Český statistický úřad uskutečnil v roce 2009 výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách českých domácností s názvem Životní podmínky 2009. Toto zjišťování, které ČSÚ zajišťuje již od roku 2005, je národní modifikací celoevropského šetření EU-SILC (zkratka anglického názvu „European Statistics on Income and Living Conditions”). Jeho provádění je pro ČR i ostatní členské státy Evropské unie závazné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie.

Hlavním cílem šetření Životní podmínky je získávat dlouhodobě srovnatelná data o sociální a ekonomické situaci domácností v ČR. Shromážděná data jsou na národní úrovni i v evropském měřítku využívána zejména ke zkoumání míry ohrožení chudobou, míry materiální deprivace a dalších aspektů souvisejících s životní úrovní domácností. Zjišťují se údaje za domácnosti i za jednotlivce. Jde především údaje o příjmech, dále např. o kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby (počítač, televize, pračka...), údaje o ekonomické aktivitě osob, jejich zdraví a další. Dotazník má několik částí – za byt, za hospodařící domácnost (tj. jednotlivce nebo skupinu osob, které spolu žijí a společně uhrazují náklady na provoz domácnosti) a za jednotlivé osoby v domácnosti starší 16ti let.

Zjišťování se provádí na území celé ČR. Využívá se tzv. rotační panel – vybrané domácnosti jsou opakovaně dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let. Po uplynutí této doby jsou nahrazovány jinými domácnostmi, žijícími v nově navštívených bytech, které se do šetřeného souboru průběžně doplňují na základě náhodného výběru. Dlouhodobější sledování stejných domácností umožňuje lépe charakterizovat jejich sociální situaci nejen v daném roce, ale i její změny a vývoj v čase.

V roce 2009 bylo vyšetřeno 9 911 domácností z 11 727 navštívených. Zjišťování přineslo mnoho zajímavých informací, které mohou dále sloužit jako podklad pro analýzy v sociální a ekonomické oblasti, respektive pro formulaci opatření, která mohou tyto oblasti ovlivňovat. Při interpretaci dat je však třeba mít na paměti, že se jedná o výběrové šetření, a tedy že publikované výsledky jsou reprezentativními odhady zatíženými statistickou chybou.

Z hlediska příjmů získané výsledky odrážejí situaci českých domácností v roce 2008. Tento rok byl ve znamení reformy veřejných financí, která se dotkla příjmů všech domácností. Především byla zavedena rovná daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % z tzv. superhrubé mzdy a byl upraven systém slev a odpočtů od základu daně. Dále byly změněny podmínky pro pobírání dávek státní sociální podpory i jejich vyplácené částky.

Průměrný roční čistý příjem na osobu, vypočtený z celkového příjmu domácnosti za rok 2008, činil 139 733,- Kč. Nejvyšší byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním a u domácností samostatně činných (165 resp. 168 tis. Kč), nejnižší u domácností nezaměstnaných (68 tis.). Vývoj příjmů podle sociálních skupin domácností v posledních čtyřech letech ilustruje následující graf:
Pozn.: sociální skupina domácnosti je určena podle ekonomického postavení osoby v čele domácnosti

Za zmínku stojí porovnání průměrného příjmu na osobu u 10% domácností s nejvyššími příjmy a 10% domácností s nejnižšími příjmy. Tempa růstu příjmů v těchto skupinách domácností byla v roce 2008 téměř stejná, zatímco v předchozích letech příjmy nejchudších domácností rostly zpravidla rychleji než příjmy nejbohatších domácností.

Zásadní změny v systému zdanění ovlivnily růst čistého peněžního příjmu na osobu, který tak v roce 2008 tvořil 85 % z hrubého příjmu, což je o téměř 2 % více než v předchozím roce. Ke změně došlo také ve struktuře sociálních příjmů – v roce 2008 tvořily důchody téměř 81 % sociálních příjmů na osobu, zatímco rok předtím to bylo jen 78 %. K navýšení přispěly především dvě valorizace důchodů. Naopak omezení v poskytování jednotlivých dávek státní sociální podpory přineslo výraznější pokles podílu příjmů z dávek státní sociální podpory, a to z 12,6 % na necelých 10,0 %. Celkově však podíl sociálních příjmů na úhrnném čistém příjmu domácností zůstal téměř stejný.

Šetření Životní podmínky 2009 dále charakterizuje situaci domácností v ČR v prvním pololetí roku 2009 na základě tzv. míry materiální deprivace. Deprivací jsou podle nejnovější koncepce – v rámci strategie Evropa 2020 přijaté Evropskou komisí – ohroženy osoby žijící v domácnostech, jež uvedly nedostatek či neuspokojivou situaci ve 4 a více položkách z celkového počtu 9 zjišťovaných. Vybrané položky pro výpočet míry deprivace zahrnují jednak vlastnictví vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby a dále případy, kdy domácnost uvádí určité potíže při nakládání s finančními prostředky.

Ze zjištěných údajů vyplývá, že míra materiální deprivace byla mírně vyšší u žen než u mužů (u žen celkem 6,5; u mužů celkem 5,8) a to ve všech věkových skupinách. Z hlediska věku dosahovala nejvyšší míry materiální deprivace (7,4) skupina osob v předproduktivním věku, tedy dětí do 17ti let.

Následující graf znázorňuje podíly deprivovaných osob podle počtu položek materiální deprivace a vztahu mezi příjmy a hranicí chudoby odvozených z disponibilního příjmu domácnosti a jejího složení.

Míra materiální deprivace osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby byla 7,2krát vyšší než u osob žijících v domácnostech s příjmem nad hranicí chudoby. Celková míra materiální deprivace za ČR byla 6,1, deprivací tedy bylo ohroženo zhruba 635 tisíc osob.

Výsledky šetření Životní podmínky 2009 dnes zveřejnil Český statistický úřad v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2009, která obsahuje tabulky v různých tříděních – podle postavení osoby v čele domácnosti, příjmového rozdělení, počtu pracujících osob a počtu nezaopatřených dětí, podle různých typů domácností, velikosti obce, regionálního členění (NUTS3) a mnoha dalších. Na vyžádání uživatelů je možné zpracovat i další třídění, která nebyla do publikace zařazena.


Oddělení sociálních šetření
Český statistický úřad
Kontaktní osoba: RNDr. Jaromír Kalmus, e-mail jaromir.kalmus@czso.cz