Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Německá nacionálně socialistická dělnická strana
 V Československu se strana ustavila v listopadu 1919 na sjezdu v Duchcově. Navázala na činnost Německé dělnické strany. V programu prosazovala právo na sebeurčení, bezpečnost německých menšin, ochranu majetku osob, zákonné uznání dělnických odborů, odluku církve od státu, reformu školství aj. Od počátku politického působení v Československu vystupovala v nacionálně nejradikálnějším duchu ze všech německých stran a zpochybňovala existenci československého státu. Početnou voličskou základu měla tato strana rovněž na Jablonecku, což bylo odvislé od silných stranických organizací v tomto regionu. Stranu volili především dělníci a středostavovské vrstvy živnostníků a úředníků. V průběhu 30. let, v období hospodářské krize získala strana další stoupence, především u mladé generace a středostavovských vrstev. V této době se prohloubila protistátní činnost strany. Po odhalení propojení mezi stranou německých nacionálních socialistů a nacistickými kruhy v Německu a odsouzením a stíháním některých spolkových funkcionářů se strana v srpnu 1933 rozpustila. Československá vláda oficiálně zakázala činnost 4. 10. 1933. Značná část členů této strany přešla do nově vzniklé Sudetoněmecké vlastenecké fronty Konráda Henleina. Ve volbách v roce 1920 Německá nacionálně socialistická dělnická strana kandidovala společně s německými nacionály. Tomuto spojení odpovídal i relativně vysoký zisk hlasů, v politických okresech s převahou obyvatel hlásících se k německé národnosti. Výrazné podpory se společné kandidátce dostalo od voličů v politickém okrese Jablonec nad Nisou (37,1 %) a v politickém okrese Liberec ( 24,6 %). Méně příznivců měla strana v politických okresech Česká Lípa (17,3 %), Jablonné v Podještědí (15,0 %), Frýdlant (13,4 %). Ve volbách v letech 1925 a 1929 již strana kandidovala samostatně. Výrazně jí v roce 1925 ubylo voličů. S výjimkou okresu Jablonec nad Nisou, kde měla početnou voličskou základnu a dostala hlas od 26,0 % voličů, jí v ostatních okresech klesly volební preference pod hranici deseti procent. Nejvýraznější odliv voličů byl zaznamenán v politickém okrese Liberec. Volby v roce 1929 již nepřinesly výrazné zvraty ve voličské podpoře v jednotlivých politických okresech nacházejících se na území současného Libereckého kraje. V okresech s převahou obyvatelstva hlásícího se k československé národnosti byla podpora této strany mizivá. |
