Korekce dovozu služeb

ČSÚ vychází při sestavování národních účtů za sektor nerezidentů z údajů statistiky zahraničního obchodu o vývozu a dovozu zboží. Tyto údaje jsou zároveň podkladem pro sestavování běžného účtu platební bilance Českou národní bankou. Metodika statistiky zahraničního obchodu je však v některých aspektech odlišná od metodiky platební bilance a národních účtů. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v tom, že statistika zahraničního obchodu považuje za dovoz a vývoz zboží takové operace, při nichž zboží překročí hranice, zatímco pro platební bilanci a národní účetnictví je rozhodující okamžik změny ekonomického vlastnictví. Dříve nehrál tento fakt výraznější roli, avšak v posledních letech, zejména v souvislosti s rostoucím podílem nadnárodních ekonomických skupin na mezinárodní směně, hrají stále významnější roli přeshraniční zbožové toky v rámci těchto skupin, které nejsou doprovázeny změnou vlastníka. Situace je dále komplikována tím, že po vstupu ČR do Evropské unie jsou oprávněny realizovat dovoz a vývoz také subjekty, které jsou v ČR pouze registrovány jako plátci DPH, ale nevyvíjejí zde žádnou ekonomickou aktivitu. Podíl těchto jednotek na dovozu a vývozu zboží je přitom stále významnější. Jejich prostřednictvím se k nám dostává zboží, které však u nás ve skutečnosti nevstupuje do výroby nebo spotřeby, ale je u nás pouze dočasně skladováno, kompletováno a následně s různým časovým posunem vyváženo, a to často i za odlišnou cenu od té, která byla deklarována při jeho dovozu.

Tento problém se v české ekonomice výrazně projevil v roce 2009, kdy při poklesu ekonomického výkonu meziročně vzrostl v důsledku uvedeného jevu přebytek zahraničního obchodu. Vzhledem k tomu, že ČSÚ vychází při sestavování HDP primárně ze strany zdrojů, nebyly sice ovlivněny ani úroveň ani tempo HDP, ale na straně užití bylo nutné vzniklou nerovnováhu kompenzovat ve výdajové složce „změna zásob“, která slouží ve čtvrtletních účtech zčásti jako bilanční položka. Současně s nerovnováhou mezi zdroji a jejich užitím v národních účtech se výrazně zvýšil problém při sestavování platební bilance, kdy reálným tokům neodpovídal vývoj finančních transakcí. Je nutné zdůraznit, že se nejedná o specificky český problém, zvláště významný je však u malých otevřených ekonomik typu ČR, kde podíl zahraničního obchodu na přidané hodnotě je relativně vysoký. ČSÚ možné nekonzistence tohoto typu sice identifikoval, bez porovnání individuálních dat statistiky zahraničního obchodu s údaji z přiznání k dani z přidané hodnoty však nebyl schopen stanovit rozsah možného zkreslení. Teprve v průběhu loňského roku se podařilo z resortu Ministerstva financí získat individuální daňová přiznání a porovnat je s údaji o dovozu a vývozu ze statistiky zahraničního obchodu a následně kvantifikovat prozatím alespoň meziroční nárůst mezi roky 2008 a 2009.

Metodická úprava, spočívající v odstranění dopadů meziročního nárůstu uvedeného projevu globalizace mezi roky 2008 a 2009, byla promítnuta prozatím do soustavy čtvrtletní účtů za rok 2009 zveřejněné 11. března t.r. Spočívala v korekci položky dovoz služeb, tak jak bylo doporučeno na jednání pracovní skupiny ustavené při evropské pobočce OSN v Ženevě k problematice zachycení globalizačních jevů v národních účtech. Dalším krokem bude co nejpřesnější kvantifikace a promítnutí dopadu této metodické změny do časové řady ukazatelů národních účtů.

Korekce výdajů domácností na konečnou spotřebu

K odhadu výdajů domácností na konečnou spotřebu ve čtvrtletní i roční periodicitě jsou standardně využívány zejména výstupy ze statistiky rodinných účtů. Tato statistika poskytuje národním účtům podklady v požadovaném členění podle mezinárodní klasifikace COICOP. V poslední době se však výstupy za některé komodity začaly v trendech poměrně významně odlišovat od nabídkové strany reprezentované statistikou maloobchodního prodeje. Důvodem může být menší reprezentativnost souboru šetřených domácností zejména ve čtvrtletní periodicitě. Po prověření vybraných nekonzistencí bylo v útvaru národních účtů rozhodnuto částečně inovovat metodický postup a zapojit do odhadu individuální spotřeby domácností více statistiku o tržbách v maloobchodě, tak jak je obvyklé ve vyspělých statistikách.

Konkrétní změna metodiky spočívala v tom, že ze struktury výdajů domácností byly nejprve vytipovány komodity, které jsou v převážné míře předmětem maloobchodního prodeje. Současně byly z odvětvově členěných výstupů statistiky prodejů v maloobchodě získány údaje o vývoji prodejů za vybrané typy prodejen s daným sortimentem. Upravený postup výpočtu je nyní založen jednak na údajích získaných jako dříve ze statistiky rodinných účtů (za zboží a zejména služby neobchodované v maloobchodní síti) a nově i na využití údajů o vývoji prodejů v maloobchodě u produktů, o nichž lze předpokládat, že byly v převážné míře nakoupeny v maloobchodě.