Výzkum, vývoj a informační technologie v Olomouckém kraji v roce 2020
31. 1. 2022
V roce 2020 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji 4,3 mld. Kč. I přes meziroční pokles o 9,4 % byly druhé nejvyšší v historii kraje. Výzkumem a vývojem se v Olomouckém kraji zabývalo 3 463 zaměstnanců. Podle tříletého klouzavého průměru se podíl domácností s připojením k internetu zvýšil na 78,8 %.
Celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Olomouckém kraji dosáhly v roce 2020 hodnoty 4,3 mld. Kč. I přes meziroční pokles o 9,4 % byly druhé nejvyšší v historii kraje. Republikově nejdůležitějším centrem výzkumu a vývoje zůstala Praha (43,5 mld. Kč). S odstupem následoval kraj Jihomoravský (20,4 mld. Kč) a Středočeský (14,7 mld. Kč). V těchto třech krajích byly realizovány více než dvě třetiny všech výdajů na výzkum a vývoj v zemi. Celkové výdaje v České republice se meziročně zvýšily o 1,6 % na 113,4 mld. Kč.
Výdaje na VaV v Olomouckém kraji tvořily 1,6 % krajského HDP (6. nejvyšší podíl mezi kraji). Zcela nejvyšší podíly byly v kraji Jihomoravském (3,3 %), Praze (2,8 %) a kraji Středočeském (2,2 %). Nejnižší podíly naopak charakterizovaly kraje Karlovarský (0,3 %), Ústecký (0,5 %) a Kraj Vysočina (0,6 %). Celorepublikové výdaje na VaV tvořily 2,0 % HDP a byly nejvyšší od počátku sledování v roce 2005.
Celkem 57,8 % všech výdajů na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji bylo v roce 2020 vynaloženo v podnikatelském sektoru (2,5 mld. Kč). V mezikrajském pohledu se po Praze a kraji Jihomoravském jednalo o 3. nejnižší podíl. Z 2,5 mld. Kč v podnikatelském sektoru v kraji pocházelo 14,3 % výdajů z malých podniků do 49 zaměstnanců (3. nejvyšší podíl mezi kraji), 52,1 % výdajů z podniků v domácím vlastnictví (3. nejvyšší podíl mezi kraji) a 83,1 % výdajů ze sektoru zpracovatelského průmyslu (2. nejvyšší podíl mezi kraji). Ve vysokoškolském sektoru bylo vynaloženo 39,6 % všech výdajů na VaV v kraji. Již tradičně se jednalo o nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání. Výdaje ve vysokoškolském sektoru v kraji (1,7 mld. Kč) tvořily 6,9 % z výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice.
Ve struktuře předloňských výdajů na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji zaujímaly běžné výdaje necelých 4,0 mld. Kč, tj. 92,2 % z celku (v ČR 90,2 %), a investiční výdaje přes 0,3 mld. Kč, tj. 7,8 % z celku (v ČR 9,8 %). Z běžných výdajů v podnikatelském, vládním a vysokoškolském sektoru v kraji tvořily největší část mzdové výdaje (2,3 mld. Kč, tj. 59,5 %). Z 334 mil. Kč investičních výdajů bylo 74,4 % vynaloženo v podnikatelském sektoru (v ČR 55,8 %) a 22,9 % ve vysokoškolském sektoru (v ČR 17,5 %). Z veřejných zdrojů bylo v kraji financováno 44,5 % celkových výdajů na VaV (3. nejvyšší podíl mezi kraji).
Výzkumem a vývojem se v Olomouckém kraji v roce 2020 zabývalo 3 463 zaměstnanců (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). I přes meziroční snížení o 3,8 % byl jejich počet druhý nejvyšší v celém sledovaném období let 2005 až 2020. Na celkovém počtu zaměstnanců VaV v České republice se podíleli ze 4,3 %.
V podnikatelském sektoru bylo v kraji zaměstnáno 1 868 zaměstnanců, z toho 901 výzkumníků (tj. 48,2 %). Ze všech zaměstnanců v podnikatelském sektoru působilo 17,1 % v malých podnicích do 49 zaměstnanců (3. nejvyšší podíl mezi kraji), 19,8 % ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci a 63,1 % ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci. Zatímco na republikové úrovni bylo v odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnáno 47,5 % pracovníků ve výzkumu a vývoji podnikatelského sektoru, v Olomouckém kraji činil jejich podíl 76,7 % (3. nejvyšší podíl mezi kraji). Z 1 488 zaměstnanců ve vysokoškolském sektoru bylo 976 výzkumníků (tj. 65,6 %).
V tříletém klouzavém průměru let 2018 až 2020 mělo bydliště v Olomouckém kraji 6,6 tis. specialistů v oblasti vědy a techniky (fyzické osoby). Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se v roce 2020 zvýšila na 47 540 Kč, což odpovídalo 135,8 % průměrné hrubé měsíční mzdy v Olomouckém kraji. V roce 2020 absolvovalo přírodovědný obor na některé z vysokých škol v České republice 217 osob s bydlištěm v kraji (tj. 5,8 % z celkového počtu absolventů v ČR). Technický obor absolvovalo 593 osob s bydlištěm v Olomouckém kraji (tj. 5,7 % z celkového počtu absolventů v ČR).
Podle výsledků Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci*) (tzv. VŠIT) bylo 75,8 % domácností Olomouckého kraje v letech 2019 až 2021 vybaveno počítačem. Po kraji Ústeckém se jednalo o druhý nejnižší podíl v České republice. Vzhledem k tomu, že přístupu k internetu dnes vedle počítačů využívá celá řada dalších zařízení, je podíl domácností s internetem obvykle mírně vyšší než podíl domácností s počítačem. V Olomouckém kraji bylo k internetu ve stejném období připojeno 78,8 % domácností, což po Ústeckém kraji opět odpovídalo druhému nejnižšímu podílu v mezikrajském srovnání.
Alespoň jednou za poslední 3 měsíce použilo internet v letech 2019 až 2021 celkem 78,0 % osob starších 16 let s bydlištěm v kraji. Zjištěný podíl byl po Ústeckém kraji druhý nejnižší v mezikrajském srovnání. Pohodlnou dostupnost internetu zvýšil v posledních letech prudký rozmach chytrých mobilních telefonů. Zatímco v letech 2010 až 2012 využívalo v Olomouckém kraji internet na mobilním telefonu pouze 6,0 % jednotlivců, o 9 let později se jejich podíl zvýšil na 64,8 %. I přes výrazný nárůst byl jejich podíl pod republikovým průměrem 68,0 %. Zatímco genderový rozdíl v užívání internetu na mobilním telefonu je minimální, výraznou diferenciaci lze sledovat při členění uživatelů podle věku nebo vzdělání. Nejvyšší podíl uživatelů byl opět zjištěn u mladších osob (především u studentů) a u osob s vysokoškolským vzděláním.
V průměru let 2019 až 2021 nakoupilo přes internet alespoň jednou za posledních 12 měsíců 59,7 % jednotlivců starších 16 let v Olomouckém kraji. To odpovídalo druhému nejnižšímu podílu mezi kraji. V obecném pohledu nakupují na internetu nejčastěji mladší lidé a osoby s vyšším vzděláním. Rostoucí význam má v posledních letech také internetové využívání finančních služeb. Dominantní postavení má mezi nimi internetové bankovnictví. Zatímco v letech 2009 až 2011 jej v Olomouckém kraji používalo jen 19,4 % osob starších 16 let, o desetiletí později činil jejich podíl 58,5 %. Obdobně jako v případě užívání internetu na mobilním telefonu nebo nakupování na internetu je také internetbanking nejvíce rozšířen mezi vysokoškoláky.
Mnoho dalších informací naleznete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2020 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání – tabulky
Informační technologie v mezikrajském srovnání – tabulky
Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat na stránkách:
https://www.czso.cz/csu/xm/veda_vyzkum-xm
https://www.czso.cz/csu/xm/informacni_spolecnost-xm
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
*) Data za jednotlivé kraje jsou počítána jako tříletý klouzavý průměr.