnících zahraničního cestovního ruchu.

Poznámky k tabulkám

Tab. 18-7. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu

     Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Mezi ostatní ubytovací zařízení patří např. rekreační zařízení podniků, školicí střediska, kulturně-historické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).

    Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních udávají počet všech stálých lůžek, která slouží výhradně pro noční odpočinek hostů (bez lůžek příležitostných - přistýlek).

     Místa pro stany a karavany - jejich počet se rovná počtu stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů.

     Příjezd hosta - nastává nahlášením hosta v ubytovacím zařízení.

     Host v ubytovacím zařízení je každá osoba včetně dětí (kromě personálu a majitelů ubytovacího zařízení), která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Host může využít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sympozia, lázeňského léčebného pobytu, pobytu dětí ve škole v přírodě nebo na letních a zimních táborech. Mezi hosty se nezapočítávají osoby (občané České republiky i cizinci), které využívají služeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

     Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta považovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí být delší než 1 rok.

     V roce 1995 byla do šetření plošně zařazena ubytovací zařízení provozovaná subjekty zapsanými do obchodního rejstříku, hotely provozované podnikateli nezapsanými do obchodního rejstříku a část ostatních ubytovacích zařízení provozovaných podnikateli nezapsanými do obchodního rejstříku, která se svou ekonomickou aktivitou významně podílela na poskytování ubytovacích služeb v regionech.

     Od roku 1996 jsou statistická šetření založena na využívání specifického registru ubytovacích zařízení.

     Od roku 1998 do roku 2002 byla hromadná ubytovací zařízení zařazena do šetření kapacit plošně a do šetření výkonů 30 % výběrem. Od roku 2003 jsou výkony hromadných ubytovacích zařízení šetřeny rovněž plošně.

     V tabulce jsou v roce 1995 uvedeny pouze údaje za předložené a zpracované dotazníky. Od roku 2000 jsou uváděny dopočtené údaje, které jsou souhrnem zpracovaných údajů za předložené dotazníky a dopočtených údajů za ta ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník nebo která nebyla zařazena do výběru. Od roku 2003 se dopočty provádějí pouze za ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník.

Tab. 18-9. Výkony hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu

     Čisté využití lůžek udává čistou obsazenost stálých lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici.

     Využití pokojů vychází z počtu realizovaných pokojodnů (tj. celkového počtu dnů, kdy byl pokoj obsazen alespoň jedním hostem).

Tab. 18-10. Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu

     Zahraniční hosté jsou zahraniční návštěvníci (podle země stálého bydliště), kteří strávili alespoň jednu noc v ubytovacích zařízeních sloužících cestovnímu ruchu.

     Průměrná doba pobytu je o jednotku vyšší než průměrný počet přenocování.

Tab. 18-11. Delší cesty za účelem trávení volného času

     Údaje o cestování se do roku 2002 zjišťovaly jednou ročně v domácnostech na souboru domácností zařazených do výběrového šetření statistiky rodinných účtů.

     Od roku 2003 se údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu občanů České republiky dle mezinárodních požadavků šetří čtvrtletně. Jejich zdrojem je samostatné výběrové šetření cestovního ruchu (dále VŠCR). Údaje se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Ten je vedle dalších ukazatelů cestovního ruchu dotazován především na delší cesty (cesty s nejméně 4 noclehy v řadě za sebou), jež uskutečnil ve sledovaném období za účelem trávení volného času a rekreace mimo své obvyklé prostředí (trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, škola apod.). Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se jedná o konkrétní vybraný byt. Sebrané údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci České republiky starší 15 let. Výsledky VŠCR se publikují čtvrtletně.

     Do celkového počtu delších cest nejsou zahrnuty služební cesty, pobyty v nemocnici, léčebné pobyty v lázních předepsané lékařem v rámci komplexní lázeňské léčby apod.

    U delších cest se za přenocování považuje nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo placené či neplacené ubytování v soukromí, tj. včetně pobytu na vlastní chatě a chalupě, u příbuzných a známých, příp. v přírodě, dále také ubytování v dopravním prostředku v průběhu uskutečněné cesty apod.

Tab. 18-12. Příjezdy zahraničních návštěvníků

     Zahraniční návštěvníci jsou všechny osoby, které přijely do České republiky (tj. turisté, jednodenní návštěvníci resp. tranzitující osoby).

     Údaje o příjezdech zahraničních návštěvníků do České republiky se zjišťují na hraničních přechodech. Zde jsou zahraniční návštěvníci zařazováni do tří skupin. Občané Německa, Rakouska, Polska a Slovenska jsou evidováni jako občané sousedního státu, a to v těch případech, kdy při příjezdu do České republiky překročí úsek naší státní hranice s jejich zemí. Na ostatních úsecích státní hranice jsou společně s ostatními zahraničními návštěvníky zahrnováni do druhé skupiny, tj. mezi návštěvníky z ostatních států bez vízové povinnosti. Třetí skupinu představují návštěvníci ze států s vízovou povinností.

     Počet příjezdů zahraničních návštěvníků ze sousedních států a z ostatních států bez vízové povinnosti je na silničních a železničních hraničních přechodech zjišťován kvalifikovaným odhadem. Přesný počet zahraničních návštěvníků je uváděn za leteckou dopravu a zahraniční návštěvníky ze států s vízovou povinností.

Tab. 18-13. Výjezdy občanů ČR do zahraničí

    Údaje o výjezdech občanů České republiky do zahraničí se zjišťují na hraničních přechodech. Počet výjezdů je na silničních a železničních přechodech zjišťován kvalifikovaným odhadem, za leteckou dopravu je uváděn jejich přesný počet.


_____________

     Časová řada základních ukazatelů není zcela metodicky srovnatelná. Od roku 2000 byly pro zjištění aktivity podniků použity dostupné administrativní zdroje, což vedlo ke změně dříve publikovaných hodnot ukazatelů.


* * *

     Podrobnější informace z oblasti cestovního ruchu lze získat v dalších publikacích vydávaných podle Edičního plánu roku 2004 v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 92 - Cestovní ruch:
-   „Zahraniční cestovní ruch“ - měsíčně 40. kalendářní den
-   „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - základní výsledky“ - čtvrtletně v červenci, září, prosinci 2004 a březnu 2005
-   „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky“ - čtvrtletně v červenci a říjnu 2004 a lednu a dubnu 2005
-   „Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu“ - v září 2004
-   „Domácí a výjezdový cestovní ruch“ - čtvrtletně v červenci a říjnu 2004 a v lednu a dubnu 2005.


Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.