Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Charakteristika soudního okresu Liberec

ilustrační obrázekSoudní okres Liberec byl podle Statistického lexikonu z roku 1921 tvořen 38 obcemi. Jejich podstatná část byla v pozdějším období připojena k městu Liberec a tvoří jeho místní části. Z tehdejších obcí si pouze Bedřichov, Hodkovice nad Mohelkou, Šimonovice, Mníšek, Dlouhý Most, Oldřichov v Hájích zachovaly svoji samostatnost do současné doby. Na území okresu žilo 61 781 obyvatel, z toho 1 052 cizozemců. Obyvatelstvo se hlásilo k německé (82,9 %) a k československé (16,9 %) národnosti. V řadě obcí však podíl obyvatel československé národnosti byl podstatně vyšší. K takovým patřily obce Doubí (46,6 %), Horní Růžodol (51,0 %), Rochlice (27,7 %), Hodkovice nad Mohelkou (35,7 %) a Šimonovice (35,8 %). Většina obyvatel (87,5 %) soudního okresu byla římskokatolického vyznání. K náboženství evangelickému se hlásilo pouze 3,2 % obyvatel. Relativně vysoký byl podíl obyvatel bez vyznání (7,5 %). Do roku 1930 se počet obyvatel zvýšil o  7 890, z nichž 30,0 % se hlásilo k československé a 65,5 % k německé národnosti. Vedle československých státních příslušníků bylo při sčítání v roce 1930 sečteno také 1 426 cizozemců. Význam a hospodářská síla jednotlivých obcí, obklopujících město Liberec, byla odlišná. K obcím, v nichž měl silné zastoupení především textilní průmysl, patřily Rochlice, Horní Růžodol, Machnín, Vesec, Stráž nad Nisou a především Vratislavice nad Nisou. Textilní továrny se orientovaly na rozličné procesy - od výroby příze, přes barvení a úpravy tkanin a látek, až po výrobu textilií, šátků, plyše, froté ručníků, punčochového zboží a v neposlední řadě také koberců. Nejznámější továrna na koberce, která se svými výrobky proslavila po celém světě, je spojena se jménem Ignaz Gienzky. Sídlila ve Vratislavicích nad Nisou a v době konjunktury (1927) podnik zaměstnával 2 300 osob. Hlavním výrobním programem byla výroba exminsterských a perských koberců, česaných přikrývek a ručně vázaných koberců, které vznikaly podle návrhů známých umělců (Lusis Regal, Alfons Mucha atd.). Koberce ozdobily mnohé paláce, divadla a sídla významných osobností celého světa. Medaile ze světových výstav si odnášely i výrobky z textilní továrny Josefa Zimmermanna ze Stráže nad Nisou .
Rozvinutým průmyslovým odvětvím bylo v řadě obcí i strojírenství. K největším podnikům patřila růžodolská slévárna, která vyráběla mj. motorové skříně pro závodní automobily Porsche. Dekorativní a vysoce kvalitní žula zase proslavila obec Ruprechtice. Vedle podniků, zaměstnávajících stovky dělníků, byla v obcích řada malých firem s různorodým zaměřením. Pro obce Karlinky, Rudolfov, Starý a Nový Harcov a Horní a Dolní Hanychov byl charakteristický především čilý cestovní ruch. Vedle obcí, obklopujících město Liberec, měly svoje postavení i Hodkovice nad Mohelkou, ležící na národnostním pomezí a spjaté rovněž s textilním průmyslem.