Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Německá křesťansko-sociální strana lidová
 Programové zásady Německé strany křesťansko sociální se v mnohém shodovaly s Československou stranou lidovou. Strana se opírala o katolické obyvatelstvo, dílem na venkově, dílem ve městech, kde byla živější náboženská střediska a konzervativnější vrstvy obyvatel. Těžištěm její politiky bylo zachování církevního vlivu ve školství a veřejný život jako celek. Ideologicky se opírala o tzv. křesťanský socialismus, sociální učení církve dané encyklikou papeže Lva XIII Rerum novarum z roku 1891. Strana byla od roku 1926 zastoupena ve vládě a jejím vůdcem byl poslanec Mayr-Hartig. Nejsilnější pozici měla v okolí poutních míst a ve městech, kde byla silnější církevní struktura. Ve volbách v roce 1935 strana neuspěla, dostalo se jí podpory pouze 2 % voličů. Strana se v následujících letech podílela na vypracování memoranda, které žádalo provedení některých opatření ve prospěch německého obyvatelstva. V roce 1938 svou činnost zastavila.V okresech s převahou obyvatel hlásících se k německé národnosti rostl od parlamentních voleb v roce 1920 počet voličů této strany. Nejvyšších volebních preferencí dosáhla strana v parlamentních volbách v roce 1929. V následujících volbách, které se konaly v roce 1935 rozhodující část dosavadních voličů přešla a odevzdala své hlasy Sudetoněmecké straně. Silnou pozici si strana vybudovala v některých tehdejších obcích, soudních a politických okresech rozkládajících se na území současného Libereckého kraje. Již v prvních parlamentních volbách po vzniku Československé republiky jí v politickém okrese Frýdlant dalo hlas 10,6 % voličů. Okolo sedmi procent hlasů obdržela v politických okresech Jablonné v Podještědí, Jablonec nad Nisou a Liberec. V následujících volbách konaných v roce 1925 ve všech těchto okresech volební preference překročily hranici deseti procent. Nejvýrazněji rostly v politickém okrese Liberec (o 6,0 procentních bodů) a v Jablonném v Podještědí (o 5,5 % procentních bodů). Pod hranicí deseti procent zůstaly v okrese Česká Lípa. Počet příznivců a voličů této strany v dalších letech rostl. Trvale vysoký trend růstu voličské přízně byl zaznamenán ve volbách 1929 v politickém okrese Jablonné v Podještědí (o 6,8 procentních bodů) a Frýdlant (o 5,0 procentních bodů). Německou křesťansko sociální stranu v těchto okresech volil téměř každý pátý volič. Příliv voličů se oproti předchozímu volebnímu období zmírnil v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa. Přesto i zde dosáhla významného úspěchu. V politickém okrese Liberec dostala hlas od 15,9 % voličů, v okrese Jablonec nad Nisou od 12,2 % voličů. V okresech s většinou obyvatelstva československé národnosti byly volební zisky této strany zanedbatelné. Průměr politického okresu Jilemnice zvyšoval soudní okres Rokytnice nad Jizerou v kterém dalo této straně ve volbách v roce 1929 hlas 18,8 % voličů. Parlamentní volby konané v roce 1935 přinesly však pro tuto stranu výrazný zvrat. Většina jejích voličů se přiklonila Sudetoněmecké straně Kondráda Henleina. Výraznější přízeň straně zachovali voliči i ve volebním roce 1935 v soudním okrese Nové Město pod Smrkem, v kterém dostala hlasy od 9,0% voličů. |
