Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Dubá
 Politický okres DubáPolitický okres Dubá se skládal ze soudních okresů Dubá a Štětí. Území těchto správních celků by v současné době přináleželo především do krajů Libereckého a Ústeckého, okrajově do kraje Středočeského. Soudní okres Dubá se rozprostíral v jižní části současného okresu Česká Lípa a na jižním okraji zahrnoval i několik obcí ze současného okresu Mělník. Území soudního okresu Štětí se nacházelo mimo území současného Libereckého kraje. Soudní okres Dubá Rozlohou 29 084 hektarů patřil v tehdejším územním uspořádání k velkým soudním okresům. Čtvrtinu z celkové rozlohy (25,0 %) tvořily katastrální území obcí Bezděz (2 379 ha) a Doksy (4 902 ha). Patřily do souboru 40 obcí, z nichž se některé územně členily na řadu samostatných osad, kterých bylo v celém tehdejším okrese 74. Vzhledem k počtu obcí a ke své rozloze se okres nevyznačoval vysokým počtem obyvatel. Těch bylo při sčítání lidu v roce 1921 sečteno 13 795. Přirozenými centry byly Doksy, kde žilo 2 228 obyvatel a Dubá s 1 700 obyvateli. Převážná část obcí (70,0 %) měla méně než 300 obyvatel. V okrese převažovalo obyvatelstvo hlásící se k německé národnosti. Výraznější zastoupení mělo obyvatelstvo československé národnosti zejména v obcích Bezděz (17,2 %), Jestřebice (12,2 %), Libovice (18,6 %) a především v obci Sitná (52,2 %). Mírně pod hranicí deseti procent byl podíl obyvatel československé národnosti v Doksech (9,6 %) a Dubé (9,2 %). Silné propojení obyvatel německé národnosti s náboženským vyznáním římskokatolickým se jednoznačně potvrdilo i v tomto okrese. Rozhodující část 97,6 % obyvatel se při sčítání přihlásila právě k tomuto vyznání. Pouze nevýrazné změny nastaly v počtu obyvatel a následně v národnostním a náboženském složení letech 1921 – 1930. Dubsko bylo zemědělským krajem a neuchytila se zde žádná významnější průmyslová výroba. V první polovině dvacátých let došlo k úpadku chmelařství. Zdejší hlavní pěstovaná odrůda – drobnější a pozdnější dubský zelenáč – byl na trhu vytlačován chmelem žateckým. Výnosy z chmelnice Dubska poklesly. Mléčné hospodářství se ocitlo také v potížích. Výroba másla nedosáhla úrovně předválečné. Významným experimentem, sloužícím k podpoře zdejšího mlékařství, byla produkce dokské mlékárny, která za podpory mlékařských dobrozdání zřizovala prodejní stánky u pláží a nabízela mléko jako součást ozdravného programu podporujícího regeneraci životních sil. Význam tohoto pokusu byl zvyšován tím, že právě hornické odbory z Mostecka zřizovaly ve Starých Splavech své ozdravovny a pro lidi z tohoto prostředí bylo mléko skutečně žádoucí. Městské lázně v Doksech zaváděly i tzv. mléčné koupele. V Kravařích, dříve náležejících k okresu ústeckému, byla jedna z nejmoderněji vybavených mlékáren. Význam Doks a Starých Splavů jako území letních bytů a ozdravoven začal stoupat. Ve dvacátých letech vznikla Jezerní společnost, do níž vložil svůj majetek hrabě Valdštejn a připojilo se město Doksy. Jezerní společnost zaměřila svou činnost na úpravu pláží a veškeré služby spojené s koupáním a sluněním. Kolem roku 1930 se vlivem hospodářských poměrů počala měnit zdejší lázeňská klientela. Nepříznivá politická situace v Německu snížila počet hostů přijíždějících na letní byty. Vzrůstal počet českých návštěvníků z vnitrozemí a v průběhu třicátých let se ustálil na poměr 6 : 4 ve prospěch českých návštěvníků. Současně vzrostl i počet tzv. pasantů, tj. návštěvníků na jeden den. |
