Český statistický úřad (ČSÚ) vydal 10. listopadu 2006 publikaci „Satelitní účet cestovního ruchu České republiky 2003-2005“, v níž zveřejnil podstatnou část soustavy satelitního účtu cestovního ruchu České republiky v časové řadě 2003 – 2005. Na zveřejnění výsledků čekala odborná veřejnost řadu let. Tato publikace zároveň završila mnohaleté úsilí nejen ČSÚ, ale i dalších institucí (především Ministerstva pro místní rozvoj) o vyjádření ekonomického významu cestovního ruchu.

Pozn. Satelitní účet cestovního ruchu popisuje hlavní charakteristiky odvětví cestovního ruchu a je tvořen 10 tabulkami obsahující údaje o poptávce a nabídce cestovního ruchu.

Odvětví cestovního ruchu se v roce 2005 podílelo na tvorbě hrubé přidané hodnoty české ekonomiky 2,8 %, na HDP 3,1 %; jeho podíl v letech 2003 až 2005 klesal. Výdaje účastníků cestovního ruchu nicméně ve sledovaném období rostly – v roce 2005 dosáhla celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu na území České republiky hodnoty 217 mld. Kč, což představovalo oproti roku 2003 zvýšení o 10 %. Tato spotřeba byla z 56 % tvořena příjmy z cestovního ruchu cizinců (nerezidentů) a ze 44 % příjmy z cestovního ruchu domácích návštěvníků (rezidentů).
V roce 2005 do České republiky přicestovalo více než 23 mil. zahraničních návštěvníků. Z tohoto počtu bylo 40 % jednodenních návštěvníků, 39 % turistů a 22 % tranzitujících návštěvníků. Počet přenocování dosáhl téměř 36 milionů. Ve stejném roce přesáhly příjmy České republiky z cestovního ruchu těchto návštěvníků hodnotu 121 mld. Kč. Ekonomicky nejvýznamnějšími jsou pro ČR zahraniční turisté, jejichž výdaje se na celkové spotřebě příjezdového cestovního ruchu podílely v roce 2005 více než 77 %. Převažujícím důvodem návštěvy turistů je rekreace a zábava (56 %) a nejatraktivnější destinací Praha, kterou při svém pobytu navštíví téměř dvě třetiny všech zahraničních turistů. Jednodenní návštěvníci jezdí do ČR především za nákupy (53 %) nebo za účelem pracovní cesty (21 %).

Rezidenti v roce 2005 uskutečnili v České republice téměř 105 mil. cest mimo své obvyklé prostředí. V tomto počtu převažovaly cesty jednodenních návštěvníků, kterých bylo 72 mil., na turisty připadalo téměř 33 mil. cest. Výše spotřeby domácího cestovního ruchu dosáhla ve stejném roce hodnoty 95 mld. Kč. Oproti zahraničním návštěvníkům je význam turistů v domácím cestovním ruchu nižší. Podílejí se na jeho spotřebě zhruba 70 %, podíl jednodenních účastníků cestovního ruchu činí 30 %. Významnou roli v domácím cestovním ruchu hrají i pobyty na chatách a chalupách (tzv. druhých domovech) a u příbuzných a známých.
V roce 2005 vykonali rezidenti celkem 10,8 mil. cest do zahraničí. Hlavní skupinou účastníků výjezdového cestovního ruchu jsou turisté, kteří v zahraničí zpravidla tráví svoji dovolenou, ale zejména do sousedního Slovenska jezdí i na víkendové pobyty za příbuznými a známými. V roce 2005 byly nejčastěji jejich cílem Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Rakousko, Německo a Řecko. Z mimoevropských destinací byl největší zájem o cesty do Egypta a Tuniska. Turisté celkově v zahraniční realizovali více než 50 mil. přenocování, průměrná délka pobytu dosáhla v roce 2005 zhruba 8,5 dne. Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v roce 2005 dosáhla hodnoty téměř 65 mld. Kč. Většina z této částky připadala na turisty, význam jednodenních návštěvníků klesá (v roce 2005 neměli ani 5 % podíl na spotřebě výjezdového CR). Ve skupině turistů hrají nezanedbatelnou roli účastníci služebních cest.

Vysvětlení důležitých pojmů z obecné metodiky cestovního ruchu:

Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na turisty , jednodenní návštěvníky (výletníky) a tranzitující.
Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí.
Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování.
Tranzitující návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery.
Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území České republiky. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do ČR. To znamená, že započítávána je i ta část výdajů, které jsou zaplaceny mimo ČR (ve vlastní zemi nerezidenta), ale do ČR směřující formou různých plateb (např. část výdajů za zájezd).
Domácí cestovní ruch představuje CR rezidentů na území České republiky. Spotřeba domácího cestovního ruchu je nicméně chápána šířeji. Zahrnuje spotřebu rezidentských návštěvníků na tuzemských cestách, ale i část spotřeby spojené s cestami do zahraniční, pokud byla tato spotřeba realizována v ČR (např. marže cestovních kanceláří či agentur zajišťujících zahraniční zájezd).
Výjezdový cestovní ruch (také pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo ekonomické území České republiky. Spotřeba výjezdového cestovního ruchu je chápána jako spotřeba rezidentských návštěvníků mimo ČR. Nezahrnuje výrobky zakoupené na cestu nebo po cestě ve vlastní zemi (ty patří do spotřeby domácího cestovního ruchu).
Vnitřní cestovní ruch (domácí a příjezdový) je CR rezidentů i nerezidentů na ekonomickém území České republiky.
Národní cestovní ruch (domácí a výjezdový) je CR rezidentů na ekonomickém území a mimo ekonomické území České republiky.
Zahraniční cestovní ruch zahrnuje příjezdový a výjezdový CR.
Rezident (domácí návštěvník) , jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.
Nerezident (zahraniční návštěvník) , jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.


Tiskový referát
Kanceláře předsedy úřadu