Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje mezi roky 1991 a 2019 vzrostl o 7,7 roku na hodnotu 42,9 let, což jej řadí mezi kraje s vyšším průměrným věkem. Za tuto dobu ubylo v kraji 91,5 tisíce obyvatel ve věku 0 až 14 let a obyvatel ve věku 65 a více let přibylo o více než 100 tisíc. Ve srovnání s ostatními kraji byla nadprůměrně zastoupena skupina obyvatel ve věku 15 až 64 let.

Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje se mezi roky 1991 a 2019 výrazně změnil. Zatímco v roce 1991 byl průměrný věk obyvatel kraje 35,2 let, v roce 2019 to bylo již 42,9 let. Obyvatelstvo tedy zestárlo o 7,7 roku. Toto stárnutí bylo stejně velké jak v případě mužů, jejichž průměrný věk se změnil v daném období z 33,6 let na 41,3 let, tak i žen, které v průměru zestárly z 36,7 let na 44,4 let.

V celé České republice činil průměrný věk obyvatelstva 42,5 let. Populace Moravskoslezského kraje tak byla mezi kraji v průměru šestá nejstarší. Krajem průměrně nejmladším byl Středočeský kraj (41,3 let), nejstaršími kraje Zlínský a Královéhradecký s průměrným věkem 43,3 let.

Dle předpokladů tvoří největší část obyvatelstva kraje věková skupina 15 až 64 let, téměř 776 tisíc obyvatel. Od roku 1991 však počet obyvatel v této věkové skupině poklesl o 89,4 tisíce a především podíl této skupiny na celkovém obyvatelstvu klesl z 67,5 % v roce 1991 na 64,6 % v roce 2019.

Ještě výraznější změny však zaznamenaly zbývající dvě skupiny obyvatel. Ta mladší ve věku 0 až 14 let početně poklesla o celou třetinu (o 91,6 tisíce). Zatímco mladých obyvatel kraje bylo vloni necelých 184 tisíc, což bylo 15,3 % všech obyvatel, v roce 1991 tvořili s počtem 275,5 tisíce podíl 21,5 %. Skupina starších obyvatel kraje, tedy lidí ve věku 65 a více let, se naopak rozšířila o více než 100 tisíc a tvořila tak s počtem 240,8 tisíce již 20,1 % všech obyvatel. V roce 1991 přitom činil podíl této skupiny pouze necelých 11 % z obyvatelstva kraje.

Moravskoslezský kraj dosahoval s hodnotou 15,3 % v roce 2019 třetího nejnižšího podílu obyvatel ve věku do 15 let ze všech krajů České republiky. Menší podíly měly pouze kraje Zlínský a Karlovarský (shodně 15,2 %). Naopak nejvíce mladých žilo ve Středočeském kraji (17,8 %).

Lépe dopadl podíl osob ve věku 15 až 64 let (64,6 %), který byl ve srovnání s celou republikou nadprůměrný (celorepublikový průměr byl 64,1 %). Vyšší hodnoty dosáhla pouze Praha (65,1 %). Naopak nejméně obyvatel v této věkové skupině žilo v Královéhradeckém kraji (62,8 %).

Obyvatel ve věku 65 a více let žilo v kraji 20,1 %, což bylo lehce nad celorepublikovým průměrem (19,9 %). Relativně největší skupina těchto obyvatel žila v Královéhradeckém kraji (21,6 %), naopak nejmenší zastoupení starších občanů měl Středočeský kraj (18,5 %).

Obvyklým porovnáním věkových skupin obyvatel bývají indexy stáří a ekonomického zatížení. Index stáří (podíl obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 až 14 let) se od roku 1991 změnil z hodnoty 50,9 na 131,0. Tedy zatímco v roce 1991 připadala na jednoho mladšího patnácti let pouze polovina obyvatele staršího 65 let, v roce 2019 už to bylo 2,5krát více. Tato hodnota je sice nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým průměrem, ale není zdaleka nejhorší. Tou byla hodnota 138,8 v Královéhradeckém kraji, naopak nejlépe byl na tom s indexem stáří Středočeský kraj se 103,9, tedy s vyrovnaným počtem nejmladších a nejstarších obyvatel.

Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 let a ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 15– 64 let) prodělal v letech 1991 až 2019 změnu podstatně menší. Vzrostl z hodnoty 48,0 na 54,7. Ta byla druhá nejnižší hned po hlavním městě Praze. Nejhůře byl na tom opět Královéhradecký kraj, kde na 100 obyvatel v produktivním věku připadalo 59,3 obyvatele v předproduktivním nebo poproduktivním věku.

Mezi okresy Moravskoslezského kraje měl nejvyšší průměrný věk obyvatelstva okres Karviná (v případě mužů 41,9 let, v případě žen 45,2 let), naopak okresem s nejmladší populací byl Nový Jičín s průměrným věkem mužů 40,8 let a žen 43,6 let. Pouze okres Nový Jičín tak dosáhl hodnot pod celorepublikovým průměrem (41,1 let, resp. 43,9 let), ke kterým se přiblížily okresy Frýdek-Místek a Opava. Okres Ostrava-město vykázal největší rozdíl průměrných věků mužů a žen, a to 3,5 roku, přičemž celorepublikový průměr činil 2,8 roku.

V roce 2019 byla početně nejmenší obcí kraje s 54 obyvateli Nová Pláň v okrese Bruntál (a také obcí s nejmenším podílem obyvatel starších 64 let (11,1 %) a navíc s nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku (77,8 %)). V kraji se nacházela ještě jedna obec s počtem obyvatel do sta osob, kterou byla Dlouhá Stráň s 90 osobami. Největšími sídly v kraji byly Ostrava s 287 968 obyvateli, dále Havířov a Opava. Obyvatelé s nejnižším průměrným věkem žili v obcích Čermná ve Slezsku (36,8 let), Slezské Pavlovice (37,6 let) a Heřmanice u Oder (37,9 let), naopak s nejvyšším v Janově (49,6 let), Tvrdkově (48,0 let) a Malé Morávce (46,7 let). Čermná ve Slezsku i Slezské Pavlovice se rovněž objevily mezi trojicí obcí s nejvyšším zastoupením obyvatel mladších patnácti let. Rozdíl mezi průměrným věkem mezi „nejmladší“ a „nejstarší“ obcí činil 12,8 roku. Podíl zastoupení věkových skupin se mezi extrémy pohyboval mezi 16 a 20 procentními body.