Český statistický úřad uskutečnil v roce 2008 výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách českých domácností s názvem Životní podmínky 2008. Toto zjišťování, které ČSÚ zajišťuje již od roku 2005, je národní modifikací celoevropského šetření EU-SILC (zkratka anglického názvu „European Statistics on Income and Living Conditions”). Jeho provádění se stalo pro ČR závazným po vstupu do Evropské unie. Obdobně jako ČR jsou jej povinny zabezpečovat – v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie – i všechny ostatní členské státy EU.

Hlavním cílem šetření Životní podmínky je získávat dlouhodobě srovnatelná data o sociální a ekonomické situaci domácností v jednotlivých státech EU. Shromážděná data jsou využívána zejména v souvislosti se zkoumáním míry ohrožení chudobou a úrovně peněžní chudoby obyvatelstva daných zemí. Zjišťují se údaje za domácnosti i za jednotlivce, především údaje o příjmech, dále např. o kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby (počítač, televize, pračka..), údaje o ekonomické aktivitě, o zdraví a další. Dotazník má několik částí - za byt, za hospodařící domácnost (tj. jednotlivce nebo skupinu osob, které spolu žijí a společně uhrazují náklady na provoz domácnosti) a za jednotlivé osoby žijící v dané domácnosti, které jsou starší 16ti let.

Referenční období je odlišné pro různé okruhy otázek - veškeré peněžní a naturální příjmy se zjišťovaly zpětně za celý rok 2007, zatímco většina ostatních údajů se vztahuje k aktuální době šetření.

Zjišťování se provádí na území celé ČR. Využívá se tzv. rotační panel - stejné domácnosti jsou opakovaně dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let. Po uplynutí této doby jsou nahrazovány jinými domácnostmi žijícími v nově navštívených bytech, které se do šetřeného souboru průběžně doplňují na základě náhodného výběru. Dlouhodobější sledování těchto domácností umožňuje přesněji zkonstruovat obraz jejich sociální situace nejen v daném roce, ale i její změny a vývoj v čase. Šetření v roce 2008 uzavřelo první čtyřletý cyklus zjišťování - v tomto roce byly naposledy dotazovány domácnosti, které do šetření vstoupily v roce 2005. Celkem bylo vyšetřeno 11 294 domácností ze 13 591 navštívených.

Získané výsledky odráží všeobecně pozitivní situaci v české společnosti z roku 2007. Příjmy domácností meziročně rostly, pokračoval pokles nezaměstnanosti. Začala platit nová zákonná úprava životního a tzv.existenčního minima a změny se dotkly systému vyplácení dávek rodičovského příspěvku včetně jejich výše.

Zjišťování přineslo mnoho zajímavých poznatků a informací, které mohou dále sloužit jako podklad pro analýzy v sociální a ekonomické oblasti, respektive pro formulaci opatření, která mohou tyto oblasti ovlivňovat. Při interpretaci dat je ovšem třeba mít na paměti, že se jedná o výběrové šetření, a tedy že publikované výsledky jsou reprezentativní odhady zatížené statistickou chybou.

Průměrný roční čistý příjem na osobu, vypočtený z celkového příjmu domácnosti za rok 2007, činil 127 956 Kč. Nejvyšší byl v domácnostech vyšších zaměstnanců a samostatně činných (150 tis. Kč), nejnižší u domácností nezaměstnaných (66 tis.). Vývoj příjmů v posledních čtyřech letech ilustruje následující graf:
Pozn.: sociální skupina domácnosti je určena podle postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti

Příjmová diferenciace oproti předcházejícímu roku mírně poklesla. Průměrný příjem na osobu u 10% domácností s nejvyššími příjmy byl 5,55krát vyšší oproti 10% domácností s nejnižšími příjmy, zatímco o rok dříve to byl šestinásobek.

Schopnost domácností vycházet s celkovým měsíčním příjmem se v průběhu čtyřletého cyklu šetření příliš nezměnila. Celkově domácnosti v roce 2008 s příjmem vycházely spíše obtížně, oproti minulému roku uvedlo problémy o něco víc domácností. Dvě třetiny domácností s příjmy vycházely s většími nebo menšími obtížemi. Celkem pouze 33% domácností odpovědělo, že s příjmy vycházely docela snadno, snadno nebo velmi snadno, přičemž variantu „velmi snadno“ zvolilo jen 1% domácností.

Struktura domácností podle počtu dětí je dlouhodobě stálá. V posledních letech se nicméně objevuje trend snižování počtu bezdětných domácností tvořených pouze partnerským párem a naopak nárůst počtu domácností jednotlivců. Ten v průběhu let 2005 - 2008 vzrostl o cca 100 tisíc, takže v téměř každé čtvrté domácnosti žije jediná osoba, z toho v 60% případů jde o důchodce. Obecně jsou pro českou domácnost typické rodiny s jedním nebo dvěma nezaopatřenými dětmi, které tvoří 32,3% z celkového počtu domácností (z toho cca 26% tvoří úplné rodiny). Pouze ve 2,8% případů žijí v rodině 3 nebo více nezaopatřených dětí.

Výsledky šetření Životní podmínky 2008 Český statistický úřad dnes zveřejnil v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2008, která obsahuje tabulky v různých tříděních - podle postavení osoby v čele domácnosti, příjmového rozdělení, počtu pracujících osob a počtu nezaopatřených dětí, podle různých typů domácností, velikosti obce, regionálního členění (NUTS3) a mnoha dalších. Na vyžádání uživatelů je možné zpracovat i další třídění, která nebyla do publikace zařazena.


Oddělení sociálních šetření
Český statistický úřad
Kontaktní osoba: RNDr. Jaromír Kalmus, e-mail jaromir.kalmus@czso.cz