Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Československá strana národně socialistická

ilustrační obrázekPojmenování Československé strany (národně) sociální se v letech od jejího vzniku mnohokrát měnilo. V její politice však dominovala vždy dvě témata: téma národní a sociální. Měnící se důraz na tu či onu složku se odrážel i ve změnách názvů strany. Od vzniku strany byl používán název Česká strana národně sociální: Od roku 1918, kdy po 1. světové válce pod vedením Václava Klofáče obnovila svoji činnost, působí pod názvem Česká strana socialistická.
Na počátku 20. století již měla masový charakter a oslovila českou veřejnost i pozitivními činy. Především antimilitaristickým hnutím, což se projevovalo nejrůznějšími formami protestů proti zbrojení a hrozbě první světové války. Z hlediska sociální struktury mezi členy strany převažovali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci převážně z  oborů vyžadujících vyšší kvalifikaci, různé kategorie zaměstnanců, úředníci a inteligence ze sociálně hůře situovaných povolání. Nemalý podíl představovali malozemědělci, živnostníci.
Program, se kterým vstupovala strana do první republiky, požadoval doplnění politické rovnosti a rovnosti sociální. Podle programu bylo třeba politickou sféru státní moci odloučit od sféry hospodářské. Řešení bylo v odstranění soukromého vlastnictví, znárodnění výrobních prostředků, které měly být svěřeny do držení a správy bezprostředním výrobcům, případně spotřebitelům. Poprvé byl součástí programu i kulturní program, který kulturu pojímal jako způsob společenského celku, kladl mimořádný důraz na vzdělání a výchovu.
Z rozhodnutí zastupitelstva byl v roce 1919 změněn název na Československou stranu socialistickou. V roce 1926 sjezd schválil nový název Československá strana národně socialistická. Nový program byl schválen na sjezdu konaném v roce 1931. Ten kladl důraz na úlohu státu a odmítal, aby stát omezoval svobodu individua. Strana se podílela na práci většiny vlád až do mnichovské krize na podzim roku 1938.

Nejvíce voličů z tehdejších politických okresů, které byly na území současného Libereckého kraje, měla tato strana v okrese Semily. Z celkového počtu odevzdaných hlasů zde získala v parlamentních volbách v roce 1920 téměř 28,3 % všech hlasů. Výrazně tento pozitivní výsledek celého politického okresu ovlivnilo vysoké procento odevzdaných hlasů pro tuto stranu v jednom ze soudních okresů, v soudním okrese Železný Brod – 45,0 %. Vysoký podíl příznivců se udržel v tomto soudním okrese i v dalších parlamentních volbách. Výraznější pokles byl zaznamenán ve volbách v roce 1935. Celkový průměr za politický okres Semily snižoval soudní okres Lomnice nad Popelkou, kde strana získala podstatně méně odevzdaných hlasů (v roce 1925- 12,4 %, 1929 – 16,8 %, 1935 – 11,8 %).
Silnou voličskou základnu měla tato strana i v dalších politických okresech s převažujícím podílem osob hlásících se k československé národnosti, v okresech Jilemnice a Turnov. I v rámci těchto územních uskupení byly patrné rozdíly ve voličské přízni mezi jednotlivými soudními okresy. Zatímco v soudním okrese Turnov vždy obdržela vysoký počet hlasů , v soudním okrese Český Dub měla podstatně méně početnější voličskou základnu – okolo patnácti procent.
Počty získaných hlasů touto stranou v politickém okrese Jilemnice ovlivnily výsledky v soudním okrese Rokytnice nad Jizerou, ve kterém převažovalo obyvatelstvo německé národnosti, které preferovalo ve volbách německé politické strany.
Ze soudních okresů s převahou německého obyvatelstva dosáhla strana příznivých volebních výsledků v okrese Tanvald - od 4,9 % do 7,8 %. Těsně pod pětiprocentní hranicí zůstala ve všech parlamentních volbách v soudním okrese Liberec město a venkov.