Autor ve svém příspěvku zpochybňuje šestiprocentní růst HDP v roce 2005 zveřejněný Českým statistickým úřadem 9. března, když tvrdí že český HDP rostl pouze o 3,6 až 4,0 procenta. Tento názor opírá o tvrzení, že kvůli růstu cen ropy a plynu česká ekonomika rostla „statisticky“ rychleji než ve skutečnosti a že díky statistickému kouzlu byl vykázán HDP v takové hodnotě, jako kdyby neexistovala žádná inflace. Metodika ČSÚ přitom údajně vytváří dojem, že růst cen dovozu nesnižuje růst HDP.

Proti uvedeným tvrzením se ČSÚ důrazně ohrazuje. Principy sestavování HDP a navazujících ukazatelů jsou vymezeny „Evropským systémem účtů (ESA 1995)“ závazným pro členské země Evropské unie. Toto nařízení ČSÚ důsledně dodržuje, což opakovaně potvrdil statistický orgán unie Eurostat. Nejde tedy o aplikování „metodiky ČSÚ“, ale o naprosto standardní postup.

Autor se mýlí v problematice převodu ukazatelů z běžných do stálých cen, když tvrdí, že hodnota deflátoru HDP za rok 2005 nebyla nulová, jak vykázal ČSÚ, ale že inflace ve skutečnosti dosáhla 2,2 procenta. Zde bohužel zaměňuje dva zcela odlišné ukazatele: průměrný roční úhrnný deflátor HDP, který je váženým cenovým indexem všech výdajových složek, s pouze prosincovým meziročním indexem spotřebitelských cen.

Zásadním omylem je tvrzení, že díky růstu cen ropy a plynu česká ekonomika rostla „statisticky“ rychleji než ve skutečnosti. Růst cen ropy a plynu neměl na výši a vývoj HDP ve stálých cenách žádný přímý vliv, byl totiž při přepočtu do stálých cen odstraněn. Ne tedy ve stálých, ale v běžných cenách by byl (v případě stability cen ropy a plynu) růst HDP odlišný, a to vyšší než publikovaných 5,9 procenta.

Není správné ani tvrzení, že růst HNP (hrubý národní produkt) by v nejlepším případě dosáhl tří procent (a nikoli 5,8 procenta, jak uvedl ČSÚ). HNP je ukazatel, který se v systému ESA 1995 již nepoužívá, neboť byl nahrazen obsahově shodným ukazatelem hrubý národní důchod (HND). Podstatné však je, že tento ukazatel je uváděn v běžných cenách a jeho vývoj nemohl být úvahami o možném zkreslení deflátoru ovlivněn.

Při sestavování národních účtů a přepočtech ukazatelů do stálých cen tedy v ČSÚ nejde o úmyslné ani neúmyslné falšování dat, ale o aplikaci standardních prověřených postupů používaných v zemích EU.


Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ