Slaďování pracovního a rodinného života v České republice


Jak ideálně spojit pracovní a rodinný život musí řešit téměř každý. Pracovat a mít stálý příjem, ale zároveň trávit dostatek času se svými nejbližšími. Naprosto zásadní otázka je to pro rodiny s dětmi. Slaďování pracovního a rodinného života bylo tématem dnešní tiskové konference, kterou jsme uspořádali ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky. Údaje byly získány v roce 2010 v rámci ad hoc modulu výběrového šetření pracovních sil.

“Pracovní kariéra žen je rodičovstvím velmi postižena, což jasně ukazují naše údaje“, říká Dalibor Holý, ředitel statistik trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. „Podívejme se jen na vývoj mediánových mezd, kde na počátku pracovní kariéry jsou platy velmi podobné a stejně rychle rostou. Ve věku 30 let se ale u žen náhle propadnou, zatímco mužům utěšeně rostou dále. Podobné je to i s nezaměstnaností, která nejvíce postihuje ženy s malými dětmi.“

Otec v práci, matka v domácnosti
Neexistence částečné rodičovské dovolené či využití částečných úvazků neumožňuje flexibilnější rozdělení rolí partnerů v péči o děti do 6 let jejich věku. Téměř v 80 % rodin s dítětem do tří let funguje tradiční model, kdy je matka doma s dětmi a otec chodí do práce. S přibývajícím věkem dítěte se pracovní pozice jednotlivých partnerů postupně mění. U rodin s dítětem ve věku 3-5 let už převládá situace, kdy pracují oba rodiče (55 %). Otec v práci a matka doma je u 40 % těchto rodin. Největší rozdíly panují v rodinách, které se starají o dítě ve věku mezi 6-14 lety. Oba rodiče v práci jsou v 83,1 % rodin, partner v práci a partnerka doma už jen v 10 % případů.

Využívání částečných úvazků je u nás nízké
Na rozdíl od tvrdých statistických dat prezentovala Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky informace získané z kvalitativních výzkumů a rozhovorů se ženami. V České republice je oproti zemím ze západní Evropy nízký podíl pracujících žen na částečný úvazek. „Přitom matky s malými dětmi by velmi rády pracovaly“, zdůraznila Formánková. Hlavním důvodem návratu do zaměstnání jsou nejčastěji finance, ale například i potřeba vrátit se do dospělého kolektivu a využít získané vzdělání. Používání částečných úvazků je pro podniky výhodné zejména v tom, že si jsou schopny udržet své klíčové zaměstnankyně i v době rodičovské dovolené. Podnikům ale schází větší podpora ze strany státu.

Nejvíce se využívají mateřské školky
Služby organizací nabízející organizovanou péči o dítě nejvíce využívají domácnosti s dětmi ve věku 3-5 let (68,4 %), nejméně naopak rodiny s dětmi do tří let věku (9,9 %). „Potvrzuje to tedy fakt, že ženy zůstávají do tří let dítěte v domácnosti, poté se již snaží využít služeb především mateřských škol a vrací se zpět na trh práce“, uvedl Ondřej Nývlt z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí. Pracovní aktivita matek obecně není ovlivněna nedostatečnou nabídkou organizované péče o děti, problémy jsou jen v některých regionech; výjimku tvoří ženy s nejmladším dítětem do 3 let věku, kde každá devátá žena vhodnou nabídku postrádá.


Kontaktní osoby:

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Mgr. Ondřej Nývlt, Ph.D. Tel. 274 054 069 E-mail: ondrej.nyvlt@czso.cz

Odbor vnější komunikace ČSÚ Ing. Tomáš Chrámecký Tel.: 274 052 765 Mobil: 737 280 892 E-mail: tomas.chramecky@czso.cz

Sociologický ústav Akademie věd České republiky
Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.
Tel.: 222 220 924
Mobil: 603 382 246
E-mail: lenka.formankova@soc.cas.cz