Vodovody a kanalizace v Libereckém kraji v roce 2016

 

Vodovody

Vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu bylo v roce 2016 v Libereckém kraji zásobováno 408 062 obyvatel, tedy o 892 obyvatel více než v roce 2015. Podíl na celkové populaci kraje se však meziročně nezměnil a také v roce 2016 činil 92,7 %. Ve srovnání s ostatními kraji se jedná o pátý nejnižší podíl. Nejnižší zastoupení obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů vykázal Plzeňský kraj (84,4 %), naopak stoprocentní pokrytí obyvatel zaznamenaly stejně jako v roce 2015 pouze dva kraje, a to Hlavní město Praha a Karlovarský kraj.

Délka vodovodní sítě se pak v Libereckém kraji oproti roku 2015 navýšila nepatrně, tj. o 14 km na 3 848 km. Počet vodovodních přípojek meziročně vzrostl o 441 na 87 060 vedení, osazeno bylo 87 199 vodoměrů (meziročně o 246 více).

Vodohospodářská zařízení v Libereckém kraji v roce 2016 vyrobila celkem  25 794 tis. m3 vody, tedy o 1,8 % méně než v roce 2015. Z uvedeného množství vyrobené vody připadlo na podzemní vodu 62,2 %. Fakturováno pak bylo celkem 18 517 tis. m3 vyrobené pitné vody (meziročně o 3,9 % méně), z toho většinu tvořila fakturace pro domácnosti (69,8 %, tj. 12 927 tis. m3). Objem nefakturované vody v kraji dosáhl 7 277 tis. m3 s tím, že 82,1 % tvořily ztráty v trubní síti. Podílem ztrát z vody vyrobené určené k realizaci ve výši 23,2 % byla vodohospodářská zařízení v našem regionu ve srovnání s ostatními kraji nejvíce ztrátová. Naopak nejnižší podíl ztrát zaznamenala zařízení v Jihomoravském kraji (10,3 %).    

Celková spotřeba fakturované vody v Libereckém kraji v roce 2016 meziročně poklesla o 5,6 litrů na 124,0 litrů na osobu a den. Nižší spotřebu zaznamenalo ještě dalších 7 krajů, pokles vykázaný v Libereckém kraji byl však nejvýraznější. Spotřeba domácností v našem kraji naopak meziročně nepatrně vzrostla, a to o 0,1 litr na 86,6 litrů na osobu a den. Nejvíce vody spotřebovaly v roce 2016 domácnosti v Hlavním městě Praze (107,9 litrů na osobu a den), opačně tomu bylo ve Zlínském kraji (74,9 litrů na osobu a den). V případě Libereckého kraje se jednalo o 6. nejvyšší spotřebu vody. Průměrná cena 1 m3 fakturované vody se v roce 2016 meziročně zvýšila ve většině krajů. Výjimkou byl pouze Jihočeský kraj, ve kterém se cena o 0,40 Kč snížila. V Libereckém kraji bylo za zmíněnou jednotku vody (bez DPH) účtováno 42,20 Kč, tj. meziročně o 2,40 Kč více a o 5,50 Kč více než činil republikový průměr. Po Ústeckém kraji (43,00 Kč/m3) to byla druhá nejvyšší částka. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou vody dosaženou v Pardubickém kraji (31,90 Kč dosáhl 11,10 Kč.

Kanalizace

Nepatrný nárůst zaznamenal v roce 2016 v Libereckém kraji podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizační síť, a to o 0,1 p. b. (o 863 obyvatel) na 69,0 %. Vyšší byl také podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ústící do čistíren odpadních vod (ČOV). Na ČOV tak bylo v roce 2016 napojeno 298 427 osob (67,8 %), což je o 2 330 osob (0,8 %) více než v roce 2015. Délka kanalizační sítě vzrostla o 24 na 1 558 km, počet kanalizačních přípojek se navýšil o 744 na 45 702 kusů.

Množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace bez zpoplatněných srážkových vod bylo ve sledovaném roce téměř srovnatelné s objemem roku 2015 a tímto způsobem tak odteklo 14 091 tis. m3 odpadních vod. Z uvedeného objemu připadlo 70,6 % na vody splaškové a 29,4 % na vody průmyslové a ostatní. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace meziročně vzrostl z 97,9 % na 98,5 %. Do vodních toků bylo v Libereckém kraji v roce 2016 vypuštěno 37 625 tis. m3 odpadních vod, meziročně tedy o 1 251 tis. m3 (3,4 %) více.

V roce 2016 bylo v Libereckém kraji v provozu 83 čistíren odpadních vod o kapacitě 134 250 m3 vody za den. Meziročně se počet těchto zařízení navýšil o 4, ovšem jejich kapacita se o 1 749 m3 snížila. Většina čistíren pracovala na principu mechanicko-biologického čistění (81 zařízení). Objem kalů vyprodukovaných provozem čistíren dosáhl 5 155 tun sušiny (meziročně o 12,2 % méně), z toho 93,5 % kalů bylo zneškodněno přímou aplikací a rekultivací. Z mezikrajského pohledu bylo nejvíce čistíren odpadních vod evidováno ve Středočeském kraji (495 zařízení), nejméně v Hl. m. Praze (26 zařízení). V poměru k rozloze krajů však první místo obsadilo Hlavní město Praha (5,2 zařízení na 100 km2) a poslední kraj Liberecký a Plzeňský (shodně 2,6 zařízení na 100 km2). Při porovnání kapacity čistíren se pak s výkonem 553 284 m3 vody za den nejlépe umístilo Hlavní město Praha, pomyslný žebříček uzavíral Karlovarský kraj (105 427 m3 za den) a našemu regionu patřila předposlední pozice.

Cena stočného v našem kraji v roce 2016 proti roku 2015 vzrostla o 1,50 Kč na 41,90 Kč (bez DPH) za 1 m3 odváděných odpadních vod. Zvýšení ceny bylo patrné i v ostatních krajích České republiky, nejvýraznější v Hlavním městě Praze (o 3,70 Kč). Nadále však byla cena stočného v našem kraji v rámci regionů České republiky nejvyšší. Nejméně za odvádění odpadních vod v roce 2016 zaplatili obyvatelé v Kraji Vysočina, tj. 26,30 Kč za 1 m3 vody.

 

Více informací naleznete v publikaci Vodovody, kanalizace a vodní toky – 2016

 

 

Kontakt:

Ing. Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci

e-mail: hana.kotatkova@czso.cz

tel.: 485 238 813


  • Tabulky
  • Vybrané údaje za vodovody a kanalizace podle krajů v roce 2016
  • Vybrané ukazatele o vodovodech v Libereckém kraji
  • Vybrané ukazatele o kanalizacích v Libereckém kraji

  • Grafy
  • Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů podle krajů v roce 2016
  • Specifické množství vody fakturované domácnostem na osobu a den podle krajů v roce 2007 a 2016 a jeho změna mezi uvedenými roky
  • Vývoj objemu fakturované pitné vody v Libereckém kraji
  • Vývoj ceny vodného a stočného
  • Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci podle krajů v roce 2016
  • Počet čistíren odpadních vod celkem a na 100 km2 podle krajů v roce 2016
  • Kapacita čistíren odpadních vod podle krajů v roce 2016