Stěhování v hl. m. Praze v letech 2012–2019

 

16. 4. 2020

Vlivem stěhování se počet obyvatel Prahy v letech 2012–2019 zvýšil o 62 574 osob. Celkový přírůstek stěhováním byl zapříčiněn vysokým kladným migračním saldem se zahraničním, odkud Praha získala 66 475 osob. Ze zahraničních států měla Praha nejvyšší kladné migrační saldo se Slovenskem (+11 775 osob), Ukrajinou (+9 863 osob) a Ruskem (+7 268 osob). Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 3 901 osob. V rámci Česka měla Praha nejvyšší záporné migrační saldo s okresy v jejím těsném sousedství, tj. Prahou-východ (−19 650 osob), Prahou-západ (−15 435 osob) a Berounem (−4 081 osob). Podle státního občanství Praha získala stěhováním 67 512 osob s cizím státním občanstvím a ztratila 5 009 osob s českým státním občanstvím. Praha získala stěhováním nejvíce osob v mladším a středním produktivním věku, tj. ve věku 25–34 let (+48 956 osob), 15–24 let (+29 333 osob) a 35–44 let (+4 233 osob). Naopak zaznamenala migrační ztráty v ostatních věkových skupinách, tj. ve věku 55–64 let (−8 446 let), 65 a více let (−8 192 osob), 45–54 let (−2 314 let) a 0–14 let (−997 osob).

 

Stěhování uvnitř Prahy

Z celkového počtu 386 332 případů v letech 2012–2019, kdy došlo ke stěhování v rámci Prahy[1], se jednalo nejčastěji o stěhování do jiného správního obvodu (68,3 %), poté v rámci městské části (28,9 %) a nejméně do jiné městské části v rámci stejného správního obvodu (2,8 %). Velmi podobné procentuální zastoupení v uvedených kategoriích bylo i v jednotlivých letech sledovaného období.

Obrázek 1 : Počet případů stěhování uvnitř Prahy za období let 2012–2019

V rámci městské části se stěhovalo v Praze v letech 2012–2019 celkem 111 622 osob. Z toho nejvíce případů bylo zaznamenáno v městských částech Praha 4 (10,9 %), Praha 6 (10,6 %), Praha 10 (10,5 %), Praha 8 (9,4 %), Praha 3 a Praha 5 (8,5 %).

Do jiné městské části se stěhovalo v Praze v letech 2012–2019 celkem 274 710 osob. Nejvíce z nich se přestěhovalo z Prahy 3 do Prahy 10 (1,3 %), z Prahy 10 do Prahy 4 (1,1 %), z Prahy 4 do Prahy 10 (1,0 %), z Prahy 4 do Prahy 12 (1,0 %) a z Prahy 8 do Prahy 9 (0,9 %).

Nejvyšší migrační přírůstky stěhováním obyvatel z jiné městské části Prahy v letech 2012–2019 zaznamenaly městské části Praha 22 (+1 753 osob), Praha 18 (+1 685 osob), Praha 12 (+1 596 osob), Praha 9 (+1 466 osob) a Praha 15 (+1 199 osob). V relativním vyjádření byly nejvyšší přírůstky osob stěhováním v městských částech Praha-Královice (+34,8 osob na 1 000 obyvatel středního stavu), Praha-Březiněves (+30,2), Praha-Benice (+24,0), Praha-Lochkov a Praha-Nedvězí (+22,1).

Naopak k nejvyšším migračním úbytkům stěhováním do jiných městských částí Prahy v letech 2012–2019 došlo v městských částech Praha 2 (−4 483 osob), Praha 1 (−3 555 osob), Praha 3 (−3 432 osob), Praha 5 (−1 874 osob) a Praha 7 (−1 686 osob). V relativním vyjádření byly nejvyšší úbytky osob stěhováním v městských částech Praha 1 (−15,1 osob na 1 000 obyvatel středního stavu), Praha 2 (−11,4), Praha-Kunratice (−7,8), Praha-Přední Kopanina (−7,1) a Praha 3 (−5,9).

Podrobná data o změnách trvalého bydliště uvnitř Prahy jsou v tabulkách 1 a 2.

 

Praha a stěhování s ostatními regiony Česka

Do Prahy se v letech 2012–2019 přistěhovalo z ostatních regionů Česka 163 290 osob (tj. 49,4 % případů). Z Prahy se ve stejném období vystěhovalo do ostatních regionů Česka 167 191 osob (tj. 50,6 % případů). Praha měla s ostatními regiony Česka ve sledovaném období záporné saldo stěhování (−3 901 osob). Tedy více osob se z Prahy do ostatních regionů vystěhovalo, než se jich do Prahy přistěhovalo. Praha vykazovala v jednotlivých letech období 2012–2019 úbytek obyvatel stěhováním s ostatními regiony Česka, výjimkou byly roky 2014 (+594 osob), 2016 (+2 300 osob) a 2017 (+191 osob).

Obrázek 2 : Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob a přírůstek/úbytek stěhováním s ostatními regiony Česka v Praze v letech 2012–2019

Z celkového počtu 163 290 přistěhovalých osob do Prahy z ostatních regionů Česka v letech 2012–2019 byl nejvyšší podíl přistěhovalých z okresů[2] Praha-východ (8,6 %), Praha-západ (8,3 %), Brno-město (4,2 %), Kladno (3,3 %), Mělník (2,7 %), Ostrava-město (2,5 %), Nymburk (2,4 %), Benešov (2,0 %), Příbram (2,0 %) a Liberec (1,9 %). Z těchto 10 okresů se přistěhovalo do Prahy celkem 37,7 % všech přistěhovalých z ostatní regionů Česka.

Z pohledu vývoje podílu přistěhovalých osob do Prahy v letech 2012–2019 došlo pouze k nepatrným změnám. Nejvíce se zvýšil podíl přistěhovalých z okresů Brno-město (+0,9 %), Praha-západ (+0,6 %). Naopak nejvíce klesl podíl přistěhovalých z okresů Mělník (−1,4 %) a Praha-východ (−0,7 %).

Obrázek 3 : Podíl přistěhovalých osob do Prahy z vybraných okresů Česka v letech 2012–2019

Z celkového počtu 167 191 vystěhovalých osob z Prahy do ostatních okresů v letech 2012–2019 se vystěhovalo nejvíce osob do okresů Praha-východ (20,1 %), Praha-západ (17,3 %), Kladno (5,4 %), Mělník (4,5 %), Beroun (4,3 %), Benešov (3,5 %), Nymburk (3,5 %), Kolín (3,2 %), Příbram (2,7 %) a Litoměřice (1,5 %). Do těchto okresů se celkem z Prahy vystěhovalo 66 % všech vystěhovalých z Prahy do ostatní regionů Česka.

Také u podílu vystěhovalých osob z Prahy do ostatních regionů Česka v letech 2012–2019 nedošlo k výraznějším změnám. Nejvíce se zvýšil podíl vystěhovalých do okresů Benešov (+0,5 %) a Kladno (+0,5 %). Naopak nejvíce se snížil podíl vystěhovalých do okresů Praha-východ (−2,1 %) a Praha-západ (−1,3 %).

Obrázek 4 : Podíl vystěhovalých osob z Prahy do vybraných okresů Česka v letech 2012–2019

Nejvyšší přírůstky stěhováním v rámci Česka zaznamenala Praha v letech 2012–2019 s okresy Brno-město (+4 770 osob), Ostrava-město (+3 030 osob), Karviná (+2 416 osob), Cheb (+1 759 osob), Karlovy Vary (+1 499 osob), Olomouc (+1 452 osob), Zlín (+1 404 osob), Liberec (+1 325 osob), Ústí nad Labem (+1 263 osob) a Chomutov (+1 200 osob). To znamená, že z těchto okresů se do Prahy přistěhovalo více osob, než se z Prahy do nich vystěhovalo.

Naopak nejvyšší úbytky stěhováním v rámci Česka Praha zaznamenala výhradně s okresy Středočeského kraje, jenž Prahu obepíná po celém obvodu jejího území, tj. s okresy Praha-východ (−19 650 osob), Praha-západ (−15 435 osob), Beroun (−4 081 osob), Kladno (−3 703 osob), Mělník (−3 136 osob), Kolín (−2 579 osob), Benešov (−2 533 osob), Nymburk (−1 911 osob), Příbram (−1 298 osob) a Kutná Hora (−736 osob). Do těchto okresů se z Prahy naopak vystěhovalo více lidí, než se z nich do Prahy přistěhovalo.

Více údajů o stěhování mezi Prahou a ostatními okresy Česka se nachází v tabulce 3.

Z celkového počtu 163 290 přistěhovalých osob do Prahy z ostatních regionů Česka v letech 2012–2019 bylo z hlediska věku největší zastoupení osob v mladším a středním produktivním věku, tj. ve věku 25–34 let (37,8 %), 35–44 let (17,9 %), a s nimi souvisejících dětí ve věku 0–14 let (17,5 %), dále pak ve věku 15–24 let (12,0 %). Mnohem nižší byl podíl přistěhovalých osob ve starším produktivním věku, tj. ve věku 45–54 let (7,8 %), a ještě nižší byl ve věku 55–64 let (3,7 %) a v poproduktivním věku, tj. ve věku 65 a více let (3,3 %). Podíl přistěhovalých osob podle věkových skupin se mezi lety 2012 a 2019 téměř nezměnil.

Obrázek 5 : Věková struktura přistěhovalých osob do Prahy z ostatních okresů Česka v letech 2012–2019

Mezi 167 191 vystěhovalými do ostatních regionů Česka byl nejvyšší podíl dětí ve věku 0–14 let (23,7 %) a osob v mladším a středním produktivním věku, tj. ve věku 25–34 let (22,2 %) a 35–44 let (19,3 %). S výraznějším odstupem pak následovaly osoby ve věku 45–54 let (9,8 %), 65 a více let (8,5 %), 55–64 let (8,4 %) a 15–24 let (8,0 %).

Mezi lety 2012 a 2019 se u vystěhovalých nejvíce zvýšilo zastoupení dětí ve věku 0–14 let (+3,0 %) a osob ve věku 35–44 let (+1,8 %). Naopak se nejvíce snížilo zastoupení osob ve věku 55–64 let (−3,6 %).

Obrázek 6 : Věková struktura vystěhovalých osob z Prahy do ostatních okresů Česka v letech 2012–2019

Stěhováním s ostatními regiony Česka se v Praze v letech 2012–2019 zvýšil počet osob v mladším produktivním věku, tj. ve věku 15–24 let (+22 612 osob) a 25–34 let (+5 113 osob). Naopak snížení počtu osob zaznamenala Praha ve věkových kategoriích 0–14 let (−11 127 osob), 45–54 let (−10 966 osob), 65 a více let (−8 826), 55–64 let (−8 035) a 35–44 let (−6 480 osob).

Podle státního občanství se do Prahy v letech 2012–2019 přistěhovalo z ostatních regionů Česka 133 890 osob se státním občanstvím Česka (tj. 82,0 %) a 29 389 osob s cizím státním občanstvím (tj. 18,0 %). Ve sledovaném období se z Prahy vystěhovalo do ostatních regionů Česka 140 303 osob s českým státním občanstvím (tj. 83,9 %) a 26 880 osob s cizím státním občanstvím (tj. 16,1 %). Praha stěhováním s ostatními regiony Česka v období let 2012–2019 ztratila 6 413 osob se státním občanstvím Česka a získala 2 509 osob s cizím státním občanstvím. Pouze v letech 2013 (−94 osob) a 2018 (−210 osob) byl v Praze přírůstek osob s cizím státním občanstvím stěhováním s ostatními regiony Česka záporný.

Z celkového počtu přistěhovalých osob z ostatních regionů Česka zaznamenala Praha v letech 2012–2019 nejvyšší podíl přistěhovalých občanů Česka (82,0 %), Ukrajiny (5,7 %), Vietnamu (3,0 %), Ruska (2,4 %), Slovenska (1,3 %) a Kazachstánu (0,5 %). Naopak mezi vystěhovalými do ostatních regionů Česka evidovala Praha nejvyšší podíl občanů Česka (83,9 %), Ukrajiny (5,4 %), Slovenska (2,4 %), Ruska (1,9 %), Vietnamu (1,7 %) a Kazachstánu (0,3 %).

Stěhováním s ostatními regiony Česka vykazovala Praha v letech 2012–2019 zejména přírůstky občanů Vietnamu (+2 080 osob) a Ruska (+791 osob). Naopak ztratila hlavně občany Česka (−6 413 osob) a Slovenska (−1 914 osob).

 

Praha a zahraniční stěhování

Do Prahy se v letech 2012–2019 přistěhovalo ze zahraničí 131 128 osob (tj. 67,0 % případů). Naopak do zahraničí se z Prahy vystěhovalo 64 653 osob (tj. 33,0 % případů). Stěhováním se zahraničím v letech 2012–2019 tak Praha získala 66 475 osob. Praha vykazovala v jednotlivých letech období 2012–2019 kladný přírůstek stěhováním se zahraničím vyjma roku 2013 (−3 854 osob). Tento úbytek byl ale částečně způsoben administrativními vlivy. Mezi lety 2015 a 2019 se přírůstek stěhováním se zahraničím v Praze zvýšil téměř 2,5násobně (z 6 104 osob na  14 827 osob).

Obrázek 7 : Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob a přírůstek zahraničním stěhováním v Praze v letech 2012–2019

Na celkovém počtu přistěhovalých osob ze zahraničí do Prahy v letech 2012–2019 se nejvíce podíleli přistěhovalí z Ukrajiny (21,7 %), Ruska (13,1 %), Slovenska (10,8 %), Spojených států (4,4 %), Kazachstánu (3,2 %), Indie (2,6 %), Rumunska (2,5 %), Číny (2,5 %), Vietnamu (2,1 %) a Bulharska (2,1 %).

Z hlediska vývoje podílu přistěhovalých osob do Prahy ze zahraničí se ve sledovaném období zvýšilo nejvíce zastoupení přistěhovalých z Ukrajiny (+4,9 %), Indie (+2,4 %) a Rumunska (+1,5 %). Nejvíce se snížil podíl přistěhovalých z Ruska (−4,1 %), Slovenska (−3,6 %) a Spojených států (−3,0 %).

Obrázek 8 : Podíl přistěhovalých osob do Prahy ze zahraniční podle vybraných zemí v letech 2012–2019

Z celkového počtu vystěhovalých osob z Prahy do zahraničí v letech 2012–2019 se nejvíce vystěhovalo na Ukrajinu (28,8 %), do Ruska (15,3 %), Spojených států (6,0 %), Kazachstánu (4,0 %), na Slovensko (3,7 %), do Vietnamu (3,6 %), Číny (2,8 %), Japonska (2,4 %), Korejské republiky a Moldavska (2,0 %).

Obrázek 9 : Podíl vystěhovalých osob z Prahy do zahraniční podle vybraných zemí v letech 2012–2019

Mezi lety 2012 a 2019 došlo k největšímu zvýšení zastoupení vystěhovalých do Spojených států (+5,5 %), Korejské republiky (+2,1 %) a Japonska (+1,4 %). Naopak nejvíce se snížil podíl vystěhovalých na Ukrajinu (−26,2 %), do Moldavska (−2,9 %) a Vietnamu (−2,6 %).

Nejvyšší přírůstky zahraničním stěhováním zaznamenala Praha v letech 2012–2019 se Slovenskem (+11 775 osob), Ukrajinou (+9 863 osob), Ruskem (+7 268 osob), Rumunskem (+3 098 osob), Bulharskem (+2 446 osob), Maďarskem (+2 234 osob), Indií (+2 173 osob), Spojenými státy (+1 856 osob), Velkou Británií (+1 806 osob) a Kazachstánem (+1 590 osob). Naopak nejvyšší úbytky obyvatel zahraničním stěhováním evidovala Praha s Moldavskem (−225 osob), Mongolskem (−88 osob) a Malajsií (−64 osob). Praha zaznamenala úbytky také s dalšími státy, byly však jen v řádech desítek či jednotek obyvatel. Úbytky tak byly řádově mnohem nižší než přírůstky obyvatel stěhováním se zahraničím.

Podrobné údaje o stěhování mezi Prahou a zahraničím se nachází v tabulce 4.

Z hlediska věkové struktury existovaly určité rozdíly mezi přistěhovalými ze zahraničí a vystěhovalými do zahraničí. Z 131 128 přistěhovalých za období let 2012–2019 byl nejvyšší podíl osob v mladším produktivním věku, tj. ve věku 25–34 let (33,6 %) a 15–24 let (27,4 %), s výraznějším odstupem pak ve věku 35–44 let (15,9 %), 0–14 let (10,9 %), 45–54 let (7,7 %), 55–64 let (2,9 %), a 65 a více let (1,5 %).

Mezi lety 2012 a 2019 se zvýšil podíl přistěhovalých osob ze zahraničí pouze ve věkových skupinách 25–34 let (+3,7 %) a 35–44 let (+1,9 %). Naopak poklesl podíl přistěhovalých osob v ostatních věkových kategoriích, nejvíce v kategoriích 15–24 let (−2,2 %) a 45–54 let (−1,7 %).

Obrázek 10 : Věková struktura přistěhovalých osob do Prahy ze zahraničí v letech 2012–2019

Z celkového počtu 64 653 vystěhovalých z Prahy do zahraničí byl v letech 2012–2019 nejvyšší podíl osob v produktivním věku, tj. ve věku 25–34 let (30,5 %), 35–44 let (21,0 %), 15–24 let (19,8 %), 45–54 let (13,6 %) a 55–64 let (6,5 %). Nejnižší zastoupení vystěhovalých bylo v předproduktivním věku, tj. 0–14 let (6,5 %) a v poproduktivním věku, tj. 65 a více let (2,1 %).

Mezi lety 2012 a 2019 se nejvíce zvýšil podíl vystěhovalých osob do zahraničí ve věku 15–24 let (+6,1 %) a 0–14 let (+1,8 %). Naopak klesl podíl vystěhovalých osob ve středním a starším produktivním věku, z toho nejvíce ve věku 45–54 let (−5,9 %) a 35–44 let (−1,9 %).

Obrázek 11 : Věková struktura vystěhovalých osob z Prahy do zahraničí v letech 2012–2019

Mezi přistěhovalými do Prahy ze zahraničí tedy převládaly osoby mladšího produktivního věku (61 %) a děti tvořily 10,9 % přistěhovalých. Mezi vystěhovalými z Prahy do ciziny byli kromě mladšího produktivního věku (50,3 %) zastoupeny více také osoby ve středním (21 %) a vyšším produktivním věku (20,1 %) a děti tvořily 6,5 % vystěhovalých.

Zahraničním stěhováním došlo v Praze v letech 2012–2019 ke zvýšení počtu osob ve všech věkových skupinách kromě skupiny 55–64 let (−411 osob). Zvýšil se počet osob ve věkových kategoriích 25–34 let (+24 364 osob) a 15–24 let (+23 142 osob). Tito lidé s sebou brali své děti ve věku 0-14 let a tak jejich migrační saldo dosáhlo +10 130 osob. Dále Praha získala osoby ve věku 35–44 let (+7 291 osob), 45–54 let (+1 325 osob) a 65 a více let (+634 osob).

Podle státního občanství se do Prahy v letech 2012–2019 přistěhovalo ze zahraničí 127 362 osob s cizím státním občanstvím (tj. 97,1 %) a 3 685 osob se státním občanstvím Česka (tj. 2,9 %). Ve stejném období se z Prahy vystěhovalo do zahraničí 62 359 osob s cizím státním občanstvím (tj. 96,5 %) a 2 281 osob s občanstvím Česka (tj. 3,5 %). Praha získala zahraniční migrací v letech 2012–2019 celkem 65 003 osob s cizím státním občanstvím (tj. 97,8 %) a 1 404 osob s občanstvím Česka (tj. 2,2 %). Praha vykazovala zisky ze zahraniční migrace ve všech letech sledovaného období s výjimkou roku 2013 (−3 719 osob). Tento úbytek byl ale částečně způsoben administrativními vlivy.

Z celkového počtu přistěhovalých ze zahraničí v letech 2012–2019 podle státního občanství zaznamenala Praha nejvyšší podíl občanů Ukrajiny (21,7 %), Ruska (13,1 %), Slovenska (10,8 %), Spojených států (4,4 %), Kazachstánu (3,2 %), Česka (2,8 %), Indie (2,6 %), Rumunska (2,5 %), Číny (2,5 %) a Vietnamu (2,1 %).

Z celkového počtu vystěhovalých osob z Prahy do zahraničí byl nejvyšší podíl vystěhovalých občanů Ukrajiny (28,8 %), Ruska (15,3 %), Spojených států (6,0 %), Kazachstánu (4,0 %), Slovenska (3,7 %), Vietnamu (3,6 %), Česka (3,5 %), Číny (2,8 %), Japonska (2,4 %) a Korejské republiky (2,0 %).

Praha zaznamenala v letech 2012–2019 nejvyšší přírůstky zahraničním stěhováním u občanů Slovenska (+11 778 osob), Ukrajiny (+ 9 870 osob), Ruska (+7 272 osob), Rumunska (+3 099 osob), Bulharska (+2 448 osob), Maďarska (+2 234 osob), Indie (+2 173 osob), Spojených států (+1 856 osob), Velké Británie (+1 806 osob) a Kazachstánu (+1 591 osob). Naopak Praha evidovala nejvyšší záporné migrační saldo u občanů Moldavska (−225 osob), Mongolska (−88 osob) a Malajsie (−64 osob).

 

Praha a stěhování celkem

Do Prahy se v letech 2012–2019 přistěhovalo celkem 294 418 osob, z toho 55,5 % bylo z ostatních regionů Česka a 44,5 % ze zahraničí. Z Prahy se ve stejném období vystěhovalo celkem 231 844 osob, z toho bylo 72,1 % do ostatních regionů Česka a 27,9 % do zahraničí. Přírůstek stěhováním v Praze ve sledovaném období činil 62 574 osob.

Podíl přistěhovalých osob z ostatních regionů Česka se na celkovém počtu přistěhovalých pohyboval nepatrně nad hodnotou 60,0 % až do roku 2016, výjimkou byl rok 2014 (49,7 %). Mezi lety 2017–2019 došlo ke snížení tohoto podílu z 55,8 % na 47,3 %. Postupem let se tedy na celkovém počtu přistěhovalých osob do Prahy zvyšoval podíl přistěhovalých ze zahraničí. Podíl vystěhovalých osob do ostatních regionů Česka na celkovém počtu vystěhovalých z Prahy se pohyboval mezi 72,0–78,0 %, pouze v roce 2013 byl mnohem nižší (56,8 %).

Z celkového počtu 294 418 přistěhovalých osob do Prahy se přistěhovalo nejvíce osob ve věku 25–34 let (35,9 %), dále pak ve věku 15–24 let (18,9 %) a 35–44 let (17,0 %). Z celkového počtu 231 844 vystěhovalých osob z Prahy bylo nejvíce z nich také ve věku 25–34 let (24,5 %), dále pak ve věku 35–44 let (19,8 %) a 0–14 let (18,9 %).

Celkově Praha získala stěhováním nejvíce osob ve věku 25–34 let (+48 956 osob), dále pak osoby ve věku 15–24 let (+29 333 osob) a 35–44 let (+4 233 osob). Naopak ztratila osoby ve věku 55–64 let (−8 446 let), 65 a více let (−8 192 osob), 45–54 let (−2 314 let) a 0–14 let (−997 osob).

Údaje o stěhování celkem podle věku a státního občanství jsou v tabulkách 5 a 6.

Z pohledu státního občanství se do Prahy přistěhovalo 156 751 osob s cizím státním občanstvím (53,2 %), 137 575 osob s občanstvím Česka (46,7 %) a 92 osob bez uvedeného státního občanství (0,0 %). Z Prahy se ve stejném období vystěhovalo 142 584 osob se státním občanstvím Česka (61,5 %), 89 239 osob s cizím občanstvím (38,5 %) a 21 osob bez uvedeného státního občanství (0,0 %).

Obrázek 12 : Přistěhovalí a vystěhovalí do/z Prahy podle typu stěhování a státního občanství za období let 2012–2019

Z celkového počtu přistěhovalých osob do Prahy byl nejvyšší podíl občanů Česka (46,7 %), Ukrajiny (12,8 %), Ruska (7,2 %), Slovenska (5,5 %), Vietnamu (2,6 %), Spojených států (2,0 %), Kazachstánu (1,7 %), Číny (1,3 %), Rumunska (1,3 %) a Indie (1,2 %). U vystěhovalých bylo zastoupení občanů Česka mnohem vyšší (61,5 %) než u přistěhovalých. Dále následovali občané Ukrajiny (12,0 %), Ruska (5,6 %), Slovenska (2,8 %), Vietnamu (2,3 %), Spojených států (1,8 %), Kazachstánu (1,4 %), Číny (1,0 %), Moldavska (0,7 %) a Japonska (0,7 %).

Stěhováním celkem v letech 2012–2019 získala Praha 67 512 osob s cizím státním občanstvím. Nejvyšší migrační přírůstek byl zaznamenán u občanů Ukrajiny (+10 119 osob), Slovenska (+9 864 osob), Ruska (+8 063 osob), Rumunska (+3 049 osob) a Vietnamu (+2 533 osob). Naopak Praha měla záporný migrační přírůstek osob se státním občanstvím Česka (−5 009 osob), Moldavska (−269 osob) a Malajsie (−63 osob).

Metodické poznámky:

Stěhováním se rozumí vždy evidovaná změna bydliště – buď změna adresy trvalého bydliště, nebo změna adresy některého z dlouhodobých pobytů.

Rozlišuje se stěhování vnitřní (změna bydliště v rámci území Česka, v textu je popisováno zvlášť stěhování uvnitř Prahy a stěhování s ostatními regiony Česka) a zahraniční (změna bydliště za hranice Česka). V rámci vnitřního stěhování se mohou stěhovat jak osoby s cizím státním občanstvím, tak osoby s českým státním občanstvím (stejně tak u stěhování zahraničního).

Pro účely demografické statistiky jsou migranti charakterizováni věkem, rodinným stavem, státním občanstvím, samotná migrace je určena datem stěhování, předchozím a novým bydlištěm.

Data o stěhování jsou od roku 2005 v elektronické formě přebírána z Ministerstva vnitra. V případě stěhování cizinců je od července 2012 zdrojem dat Ředitelství služby cizinecké policie.

Přírůstek/úbytek stěhováním (migrační saldo nebo také migrační zisk/ztráta) představuje rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území.

 

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223, 737 280 502

E-mail: martin.slavicek@czso.cz

 



[1] Mapa se správním členěním hl. m. Prahy na správní obvody a městské části je k dispozici zde: https://www.czso.cz/documents/11236/17812531/Praha1-22_MC.jpg/f48b37e5-329b-42a3-a505-491f405b59a6?version=1.1&t=1552380773092

[2] Mapa krajů a okresů Česka je k dispozici zde: https://www.czso.cz/csu/czso/kraje-nuts-3-a-okresy-lau-1-ceske-republiky

 

  • Celý text ve formátu .pdf
  • Tab. 1: Stěhování mezi městskými částmi v Praze v období let 2012–2019
  • Tab. 2: Stěhování uvnitř Prahy podle městských částí v období let 2012–2019
  • Tab. 3: Saldo stěhování Prahy s okresy Česka v období let 2012–2019
  • Tab. 4: Saldo stěhování Prahy se zahraničím v období let 2012–2019
  • Tab. 5: Saldo stěhování Prahy podle věkových skupin v období let 2012–2019
  • Tab. 6: Saldo stěhování Prahy podle státního občanství v období let 2012–2019