Města Euroregionu Elbe/Labe Die Städte der Euroregion Elbe/Labe

 

Charakteristika české části
Charakteristik tschechischer Teil


    Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe česká část

    Obyvatelstvo a rozloha
    Česká část Euroregionu Elbe/Labe (EEL) se rozprostírá na rozloze 2 814 km2, což jsou 3,6 % České republiky a 52,7 % Ústeckého kraje, žije zde 492 352 obyvatel, což jsou 4,8 % České republiky a 60,1 % Ústeckého kraje. Českou část území euroregionu tvoří čtyři okresy: Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Na tomto území se nachází celkem 214 obcí, z nichž 52 patří do okresu Děčín, 105 do okresu Litoměřice, 34 do okresu Teplice a 23 do okresu Ústí nad Labem. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem, které k 31. 12. 2002 mělo 94 544 obyvatel.

    Geografické prostředí
    Severozápadní hranici euroregionu vymezuje pásmo Krušných hor s průměrnou nadmořskou výškou 570 m, které pozvolna přechází v další pohoří zvané Děčínské stěny, z nichž turisticky lákavá je část Tiských stěn a dále známá rozhledna Děčínský Sněžník o nadmořské výšce 723 m. Na území východně od řeky Labe, které u Hřenska opouští Českou republiku, se rozkládá Růžovská pahorkatina a na ní navazují Jetřichovické stěny, které vytvářejí bizardní labyrint stinných kaňonů a soutěsek, místy hlubokých přes 100 m. Celé toto území je chráněnou krajinnou oblastí známou pod názvem Labské pískovce nebo také České Švýcarsko. Všechny význačné přírodní jevy, které se zde nacházejí, jsou vyhlášeny státními přírodními rezervacemi nebo přírodními výtvory. Mezi nejznámější patří Pravčická brána - evropský unikát skalního mostu (šířka 25 m, výška 21 m). Na severu zasahuje do území euroregionu část chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Střední část euroregionu zaujímá České středohoří, které je poměrně rozsáhlé a zasahuje do několika okresů. Jeho jedinečnost je dána především značnou výškovou členitostí a unikátním reliéfem. Vzniklo sopečnou činností a následným usazováním a zvětráváním. Čedič a znělec zde vytvářejí výrazné kužele, kupy a skály. Údolí řeky Labe ohraničují téměř svislé lávové svahy. Místo, kde řeka proniká horami, bylo pojmenováno „Brána Čech“ - Porta Bohemica. V roce 1976 bylo toto území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí, kde se nachází celkem 39 přírodních památek a rezervací. Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je Milešovka (837 m n. m.). Turisticky zajímavé jsou však i další vrcholy sopečného původu jako je například Házmburk (418 m n. m.), Boreč (446 m n. m.), odkud někdy v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny, nebo Lovoš (570 m n. m.) s výborným rozhledem do okolní krajiny. Jih euroregionu pokrývají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky neznámější památná hora Říp, ke které se váže pověst o příchodu národa do Čech.

    Vodstvo
    Největším vodním tokem na území euroregionu je řeka Labe, která odvádí vodu z převážné části Čech. Koryto Labe je široké 100 - 150 m a při průměrné vodnosti má řeka hloubku 2,5 - 3 m. Zleva se do ní vlévá Ohře, druhý největší levostranný přítok, a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá řeka Ploučnice a posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. Z vodních ploch patří k nejznámějším rybník Chmelař v blízkosti města Úštěk s možností rybolovu či koupání nebo Píšťanské jezero nedaleko Litoměřic, které je vhodné pro rekreační koupání a vodní sporty. Další větší vodní plochy se nacházejí v Podkrušnohorské pánvi a jsou to převážně uměle vytvořené nádrže ve Všechlapech a Modlanech nebo zatopené doly Kateřina a Barbora.

    Hospodářství
    Hospodářský význam této oblasti je historicky dán jeho nerostným bohatstvím. Od západu pod svahy Krušných hor zasahuje do území euroregionu hnědouhelná pánev. Dlouholetá těžba hnědého uhlí výrazně poznamenala současný krajinný ráz Podkrušnohoří. Kromě hnědého uhlí jsou zde významná ložiska sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, významné postavení má zde energetika, strojírenství a chemický průmysl. Jižní část euroregionu – oblast Litoměřicka je významná svou produkcí vína a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahradou Čech. Vinařství má na Litoměřicku již tisíciletou tradici. Nejrozšířenější odrůdou je Müller Thurgau, typickou odrůdou severních oblastí je Ryzlink rýnský. Pěstování vinné révy má na Litoměřicku příhodné podmínky, které jsou dány zejména nízkou nadmořskou výškou s relativně teplým mikroklimatem a vhodným složením půdy.

    Doprava
    Přes euroregion procházejí důležité železniční a silniční dopravní tepny, proto má toto území významnou polohu zejména pro vazbu na Evropskou unii. V silniční dopravě má prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55, která prochází přes celé území euroregionu od jihu až na severozápad, kde v obci Cínovec opouští naši republiku a směřuje dále do Drážďan. Hlavním železničním tahem, který protíná území euroregionu, je mezinárodní trať vedoucí z Prahy přes Lovosice na Děčín a dále do Německa. V lodní dopravě má nezastupitelné místo řeka Labe, jejíž tok prochází od jihovýchodu až na sever a umožňuje tak lodní přepravu nejen tuzemskou, ale přes celé území SRN až k Severnímu moři.

    Pamětihodnosti
    Dokladem bohaté historie oblasti je množství kulturních památek. Z nejznámějších je možné jmenovat barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech, vodní hrad v Budyni nad Ohří, zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi. Mezi další hojně navštěvované národní kulturní památky patří románská rotunda sv. Jiří na Řípu, památník Přemysla Oráče u Stadic, Muzeum gheta a Malá pevnost v Terezíně, muzeum Českého granátu v Třebenicích a galerie v Litoměřicích a v Roudnici nad Labem.

    Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe tschechischer Teil

    Bevölkerung und Fläche
    Der Tschechische Teil der Euroregion Elbe/Labe (EEL) erstreckt sich auf einer Fläche von 2.814 km2 und nimmt somit 3,6 % der Gesamtfläche der Tschechischen Republik und 52,7 % des Bezirks Ústí ein. Die Zahl der Einwohner beträgt 492.352, was 4,8 % der Bevölkerung der Tschechischen Republik und 60,1 % des Bezirks Ústí entspricht. Den tschechischen Teil der Euroregion Elbe/Labe bilden vier Kreise: Děčín, Litoměřice, Teplice und Ústí nad Labem. Auf diesem Gebiet befinden sich 214 Gemeinden, wovon 52 dem Kreis Děčín, 105 dem Kreis Litoměřice, 34 dem Kreis Teplice und 23 dem Kreis Ústí nad Labem an zugehören. Größte Gemeinde und gleichzeitig Bezirksstadt ist Ústí nad Labem. Die Einwohnerzahl von Ústí nad Labem betrug zum 31.12.2002 insgesamt 94.544.

    Naturraum
    Das Erzgebirge mit einer durchschnittlichen Höhe 570 m über NN stellt die nordwestliche Grenze der Euroregion dar. Weiter östlich geht das Erzgebirge allmählich in den Höhenzug der Dečíner Wände (Děčínské stěny) über, von denen die Tissaer Wände (Tiské stěny) die bekanntesten sind. Als touristische Attraktion gilt gleichfalls die Aussichtsplattform auf dem Dečíner Schneeberg (Děčínský Sněžník) in einer Höhe von 723 m über NN. Östlich der Elbe, die in Hřensko die Tschechische Republik verlässt, erstreckt sich das Hügelland Růžovská pahorkatina. An diese schließen sich die Wände von Jetřichovice an, ein Labyrinth wilder Felsschluchten, die an manchen Stellen bis zu 100 m tief sind. Das ganze Gebiet ist Naturschutzgebiet und unter dem Namen Elbsandsteingebirge oder Böhmische Schweiz bekannt. Zu den schönsten Naturdenkmälern des Gebiets gehört das Prebischtor (Pravčická brána), eine 25 m breite und 21 m hohe Felsenbrücke. Im Norden der Euroregion befindet sich ein Abschnitt des Naturschutzgebietes Lausitzer Gebirge Im mittleren Teil der Euroregion erstreckt sich das relativ ausgedehnte Böhmische Mittelgebirge. Das Böhmische Mittelgebirge ist durch Vulkantätigkeit entstanden und wurde danach durch Ablagerung und Verwitterung geformt und geprägt. Basalt und Phonolith sind die Gesteine, welche die markanten Vulkankegel, die Kuppen und Felsen bilden. Das Elbetal wird von nahezu senkrechten Hängen aus Lavagestein begrenzt. Die Stelle, wo der Fluss das Gebirge durchbricht, wird „Porta Bohemica“ genannt. Neben diesem findet man hier eine Vielzahl weiterer Naturdenkmale. Der höchste Berg des Böhmischen Mittelgebirges ist der Mileschauer (Milešovka) mit 837m. Touristisch interessant sind aber auch die anderen Kegelberge vulkanischen Ursprungs. Das sind z.B. die Hazmburk (418m), Boreč (446m) oder auch der Lovoš, welcher einen hervorragenden Rundblick in die umliegende Landschaft bietet. Den Süden der Euroregion bildet eine Ebene, die in der Zeit des Mesozoikums entstanden ist und Böhmische Kreidetafel genannt wird. Aus dieser Ebene ragt der sagenumwobene Berg Říp hervor, um den sich die Sage der Ankunft des tschechischen Volkes in Böhmen rankt.

    Gewässer
    Der größte Fluss der Euroregion ist die Elbe. Ihr Einzugsgebiet umfasst fast alle Flüsse Böhmens; mithin fließt auch ein Großteil des Wassers aus ganz Böhmen über sie ab. Die Elbe ist 100 bis 150 m breit und ihre durchnittliche Tiefe beträgt zwischen 2,5 m – 3 m. Auf der linken Seite münden Eger (Ohře) - der zweitgrößte linkselbische Zufluss - und Bílina in die Elbe. Auf der rechten Seite mündet die Ploučnice in die Elbe. Der letzte rechtselbische Zufluss auf dem Territorium der Tschechischen Republik ist die Kamenice. Die Seen Chmelař in der Nähe von Úštěk und der See Píšťanské jezero bei Píštany nahe Litoměřice gehören zu den bedeutendsten Gewässern im Gebiet der Euroregion. Der Chmelař bietet Gelegenheit zum Baden und Angeln. Auf dem Píšťanské jezero können zudem noch verschiedene Arten von Wassersport betrieben werden. Weitere größere Seen befinden sich im böhmischen Becken. Hierbei handelt es sich vor allem um die künstlich angelegten Seen in Všechlapy und Modlany bzw. die gefluteten Tagebaulöcher Kateřina und Barbora.

    Wirtschaft
    Die wirtschaftliche Bedeutung der Region ist bereits historisch durch das Vorkommen von Bodenschätzen vorgegeben. Von Westen reicht das Braunkohlenbecken von unterhalb des Erzgebirges kommend in das Gebiet der Euroregion hinein. Jahrzehntelanger Braunkohleabbau über Tage hat den Charakter der Landschaft am Fuße des Ergebirges geprägt. Außer Braunkohle sind hier noch bedeutende Lagerstätten von Quarzen und Sanden für die Glasherstellung, das Gießerwesen und die Baustoffindustrie vorhanden. Es ist ein Gebiet mit einer hoch entwickelten Industrieproduktion. Vor allem die Energiewirtschaft, Maschinenbau und die chemische Industrie nehmen hier eine bedeutende Stellung ein. Der südliche Teil der Euroregion, das Gebiet um Litoměřice, ist bekannt für den Anbau von Wein und Gemüse. Besonders das fruchtbare Land entlang von Elbe und Eger gilt als ertragreiches Obstanbaugebiet und wird deshalb oft als “Garten von Böhmen” bezeichnet. Der Weinbau im Gebiet um Litoměřice kann auf eine tausendjährige Tradition zurückblicken. Die hier am weitesten verbreitete Rebsorte ist Müller Thurgau; typisch für dieses nördliche Weinbaugebiet ist auch der Rheinische Riesling. Für den Weinanbau bestehen im Gebiet um Litoměřice günstige Voraussetzungen. Sie sind durch eine geringe Höhenlage, ein recht warmes Mikroklima und die gute Bodenqulität bedingt.

    Verkehr
    Durch die Euroregion führen wichtige Eisenbahnlinien und Verkehrsstraßen, wodurch sich für dieses Gebiet eine günstige Lage besonders innerhalb der EU ergibt. Bezüglich des Straßenverkehrs spielt die Europastraße E55 noch immer eine tragende Rolle: Sie führt durch die gesamte Euroregion von Süden bis Nordwesten, wo sie in Cínovec Tschechien verlässt und weiter in Richtung Dresden verläuft. Die wichtigste Eisenbahnstrecke innerhalb der Euroregion ist die internationale Linie Prag – Lovosice – Děčín – Dresden. Sie durchquert die gesamte Euroregion. Im Bereich der Binnenschifffahrt nimmt natürlich die Elbe einen herausragenden Platz ein. Sie verläuft von Südosten nach Norden und ermöglicht den Güterfrachtverkehr per Schiff, sowohl im Inland als auch in das Gebiet der BRD bis hin zur Nordsee.

    Sehenswürdigkeiten
    Hinreichender Beweis für die reiche Geschichte der Region ist die Vielzahl an Sehenwürdigkeiten. Als wichtigste wären zu nennen: das Barockschloss in Duchcov, die Klöster in Osek und Doksany, das Wasserschloss in Budyně nad Ohří, die Schlösser in Ploskovice und Libochovice. Die Städte Litoměřice, Úštěk und Terezín sind städtische Denkmalschutzgebiete. Zu den am häufigsten besuchten Nationaldenkmälern gehören die Rotunde des Heiligen Jiří auf dem Berg Říp, das Denkmal des Přemysl - Ackermann von Stadice, das Ghetto und die kleine Festung in Theresienstadt, das Museum des böhmischen Granats sowie die Galerien von Litoměřice und Roudnice nad Labem.