Počítače a internet v domácnostech 2017

 

Počítač a internet se staly běžnou součástí vybavení domácností v Jihomoravském kraji. V roce 2017 mělo přístup k internetu téměř 80 % domácností v kraji, za 10 let se tento podíl zvýšil o 36 procentních bodů. Internet denně nebo téměř denně používá 64 % obyvatel kraje starších 16 let. Polovina z této věkové skupiny obyvatel používá internetové bankovnictví a nákupy přes internet.

Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech bylo 77 % domácností v Jihomoravském kraji v roce 2017 vybaveno osobním počítačem a více než 79 % domácností mělo přístup k internetu. Meziročně došlo v obou případech jen k mírnému zvýšení procenta vybavenosti domácností, a to o 1,1 bodu u vybavenosti počítači a o 1,9 bodu u přístupu k internetu. Posun v této oblasti je spíše patrný ze srovnání nynějších hodnot se situací např. před 10 lety, kdy počítač mělo 48 % domácností v kraji a přístup k internetu jen 43 % domácností.

V mezikrajském srovnání vybavenosti se Jihomoravský kraj umístil v popředí pomyslných žebříčků, tj. na 5. nejvyšší příčce v případě vybavenosti počítačem a na 3. místě v případě vybavenosti internetem (společně s Plzeňským krajem). Nejméně domácností vlastnilo počítač v Ústeckém kraji (69,7 % domácností), internet domácnosti v Olomouckém kraji (72,1 % domácností). Opačně tomu bylo v obou případech v Hlavním městě Praze (82,4 % u vybavení počítačem a 83,2 % u přístupu k internetu).

Graf 1 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v Jihomoravském krajiGraf 1 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v Jihomoravském kraji

Graf 2 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v roce 2017 podle krajůGraf 2 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v roce 2017 podle krajů

Téměř čtyři pětiny osob ve věku 16 a více let v kraji v roce 2017 patřily k uživatelům internetu (za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících doma, v zaměstnání, ve škole či jinde). Proti roku 2011 se podíl uživatelů internetu zvýšil o 10 procentních bodů na současných 78,7 %. Denně nebo téměř denně používalo internet 63,6 % osob starších 16 let, naopak 17,6 % těchto osob internet nepoužilo nikdy. Nejvyšší zastoupení každodenních uživatelů internetu evidovalo Hlavní město Praha (74,1 % osob), na opačném konci srovnání se umístil Ústecký kraj s podílem 55,2 %. Podíl jednotlivců, kteří internet nepoužili nikdy, byl nejvyšší v Kraji Vysočina (21,6 %) a nejnižší v Praze (9,7 %).

Tab. 1 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v Jihomoravském krajiTab. 1 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v Jihomoravském kraji

Údaje v tabulce 1 dokládají i nárůst podílu jednotlivců s internetem v mobilu – v roce 2017 jím v kraji disponovalo 46,8 % jedinců ve věku 16 a více let, zatímco ještě v roce 2011 to bylo pouze 7,2 %. Převážná většina z nich (92 % jednotlivců s internetem v mobilu) pro připojení k internetu na mobilu používá Wi-Fi, 68 % uživatelů má navíc k dispozici i datový tarif k internetu v mobilu.

Pokud 16letá a starší populace z Jihomoravského kraje používala internet ke komunikaci s ostatními, jednalo se většinou o posílání a přijímání e-mailů (74,2 % uživatelů). Více než 38 % uživatelů přes internet telefonovalo. Téměř 70 % jednotlivců internet využívalo k vyhledávání informací o zboží a službách, 47,9 % o cestování a ubytování a 49,7 % zde hledalo informace o zdraví. Sociální sítě pro soukromé účely používalo 45,9 % osob, pětina osob hrála přes internet počítačové hry.

Výrazně vzrostl zájem o internetové bankovnictví. Zatímco v roce 2011 tuto službu v kraji využívalo necelých 30 % populace starší 16 let, v roce 2017 to byla více než polovina z nich (54,1 %). Významnou roli hraje i nákup přes internet. Alespoň jednou v posledních třech měsících přes internet nakoupilo 30,2 % 16letých a starších obyvatel kraje, 50,7 % osob alespoň jednou v posledním roce a 62,7 % alespoň jednou v životě. Naopak 37,3 % osob v kraji přes internet nikdy nic nenakoupilo. Podíl „nenakupujících“ byl mezi kraji 5. nejnižší.

Počítač s připojením k internetu je pro širokou veřejnost přístupný i v knihovnách. V roce 2017 bylo v knihovnách v Jihomoravském kraji celkem 1 252 počítačů, 1 175 z nich bylo připojeno k internetu. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se meziročně nepatrně snížil, počet čtenářů využívajících internet v knihovně také poklesl, a to o 24,5 tisíc na 343,7 tisíc. Počet počítačů s připojením na internet i počet čtenářů využívajících internet v knihovnách byl v roce 2017 mezi kraji nejvyšší.

S počítači a internetem se seznamují již žáci na 1. stupni základních škol, i když mnohdy mají tyto znalosti již z domova. V roce 2017 v Jihomoravském kraji bylo na 100 žáků 1. stupně základních škol dostupných 18,3 počítačů (v tom stolní, přenosné, tablety). Mezi kraji to znamenalo postavení ve druhé polovině pomyslného žebříčku. Nejvyšší přepočtený počet počítačů, a to 21,7 na 100 žáků, byl zjištěn v Kraji Vysočina.

Používání informačních technologií na nejvyšší úrovni je spojeno se studiem na vysokých škol v oboru informatika a s následným uplatněním jako ICT odborník. Studiu informatiky na vysoké škole se v Jihomoravském kraji věnovalo nejvíce studentů v letech 2009 až 2013, jejich počet přesahoval hranici 2 tisíc. V dalších letech se jejich počet snižoval až na 1 600 studentů v roce 2017, což byl i přes zmíněný pokles 4. nejvyšší počet mezi kraji.

Jako IT odborníci pracovalo v roce 2017 v Jihomoravském 25,9 tisíc osob, jejich počet byl mezi kraji 2. nejvyšší (po Hl. m. Praze). Náročnosti tohoto povolání odpovídá i průměrná mzda IT pracovníků. V roce 2017 dosáhla částky 48,3 tisíc Kč a byla tak o 18,0 tisíc Kč vyšší, než průměrná mzda v kraji zjištěná strukturálním šetřením mezd 2017.

Poznámka:
Údaje o vybavenosti domácností vybranými informačními technologiemi a jejich využívání jednotlivci pocházejí z ročního samostatného šetření, které je prováděno formou osobního interview na výběrovém vzorku cca 10 000 jednotlivců ve věku 16 let a více; výsledky jsou pak převáženy na celou populaci ČR. V údajích za domácnosti je zjišťován aktuální stav v období šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku), údaje za jednotlivce jsou za poslední 3 měsíce v období šetření. Z důvodu vyšší reprezentativnosti jsou údaje v krajském členění publikovány jako tříleté klouzavé průměry.

Data o informačních technologiích dostupných veřejnosti v knihovnách pocházejí ze zdrojů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Údaje o vybavenosti škol v ČR informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které sbírá údaje o dostupné infrastruktuře IT v základních, středních a vyšších odborných školách.

Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ. Údaje o mzdách IT odborníků pocházejí z výsledků strukturální statistiky mezd zaměstnanců, které ČSÚ publikuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172