Český statistický úřad v těchto dnech vydal další z řady publikací přinášejících podrobné výsledky sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku 2001. Nová publikace je věnována náboženskému vyznání obyvatelstva.
Obecně lze říci, že stupeň religiozity ve srovnání s posledním sčítáním z roku 1991 klesl. V roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu lidí, což znamená téměř jednu třetinu z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 se jako věřící deklarovalo 43,9 % občanů. Naopak osob bez vyznání bylo při posledním SLDB sečteno více než 6 milionů čili téměř tři pětiny všech obyvatel. V roce 1991 bylo bez vyznání jen 39,8 % obyvatel. Zbývající část populace, vzhledem k možnosti na tuto otázku neodpovědět, je zahrnuta do kategorie nezjištěno. Představuje devět set tisíc osob tvořících téměř jednu desetinu všeho obyvatelstva. Oproti roku 1991 však došlo k poklesu této kategorie (tehdy 16, 2 %).


Složení obyvatelstva z hlediska vyznání v roce 2001 zachycuje následující graf:




Obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem

Z celkového počtu 3,3 milionu občanů, hlásících se k církvi či k víře, tedy z oněch 32,1 %, se nejvíce osob přihlásilo k římskokatolické církvi. 2 741 tisíc těchto věřících představuje o něco více než jednu čtvrtinu všech obyvatel (26,8 %) a na celkovém počtu věřících se podílí více než čtyřmi pětinami (83,4 %). Dominantní postavení této církve u nás má své historické souvislosti a je dlouhodobě spojeno se značnou konfesní roztříštěností zbývajících věřících.
Podíly dvou dalších v republice nejvýznamnějších církví – českobratrské evangelické a československé husitské - jsou řádově odlišné a po roce 1989 se pohybují pod úrovní pěti procent všech věřících osob. V roce 2001 se k oběma hlásilo kolem sta tisíc obyvatel představujících přibližně jedno procento z celkového úhrnu. Věřících Českobratrské církve evangelické bylo 117 tisíc (3,7 % z počtu věřících) a osob hlásících se k Církvi československé husitské 99 tisíc (3,0 %). Sčítání v roce 2001 zaznamenalo úbytek věřících obou církví ve srovnání s rokem 1991, přičemž z dlouhodobého pohledu byl výraznější především u Církve československé husitské.
Víceméně opačně tomu bylo v minulém desetiletí u většiny ostatních církví a náboženských společností. Ke všem dalším, mimo tří výše uvedených, se v roce 1991 přihlásilo v úhrnu 120 tisíc věřících, o deset let později se jejich počet zvýšil na celkem 330 tisíc osob. Tento přírůstek představuje index 275,1 %. Z většího počtu církví a společností tohoto souboru lze připomenout především náboženské komunity překračující svým počtem věřících hranici deset tisíc. Jsou to jednak dvě evangelické církve - Evangelická církev augsburského vyznání v ČR a Slezská církev evangelická augsburského vyznání, které se koncentrují zejména v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Dále to je Pravoslavná církev v českých zemích, která působí, při mírně vyšší koncentraci věřících v Praze a v Ústeckém kraji, po celé republice. Těsně pod uvedenou hranicí, s více než devíti tisíci věřícími, jsou Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne.
Z u nás neetablovaných, často nekřesťanských církví a společností, překračuje uvedený počet především Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. K té se při posledním sčítání přihlásilo přes 23 tisíc osob, což ji řadí na čtvrté místo co do četnosti v pořadí církví. Svědkové Jehovovi rovněž zaznamenali jeden z největších přírůstků, z 14 575 osob v roce 1991na 23 162 v roce 2001, což představuje nárůst o 58,9 %. Ze světových náboženství je početně nejvíce zastoupen buddhismus s téměř 7 tisíci věřícími a také islám, ke kterému se hlásí 3 700 osob.


Vliv pohlaví a věku

Jedním z nejdůležitějších demografických znaků charakterizujících podrobněji určitou skupinu či komunitu je členění podle pohlaví na muže a ženy spolu s jejich věkovou strukturou. V případě náboženského vyznání nadále trvá tradice, že religiozita žen je výrazně vyšší než mužů. Zatímco věřících mužů bylo v roce 2001 sečteno 1 424 tisíc (28,6 % z jejich celkového počtu), věřící ženy dosahovaly vyššího počtu jak absolutně - 1 864 tisíc, tak i relativně - 35,5 % z úhrnu. Ženy hlásící se k náboženství přitom představovaly ze všech věřících celkem 56,7 %.
Za rozdílem mezi počtem žen a mužů se však skrývá vliv věkového rozdílu, neboť podíl věřících ve vyšších věkových skupinách stoupá a zároveň platí, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. I proto v České republice celkem žije více věřících žen než věřících mužů.
Sekularizační tendence vedou k výraznému poklesu osob hlásících se k náboženskému vyznání v prvé řadě u mladších věkových kategorií. K podstatnému zvýšení počtu věřících dochází až u kategorie 50 - 59letých. Podíl věřících v jednotlivých věkových skupinách zachycuje následující graf:


Podíl věřících (celkem) v jednotlivých věkových skupinách v %



Náboženství a vzdělání

Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání. Zatímco mezi věřícími jsou tři desetiny osob se základním vzděláním (29,3 %), mezi osobami bez vyznání je jich jen pětina (19,6 %). V případě středoškolského vzdělání je dosahovaný podíl u obou skupin vyrovnán (38 %), kdežto u vyššího vzdělání se pak opět vzájemně vzdaluje, ale v opačném trendu. Nejvýraznější rozdíl existuje u úplného středoškolského vzdělání, kde má z osob bez vyznání maturitu téměř jedna třetina (31,6 %), u věřících to však není ani jedna čtvrtina (23,8 %). Osoby bez vyznání pak dosahují vyššího podílu oproti věřícím rovněž v případě vysokoškolského vzdělání, i když vzhledem k celkově nižšímu procentu tohoto vzdělání v populaci není tato diference nikterak výrazná.


Náboženství a národnost

Stupněm religiozity se liší též jednotlivé národnosti. Tyto diference přibližně odpovídají územnímu rozložení těchto národností, a tedy i vzestupu religiozity od západu směrem na východ. Podstatný rozdíl lze shledat v prvé řadě mezi osobami hlásícími se k české a k moravské národnosti. Zde se do určité míry kryje výrazně vyšší religiozita ve východní části republiky, na Moravě, s přistoupením k moravské národnosti. Ještě vyšší je religiozita občanů hlásících se ke slovenské národnosti (překračuje polovinu), ale úplně nejvyšší je v případě národnosti polské, kde se blíží čtyřem pětinám všech Poláků. U této národnosti došlo také k nejmírnějšímu poklesu oproti stavu při minulém sčítání. Prakticky u všech národností v čele s moravskou je určujícím náboženstvím římskokatolické, ke kterému se hlásí vždy přes osmdesát procent všech věřících. Jedinou výjimkou jsou věřící polské národnosti, jichž se k tomuto vyznání přihlásily pouze dvě třetiny.


Podíl kategorie „věřící celkem“ v rámci deklarované národnosti
(údaje v %, muži a ženy úhrnem)


Kraje

Rozdělení obyvatel podle krajů ukazuje, že nejvyšší podíl osob bez vyznání, pohybující se nad hranicí sedmdesáti procent, je soustředěn v Ústeckém (77,2 %), Libereckém a Karlovarském kraji. Všechny tyto kraje jsou oblastmi, kde došlo prakticky k úplné výměně obyvatel v souvislosti s odsunem původních německých starousedlíků. Nově přistěhovalí osídlenci z různých končin republiky, mnohdy i repatrianti, neměli možnost, také vzhledem k trvalému tlaku existujícího režimu, vytvořit si na tomto vysídleném území nové náboženské tradice. Proto není nepatřičný výraz některých církevních představitelů charakterizujících například konkrétně Ústecko jako „poušť na mapě náboženství“. Jmenované kraje vykazují nejnižší relativní počty věřících. V Ústeckém kraji, kde je věřících relativně nejméně ze všech krajů v republice, se jedná například jen o necelou šestinu všech obyvatel. U Libereckého a Karlovarského kraje se tento podíl pohybuje o trochu výše, kolem jedné pětiny.
Naopak, relativně nejvíce věřících žije v moravských krajích. Na prvním místě stojí Zlínský kraj, kde věřící jako v jediném kraji v republice tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %). Dalšími kraji s vyšším podílem věřících jsou Vysočina a Jihomoravský kraj, kde se jejich podíl pohybuje kolem 45 %. Uvedené kraje samozřejmě vykazují výrazně nižší počet osob bez vyznání. Nejméně je těchto osob opět ve Zlínském kraji, byť i v jeho případě jde o více než jednu třetinu všech jeho obyvatel.


Podíl kategorie „věřící celkem“ v jednotlivých krajích, údaje v %




Venkov a města

Údaje o náboženském vyznání uspořádané podle velikostních kategorií obcí zcela jednoznačně ukazují na převahu nábožensky založených osob ve venkovském osídlení. Naopak, relativně nízké počty obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání, a tím i vysoké počty občanů bez vyznání, lze zaznamenat především ve městech. I v případě měst roste religiozita od západu směrem na východ. K náboženskému vyznání se hlásí nejméně osob především ve městech na severu a severozápadě Čech, města s největším podílem věřících jsou naopak pouze moravská.

Města s nejvyššími podíly věřících a osob bez vyznání




S publikací se lze též seznámit na internetové stránce ČSÚ (www.czso.cz).