Životní podmínky domácností Pardubického kraje 2019

 

16. 3. 2020

Příjmy domácností v kraji rostly rychlejším tempem než v průměru za celou ČR, nadále však patří k nejnižším v mezikrajském srovnání. Nižšími příjmy disponují domácnosti pouze v kraji Ústeckém a Zlínském. Podíl nákladů na bydlení domácností na čistých měsíčních peněžních příjmech mírně klesl a byl pátý nejnižší mezi kraji, čtvrtina domácností Pardubického kraje (nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání) však považuje tyto náklady za velkou zátěž.

Příjmy domácností v Pardubickém kraji nadále patří v mezikrajském srovnání k nejnižším. Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2019“ činily v roce 2018 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti 212 133 Kč, což představuje čtvrté nejnižší příjmy mezi kraji (o jednu pozici lepší postavení než v roce předchozím). Na hrubých příjmech v kraji se 65,3 % podílejí příjmy ze závislé pracovní činnosti (nejvyšší podíl mezi kraji), 21,9 % sociální příjmy (hodnota uprostřed žebříčku krajů) a 10,6 % pak tvoří příjmy z podnikání (nejnižší zastoupení mezi kraji).

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v roce 2018 v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 179 371 Kč. Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), zjišťujeme v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti ve výši 186 331 Kč ročně. Nižší (peněžní i celkové čisté) příjmy na osobu vykazoval (stejně jako podle výsledků předchozího šetření) pouze Zlínský a Ústecký kraj.

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžním vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 15,8 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly o 7,8 % (v předchozím roce byly oproti průměru ČR nižší o 9,6 %, o další rok zpět pak o 10,6 % nižší). Nejvyšší čisté příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze (o 73,1 tis. Kč ročně více než v Pardubickém kraji).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 14,0 tis. Kč, tj. nominálně o 8,5 % (největší měrou v posledních letech) při republikovém tempu 6,9 %. Po zohlednění republikové inflace v roce 2018 (2,1 %) vzrostly příjmy v kraji reálně o 6,3 %, v celé ČR pak o 4,7 %. Oproti šetření z roku 2014 krajské příjmy vzrostly nominálně o čtvrtinu (tj. o 34,8 tis. Kč).

V kraji lze sledovat neustálý nárůst podílu domácností s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu nad 15 tis. Kč – z 23,4 % podle šetření před pěti lety na současných 42,7 %. Přesto zůstává tento podíl o 6,5 procentního bodu pod republikovým průměrem a je zároveň druhý nejnižší za Zlínským krajem (s 42,6 %); maxima (70,2 %) dosahuje v Praze. Třetí nejnižší v mezikrajském srovnání je podíl domácností v kraji s měsíčním příjmem na osobu v pásmu 12 – 15 tis. Kč.

Zastoupení domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu do 10 tis. Kč se po předchozím dlouhodobém poklesu meziročně mírně zvýšilo (na 14,3 % v roce 2018) a bylo zároveň třetí nejvyšší za Ústeckým a Moravskoslezským krajem. Druhý nejvyšší v mezikrajském srovnání byl podíl domácností v kraji s měsíčním příjmem na osobu v pásmu 10 – 12 tis. Kč.

Přibližně každá dvanáctá domácnost v kraji (8,2 %) vychází s příjmem s velkými obtížemi, což je nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání, a každá devátá domácnost (11,2 %) s obtížemi (šestý nejvyšší podíl). Pátý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání mají naopak domácnosti, které se svými příjmy dle subjektivního názoru vycházejí snadno (14,4 %), šesté nejnižší mají zastoupení domácnosti vycházející s příjmy velmi snadno (2,3 %).

Více než čtvrtina (27,4 %) domácností v kraji si nemůže podle výsledků šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč. V mezikrajském srovnání se jedná o čtvrtý nejvyšší podíl při 23,9% republikovém podílu. Čtvrté nejvyšší v kraji (24,7% při 22,1% v ČR) je i zastoupení domácností, které si nemohou dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných). Téměř 5 % domácností si nemůže dovolit dostatečně vytápět byt, což je druhý nejvyšší podíl mezi kraji. Přibližně 5 % domácností v kraji si také nemůže dovolit jíst obden maso (podíl uprostřed žebříčku krajů).

Zastoupení domácností vybavených sušičkou prádla v kraji vzrostlo již na 19 % (podíl přibližně odpovídající republikovému), myčkou nádobí je vybaveno 47 % domácnosti (o 2 procentní body více než v celé ČR). Přibližně 7 % domácností v kraji si toto vybavení nemůže dovolit pořídit (podíl mírně pod republikovým průměrem).

Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji. Projevuje se zde mimo jiné i nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2019 v Pardubickém kraji 5 111 Kč na domácnost, což představuje 88,1 % republikového průměru a současně čtvrté nejnižší měsíční náklady mezi kraji ČR za Krajem Vysočina, Královéhradeckým a Jihočeským krajem. Oproti předchozímu roku, kdy kraji patřila třetí nejnižší příčka, došlo k navýšení měsíčních nákladů na bydlení o 107 Kč (tj. o 2,1 % při republikovém navýšení o 1,6 %).

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 13,6 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 15,2 %), což bylo o 1,3 procentního bodu méně než při předchozím šetření (šlo o nejvyšší pokles mezi kraji). K meziročnímu snížení podílu nákladů na bydlení na příjmech došlo přitom ve všech krajích kromě Karlovarského, Olomouckého a Plzeňského. V mezikrajském žebříčku se kraj podílem nákladů na bydlení na příjmech zařadil na pátou nejnižší pozici (s minimem v Kraji Vysočina a maximem v Ústeckém kraji).

Na mezikrajské rozdíly ve výši nákladů na bydlení má vliv odlišná struktura domácností podle právního vztahu k bytu. Kraj s nejvyšším zastoupením domácností v pronajatých bytech – Hlavní město Praha – se vyznačuje v průměru nejvyššími náklady na bydlení domácností (8,1 tis. Kč za měsíc). Naopak v Kraji Vysočina s nejvyšším podílem domácností v bytech ve vlastním domě (nejčastěji v rodinných domech) jsou náklady na bydlení v průměru nejnižší (4,6 tis. Kč za měsíc).

procentní struktuře nákladů na bydlení v kraji představují nejvyšší hodnotu výdaje za elektřinu, následuje plyn z dálkového zdroje, nájemné a vodné se stočným (viz následující graf). Oproti republikové struktuře zjišťujeme v kraji nadprůměrný podíl nákladů na elektřinu, plyn i tuhá a tekutá paliva; podíl nájemného je v kraji vzhledem k nižšímu podílu nájemních bytů podprůměrný. Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zastoupení výdajů zejména za plyn (o 1,7 procentního bodu, tj. o 104 Kč měsíčně) a elektřinu (o 1,5 p. b., tj. o 108 Kč).

absolutním vyjádření jsou průměrné měsíční náklady domácností v Pardubickém kraji oproti republikovým hodnotám nižší především v případě nájemného – o 542 Kč a tepla a teplé vody – o 274 Kč. Nad průměrem ČR jsou pak zejména náklady na plyn z dálkového zdroje – o 126 Kč.

Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro čtvrtinu domácností v kraji (obdobný podíl jako při předchozím šetření). V mezikrajském srovnání jde o nejvyšší hodnotu, s odstupem (s téměř 22 %) následuje Ústecký kraj, na druhé straně velkou zátěž představují náklady na bydlení pouze pro desetinu domácností Kraje Vysočina.

Z hlediska problémů spojených s bydlením byl v Pardubickém kraji zaznamenán druhý nejnižší podíl domácností stěžujících si na vandalství či kriminalitu v okolí v mezikrajském srovnání (3,4 %). Třetí nejnižší hodnota byla pak zjištěna v případě podílu domácností potýkajících se s hlukem z domu či ulice (10,5 %) a čtvrtý nejnižší byl podíl domácností stěžujících si na znečištěné okolní prostředí (7,1 %). Naopak nadprůměrné bylo zastoupení domácností s problémy spojenými přímo s bytem: tmavý byt – druhý nejvyšší podíl (4,3 %), malý byt – třetí nejvyšší podíl (7,5 %), vlhkost v bytě – pátý nejvyšší podíl (8,3 %).

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2019 již patnácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“(ŽP). Šetření probíhá povinně v členských státech Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2019, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2018. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2019. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2018.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR u náhodně vybraného souboru domácností (resp. jednotek zjišťování – bytů), které jsou opakovaně navštěvovány v ročním intervalu po dobu 4 let, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. V průběhu šetření v roce 2019 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 684 bytů vyšetřených v předchozím roce, dále 119 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé dříve šetřené osoby, a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 546 bytů.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2019“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vzniknou dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 179 371 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 171 237 – 187 504 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.