Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Charakteristika okresu Semily

ilustrační obrázekSemilský soudní okres měl rozlohu 8 991 hektarů a pod jeho působnost spadalo 18 obcí. Největší katastr měla obec Jesenný (784 ha), nejmenší obec Pohoří (161 ha). S výjimkou několika případů se obce územně nečlenily. Centrem okresu bylo město Semily s 3 011 obyvateli. O 603 obyvatel méně měla obec Podmoklice (2 408). V dalších pěti obcích se počet obyvatel pohyboval v rozmezí od 1 000 do 1 500 osob. Ze souboru početně osídlených obcí se odlišovala obec Čikvásky se 155 obyvateli. Národnostní složení vykazovalo jednoznačnou převahu obyvatel hlásících se k československé národnosti (98,1 %). Výraznější podíl obyvatel německé národnosti byl pouze v obci Podmoklice (6,3 %). Náboženského vyznání bylo při sčítání 71,7 % obyvatel okresu. Zbývajících 28,3 % bylo bez vyznání. Mezi věřícími převažovali římskokatolíci. K československému náboženství se hlásilo 2 179 obyvatel, tedy 17,6 %. V dalších deseti letech jich výrazně přibylo. Při sčítání v roce 1930 se k tomuto náboženství hlásilo již 4 764 obyvatel, což představovalo téměř 37,0 % z celkového počtu věřících.
 
Soudní okres Semily ležel na rozhraní oblasti sklářského a textilního podnikání, se zastoupením turnovské výroby, která se zabývala obory spojenými se zpracováním polodrahokamů. V době meziválečné v okrese došlo k výrazným přesunům ve struktuře podnikání. Ustoupilo broušení polodrahokamů, sekání skla i dávné historické hrnčířství. V oboru textilním byla uchována přádelna bavlny a zpracování bavlněných odpadů. V Semilech byla také továrna na vlněné látky. Ke zvláštnostem patřilo zdejší krematorium, spalující pomocí elektřiny, které podnítilo vznik výroby kovových a dřevěných rakví. Vyráběla se také dřevěná bižuterie, s níž byla spojena domácká výroba korálkových kabelek a dřevěných hraček. Ne bez významu byla továrna konstruující rozmnožovací stroje, tzv. hektografy. Zdejší Glosova knihtiskárna měla zásadní význam pro české obyvatele v oblasti s německou většinou, protože mj. zajišťovala výrobu informačních a vlastivědných příruček. Tato tiskárna také ve třicátých letech sloužila k produkci literatury Lužických Srbů, jejichž knihy nemohly být jinde tištěny.