Chov hospodářských zvířat v roce 2016

 

Více jak pětina vyrobené jatečné drůbeže pochází od jihomoravských zemědělců; snáška vajec, která loni zaznamenala až třetinový nárůst, tvoří 12,7 % republikového celku. Výroba jatečných prasat se proti roku 2015 propadla o 4,7 %, opak je evidován u výroby jatečného skotu, kterého se v roce 2016 vyrobilo v porovnání s předchozím rokem o 7,7 % více. Také u výroby mléka bylo vykázáno meziroční navýšení, a to o 2,3 %, což představuje nárůst o 3,8 milionu litrů.

Chov drůbeže

Stavy drůbeže v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2016 představovaly 2 798,3 tisíce kusů, což je o 460,9 tisíce kusů méně než na konci předchozího roku. V mezikrajském porovnání se tak kraj v rozsahu chovu drůbeže posunul z druhého nejvyššího místa, kde se umístil v roce 2015, na místo čtvrté. Tuto skutečnost zapříčinilo nejen snížení stavů drůbeže, ale zejména rozšíření chovů v kraji Pardubickém (nárůst o 1 375,6 tisíce kusů) a kraji Plzeňském (nárůst o 632,1 tisíce kusů). Podíl chovu drůbeže v Jihomoravském kraji na republikovém celku se v roce 2016 snížil z 15,3 % v roce 2015 o 2,4 procentní body.

K 31. 12. 2016 tvořily stavy nosnic v Jihomoravském kraji 14,7 % stavů drůbeže, a to je o 1,8 procentního bodu více než v předchozím roce. Podíl počtu nosnic na počtu drůbeže v krajích České republiky se pohybuje od 2,5 % v Kraji Vysočina do 49,2 % v Karlovarském kraji.

Průměrné stavy nosnic v Jihomoravském kraji v roce 2016 představovaly 525,3 tisíce kusů, což je o 6,6 tisíce kusů více než v roce 2015. Snáška konzumních vajec v Jihomoravském kraji meziročně vzrostla o třetinu na 166,3 milionů kusů v roce 2016. Z krajů České republiky je největším producentem konzumních vajec Středočeský kraj vč. Hlavního města Prahy (285,1 milionů kusů). V mezikrajském porovnání se v roce 2016 pohybovala průměrná snáška vajec na nosnici od 170,8 kusů v Kraji Vysočina do 322,6 kusů v kraji Karlovarském; Jihomoravský kraj vykázal druhou nejvyšší hodnotu, a to 316,6, což je o 76,4 kusů více v porovnání s předchozím rokem.

Jihomoravský kraj byl v roce 2016 největším producentem jatečné drůbeže v České republice. Vyrobilo se zde 50,4 tisíce tun jatečné drůbeže (živá hmotnost), což představuje více jak pětinu republikového celku. Výroba jatečné drůbeže v České republice v loňském roce dosáhla 239,3 tisíce tun s propadem proti předchozímu roku o 3,9 %. Nejvyšší meziroční snížení o 57,1 % vykázal Moravskoslezský kraj a výroba tak poklesla o 6,4 tisíce tun.

Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském krajiVýsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji

Graf 1 Stavy drůbeže a výroba jatečné drůbeže v krajích České republikyGraf 1 Stavy drůbeže a výroba jatečné drůbeže v krajích České republiky

Chov prasat

V Jihomoravském kraji se ke konci sledovaného období snížily chovy prasat z 157,5 tisíce kusů v roce 2015 na 137,4 tisíce kusů v roce 2016. K největšímu propadu, více jak o čtvrtinu, došlo u počtu prasat zařazených do kategorie prasata na výkrm v živé hmotnosti 50 a více kg. V mezikrajském porovnání podle velikosti chovů prasat se Jihomoravský kraj zařadil na čtvrtou nejvyšší příčku, a to za kraj Středočeský včetně Hlavního města Prahy, Kraj Vysočinu a Pardubický kraj. Ke konci roku 2016 se stavy prasat snížily ve všech krajích s výjimkou Kraje Vysočina (nárůst o 53,4 tisíce kusů), kraje Pardubického (nárůst o 1,2 tisíce kusů) a Karlovarského (nárůst o 0,2 tisíce kusů).

V roce 2016 v Jihomoravském kraji představovaly průměrné stavy prasnic 8,6 tisíce kusů s meziročním snížením o 7,1 %. Počet narozených selat se v Jihomoravském kraji snížil z 261,1 tisíce kusů v roce 2015 na 246,9 tisíce kusů v roce 2016. Počet narozených selat připadající na jednu prasnici činil 28,6 – velikost údaje tohoto ukazatele v krajích České republiky je mezi 25,1 (v Jihočeském kraji) a 34,6 (ve Zlínském kraji). Procento uhynulých selat z počtu narozených se v krajích České republiky pohybuje od 7,9 v kraji Pardubickém do 15,6 v kraji Jihočeském, Jihomoravský kraj uvádí 10,0 %. Loni bylo v Jihomoravském kraji odchováno 222,3 tisíce selat, čímž byla skutečnost roku 2015 naplněna pouze z 94,1 %. Počet odchovaných selat na prasnici představoval 25,8 selat, a to je o 1,1 kusu méně v porovnání s republikovým průměrem.

Prodej jatečných prasat v živé hmotnosti v Jihomoravském kraji, který v roce 2016 představoval 34,2 tisíce tun, poklesl proti roku 2015 o 1,7 tisíce tun. Výroba jatečných prasat v České republice vloni vzrostla o 4,4 % na 310,5 tisíce tun. Jeden z předních producentů jatečných prasat Kraj Vysočina, který vytvořil téměř pětinu republikového celku, vykázal v loňském roce největší meziroční nárůst výroby, a to o 42,4 %, což představuje navýšení o 18,1 tisíce tun jatečných prasat.

Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském krajiTab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji

Graf 2 Výroba jatečných prasat a chovy prasat podle krajůGraf 2 Výroba jatečných prasat a chovy prasat podle krajů 

Chov skotu

Počty skotu v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2016 dosáhly 60,5 tisíce kusů. Ve struktuře podle věkových kategorií skotu tvoří největší část skot starší 2 let (45,7 %), skot od 1 roku do 2 let se na celku podílí 23,4 %, skot mladší 8 měsíců necelou pětinou a skot ve věkové kategorii nad 8 měsíců a do 1 roku 11,5 %.

Stavy skotu v České republice ke konci roku 2016 představovaly 1 339,6 tisíce kusů, a to je o 26,7 tisíce kusů méně v porovnání s rokem předchozím. Meziroční pokles, který zaznamenaly všechny kraje s výjimkou kraje Ústeckého, Jihomoravského a Karlovarského, se pohyboval od 613 kusů v Libereckém kraji do 6,2 tisíce kusů v Jihočeském kraji.

Průměrné stavy krav v České republice v loňském roce dosáhly 568,6 tisíce kusů. Jihomoravský kraj se na tomto celku podílel jen 4,3 %. V České republice se loni vyrobilo 2 984,2 milionů litrů mléka, z toho 171,3 milionů litrů v Jihomoravském kraji. Výrobu mléka v roce 2016 navýšily všechny kraje s výjimkou kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Libereckého. Největší meziroční nárůst ve výrobě mléka v loňském roce zaznamenal Kraj Vysočina (navýšení o 26,8 milionů litrů), který je také mezi kraji největším producentem této komodity s podílem na republikovém celku 18,7 %. Průměrná denní dojivost v roce 2016 se v mezikrajském porovnání pohybovala od 18,32 litrů v Karlovarském kraji do 23,66 litrů ve Zlínském kraji; Jihomoravský kraj vykázal hodnotu 22,74 litrů, což je o 0,71 litrů více než je republikový průměr.

V průběhu roku 2016 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 24,7 tisíce narozených telat, na sto krav tak připadá 100,4 narozených telat. V mezikrajském porovnání se hodnota tohoto ukazatele pohybuje od 93,3 v Ústeckém kraji do 101,6 v Pardubickém kraji. Počet uhynulých telat do 3 měsíce od narození v Jihomoravském kraji činil 1,4 tisíce kusů. Procento úhynu telat z počtu narozených tak představuje 5,7 %, což je o 0,8 procentního bodu více v porovnání s předcházejícím rokem. Počet odchovaných telat na sto krav loni dosáhl 94,7, v roce 2015 byla hodnota tohoto ukazatele 96,3.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2016 vyrobeno 8,8 tisíce tun jatečného skotu v živé hmotnosti s meziročním nárůstem o 7,7 %. Produkce jatečného skotu v Jihomoravském kraji představuje 5,1 % republikového celku; největší producent mezi kraji, Kraj Vysočina s výrobou 28,0 tisíce tun, tvoří 16,2 %. 

Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském krajiTab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji

Graf 3 Výroba jatečného skotu a mléka v krajích České republikyGraf 3 Výroba jatečného skotu a mléka v krajích České republiky

 Kontakt:

Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230