Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2020

 

V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2020 nacházelo celkem 3 480 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) se řadí ve srovnání s dalšími kraji spíše k menším. Na silnicích a dálnicích se nacházelo 1 836 mostů o průměrné délce 34 m, dále 4 tunely, 449 podjezdů a 141 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2020 celkem 3 480 km silnic a dálnic, což bylo o 52 km více než v roce 2010. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, a podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 633 km, tj. 17,3 %) měl kraj Středočeský, naopak nejkratší Praha (84 km, tj. 0,2 %). Je na místě připomenout, že do těchto komunikací nespadají komunikace místní, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,9 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (2,9 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 6,3 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 9,7 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (707,1 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km2 rozlohy kraje připadalo 640,8 km silnic a dálnic.

V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 17 580 mostů o celkové délce 410 581 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 23,4 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 836 mostů (10,4 % z ČR celkem) o celkové délce 62 393 m. Průměrná délka mostu tak činila 34,0 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty měli v Praze (119,0 m), Ústeckém kraji (35,8 m) a Karlovarském kraji (34,4 m).

V celé České republice bylo 1 729 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 76,7 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 175 dálničních mostů, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 103,4 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty ještě v Praze, Ústeckém a Karlovarském kraji. Raritou byl kraj Liberecký s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (476 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 29,3 m) než v okrese Ostrava-město (318 mostů s průměrnou délkou 69,4 m). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (174 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 8,6 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje je vyšší počet dlouhých silničních mostů, která vynikne zvláště ve srovnání s průměrem České republiky. V kraji bylo přes 15 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice je to 10,6 %. Z ostatních krajů se podobnými počty mostů vyznačuje pouze Středočeský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2020 v nejlepší kondici mosty v okresech Karviná a Opava, kde je přes 90 % mostů vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek je jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu nebyl v kraji žádný most a v případě dalších 17 nebyl znám stav.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celé České republice, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 63 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 10 p. b. více než v České republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo asi 15 % krajských mostů oproti 19 % v celé republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdní pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

  • Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2020 - komentář
  • Tab. 1 Délka silnic a dálnic podle krajů k 1. 1. 2020
  • Tab. 2 Silniční mosty podle třídy komunikace a krajů k 1. 1. 2020
  • Tab. 3 Podjezdy, železniční přejezdy, tunely a brody podle krajů k 1. 1. 2020

  • Podrobné údaje:
  • Silniční databanka a NDIC Odkaz [nové okno]
  • Kontakt:
    Jan Halva
    Krajská správa ČSÚ v Ostravě
    Tel.: 595 131 233
    E-mail: jan.halva@czso.cz