Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2019

 

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2019 v Ústeckém kraji 317 mld. Kč. Meziročně se objem HDP zvýšil, stejně jako ve všech krajích.

V roce 2020 byla provedena mimořádná revize ročních národních účtů, která se týkala celé časové řady. Údaje za rok 2019 vycházejí z notifikační verze ročních národních účtů. V souladu s revizemi ročních národních účtů byly revidovány rovněž regionální makroekonomické ukazatele.

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).

 

V roce 2019 vzrostl hrubý domácí produkt ve stálých cenách meziročně téměř ve všech krajích republiky s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde stagnoval. Nejrychleji se ekonomika vyvíjela ve Středočeském kraji (nárůst o 5,1 %), druhý nejvyšší růst o 4,4 % jsme zaznamenali v Ústeckém kraji.

V porovnání s meziročním celorepublikovým nárůstem HDP (o 2,3 %) byl regionální výsledek vyšší v osmi krajích včetně Ústeckého. Nejvyšší plusový rozdíl mezi republikovým a regionálním HDP vykazovali ve Středočeském kraji (o 2,8 p. b.), druhý nejvyšší byl v Ústeckém kraji (o 2,1 p. b.). Naopak nejvyšší mínusový rozdíl zaznamenali v Moravskoslezském, Pardubickém a Plzeňském kraji, kdy nárůst regionálního HDP byl o 2,4, resp. 2,3 a 2,0 p. b. nižší než růst republikového HDP.

 

 

Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2019 v běžných cenách hodnoty 317 025 mil. Kč a byl nejvyšší od roku 1995. Úloha kraje v rámci republiky však postupně klesala a v roce 2019 se na tvorbě HDP ČR kraj podílel 5,5 %, proti 7,7 % v roce 1995. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje trvale páté nejvyšší.

 

HDP v přepočtu na 1 obyvatele kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013 a 2016, kdy došlo k meziročnímu poklesu. V roce 2019 objem HDP na obyvatele meziročně vzrostl o 8,7 % a jednalo se o druhý nejvyšší nárůst po roce 1996 (o 12,2 %). Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal čtvrtou nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo, když se v posledních sedmi letech (2013 až 2019) posunulo až na pozici třináctou a jednalo se o nejhorší umístění od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 %, v roce 2019 se jednalo již o více než čtvrtinu (o 28,3 %).

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), se v posledním roce proti roku 2018 zvýšila, a to o 10,1 %. K meziročnímu poklesu došlo od roku 1995 pouze ve čtyřech letech (2008, 2010, 2013 a 2016), v ostatních letech produktivita meziročně rostla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 až 2019 byla druhá nejnižší, a to i přesto, že hodnota 867 300 Kč na zaměstnaného v kraji v roce 2019 byla nejvyšší od roku 1995.

 

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Meziroční růst HDP Ústeckého kraje v roce 2019 ovlivnil pozitivní vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1] jak v zemědělství, tak v průmyslu a stavebnictví, pokles jsme zaznamenali ve velko a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, dále v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti, veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a v kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ostatní činnosti, činnosti domácností.

V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V letech 2012 až 2017 se jeho podíl ustálil zhruba na 2,0 % až 2,3 % HPH kraje, v posledních dvou letech opět poklesl na 1,8 % a 1,9 %. Meziroční nárůst primárního sektoru jsme v roce 2019 zaznamenali v sedmi krajích včetně Ústeckého.

Zastoupení sekundárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohybuje na 45–50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se zásadně neměnilo. Podíl terciárního sektoru je v relacích 47–53 %. V roce 2019 připadalo na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) 45,6 % HPH kraje, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 10,8 p. b. vyšší a v porovnání s ostatními kraji byl třetí nejvyšší. Terciární sektor (doprava a služby) se v roce 2019 podílel na HPH kraje 52,5 %, v mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj svým podílem řadil na páté nejnižší místo a za celostátním průměrem zaostával o 10,5 p. b.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2010, a to jak absolutně (83 047 mil. Kč), tak na 1 obyvatele kraje (99 363 Kč). V tomto roce se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na třetí nejvyšší příčku mezi kraji a jeho pozice byla nejlepší od roku 1995 do současnosti. V následujících třech letech byla čtvrtá nejvyšší, v roce 2014 šestá nejvyšší, v roce 2015 až desátá nejvyšší, v roce 2016 a 2017 se pozice kraje zlepšila a obsadil čtvrtou nejvyšší příčku. V posledních dvou letech došlo opět ke zhoršení, v roce 2018 byl kraj na deváté nejvyšší příčce a v roce 2019 byla THFK na obyvatele druhá nejnižší. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o více než 1 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2019 představoval propad kraje více než 49 tisíc Kč na obyvatele.

 

V roce 2019 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 75 736 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 5 %. V mezikrajovém srovnání je podíl kraje na ČR od roku 2007 pátý nejvyšší. V přepočtu na 1 obyvatele kraje připadlo 92 301 Kč THFK, proti rekordní úrovni roku 2010 to však bylo o více než 7 tis. Kč méně.

Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla v letech 1995 (34,5 %) a 2010, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 34,0 % HDP kraje, v následujících letech se tento podíl postupně snižoval, nejnižší úrovně dosáhl v roce 2005, a to 22,8 %. V roce 2019 představovala míra investování 23,9 % a byla druhá nejnižší od roku 1995. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2017 celkem jedenáctkrát nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007 a v letech 2010 až 2014 a v letech 2016 a 2017). Míra investic mezi roky 2019 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 8,8 procentních bodů, v celé ČR to bylo o 7,5 p. b.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2019, když celkový objem ČDDD dosáhl 192 453 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 234 545 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku a v posledních devíti letech je ČDDD na obyvatele mezi kraji nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele v letech 2010–2019 dosahoval hodnot 198 až 268 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 22 až 34 tis. Kč nižší. Přitom rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele v roce 1995 činil pouze 111 Kč.

 

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

 

Z grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.

 



[1] Ukazatel, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu.

 

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

  • Tab_makro_ULK_1995_2019.xlsx
  • Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v roce 2019.png
  • Hrubý domácí produkt na 1 zamestnaneho v roce 2019.png
  • Vývoj HDP ve srovnatelných cenách v roce 2019.png
  • Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele v roce 2019.png
  • Regionální struktura tvorby hrubého fixního kapitálu v České republice v roce 2019.png
  • Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v roce 2019.png
  • Stručná informace - HDP 2019
  • Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2019 (aktualita v pdf)