Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Jablonec nad Nisou
 Rozloha soudního okresu Jablonec nad Nisou zaujímala v roce 1921 plochu o 11 348 ha. Okres se skládal ze 23 obcí, z nichž katastrálně největší byla obec Josefodol (1 262 ha). Dalšími většími obcemi byly například obce Janov (994 ha), Rádlo (978 ha) a Lučany nad Nisou (974 ha). Nejmenší rozlohu měla obec Jablonecké Paseky (81 ha). Soudní okres, podle výsledků sčítání lidu v roce 1921, vykazoval celkem 59 902 přítomného obyvatelstva. Nejpočetnější obcí byl Jablonec nad Nisou (26 929 obyvatel), dále pak obec Lučany (3 085 obyv.), obec Mšeno nad Nisou (2 812 obyv.), obec Kokonín (2 513 obyv.) a obec Rychnov (2 771 obyv.). Nejmenší počet obyvatel žil v obci Dalešice, čítala pouhých 404 obyvatel. V okrese převažovala německá národnost (85,8 %), k české menšině tehdy patřilo 7 089 obyvatel, což bylo téměř 12 % (každý devátý občan). Nejvíce obyvatel, hlásících se k československé národnosti, v porovnání s národností německou, měla obec Dalešice se 404 obyvateli, z nichž se čtvrtina hlásila k československé národnosti. V následujícím desetiletém období se počet obyvatel soudního okresu zvýšil o 11 815 obyvatel, což dokládá sčítání lidu na konci roku 1930, podle nějž zde žilo 71 717 obyvatel. Počet obyvatel československé národnosti stoupl téměř o polovinu (cca 3 000 obyv.), počet německých stoupl téměř o cca 9 000 obyvatel. Římskokatolického vyznání bylo v jabloneckém okrese 82 % obyvatel, evangelického 6,2 %, ostatní byli vyznání jiného či byli bez vyznání.Jablonec nad Nisou se svým okolím patřil k rychle se rozvíjejícímu území v oblasti drobného a středního podnikání. Souhrn drobných podniků činil v samotném Jablonci v roce 1900 celkem 583 závodů, zatímco v roce 1930 jich bylo již 928. Základem všeho podnikání byla výroba tzv. jabloneckého zboží. Označovala se tak hromadná produkce rozmanitých ozdobných výrobků ze skla, celuloidu, obecných kovů, rohoviny a dalších surovin. Označení této produkce jako bižuterie je sice známější, ale častěji se pod tento pojem zahrnují jen výrobky skleněné. Výroba se rozšířila i do dalších blízkých okresů, jednotlivé produkty se vzájemně doplňovaly. Výroba měla po celou dobu první republiky značnou měrou charakter podnikání domáckého. Také samotné továrny se neobešly bez domácích dílen. Poměrně záhy, po skončení první světové války, nastala konjunktura, která vedla ke vzniku několika stovek exportních firem. Jejich spojení bylo skutečně do celého světa. V tomto směru byl Jablonec nad Nisou se svým okolím naprosto jedinečným místem v Československu. Za hospodářské krize nastal úpadek, který měl výrazný dopad na život obyvatel okresu, existovala zde totiž příliš veliká ekonomická závislost na jednom oboru. Výroba ve sklářském odvětví se tehdy orientovala na skleněné náramky (Bangles), jehlice, přezky, medailonky, skleněné perly, sklenice na voňavky, knoflíky atd., část ostatní průmyslové výroby se částečně vázala na výrobní potřeby jabloneckého zboží, příkladně výroba celuloidu, kovových produktů, slévárny hliníku a cínu i výroba alpakového zboží. |
