Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2018

 

V roce 2018 se v Jihomoravském kraji sklidilo 970,5 tisíce tuny obilovin celkem, což je o 10,6 tisíce tuny více v porovnání s rokem 2017. Na tomto nárůstu se podílelo zejména meziroční navýšení hektarového výnosu. Loni se z hektaru sklidilo proti roku 2017 méně pšenice ozimé, ječmene a tritikale. Také se urodilo méně luskovin, a to kvůli redukci rozlohy s touto plodinou. Naopak brambor ostatních a zejména řepky se proti roku 2017 sklidilo více, protože jihomoravští zemědělci rozšířili sklizňové plochy těchto plodin a meziročně vzrostly také hektarové výnosy.

Jihomoravští zemědělci v roce 2018 sklidili z plochy 193,8 tisíce hektarů 970,5 tisíce tuny obilovin celkem. Tento objem je mezi kraji druhý největší, na prvním místě je Středočeský kraj se sklizní 1 365,5 tisíce tuny zrna. Loni zaznamenaly zmenšení výměry polí s obilovinami všechny kraje s výjimkou kraje Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského. Největší redukci uvádí Středočeský kraj, a to o 8,5 tisíce hektarů. Propad objemu sklizeného zrna evidovaly všechny kraje kromě Jihomoravského, Kraje Vysočina a Jihočeského. Hektarový výnos obilovin celkem v mezikrajském porovnání se pohyboval od 5,01 v Jihomoravském kraji a Libereckém kraji do 5,45 v hlavním městě Praze, za něj se zařadil Olomoucký kraj s výnosem 5,34 tuny z hektaru.

V Jihomoravském kraji je nejčastěji pěstovanou obilovinou pšenice ozimá. Z plochy 110,4 tisíce hektarů, která byla o 1,4 tisíce hektarů větší v porovnání s rokem 2017, se loni sklidilo 549,6 tisíce tuny zrna s podílem na republikovém celku 13,0 %. Hektarový výnos této plodiny v krajích se loni pohyboval od 4,98 tuny v Jihomoravském kraji do 5,76 tuny v hlavním městě Praze, za něj se umístil Karlovarský kraj s hodnotou 5,63 tuny. Meziroční rozdíly výnosů v krajích zaznamenaly v roce 2018 propad, výjimkou byly kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský, kde hodnoty jen mírně překročily skutečnost roku 2017.

Jihomoravští zemědělci v loňském roce zredukovali plochu pšenice jarní ze 4,2 tisíce hektarů v roce 2017 na 2,8 tisíce hektarů. I přes meziroční nárůst hektarového výnosu z 3,41 tuny v roce 2017 na 3,77 tuny v roce 2018 došlo k propadu objemu sklizeného zrna. Loni se urodilo 10,5 tisíce tuny zrna, a to je 73,2 % skutečnosti roku 2017. Přestože hektarový výnos pšenice jarní v Jihomoravském kraji v roce 2018 meziroční vzrostl, tak v mezikrajském srovnání byl, tak jako v roce 2017, nejnižší, opak 4,25 tuny uvádí Královéhradecký kraj.

Jihomoravský kraj byl v roce 2018 čtvrtým největším producentem ječmene jarního, prvenství drží kraj Středočeský, za něj se zařadil kraj Olomoucký a Kraj Vysočina. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli ječmen jarní z 27,9 tisíce hektarů, což je 91,9 % skutečnosti roku 2017. Při hektarovém výnosu 4,65 tuny se vyprodukovalo 129,6 tisíce tuny této plodiny, a to je o desetinu méně proti skutečnosti roku 2017.

Ječmene ozimého se v České republice v roce 2018 sklidilo 510,6 tisíce tuny, v roce předchozím to bylo 568,1 tisíce tuny. Na této skutečnosti se v plném rozsahu podílel propad hektarového výnosu, který uvádí všechny kraje a jehož výše se pohybuje od 1,36 v hlavním městě Praze do 0,49 v Jihomoravském kraji.  V Jihomoravském kraji se i přes rozšíření sklizňové plochy o 5,7 % na 7,5 tisíce hektarů sklidilo 37,6 tisíce tuny ječmene ozimého, a to je o 1,5 tisíce tuny méně.

Loni se v České republice sklidilo 120,2 tisíce tuny žita ozimého a jarního, což je proti roku 2017 o 10,9 tisíce tuny více. Meziroční navýšení uvádí všechny kraje s výjimkou krajů Olomouckého a Pardubického, kde došlo k redukci sklizňové plochy. Hektarový výnos v krajích, který byl v roce 2018 nižší v porovnání s rokem předchozím ve všech krajích kromě krajů Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského, se pohyboval od 4,24 tuny v Jihomoravském kraji do 4,96 tuny v Karlovarském kraji.

Ovsu se v Jihomoravském kraji v roce 2018 dařilo. Sklizeň, která dosáhla 5,7 tisíce tuny, překročila skutečnost roku 2017 o 28,3 %. Hektarový výnos byl v porovnání s rokem 2017 vyšší o 0,18 tuny. Navýšení hodnoty tohoto ukazatele uvádějí všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy. Na jižní Moravě bylo při hektarovém výnosu 4,16 tuny sklizeno 8,2 tisíce tuny tritikale.

Jihomoravský kraj je největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň dosáhla 217,0 tisíce tuny, což představuje 44,4 % republikového celku. Meziroční navýšení úrody této plodiny na jižní Moravě o 23,8 tisíce tuny zajistil jak vyšší hektarový výnos, tak i rozšíření sklizňové plochy z 36,2 tisíce hektarů v roce 2017 na 37,8 tisíce hektarů v roce 2018. Hektarový výnos v loňském roce se v mezikrajském porovnání pohybuje od 5,75 tuny v Jihomoravském kraji do 6,47 tuny v Kraji Vysočina. Meziroční propad hektarového výnosu kukuřice na zrno vykázaly všechny kraje s výjimkou kraje Jihomoravského, kde hektarový výnos vzrostl o 7,5 %. I přes toto navýšení byl výnos z hektaru mezi kraji nejnižší.

V České republice se v roce 2018 sklidilo 79,5 tisíce tuny luskovin celkem, což je o 20,9 tisíce tuny méně v porovnání s rokem předchozím. Tento propad byl způsoben redukcí sklizňové plochy, ke které došlo ve všech krajích s výjimkou kraje Pardubického. Meziroční rozdíl sklizňové plochy, který v České republice představuje 7,7 tisíce hektarů, téměř ze čtvrtiny vytvořil Středočeský kraj, který zůstal mezi kraji největším producentem luskovin celkem. V Jihomoravském kraji se loni sklidilo z 6,2 tisíce hektarů 14,4 tisíce tuny luskovin celkem. Tento objem je v mezikrajském porovnání druhý největší. 

Plocha 1,2 tisíce hektarů, ze které byly v Jihomoravském kraji v roce 2018 sklizeny brambory ostatní, je při porovnání podle krajů čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (5,7 tisíce ha), za něj se zařadily kraje Středočeský (4,7 tisíce ha) a Jihočeský (2,9 tisíce ha). Díky vyššímu hektarovému výnosu, který v Jihomoravském kraji vzrostl z 26,12 tuny v roce 2017 na 26,52 tuny v roce 2018, bylo sklizeno o 1,0 tisíce tuny brambor více v porovnání se skutečností roku 2017, a to 32,1 tisíce tuny. V České republice se v loňském roce z hektaru sklidilo průměrně 26,16 tuny brambor, v Kraji Vysočina byla tato hodnota překročena o 1,11 tuny.

Cukrovky technické se v České republice v loňském roce sklidilo 3 724,3 tisíce tuny, a to je proti roku 2017 méně o 675,2 tisíce tuny. Na tomto propadu se podílely všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy. U největšího producenta cukrovky technické, kterým je Středočeský kraj, se objem sklizně snížil z 1 206,6 tisíce tuny v roce 2017 na 1 024,3 tisíce tuny v roce 2018. Jihomoravští zemědělci v roce 2018 sklidili z 5,1 tisíce hektarů 276,5 tisíce tuny cukrovky technické, v roce 2017 to bylo 290,8 tisíce tuny.

Loni se z jihomoravských polí o rozloze 42,8 tisíce hektarů sklidilo 142, 1 tisíce tuny řepky. Tento objem je mezi kraji čtvrtý největší a zařadil se za kraj Středočeský, Jihočeský a Kraj Vysočinu. V Jihomoravském kraji byly loni proti roku předchozímu rozšířeny plochy s řepkou o 3,5 tisíce hektarů a při meziročním nárůstu hektarového výnosu o 0,63 tuny vzrostl objem sklizně proti roku 2017 o více jak třetinu. Loňský rok byl pro pěstování řepky příznivější v porovnání s rokem předchozím - všechny kraje uvádějí meziroční nárůst hektarového výnosu, a to od 0,35 tuny v Ústeckém kraji do 0,65 tuny v Plzeňském kraji. Hektarový výnos v krajích se v roce 2018 pohyboval od 3,32 tuny v Jihomoravském kraji do 3,52 tuny v Karlovarském kraji.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2018 Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2018

Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2018Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2018

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018 

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018

Počasí v loňském roce nebylo příznivé pro zemědělce, kteří pěstují kukuřici na zeleno a siláž, a promítlo se ve výši hektarového výnosu. Meziročně se z hektaru sklidilo méně plodiny ve všech krajích a hodnota tohoto propadu se pohybovala od 8,27 tuny v Ústeckém kraji do 0,81 tuny v Jihomoravském kraji. V České republice se tak sklidilo 6 687,0 tisíce tuny kukuřice na zeleno a siláž, což je proti roku 2017 méně o 1 090,0 tisíce tuny. Na jižní Moravě byl loňský hektarový výnos proti roku předchozímu nižší o 2,7 % a dosáhl 28,77 tuny. Z plochy 21,1 tisíce hektarů, což je pouze 84,4 % skutečnosti roku 2017, se sklidilo 607,7 tisíce tuny kukuřice na zeleno a siláž, a to je o 17,9 % méně než v roce 2017. Hektarový výnos pícnin na orné půdě celkem v seně v Jihomoravském kraji byl loni téměř o desetinu nižší proti roku 2017 a při redukci rozlohy s touto komoditou byla sklizeň, která v roce 2018 dosáhla 362,7 tisíce tuny, nižší proti roku 2017 o 45,3 tisíce tuny. Píce v seně z trvalých travních porostů se sklidilo 53,7 tisíce tuny, čímž byla dosažena skutečnost roku 2017 z 82,5 %.

Jihomoravský kraj je největším pěstitelem vinné révy. Sklizňová plocha, která tvoří 93,3 % republikového celku, zabírá 14,9 tisíce hektarů. Loni vinařům počasí v porovnání s rokem 2017 přálo, proto i úroda zaznamenala meziroční navýšení. V loňském roce překročil hektarový výnos 6,51 tuny hodnotu roku 2017 o 28,7 % a sklidilo se 96,8 tisíce tuny hroznového vína s meziročním nárůstem o 30,0 %.

Za hospodářský rok 2017/2018 se spotřebovalo 45,2 tisíce tuny minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 78,1 % celku připadlo na dusíkatá hnojiva a 13,9 % na fosforečná. Využití statkových hnojiv celkem ve sledovaném období pokleslo v porovnání s předchozím obdobím o 4,0 %; propad je evidován také u vápenatýchorganominerálních hnojiv. Organických hnojiv se ve sledovaném hospodářském roce spotřebovalo 452,7 tisíce tuny s nárůstem proti předchozímu srovnatelnému období o 8,6 %.

Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*) Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*)

Jihomoravští zemědělci loni rozšířili plochu osevů ozimých obilovin pro sklizeň v roce 2019. Nejčastěji pěstovanou ozimou obilovinou je pšenice ozimá, kterou byla k 30. listopadu 2018 oseta plocha 109,2 tisíce hektarů s podílem na republikovém celku 13,7 %. Ječmenem ozimým bylo ke sledovanému datu oseto 9,0 tisíce hektarů, což je o 1,0 tisíce hektarů více v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím. Také osevní plocha s žitem ozimým byla meziročně rozšířena, a to o 67 hektarů na 2,9 tisíce hektarů, o 183 hektarů se rozrostla i osevní plocha s tritikale, která ke sledovanému datu představovala 1,9 tisíce hektarů.

Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

Řepkou ozimou bylo k 30. listopadu 2018 oseto 41,7 tisíce hektarů, a to je o 1,1 tisíce hektarů méně v porovnání s rokem předchozím. Osevní plocha s touto plodinou v Jihomoravském kraji je v mezikrajském porovnání třetí největší, prvenství drží Středočeský kraj s rozlohou 87,5 tisíce hektarů, za něj se zařadil Jihočeský kraj s 42,2 tisíce hektarů.

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230