Ovocné sady v Jihočeském kraji v roce 2017

 

V Jihočeském kraji bylo v květnu 2017 podle Strukturálního šetření o sadech 880 ha ploch ovocných sadů. Pěstováním ovoce se v kraji zabývalo 119 zemědělských subjektů, které splňovaly prahové hodnoty pro zařazení do šetření.

Údaje byly zjišťovány u všech pěstitelů ovoce vedených v Zemědělském registru ČSÚ, kteří k 1. květnu 2017 obhospodařovali minimálně 0,20 ha ovocných sadů a jejichž produkce byla převážně nebo zcela určena pro trh. Strukturální šetření o sadech se provádí jednou za pět let ve všech členských státech Evropské unie a má za cíl zjistit produkční potenciál ovocných sadů, odrůdovou skladbu, věkovou strukturu a hustotu výsadby vybraných druhů ovocných stromů.

V celé České republice bylo sečteno více než 16 417 ha ovocných sadů. Jihočeský kraj, který se vlivem půdních a klimatických podmínek nemůže rovnat typickým ovocnářským oblastem, se řadí mezi kraje s menším podílem ovocných sadů. Zatímco na obhospodařované zemědělské půdě České republiky se podílel 11,9 %, u ovocných sadů podíl kraje představoval 5,4 %. Přestože jihočeští zemědělci v regionálním srovnání obhospodařují druhou největší plochu zemědělské půdy, plochou sadů zaujímají až osmé místo. K největším ovocnářským krajům České republiky patří Středočeský a Jihomoravský kraj (oba s téměř 3,2 tis. ha sadů).

Tab. 1 Plocha ovocných sadů v Jihočeském kraji a České republice k 1. 5. 2017

Tab. 1 Plocha ovocných sadů v Jihočeském kraji a České republice k 1. 5. 2017

Nejvýznamnějším ovocným druhem jsou jabloně. Jabloňové sady tvořily téměř polovinu (48 %) z celkové plochy sadů ČR a ve většině krajů převládaly nad ostatními druhy. Pouze ve Zlínském a Moravskoslezském kraji se častěji než jabloně pěstují slivoně.

V Jihočeském kraji byly jabloně pěstovány na 43 % ploch sadů. Mezi jabloněmi jsou v kraji i v ČR nejrozšířenější odrůdy zařazené ve skupině Idared, Jonagold/Jonagored a Golden Delicious. Věková struktura jabloňových sadů není v kraji ani v ČR uspokojivá. V Jihočeském kraji byla víc než třetina ploch jabloní v nejstarší věkové kategorii podle stáří výsadby, v České republice byl tento podíl ještě vyšší.

Graf: Plocha sadů vybraných druhů dřevin podle stáří výsadby v Jihočeském kraji
a České republice k 1. 5. 2017

Graf: Plocha sadů vybraných druhů dřevin podle stáří výsadby v Jihočeském kraji a České republice k 1. 5. 2017

V sadech jihočeských zemědělců jsou druhou nejrozšířenější ovocnou dřevinou višně a třetí nejrozšířenější slivoně. V ČR bylo jejich pořadí prohozené. Višňové a slivoňové sady měly velmi dobrou věkovou strukturu, kdy zhruba pětinu výměry tvořily sady s nejmladší výsadbou a vysoký podíl, zejména u slivoní, připadal na sady se stářím výsadby 5 až 14 let.

Nejmladší věkovou strukturu měly v Jihočeském kraji hrušňové sady, ve kterých bylo víc než 20 % ploch s nejmladší výsadbou a víc než polovina ploch byla vysazena před 5 až 14 lety.

Drobné ovoce (rybízy, angrešty, ostružiníky, maliníky a borůvky) se v Jihočeském kraji pěstovalo na výměře 60 ha, což představovalo 6,9 % z celkové plochy sadů Jihočeského kraje. V České republice byl podíl výměry drobného ovoce na celkové ploše sadů poněkud menší (6,1 %). Z regionů vykazovaly největší plochy drobného ovoce Liberecký a Královéhradecký kraj (oba víc než 190 ha).

Skořápkové ovoce se v kraji pěstuje minimálně, výměra ploch ořešáků, lísek, mandloní a kaštanovníku jedlého nedosahuje ani 1 ha a na celkové ploše sadů se podílí 0,1 %. V České republice se skořápkové ovoce pěstuje na 1,3 % ploch sadů, největší jsou jeho plochy v Jihomoravském, Středočeském a Libereckém kraji.

Z hlediska regionálního srovnání měl Jihočeský kraj druhé největší plochy angreštů, třetí největší plochy sadů třešní a pátou největší výměru sadů višní a maliníků. V ostatních druzích ovocných dřevin bylo jeho umístění horší.

I když se v České republice šetření o sadech provádělo již potřetí, nemá příliš smysl srovnávat výsledky posledního šetření s předchozími z důvodu změny definice kultury ovocný sad. Ta vedla k přeřazení některých sadů do jiných druhů zemědělských kultur. Takže zdánlivý pokles výměry ovocných sadů oproti roku 2012 v Jihočeském kraji o 43 % a v České republice o 23 % můžeme připsat jak na vrub likvidace přestárlých sadů bez jejich náhrady novou výsadbou, tak právě na vrub změny definice kultury ovocný sad. V Jihočeském kraji byl ve srovnání s šetřením v roce 2012 zjištěn zejména úbytek ploch rybízu, jabloní  a slivoní.