Sklizeň zemědělských plodin v roce 2015

 

V roce 2015 se v Jihomoravském kraji sklidilo 1 173,6 tisíce tun obilovin celkem, což je o 116,1 tisíce tun méně v porovnání s rokem 2014. Na tomto propadu se podílela zejména nízká úroda kukuřice na zrno. Naopak meziroční přírůstek zaznamenala sklizeň pšenice ozimé, která je na jižní Moravě nejrozšířenější obilovinou. Téměř čtvrtinový propad sklizně byl zaznamenán u řepky.

V roce 2015 byla v Jihomoravském kraji obilovinami oseta plocha 201,6 tisíce hektarů. Tato výměra je v mezikrajském porovnání druhá největší, prvenství drží Středočeský kraj s výměrou 274,5 tisíce hektarů. Loni zredukovaly sklizňové plochy s obilovinami všechny kraje s výjimkou tři krajů (Pardubický – nárůst o 1,4 tisíce hektarů, Olomoucký – nárůst o 0,6 tisíce hektarů a Liberecký – nárůst o 0,1 tisíce hektarů). Ze čtrnácti krajů největší zmenšení sklizňových ploch s obilovinami realizovali jihomoravští zemědělci, a to z 207,0 tisíce hektarů v roce 2014 na 201,6 tisíce hektarů v roce 2015. V loňském roce se v České republice sklidilo 8 183,5 tisíce tun obilovin, což představuje 93,2 % skutečnosti roku 2014. Na tomto propadu se podílely všechny kraje, největší částí Jihomoravský kraj, kde se meziročně sklidilo o 116,1 tisíce tun méně obilovin. Nízká sklizeň v loňském roce byla zaviněna nejen zmenšením sklizňových ploch ve většině krajů, ale také nižšími hektarovými výnosy. Mezikrajské hektarové výnosy se loni pohybovaly od 5,35 tun v kraji Jihočeském do 6,80 tun v hlavním městě Praze; Jihomoravský kraj uvádí 5,82 tuny, což představuje 93,5 % skutečnosti roku 2014.

V Jihomoravském kraji v roce 2015 zabírala více jak polovinu obilných ploch pšenice ozimá, které se sklidilo celkem 695,5 tisíce tun. Hektarový výnos u této plodiny dosáhl 6,35 tuny. Jihomoravský kraj byl v roce 2015 třetím největším producentem ječmene jarního, prvenství drží kraj Středočeský, za kterým se řadí kraj Olomoucký. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli ječmen jarní z 34,9 tisíce hektarů, což je 102,9 % skutečnosti roku 2014. Při hektarovém výnosu 5,34 tuny se vyprodukovalo 186,6 tisíce tun této plodiny, a to je o 4,8 % více v porovnání se skutečností roku 2014.

Jihomoravský kraj je největším pěstitelem kukuřice na zrno. Tato plodina byla v roce 2015 pěstována na ploše 39,8 tisíce hektarů, což je proti předchozímu roku méně o 5,1 tisíce hektarů. Sklizeno bylo 212,7 tisíce tun, a to je pouze 59,0 % skutečnosti roku 2014. K propadu objemu sklizně přispěly kromě redukce sklizňových ploch i nízké hektarové výnosy, jejichž výše 5,35 tuny v roce 2015 představovala 66,5 % skutečnosti roku 2014.

Jihomoravský kraj je místem, kde se daří luskovinám. Sklizňová plocha, která se loni meziročně rozšířila o 68,4 %, dosáhla 5,8 tisíce hektarů a tvořila 17,6 % republikového celku. Loni se sklidilo 16,8 tisíce tun luskovin, a to je mezi kraji druhý největší objem. Na přední příčku v produkci této plodiny patří Středočeský kraj se sklizní 17,9 tisíce tun.

Plocha 1,3 tisíce hektarů, ze které byly v Jihomoravském kraji v roce 2015 sklízeny brambory ostatní, je při porovnání podle krajů čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (6,1 tisíce ha), za kterým se řadí kraje Středočeský (4,4 tisíce ha) a Jihočeský (2,5 tisíce ha). Díky vyšším hektarovým výnosům, které v Jihomoravském kraji vzrostly z 22,80 tun v roce 2014 na 27,47 tun v roce 2015, se sklidilo 34,7 tisíce tun brambor; tento výsledek překročil skutečnost roku 2014 o 6,7 % (nárůst o 2,2 tisíce tun). Průměrné hektarové výnosy brambor v krajích se v loňském roce pohybovaly od 21,59 tun v Plzeňském kraji do 27,47 tun v Jihomoravském kraji.

V roce 2015 se v České republice pěstovala cukrovka technická na ploše 57,6 tisíce hektarů. Nejrozsáhlejší plochy s cukrovkou, které se na republikovém celku podílely 27,6 %, jsou ve Středočeském kraji, jihomoravské výměry tvořily jen 8,4 %.

Rozsah sklizně řepky v roce 2015 nedosáhl objemu z roku 2014 v žádném z krajů - meziroční propady v krajích se pohybovaly od 26,6 % ve Zlínském kraji do 10,4 % v Karlovarském kraji.  Na této skutečnosti se podílela jak redukce pěstebních ploch, tak nízké hektarové výnosy. Zmenšení výměr s řepkou vykázaly všechny kraje s výjimkou kraje Středočeského a Karlovarského, meziroční index hektarových výnosů v roce 2015 proti roku 2014 byl v rozmezí od 83,7 % v Jihomoravském kraji do 88,3 % v Královéhradeckém kraji. Hektarové výnosy řepky v roce 2015 se v mezikrajském porovnání pohybují od 3,29 tuny v Jihomoravském kraji do 3,62 tuny v hlavním městě Praze.

Jihomoravští zemědělci v roce 2015 rozšířili proti roku předchozímu plochy s pícninami na orné půdě o 9,7 % na 43,5 tisíce hektarů, avšak kvůli nízkým hektarovým výnosům byla sklizeň o 14,8 % nižší. Sklidilo se 243,3 tisíce tun sena s podílem na republikovém celku 9,0 %, prvenství drží Kraj Vysočina s téměř dvojnásobným podílem (16,2 %).

Loňský rok nepřál sklizni píce v seně z trvalých travních porostů. Při redukci sklizňových ploch o 3,6 % a propadu hektarových výnosů téměř o patnáct procent dosáhla celková sklizeň ve výši 66,0 tisíce tun pouze 82,3 % skutečnosti roku 2014.

V Jihomoravském kraji, který je největší vinařskou oblastí v České republice, se v roce 2015 rozkládaly vinice plodné na ploše 14,7 tisíce hektarů, což je 94,2 % republikového celku. Příznivé počasí v loňském roce se promítlo do úrody - hektarové výnosy vinic meziročně vzrostly až o 43,1 %. V roce 2015 se při hektarovém výnosu 5,79 tun sklidilo 85,4 tisíce tun hroznového vína, v roce předchozím byla sklizeň, kdy hektarový výnos představoval 4,05 tun, nižší o 25,9 tisíce tun.

Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2015Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2015

 

Vývoj sklizně vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2015Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2015

Meziroční změny výnosů vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji
v letech 2006 až 2015
Meziroční změny výnosů vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2015

Spotřeba minerálních hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P2O5, K2O) činila v Jihomoravském kraji za hospodářský rok 2014/2015 celkem 47,4 tisíce tun s meziročním nárůstem proti srovnatelnému období předchozího roku o 6,6 %. Na tomto nárůstu se podílelo vyšší využití fosforečných hnojiv, kterých se spotřebovalo 7,6 tisíce tun, u draselných hnojiv to bylo 4,5 tisíce tun. Objem použitých dusíkatých hnojiv dosáhl 35,3 tuny, a to je o 1,5 tisíce tuny více proti předchozímu období. Využití statkových hnojiv celkem při spotřebě 1 066,8 tisíce tun vzrostlo ve sledovaném období proti předchozímu období o 0,7 %.

Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji*)Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji

Jihomoravští zemědělci loni rozšířili plochy osevů ozimých obilovin pro sklizeň v roce 2016. Nejčastěji pěstovanou ozimou obilovinou je pšenice ozimá, která se na republikovém celku podílí 14,2 %. K 30. listopadu 2015 osevní plochy této plodiny na jižní Moravě zabíraly 113,1 tisíce hektarů s meziročním nárůstem 6,0 %. Ječmenem ozimým bylo ke sledovanému datu oseto 8,2 tisíce hektarů, což je o 1,2 tisíce hektarů více v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím. Také osevní plochy s žitem ozimým byly meziročně rozšířeny, a to o 218 hektarů na 2,6 tisíce hektarů, o 236 hektarů se rozrostly osevní plochy s triticale, které ke sledovanému datu představovaly 1,9 tisíce hektarů.

Meziroční nárůst osevních ploch řepky ozimé, která byla k 30. listopadu 2015 vyseta na ploše 41,1 tisíce hektarů, dosáhl 3,7 %.

Osevní plochy ozimů v Jihomoravském krajiOsevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230