Český statistický úřad uskutečnil v roce 2005 výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2005“ jakožto národní modul celoevropského šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Od r. 2005 je toto šetření povinné pro všechny členské země Evropské unie (+ Norsko a Island) a provádí se každoročně u náhodně vybraného souboru domácností.. Jeho smyslem je dlouhodobě získávat srovnatelná data o sociální situaci obyvatel v těchto zemích Evropy. Data z tohoto šetření slouží rovněž ke zkoumání úrovně peněžní chudoby uvedených zemí.

Cílem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmech jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v ČR. Dotazník pro zjišťování má několik částí - dotazník za byt, dotazník za hospodařící domácnost a dotazník za jednotlivé osoby starší 16ti let. Dotazník za byt obsahuje základní informace o všech osobách žijících ve vybraném bytě, jejich demografických charakteristikách, vzájemných vztazích a dále se zjišťuje, které osoby společně hospodaří (tvoří tzv. hospodařící domácnost). Dotazník za hospodařící domácnost se pak zaměřuje na otázky o bydlení, transferech mezi domácnostmi, dávkách státní sociální podpory a na další informace týkající se domácnosti. Dotazník za osoby poskytuje zejména údaje o jejich pracovní aktivitě, pracovních i mimopracovních příjmech. Zjišťují se zde také např. údaje o vzdělání a zdravotním stavu.

Šetření Životní podmínky je tzv. rotační panelové šetření - to znamená, že vybrané domácnosti jsou opakovaně navštěvovány v ročním odstupu po dobu 4 let. Tímto postupem se každým rokem obmění 1/4 souboru šetřených domácností. Na konci celého cyklu tak budou k dispozici jak údaje za jednotlivé roky, tak údaje zachycující vývoj těchto domácností a osob v souvislém čtyřletém období. Pro první šetření v roce 2005 bylo náhodně vybráno celkem 7 000 bytů, které se nacházely na území všech krajů ČR, Úspěšně bylo vyšetřeno 4 351 hospodařících domácností, které zahrnovaly 10 333 osob. Vyšetřenost tak dosáhla v průměru 65%. Informace pro dotazník za osoby pak poskytlo 8 628 osob starších 16 let.

První výsledky ze šetření, které ČSÚ připravil ke zveřejnění, obsahuje Publikace Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005. Publikace nabízí tabulky v různých tříděních - podle sociálních skupin, příjmového rozdělení, počtu ekonomicky aktivních osob a počtu nezaopatřených dětí, podle různých typů domácností, podle velikosti obce, regionálního členění (NUTS3) apod. Soubor tabulek doplňují vybrané indikátory chudoby - porovnání výsledků při různých způsobech měření peněžní chudoby, počty osob ohrožených chudobou a jejich sociální a ekonomické charakteristiky. Na vyžádání uživatelů je možné zpracovat i další třídění, která nebyla do publikace zařazena.

Zjišťování potvrdilo některé známé skutečnosti a přineslo řadu dalších poznatků, které mohou být využity při analýzách ve mzdové a sociální oblasti na různých úrovních. Čisté peněžní příjmy přepočtené na osobu podle sociální skupiny osoby v čele domácnosti ukazuje graf:

Nejvyšších příjmů v přepočtu na 1 člena dosáhly v roce 2004 domácnosti osob samostatně výdělečně činných. Tyto domácnosti měly v průměru nejvyšší počet nezaopatřených dětí a také členů vůbec, a to je důvodem relativně malého rozdílu oproti těmto příjmům domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním.

Přibližně stejně vysoký příjem měly domácnosti zaměstnanců s nižším vzděláním a domácností důchodců bez pracujících členů. Také zde nutno vzít v úvahu vliv rozdílné velikosti těchto domácností; největší rozdíl je v počtu nezaopatřených dětí. Nejnižší průměrné příjmy na 1 člena pak měly domácnosti nezaměstnaných a ostatní domácnosti.

Při porovnání s daty z obdobného šetření za rok 2002 (mikrocenzus) je zřejmé, že průměrné příjmy domácností v přepočtu na osobu vzrostly ve všech sociálních skupinách, s výjimkou domácností nezaměstnaných. Současně se dále prohloubila diferenciace příjmů - 10% domácností s nejvyššími příjmy mělo průměrný příjem na osobu 6,3-krát vyšší než 10% domácností s nejnižšími příjmy.

Jaromír Kalmus
oddělení sociálních šetření
e-mail: jaromir.kalmus@czso.cz