Cestovní ruch v Pardubickém kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2017

 

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji nadále roste. V prvním pololetí 2017 vzrostl počet hostů v kraji meziročně o 10,8 %, což je 3. nejnižší procentní nárůst v mezikrajském srovnání. Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku patřil výraznější meziroční nárůst v kraji hostům domácím, ve 2. čtvrtletí naopak zřetelněji vzrostl počet hostů ze zahraničí.

 

1. až 2. čtvrtletí 2017

V 1. až 2. čtvrtletí roku 2017 se v hromadných ubytovacích zařízeních1 Pardubického kraje ubytovalo celkem      211 389 hostů2, což představuje 2,4 % z republikového úhrnu a jedná se nejnižší počet hostů mezi kraji. Nejvíce hostů směřovalo tradičně do Hlavního města Prahy (39,0 % z republikového úhrnu), Jihomoravského kraje (8,6 %) a do Královéhradeckého kraje (6,8 %).

Meziroční nárůst počtu hostů byl zaznamenán ve všech krajích. Nejvyšší procentní nárůst mezi letošním a loňským prvním pololetím zaznamenal Liberecký kraj (o 20,3 %). Nárůst počtu hostů v Pardubickém kraji o 10,8 % byl v mezikrajském srovnání 3. nejnižší; v celé ČR přitom počet hostů meziročně vzrostl o 12,9 %.

Meziroční přírůstky počtu hostů (při porovnání čtvrtletních údajů) jsou v kraji patrné nepřetržitě od 1. čtvrtletí 2015. Maximální meziroční přírůstek počtu hostů byl přitom v kraji zaznamenán během roku 2015. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenal meziroční přírůstek počtu hostů ze zahraničí čtvrtou nejvyšší hodnotu přírůstku od roku 2014.

Při pohledu na jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2017 zjišťujeme nejvyšší procentní nárůst počtu hostů v rámci kraje v lednu (meziročně o 15,5 %), v březnu (o 14,3 %) a v únoru (o 11,3 %).

Meziročně se v 1. pololetí 2017 v Pardubickém kraji zvýšil jak počet hostů ze zahraničí, tzv. nerezidentů4 (o 12,1 %), tak i počet hostů z České republiky, tzv. rezidentů3 (o 10,6 %). Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku patřil výraznější meziroční nárůst v kraji hostům domácím, ve 2. čtvrtletí naopak zřetelněji vzrostl počet hostů ze zahraničí.

V 1. až 2. čtvrtletí letošního roku přijelo do Pardubického kraje nejvíce zahraničních hostů ze Slovenska (26,9 % všech zahraničních hostů), z Německa (20,8 %) a z Polska (15,7 %). V úhrnu tvořili hosté z těchto tří zemí 63 % všech hostů ze zahraničí v kraji, následovali hosté z Rakouska a Francie.

Meziroční nárůst počtu přenocování byl v 1. až 2. čtvrtletí letošního roku zaznamenán ve všech krajích. Nejvyšší nárůst celkového počtu přenocování byl v Jihomoravském kraji (o 19,1 %). Meziroční nárůst počtu přenocování v Pardubickém kraji (11,3 %) je vyšší než republikový průměr (11,1 %). V Pardubickém kraji se meziročně zvýšil počet přenocování u nerezidentů (o 20,9 %) i rezidentů (o 9,8 %). V absolutním počtu přenocování se Pardubický kraj v 1. až 2. čtvrtletí 2017 zařadil na předposlední místo před Kraj Vysočinu.

Průměrný počet přenocování (2,7 noci) řadí Pardubický kraj na 7. místo v pořadí krajů. Nejvíce přenocování bylo v kraji Karlovarském (4,9 noci) a nejméně v kraji Jihomoravském (1,9 noci); republikový průměr počtu přenocování činil 2,6 noci. Průměrný počet přenocování u rezidentů je v kraji 2,7 noci a u nerezidentů 2,6 noci.

 

2. čtvrtletí 2017

V samotném 2. čtvrtletí roku 2017 se v hromadných ubytovacích zařízeních1 Pardubického kraje ubytovalo celkem 122 710 hostů2, což představuje 2,3 % z republikového úhrnu a jedná se stále o nejnižší počet hostů mezi kraji. Nejvíce hostů směřovalo do Hlavního města Prahy (2 075 701), Jihomoravského kraje (513 473) a do Jihočeského kraje (375 188).

Meziroční nárůst počtu hostů byl zaznamenán ve všech krajích České republiky. V Pardubickém kraji se ve 2. čtvrtletí 2017 počet hostů meziročně zvýšil o 8,8 %, což byl druhý nejnižší relativní nárůst v mezikrajském srovnání po Kraji Vysočina.

Počet přenocování byl ve 2. čtvrtletí roku 2017 oproti předchozímu roku vyšší ve všech krajích České republiky. Ubytovací zařízení v Pardubickém kraji zaznamenala pátý nejvyšší meziroční procentní nárůst počtu přenocování (o 12,9 % při republikovém nárůstu o 12,6 %).

 

 

1Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

2Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi

4Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

Pozn.:

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získávány z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.