Evropský srovnávací program

 

Rozdělení zemí podle výše objemového indexu HDP na obyvatele v PPS za rok 2017 (EU-28 = 100)

Co je to Evropský srovnávací program?

Je to srovnávací projekt Eurostatu, který přináší srovnatelné údaje o hrubém domácím produktu a o složkách výdajů na jeho užití. Jednodušeji řečeno, cílem programu je porovnávat úrovně cen a reálných objemů HDP v jednotlivých zemích.

Proč pro toto srovnání nelze jednoduše použít směnný kurz?

Potíž je v tom, že ne ve všech zemích se platí stejnou měnou a ne ve všech zemích je i stejná cenová hladina. Snahou je porovnávat porovnatelné a je tedy nutné mít k dispozici přepočtové koeficienty, které odstraní působení nejen rozdílných cenových hladin, ale i různých směnných kurzů v jednotlivých zemích. Na směnné kurzy působí celá řada faktorů např. poptávka a nabídka na devizovém trhu. Tyto rušivé elementy nemusí vždy přímo souviset s cenovými rozdíly mezi zeměmi a proto tedy ani nemusí vždy přesně vypovídat o skutečné kupní síle měny konkrétní země. Ideálně se tedy jeví zvolit takové přepočtové koeficienty, které jsou vůči těmto vnějším vlivům odolné. A právě za tímto účelem jsou propočítávány parity kupní síly národních měn (PPP – Purchasing Power Parity).

Co jsou parity kupní síly?

Parity kupní síly (PPP) jsou indikátory cenových rozdílů v jednotlivých zemích. V nejjednodušší verzi Parity kupní síly (PPP)  představují poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Pro snadnější představu:

Jedno výčepní pivo ve Finsku stojí 5 Euro a v České republice stojí stejné množství stejného výrobku 25 Kč, potom parita pro tento konkrétní výrobek mezi Finskem a Českou republikou je 0,2 eura k české koruně (0,2 = 5/25). V každé zemi jsou však ceny různé a konečné parity kupní síly jsou výsledkem srovnávaní všech výrobků a služeb mezi všemi zeměmi. Konkrétněji, jsou výsledkem srovnávání všech složek užití podílejících se na HDP (výdajová metoda HDP)
v daných zemí. Je zřejmé, že propočet parit není úplně nejjednodušší. I přesto nabízíme možnost se s danou problematikou detailněji seznámit a pro zájemce podrobněji vysvětlujeme zde: Základní metodický postup ECP.

V jaké měně se parity kupní síly uvádějí?

Základní jednotkou „měnou“ používanou při mezinárodních srovnáních parity kupní síly (PPP) je uměle vytvořená měnová jednotka PPS neboli standard kupní síly (PPS - Purchasing Power Standard). Standard kupní síly (PPS) slouží při mezinárodních srovnáních k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů. Zjednodušeně vyjadřuje, kolik měnových jednotek (PPS) je nutné vynaložit za určité množství zboží a služeb v jednotlivých zemích.

Pro které země jsou údaje z ECP k dispozici?

Data jsou k dispozici pro 37 zemí: 28 členských států EU, tři členské země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), pět kandidátských zemí a jednu potenciální kandidátskou zemi. Všechny země jsou vzájemně (multilaterálně) porovnávány. Ve veřejně přístupné databázi Eurostatu jsou pro ilustraci uvedený PPP i za Japonsko a Spojené státy, byť jsou počítány OECD. Srovnání je prováděno každoročně, přičemž vždy platí, že HDP v PPS za EU28 celkem = HDP v eurech (po přepočtu směnným kursem z národních měn) za EU28 celkem. Česká republika je zapojena do Evropského srovnávacího programu od roku 1999.

Jaká je úloha ČSÚ v Evropském srovnávacím programu?

Úlohou jednotlivých statistických úřadů je dodat údaje, které jsou nezbytné pro tento propočet a úlohou Eurostatu je sestavit tento propočet, resp. provést multilaterální srovnávání.

Jednotlivé statistické úřady poskytují pro potřeby ECP podrobné údaje o struktuře výdajů na HDP (poskytuje statistika národních účtů) a údaje o cenách jednotlivých reprezentantů (poskytuje statistika cen). Výsledky multilaterálního srovnávání jednotlivých reprezentantů má k dispozici pouze Eurostat, národní statistické úřady vyhodnocují pouze dvoustranná srovnání cen. Důležitou rolí národních statistických úřadů je také následné posuzování výsledků, resp. případných anomálií v dílčích výsledcích.

Kdo údaje z ECP publikuje a kdy se tyto údaje publikují?

Propočet parity kupní síly je výsledkem společné práce národních statistických úřadů a Eurostatu. Finální propočet však provádí Eurostat, který každoroční výsledky srovnávacího programu i publikuje. První odhady parit kupní síly a souvisejících ukazatelů za předchozí rok jsou zveřejňovány v červnu každého roku. V prosinci jsou tyto ukazatele za tři předchozí roky propočítány a následně i opublikovány.

Harmonogram zveřejňování výsledku evropského srovnávacího programu detailněji:

  • T+6 měsíců: první předběžný odhad PPP za rok T, založený na prvních odhadech HDP a jeho hlavních složek a extrapolovaných cenách roku T-1.
  • T+12 měsíců: předběžné odhady PPP za rok T, založené na prvních odhadech podrobných vah výdajů na HDP, prvních výsledcích cenových šetření za rok T a prvních odhadech ostatních vstupních údajů.
  • T+24 měsíců: semidefinitivní PPP za rok T, založené na druhých odhadech podrobných vah výdajů na HDP, cenových šetřeních roku T a druhých odhadech ostatních vstupních údajů.
  • T+36 měsíců: definitivní PPP za rok T, založené na konečných údajích o podrobných vahách výdajů na HDP, cenových šetřeních roku T a konečných ostatních vstupních údajích.
Za jakým účelem se tedy parity kupní síly hlavně používají?


V podstatě se používají pro tyto dva hlavní účely:

  • Parity kupní síly se využívají ke srovnání hrubého domácího produktu (HDP) různých zemí, aniž by tyto údaje byly zkresleny různými cenovými úrovněmi v těchto zemích. Zjednodušeně, chcete-li převést ukazatele národních účtů na srovnatelné objemové agregáty, parity kupní síly jsou pro toto srovnání vhodným nástrojem.
  • Parity kupní síly se využívají k analýze relativní cenové úrovně v jednotlivých zemích. Za tímto účelem jsou parity kupní síly děleny současným nominálním směnným kurzem tak, aby získaly index cenové hladiny (PLI), který vyjadřuje cenovou úroveň dané země ve vztahu k ostatním.

Jak se porovnávají různé cenové hladiny mezi zeměmi?

Pro srovnání cenových hladin jednotlivých zemí vzhledem k průměru Evropské unie slouží Indexy cenové hladiny (PLI). Jsou propočteny jako poměry parit kupní síly k průměrným směnným kurzům konkrétní národní měny za daný rok. Indexy cenové hladiny nejsou určeny k striktnímu hodnocení zemí a udávají pouze řádově velikost cenové hladiny v jedné zemi v poměru k ostatním zemím. Průměr EU se vypočítá jako vážený průměr národních indexů cenové hladiny vážených výdaji upravenými o rozdíly cenových hladin. Pokud je PLI vyšší než 100, je dotčená země relativně dražší ve srovnání s průměrem EU a naopak.

Jak správně tedy srovnat úroveň HDP mezi jednotlivými zeměmi?

Hrubý domácí produkt (HDP) je měřítkem ekonomické výkonnosti. Vhodným ukazatelem pro srovnání úrovně HDP mezi jednotlivými zeměmi je objemový index HDP na obyvatele (VI pc - Volume Index per capita), neboť představuje reálný objem HDP. „Reálným objemem“ se rozumí údaje očištěné o rozdíly v cenové úrovni v jednotlivých zemích použitím parit kupní síly a které jsou vyjádřeny v poměru k průměru Evropské unie (EU-28 = 100). Pokud je objemový index na obyvatele týkající se HDP vyšší než 100, úroveň HDP na obyvatele je v dané zemi vyšší, než je odpovídající úroveň v EU jako celku. Například v roce 2017 byl objemový index HDP na obyvatele v Dánsku 128 a v Nizozemí 127. Ve skutečnosti z těchto údajů vyplývá, že HDP na obyvatele v těchto dvou zemích dosahuje obdobného rozsahu.
Je třeba mít na paměti, že index je nutné interpretovat s jistou obezřetností, neboť se stále jedná o statistický model.

Podle výše objemového indexu HDP na obyvatele lze členské země EU rozdělit do čtyř skupin1). Údaje jsou za rok 2017.

Tab. 1: Rozdělení členských zemí EU do skupin podle výše HDP na obyvatele v PPS

Zajímavým pohledem může být i srovnání HDP na obyvatele a podíl daného státu na celkovém HDP EU.


Graf 1: HDP v roce 2017 v PPS

Vývoj za posledních 5 let a pozice daných zemí v EU nám ilustruje následující tabulka.


Tab. 2: HDP na obyvatele v PPS - Index (EU-28 = 100) za roky 2013 – 2017

Je HDP vhodným měřítkem životní úrovně?

Hrubý domácí produkt je ukazatelem ekonomické výkonosti a vyjadřuje hodnotu vyrobených produktů na daném území v daném období. Lepším ukazatelem životní úrovně je skutečná individuální spotřeba (AIC) na obyvatele, neboť je objektivnějším měřítkem životní úrovně obyvatelstva. Kromě výdajů nakoupených a uhrazených domácnostmi zahrnuje totiž také produkty a služby, které byly placené vládními či neziskovými institucemi a které v konečném důsledku byly poskytované jednotlivcům (domácnostem) zdarma (například služby vzdělávaní či zdravotnictví). Při mezinárodních objemových srovnáních je skutečná individuální spotřeba upřednostňovaným měřítkem, jelikož není ovlivněna skutečností, že se organizace určitých důležitých služeb spotřebovaných domácnostmi, jako je zdravotní péče a vzdělávání, výrazně mezi zeměmi liší. Například pokud je stomatologická péče hrazena v jedné zemi vládními institucemi a v jiné zemi domácnostmi, mezinárodní srovnání na bázi výdajů na konečnou spotřebu domácností by v tomto případě nepřineslo kýžené srovnání skutečně spotřebovaných produktů (v našem případě výdajů na stomatologickou péči jednotlivce), zatímco srovnání na bázi skutečné individuální spotřeby zohledňuje i tu skutečnost, že produkt (spotřebovaný jednotlivcem) může být ve skutečnosti hrazen i jiným subjektem.

 Graf 2: Skutečná individuální spotřeba - rozdíly oproti průměru EU (EU28=100)

Směnný kurz vs. parita kupní síl


Absolutní verze teorie parity kupní síly nám říká, že směnný kurz mezi dvěma zeměmi je definován jako poměr cenových hladin těchto zemí. Není to nic jiného, než že ve dvou státech (řekněme např. v Německu a České republice) sestavíme identické spotřební koše (obsahující například průměrné náklady domácností na jídlo, bydlení, dopravu, kulturu atd.), oceníme je v domácí měně příslušné země (v našem případě v EURech a českých korunách) a vzájemně je podělíme. Výsledný poměr pak můžeme chápat jako nominální směnný kurz, respektive k jaké hodnotě by měl tento kurz dlouhodobě směřovat. Teoreticky by tedy takto definovaný směnný kurz měl reflektovat všechny pohyby v cenové hladině a opět teoreticky by tento směnný kurz měl tedy odpovídat i paritě kupní síly. Do vývoje směnných kurzů se však promítají různorodé faktory jako např. změny kurzového režimu, měnová politika dané země, očekávání trhů či fundamentální trendy (rozvoj ekonomiky, inovace, změny v dostupnosti vzácných surovin, technologiích, know-how nebo posun spotřebitelských preferencí). Při srovnání směnného kurzu a parity kupní síly se můžeme setkat s koeficientem ERDI (Exchange Rate Deviation Index) což je údaj, které udává, kolikrát je skutečný kurz dané měny nižší, než kurz odvozený od parity kupní síly.

Graf 3: Vývoj směnného kurzu české koruny k EUR a parity kupní síly k PPS od vstupu ČR do EU

Data

HDP na obyvatele v PPS (standard kupní síly) (tec00114)

HDP na obyvatele v PPS - NUTS 2 v zemích Evropské unie

Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) - 2017

Česko ve srovnání se zeměmi EU

Mezinárodní data

Eurostat - Purchasing power parities

Metadata (SDDS)