V dlouhodobých časových řadách je kladen důraz především na metodickou srovnatelnost dat. V celém období docházelo k řadě změn vyvolaných snahou státní statistiky o mezinárodní porovnatelnost metod a výsledků zjišťování. Rovněž organizační struktura hospodářství se postupně měnila. Pro správné posouzení dlouhodobého vývoje bylo proto nutno časové řady ukazatelů přepočítat na metodiku a organizační strukturu posledního publikovaného roku, tedy roku 2002. Všechny hodnotové ukazatele jsou však vyjádřeny v běžných cenách, protože pro přepočet do stálých cen nejsou v regionálním členění k dispozici dostatečně relevantní údaje o cenovém vývoji, a to jak ve výrobní, tak ve spotřební oblasti.

Z pohledu územního uspořádání byly všechny údaje přepočteny na nově vzniklé vyšší územní samosprávné celky (kraje). Přepočet byl proveden přerozdělením dat za celé okresy. K 1. lednu 1996 vznikl nový okres Jeseník, jehož území bylo vyčleněno z okresu Šumperk (nyní v Olomouckém kraji) a částečně z okresu Bruntál (nyní v Moravskoslezském kraji). Údaje za tento okres publikujeme až od jeho vzniku, zpětný přepočet naprosté většiny ukazatelů není možný. V předchozích letech jsou hodnoty započteny v původních okresech.

 Vzhledem k provedeným přepočtům se některé údaje odlišují od dat dříve publikovaných. V některých případech se v zájmu dlouhodobé porovnatelnosti obsahová náplň odlišuje od dat publikovaných v mezikrajovém a meziokresním srovnání (kapitola 14), popřípadě i od dat publikovaných v jednotlivých úsecích.

Časová řada ukazatelů regionálního hrubého domácího produktu je plně srovnatelná. Rovněž údaje o emisích ze stacionárních zdrojů znečistění (REZZO1-3) jsou v časové řadě porovnatelné.

Údaje o obyvatelstvu jsou v celé časové řadě metodicky srovnatelné. Pouze jako výchozí data pro zobrazení vývoje počtu obyvatel a věkové struktury bylo nutno zvolit výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 3. březnu 1991. Údaje o počtu obyvatel v roce 2001 a 2002 již navazují na definitivní výsledky sčítání lidu k 1. březnu 2001, na jejichž základě budou zpracovávány demografické bilance v dalším desetiletí. Navíc jsou v nich zahrnuty počty dlouhodobě přítomných cizinců (v souladu s mezinárodními úmluvami). Relativní ukazatele jsou počítány na střední stavy obyvatel v příslušných letech a jsou rovněž plně srovnatelné. Pouze v roce 1990 nejsou do středního stavu zpětně promítnuty výsledky sčítání lidu 1991.

V úseku práce docházelo ke značným změnám hranice mezi většími (sledovanými) a menšími (nesledovanými) podniky. Tyto změny se promítají především ve vývoji počtu zaměstnanců, méně již ve vývoji průměrné měsíční mzdy. S vědomím těchto problémů publikujeme údaje od roku 1995 (rok 1990 nelze v členění podle odvětví v této metodice rekonstruovat). Vývoj souboru vykazujících jednotek byl následující:

• 1995 a 1996 – podniky s 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodním rejstříku (v zemědělství podniky s 1 000 a více ha zemědělské půdy, specializované zemědělské podniky, v průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování podniky se 100 a více zaměstnanci), všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek,
•  1997 - 2002 – podniky s 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek.

Údaje jsou členěny podle okresu místa pracoviště, od roku 2002 však jsou členěny podle okresu sídla podniku. Zařazení do odvětví se řídí podle hlavní činnosti celého ekonomického subjektu (podniku).

Údaje o nezaměstnanosti jsou plně srovnatelné.

Pořízené hmotné a nehmotné investice jsou zpracovány územní metodou (podle okresu místa stavby). Na hodnotu časové řady mají nepříznivý vliv změny souboru vykazujících jednotek, obdobné jako ve statistice práce. Vzhledem ke změně metodiky zjišťování nejsou tyto údaje srovnatelné s daty publikovanými v kapitole 7.

V zemědělství došlo od roku 2002 k významné změně metodiky zjišťování. V souladu s normami Evropské unie jsou do zemědělství započítávány subjekty, jejichž hospodářství přesahuje tzv. „prahové hodnoty“ (hospodaření na 1 ha zemědělské půdy nebo chov 1 kusu dobytka nebo 2 kusů prasat nebo 50 slepic apod.). Menší zemědělská hospodářství byla zařazena do sektoru domácností jako „hobby aktivity“ obyvatelstva. Na regionální úrovni však jejich rozsah není možno s dostatečnou spolehlivostí zjistit. Rovněž zpětný přepočet časových řad na srovnatelnou základnu není možný.

V průmyslu jsou srovnatelné pouze údaje od roku 1997, kdy jsou na regionální úrovni zpracovávána data za podniky se 100 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území. Od tohoto roku jsou také sledovány tržby z průmyslové činnosti namísto dřívější výroby zboží (hrubé výroby). Rovněž ve stavebnictví jsou k dispozici plně srovnatelné údaje až od roku 1997 (podniky s 20 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území). Naproti tomu údaje o bytové výstavbě a stavebních povoleních jsou bez větších problémů srovnatelné v celé časové řadě.

Ve školství nejsou data v časové řadě plně srovnatelná, v každém roce odrážejí platné členění soustavy základních, středních a vysokých škol. Jsou přebírána z rezortního informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

V kultuře jsou údaje o počtu zařízení získávány přímým zjišťováním v jednotlivých okresech, bez ohledu na zřizovatele. V časové řadě jsou plně srovnatelné.

Ve zdravotnictví jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva zdravotnictví. Časová řada je srovnatelná s podmínkou, že se jedná o zdravotnická zařízení rezortu Ministerstva zdravotnictví (na rozdíl od tabulky 1-1. a kapitol 9 a 14, kde se jedná o zařízení všech rezortů) a není zde uvažováno s detašovanými pracovišti zdravotnických zařízení (na rozdíl od kapitoly 13).

V sociálním zabezpečení je zdrojem údajů rezortní zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky poskytují pohled na zařízení sociální péče z hlediska řídící struktury. Jiným pohledem je pohled územní, který je uplatňován v kapitole 9.

V kriminalitě a nehodovosti jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva vnitra. Údaje jsou v časové řadě plně srovnatelné. Starší údaje není možno publikovat vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici data podle okresů a nebylo tudíž možno zpracovat ani údaje za nové kraje.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu, hrubé přidané hodnoty byla použita metoda klíčování shora-dolů (top-down). Tato metoda, kdy klíčem je objem vyplacených mezd podle odvětví a krajů, byla akceptována Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) v únoru 1998. Pro klíčování tvorby hrubého fixního kapitálu byl klíčem objem investic podle místa stavby.

Pro účely mezinárodního porovnávání byly údaje v základních cenách v Kč přepočítány dle parity kupní síly (PPS – Purchasing Power Standards) pomocí koeficientů, které vydává Eurostat. V časové řadě jsou všechny údaje plně srovnatelné.

OKRESY

Pro hodnocení návaznosti dat o jednotlivých okresech platí stejné zásady jako v časových řadách za celý kraj. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou v tabulkách zpracovány pouze roky 2000 - 2002, je možno řady používat prakticky bez omezení.