Životní podmínky v Praze v roce 2007
Data vycházejí z výběrového šetření ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností ČR. Šetření umožňuje získávat srovnatelná data o sociální situaci domácností. Více k metodice naleznete na konci textu.
Složení domácností
Graf 1 Průměrný počet členů domácnosti v roce 2007
Viz také tabulka v příloze 1. Průměrná domácnost v hl. m. Praze měla v roce 2007 v průměru 2,2 členů. Domácnosti bez nezaopatřených dětí tvořily téměř 70 % všech domácností a cca 18 % domácností mělo v péči děti do 12 let. Z hlediska struktury domácností bylo téměř 44 % tzv. úplných rodin (tzv. čistých), tj. rodin, které jsou tvořeny párem a případně dalším členem domácnosti. Počet neúplných rodin (tzv. čistých) tvořilo téměř 4 % všech domácností, z toho 1,4 % se svobodným rodičem a 2 % s rozvedeným rodičem. Více než 32 % domácností představovaly domácnosti jednotlivců, z toho v 18 % to byly ženy, což bylo dáno mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva v hl. m. Praze – je zde totiž vyšší zastoupení starších obyvatel než v ostatních krajích a Praha má také vyšší feminitu obyvatelstva. V čele domácností stály osoby převážně s úplným středním či vyšším vzděláním (více jak 40 %) a osoby s vysokoškolským vzděláním stály v čele 26 % domácností (republikový průměr vysokoškoláků v čele domácností byl 13 %) což se také odrazilo ve struktuře dosaženého pracovního postavení v zaměstnání.
Charakteristika bydlení
Podle výsledků šetření vyplývá, že převážná většina Pražanů bydlí v bytových domech, a to cca 90 % všech domácností. Podle druhu bytu převažoval byt nájemný téměř ve 40 %, následován bytem v osobním vlastnictvím v 25 % a byt družstevní v 19 %. V Praze bydlí relativně nejvíce domácností v nájemních bytech, což je dáno i tím, že zde převažují bytové domy. Obecně ve velkých městech ČR je spíše vyšší podíl nájemních bytů – např. v Moravskoslezském kraji, kde je poměrně velký počet velkých měst je tento podíl také vysoký (více než 30 %). Celkově v Praze bydlí většina domácností v bytových domech, což potvrzuje i statistika o dokončených bytech – těch je každoročně cca 90 % dokončováno právě v bytových domech.
Graf 2 Domácnosti podle druhu domu, ve kterém bydlí (podíl v %)
Nejvyšší podíl domácností bydlí v bytech s celkovou plochou o velikosti 60 až 80 m2 - téměř 40 % domácností. V bytech s rozlohou 40 až 60 m2 žije téměř jedna třetina domácností a v bytech s rozlohou do 40 m2 cca 14 % domácností. V ostatních krajích jsou výrazně více zastoupeny byty s 100 m2 a více. Je to dáno již zmíněnou strukturou bytového fondu, kdy v ostatních krajích převládají rodinné domy.
Graf 3 Domácnosti podle typu nájemného (%) 2007
Viz také tabulka 2 v příloze
Ze získaných dat o charakteristikách bydlení vyplývá, že na jednu obytnou místnost připadalo v hl. m. Praze v průměru 0,85 osob a na jednu osobu téměř 29 m2. 57 % domácností v Praze neplatí nájem a 36 % domácností platí regulované nájemné. Tržní nájemné se vyskytlo u 7 % domácností. V Praze bydlí v bytech s regulovaným nájemným výrazně více domácností než v ostatních krajích. Vyšších podílů dosahují také např. Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je opět dáno nejen strukturou bytového fondu ale i vývojem v minulém období.
Podle výsledků šetření vyplývá, že více než 97 % pražských domácností vlastnilo barevný televizor a telefon (pevnou linku nebo mobil). Osobní počítač a osobní automobil vlastnilo v průměru kolem 61 % domácností. Co se týče vybavenosti koupelnou, splachovacím WC, pračkou, barevným televizorem a telefonem, zde se kraje mezi sebou příliš neliší, protože se jedná o standardně rozšířené výrobky. Více viz tabulka 3 v příloze.
Příjmy a vydání domácností
Podle výsledků výběrového šetření o příjmech a životních podmínkách domácností vyplývá, že hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 2006 činili v hl. m. Praze celkem 197 488 Kč, což bylo o 40 % více než byl republikový průměr. Nadprůměrná výše mezd, která je pro Prahu charakteristická se odráží v celkových příjmech domácností. Na příjmovou situaci domácností má však také vliv i průměrná velikost domácností a jejich struktura z hlediska pracujících členů, závislých dětí či nepracujících důchodců. V Praze tyto faktory hrají také svou roli, ovšem primární příčinou je vysoká ekonomická výkonnost Prahy daná koncentrací velkých zahraničních a domácích firem a vysoce progresivních činností v ekonomice města. Více než 62 % hrubých peněžních příjmů na osobu v roce 2006 tvořily příjmy ze závislé činnosti, z toho bylo 99 % příjmů z hlavního zaměstnání. Příjmy z podnikání tvořily jednu pětinu a 15% tvořily sociální příjmy.
Graf 4 Hrubé peněžní příjmy na osobu v roce 2006
Viz také tabulka 4 v příloze
Po odečtení srážek na zdravotní a sociální pojištění a daně z příjmů fyzických osob a po započtení tzv. naturálních příjmů činily celkové čisté roční příjmy na osobu v hl. m. Praze 160 703 Kč, což bylo o 33 % více než byl celorepublikový průměr.
Graf 5 Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu (Kč)
Viz také tabulka 5 v příloze
Podle čistého měsíčního příjmu na osobu žilo více než 30 % domácností s příjmem mezi 10 až 15 tis. Kč a více než 20 % domácností s příjmem v rozmezí 8 až 10 tis. Kč. Vyšší čisté příjmy tj. nad 20 tis. Kč na osobu uvedlo více než 18 % domácností, zatímco v ČR jen 5,7 %. Naopak čisté příjmy na osobu do 8 tis. Kč uvedlo 15 % pražských domácností (v ČR jedna třetina domácností). S příjmem domácností souvisí i počet nezaměstnaných a nepracujících důchodců a samozřejmě i počet dětí v rodinách. V hl. m. Praze je tradičně nejnižší evidovaná nezaměstnanost v celé republice a také je zde nižší počet nezaopatřených dětí v domácnostech a více pracujících důchodců. Tyto charakteristiky značně ovlivňují příjmovou situaci pražských domácností.
Výrazně vyšší podíl domácností v Praze než v ostatních krajích má čistý měsíční příjem v intervalu 15 – 30 tisíc Kč a obecně vyšší podíl domácností se pohybuje v příjmových kategoriích od 20 000 Kč. To je ovšem kromě tradičně dobrého postavení Prahy v rámci ekonomiky dáno také tím, že jde pouze o území města a není zde započteno jeho zázemí či dokonce periferie, jako v případě ostatních krajů.
S počtem členů domácností také přímo souvisí zjišťované průměrné životní minimum domácnosti.
(Životní minimum bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost zvlášť na základě jejího složení, věku dětí a zákonných částek životního minima platných v roce 2006. Vzhledem k tomu, že k částkám životního minima připadající na jednotlivé členy domácnosti je připočítávána i společná částka pro domácnost a ta je závislá na počtu členů domácnosti je pro méně početné domácnosti životní minimum nižší.)
Absolutní výše průměrného životního minima domácnosti v roce 2006 v hl. m. Praze činila 7 891 Kč. Ve všech ostatních krajích přesahovalo životní miminum částku 8 500 Kč a průměr za republiku pak byl 8 719 Kč. Nižší životní minimum v hlavním městě je dáno tím, že jsou zde více zastoupené méně početné domácnosti než v ostatních krajích. Větší počet je zejména domácností jednotlivců, např. starších lidí, ale také mladých tzv. „profesionálů“ (mladí bezdětní lidé s kvalifikovaným zaměstnáním).
Graf 6 Domácnosti podle vztahu čistého měsíčního příjmu k životnímu minimu v roce 2006
Viz také tabulka 6 v příloze
Složení domácností podle příjmů vztažených k životnímu minimu je významným ukazatelem sociální situace domácností, který je srovnatelný jak územně, tak i v časové řadě. Pod hranicí životního minima žilo v hl. m. Praze v roce 2006 celkem 1 % domácností (v ČR 2 % domácností). Naopak nejvyšší podíl tedy o málo více než polovina domácností v hl. Praze hospodařilo s příjmy vyššími než byl trojnásobek životního minima (v ČR 32 % domácností). Opět je třeba říci, že data za Prahu odráží fakt, že se jedná o údaje za velkoměsto, kdežto v ostatních krajích jde i o území periferní a problémová (např. v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji), kde je ve větší míře přítomno více nezaměstnaných lidí.
Graf 7 Domácnosti s čistými příjmy pod hranicí životního minima v roce 2006
Součástí šetření Životní podmínky 2007 byl i samostatný modul věnovaný otázkám bydlení a v něm byla i velmi žádaná problematika nákladů na bydlení domácností.
Tab. 7 Struktura nákladů na bydlení v roce 2007
Z výsledku šetření vyplývá, že v hl. m Praze v roce 2007 celkové měsíční náklady na bydlení domácností oproti roku 2006 mírně vzrostly (cca o 2 %). V ČR celkem činil tento nárůst cca 5 %. Ve struktuře nákladů na bydlení tvořilo nájemné v hl. m. Praze 30 % všech nákladů na bydlení. Největší nárůst měsíčních nákladů na bydlení domácností byl v hlavním městě zaznamenán u elektřiny, a to v průměru o 10 % oproti roku 2006. V celkových měsíčních nákladech domácností tvořila tak elektřina v Praze v roce 2007 téměř 23 % všech nákladů na bydlení. Měsíční náklady za teplo a teplou vodu dosáhly 20 % všech nákladů.
Nájem v Praze tvoří nejvyšší část nákladů domácností za bydlení ze všech krajů. Je to dáno nejen vyššími nájmy v Praze, ale také jinou strukturou bytového fondu než je v ostatních krajích.
Graf 8 Průměrné měsíční náklady domácnosti na bydlení v Kč
Viz také tabulka 7 v příloze
Do otázek s problematikou životních nákladů domácností bylo zahrnuto i subjektivní hodnocení domácností.
Graf 8 Subjektivní názory domácností v roce 2007 - náklady na bydlení (v%)
Pro Pražany znamenaly náklady na bydlení v roce 2007 v 62 % určitou zátěž, v téměř jedné pětině velkou zátěž a pro více než pětinu domácností neznamenaly vůbec žádnou zátěž.
Podle subjektivního hodnocení celkové finanční situace domácností v roce 2007 v hl. m. Praze vycházelo docela snadno se svými příjmy téměř 30 % domácností, stejné procento domácností s menšími obtížemi, velmi snadno 3 % domácností (v ČR jen o málo více než 1 %) a velké obtíže vyjít se svými příjmy pociťovala 5 % domácností (v ČR téměř 8 %). Obecně domácnosti v Praze díky vyšším příjmům mají menší obtíže s příjmy vycházet, ale i zde uvedl poměrně vysoký podíl domácností, že s příjmem vychází s obtížemi (téměř jedna pětina). I přesto že v Praze je velký počet podnikatelů, mladých profesionálů a dalších vysokopříjmových skupin, poměrně vysoký je např. podíl starších lidí, které mají příjmy výrazně nižší.
Tab. 8 Subjektivní hodnocení domácnosti - příjmy v roce 2007
Metodické poznámky:
Český statistický úřad v souladu s programem EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions), který je povinný pro všechny členské země Evropské unie provedl během února až dubna 2007 v pořadí již třetí výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2007“. Jeho cílem je získávat srovnatelné reprezentativní údaje o sociální situaci obyvatel v jednotlivých členských zemích. V České republice probíhá šetření od roku 2005. Domácnosti, u nichž zjišťování probíhá, jsou navštěvovány v ročním intervalu 4 roky po sobě a šetření je koncipováno jako tzv. rotační panel. Domácnosti jsou vybírány náhodně a zjišťují se informace za jednotlivce i za celé domácnosti. Součástí šetření Životní podmínky 2007 byl samostatný modul zaměřený na problematiku bydlení.
Zjišťování se uskutečnilo ve všech krajích ČR. Nově bylo do šetření vybráno 4 250 bytů (jako tzv. 1 vlna) a zároveň byly opakovaně navštíveny domácnosti vyšetřené v roce 2005 a 2006 (2. a 3. vlna) v celkovém počtu 7 461. V Praze bylo do šetření zahrnuto 1 237 hospodařících domácností, z toho bylo vyšetřeno téměř 70 %. Tento počet zahrnuje i domácnosti vyšetřené po přestěhování na nových adresách. Jednotkou zjišťování byl byt, do šetření byly zahrnuty všechny osoby, které měly ve vybraném bytě tzv. obvyklé bydliště a zahrnovalo i bydlící cizí státní příslušníky a podnájemníky.
Většina údajů byla zjišťována v okamžiku šetření (demografické údaje, údaje o bydlení a současné finanční situaci, údaje o pracovní aktivitě, subjektivní otázky, náklady na bydlení). Pouze ekonomická aktivita, údaje o penězích i naturálních příjmech a částky životního minima byly zjišťovány za rok 2006.
Životní minimum bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost zvlášť na základě jejího složení, věku dětí a zákonných částek životního minima platných v roce 2006.
Výši naturálních příjmů uváděla domácnost odhadem podle množství spotřebovaných potravin a ostatních výrobků a služeb, produktů z vlastního hospodářství nebo podniku během roku 2006. Součástí těchto příjmů bylo i ocenění naturálních požitků zaměstnanců, kteří bezplatně používali služební motorové vozidlo pro soukromé účely.
Při interpretaci získaných dat je nutné brát v úvahu, že jde o výběrové šetření a všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou. Více v metodice na /csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-cr-2007-svmwjt8ej4 v přílohových tabulkách, ze kterých lze určit interval spolehlivosti pro četnost.
