Důvodová zpráva

K návrhu zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

Od vzniku samostatného Československa se uskutečnilo celkem sedm sčítání lidu. Samostatný zvláštní zákon ke sčítání lidu byl právním základem sčítání v roce 1921 (zákon č. 256/1920 Sb. z. a n.) a v letech 1930 a 1950 (zákon č. 47/1927 Sb. z. a n.). Termín i obsah sčítání konkretizovala následně svým usnesením vláda. Další sčítání vycházela ze zákonů o organizaci národohospodářské evidence ( zákony 108/1951 Sb., 23/1963 Sb.) resp. při posledních dvou sčítáních v letech 1980 a 1991 ze zákona č.21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací. I v těchto případech specifikovala detaily vláda svými usneseními. Zákon č. 21/1971 Sb. stanovil mimo jiné povinnost občanů podrobit se sčítání, vymezil úkoly jednotlivých správních orgánů při přípravě i provedení sčítání a zajišťoval rovněž ochranu zjištěných individuálních dat.

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v §12 stanoví provádět sčítání lidu, domů a bytů nejméně jedenkrát za deset let na základě zvláštního zákona. Z toho vyplývá nezbytnost vypracování nového zákona, který upraví celou problematiku tohoto mimořádného statistického zjišťování.

Přestože existují průběžné statistiky a různé evidence, vč. každoročních bilancí obyvatelstva, je sčítání lidu akcí zatím nezbytnou. Přináší velké bohatství údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. Hlavními přínosy jsou především:

• zjištění údajů o obyvatelstvu, domovním a bytovém fondu k jednomu datu podle stanovených kriterií; tím je dán základ nových časových řad, z nichž vycházejí všechny běžné statistiky a evidence v příštím desetiletí; možnost propojení údajů o obyvatelstvu a rodinách s ostatními zjišťovanými charakteristikami,
• zjištění údajů v nejmenším územním detailu, jakým jsou základní sídelní jednotky; sčítání je jediným zdrojem informací pro tento územní pohled,
• získání údajů, které mají deklaratorní charakter, např. vzdělání obyvatelstva, národnost, mateřský jazyk, náboženské vyznání, údaje o rodinách, domácnostech a jejich vnitřní struktuře, údaje o migraci, dojížďce do zaměstnání, škol, aj.,
• získání informací o struktuře a kvalitě domovního a bytového fondu, o úrovni bydlení obyvatelstva a jednotlivých typů domácností , např. bydlení domácností podle počtu dětí, rodin neúplných, bydlení podle věkových a sociálních skupin aj., a to opět v nejmenším územním detailu,
• bohatství informací o ekonomické aktivitě obyvatelstva v nejrůznějším kombinačním třídění,
• metodická srovnatelnost základních údajů s předchozími sčítáními umožňuje hodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva, domácností, bytů a domů.

Cílem sčítání je získat údaje pro statistické účely, tj. pro vytvoření statistických informací, které budou sloužit státní správě a samosprávě, pro práci vědeckých ústavů a vysokých škol, pro mezinárodní organizace a současně také k informování občanů. Počty obyvatel zjištěné při sčítání jsou např. základem pro postup státní správy v těch případech, kdy je kritériem počet obyvatel (zejména ve vztahu k obcím). Převážnou část údajů zjišťovaných sčítáním nelze získat jiným způsobem.

Tomuto cíli odpovídají základní principy zákona, které jsou shodné s principy zákona o státní statistické službě a spočívají

1. v provedení sčítání, resp. zjišťování stanovených údajů, na celém území státu, u všech osob, které se zde v určitý okamžik nacházejí, za všechny byty a domácnosti a všechny domy, ve kterých se nachází nějaký byt,
2. v určení povinnosti osob poskytnout údaje stanovené zákonem,
3. v důsledné ochraně zjišťovaných údajů, zejména údajů osobních,
4. v co nejširším využití získaných statistických informací.

Zásadní odpovědnost za provedení sčítání a zpracování jeho výsledků je svěřena Českému statistickému úřadu. Jde však o velice náročnou akci, organizačně i finančně, na které se musejí podílet i ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, jejichž činnost se přípravy a provedení sčítání nějakým způsobem dotýká, a dále též všechny okresní úřady a obce. Bez účasti posledně jmenovaných, včetně možnosti využít jejich evidencí, znalostí místního prostředí i materiálního zázemí, by sčítání nebylo možné uskutečnit.

Navrhovaný zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Listina základních práv a svobod zajišťuje každému právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Toto ustanovení však nebrání tomu, aby - stanoví-li to zákon - byly údaje o osobách shromážděny, jestliže účel, pro který jsou shromážděny, se nijak nedotýká jejich osobnosti ani neovlivní jejich soukromý a rodinný život, a jestliže budou přijata opatření k jejich ochraně.

Navrhovaná právní úprava je v souladu i se zákonem č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, neboť tento zákon v § 16 umožňuje provozovat informační systém nakládající i s tzv. citlivými údaji, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Sčítání kolem roku 2000 je mezinárodními organizacemi připravováno jako celosvětová akce mimořádného významu. Na základě Rezoluce Ekonomické a sociální rady OSN č. 1995/7 ze dne 19. července 1995 k programu světového sčítání lidu a bytů 2000 byla ve spolupráci Statistického úřadu Evropské unie (Eurostatu) a Evropské hospodářské komise (UNECE) zpracována „Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu“ (ECE/NONE/97/1).

Pro země Evropské unie je určena „Směrnice pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v Evropském společenství“ (CPS 97/27/9), která byla schválena Výborem pro statistické programy v listopadu 1997 a uvádí jak doporučené období pro termín konání sčítání (1. leden až 31. květen roku 2001), tak i návrh obsahu zjišťování.

Kromě uvedených metodických doporučení byly při přípravě zákona o sčítání lidu, domů a bytů vzaty v úvahu další právní normy Evropského společenství a Rady Evropy, zejména

• Nařízení Rady (EU) 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství,
• Směrnice 95/46/EC Evropského parlamentu a Rady z 24. října 1995 o ochraně jednotlivců vzhledem ke zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,
• Konvence Rady Evropy č. 108 z 28. ledna 1981 o ochraně osob s přihlédnutím k automatizovanému zpracování personálních dat.

Citovaná směrnice 95/46/EC v článku 8 odstavci 1 sice zavazuje členské státy zakázat zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské či filozofické vyznání, členství v odborové organizaci a zpracování údajů obsahujících poznatky o zdraví nebo sexuálním životě. Zároveň však v odstavci 4 téhož článku umožňuje členským státům, aby z důvodu podstatného veřejného zájmu - a po ustanovení vhodných zabezpečovacích opatření - stanovily výjimky buď v rámci národního práva, nebo rozhodnutím dohlížejícího úřadu. Z těchto podmínek vychází navrhovaná právní úprava. Vytvoření statistických informací, které umožní charakterizovat lidské společenství na přelomu tisíciletí a pro které je provedení sčítání lidu v rozsahu navrhovaném zákonem nutnou podmínkou, je velmi důležitým veřejným zájmem. Ve spojení s výsledky minulých sčítání, která měla téměř shodný obsah, umožní sledovat vývoj lidské společnosti ve všech souvislostech a výsledky využít k dalšímu rozvoji společnosti i ekonomiky. Zákon zároveň zajišťuje ochranu zájmu jednotlivce tím, že neumožňuje využít tyto údaje k jiným než statistickým účelům. Osobám, které se s těmito údaji seznámí, ukládá povinnost mlčenlivosti a stanovením sankcí vytváří záruky, že povinnost mlčenlivosti nebude porušována.