Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR je lemován Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní oblasti, rozvoji infrastruktury, ochrany životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnosti a především turistického ruchu. Za tímto účelem vznikly na území kraje již 4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

Moravskoslezský kraj je tvořen 6 okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Svou rozlohou 5 535 km² zaujímá 7,0 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly.

Převážná většina území Moravskoslezského kraje náleží do úmoří Baltského moře, pouze z části  Nízkého Jeseníku – Rýmařovska a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do moře Černého. Nejvýznamnějším vodním tokem je Odra pramenící v Oderských vrších. Na území Ostravy přijímá Odra své největší přítoky – řeku Opavu, jež odvodňuje Jeseníky a Opavsko, a řeku Ostravici, která odvádí vody z Moravskoslezských Beskyd. Severně od Bohumína se do Odry vlévá řeka Olše tvořící hranici s Polskem a odvodňující Těšínsko. V místě soutoku Odry s Olší dosahuje území kraje svého výškového minima – 195 m n. m. Hlavními zdroji pitné vody jsou vodárenské nádrže Šance a Morávka v Moravskoslezských Beskydech a Kružberk v Nízkém Jeseníku.

Od 19. století kraj patřil a také v současnosti patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jeho zaměření hospodářské činnosti – odvětvová struktura – však dnes přináší nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením ohniska sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnanosti související s omezením těžby uhlí a těžkého průmyslu. Přestože od roku 1996 klesá, také v důsledku tohoto útlumu, podíl Moravskoslezského kraje na tvorbě hrubého domácího produktu, má s 10,4 % (v roce 2001) hned po Hl. městě Praze se zhruba 25 % největší podíl v rámci všech krajů ČR. Klesající tendence je zřetelnější po přepočtu HDP na 1 obyvatele – propad z 98,2 % republikového průměru v roce 1996 (3. místo mezi kraji) na 83,6 % v roce 2001 (9. místo).

Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření (od roku 1998 do roku 2001 přes 11,1 mld. Kč b. c.). I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod.

Přírodní charakter a odlišný ekonomický vývoj se podílejí na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí kraje. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko). Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci 3 chráněných krajinných oblastí – Beskydy (rozlohou 1 160 km² vč. zlínské části největší CHKO v ČR), Jeseníky a Poodří – a 131 maloplošných chráněných území.

Moravskoslezský kraj je počtem 1 262 660 obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 302 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 228,1 obyvatel na km², přičemž týž údaj pro celou ČR je 129,4 obyvatel na km² (k 31. 12. 2002). Průměrná rozloha katastru obce 18,3 km² je druhá největší v republice a je o necelých 50 % větší než katastr průměrné obce v ČR (12,6 km²). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen 1,8 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel 23,3 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 12,9 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (62,0 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije 314 102 obyvatel (k 31. 12. 2002), tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy jsou Havířov (85 271 obyvatel), Karviná (61 146 obyvatel), Opava (60 731 obyvatel) a Frýdek-Místek (60 603 obyvatel).

Velmi nízká porodnost (9,1 živě narozených na 1 000 obyvatel v roce 2002 v Moravskoslezském kraji i ČR) je základním rysem současné populační situace nejen našeho regionu, ale i v rámci celé republiky. Proto dochází k pozvolnému stárnutí populace a, což je alarmující, k postupnému vymírání populace – přirozený úbytek v roce 2002 činil 1 647 obyvatel. Lidé však bohužel v Moravskoslezském kraji ubývají také migrací (jen v roce 2002 činil tento úbytek 1 605 obyvatel). I přes tento nepříznivý vývoj v posledních letech (v roce 2002 vzhledem k roku 2001 sice došlo k mírnému zlepšení základních demografických ukazatelů, ovšem dá-li se to tak v této situace říci) je index stáří (tedy poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 – 14 let) stále ještě v porovnání s ostatními kraji příznivý a dosahuje hodnoty 76,8, což znamená 3. místo mezi kraji v ČR (za Karlovarským a Ústeckým).

Větší část Moravskoslezského kraje se již za dob Rakouska-Uherska stala jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a představuje 100 % výroby ČR surového železa, 92 % oceli a 98 % koksu. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí téměř celé produkce ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a průmysl potravinářský a tabákový. Kraj se tak podílí 12,9 % na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2002.

I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin pracuje podle výběrových šetření sil v průmyslových odvětvích více než třetina z celkového počtu 536,5 tis. osob, dalších 12,5 % v obchodu a opravách zboží. Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji byla v roce 2002 téměř o 1 000 Kč nižší než republikový průměr, přičemž byla za Prahou a Středočeským krajem třetí nejvyšší v ČR. Činila na zaměstnance skoro 15 000 Kč. Rozložení mezd mezi odvětvími je obdobné jako v ostatních krajích ČR. Nejvyšší mzdy jsou již tradičně v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví, zatímco nejnižší mzdy jsou v odvětví pohostinství a ubytování, dále v zemědělství, lesnictví a oborech textilních a souvisejících se zpracováním kožešin a kůží.

Odvětvová struktura Moravskoslezského kraje přináší v současnosti nemalé problémy, jež jsou spojeny zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti. Relativně nejlépe je na tom okres Opava s mírou nezaměstnanosti 11,66 %, o necelé 2 procentní body zaostává Nový Jičín, následuje Frýdek-Místek s téměř 14,5 procenty a na konci (ve srovnání v rámci kraje i celé ČR) jsou okresy Bruntál (16,70 %), Ostrava (17,20 %) a Karviná, která se svými 19,58 % nezaměstnanosti zaujímá předposlední místo mezi všemi okresy v ČR (údaje úřadů práce k 31. 12. 2002). V celém Moravskoslezském kraji bylo k tomuto datu 101 214 nezaměstnaných (míra nezaměstnanosti 15,89 %), z čehož bylo 12 656 občanů se ZPS a 13 513 absolventů škol. Vskutku palčivým problémem je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných (46,6 %), který je v našem regionu výrazně vyšší než celorepublikový průměr. Na jedno volné pracovní místo tak připadlo v kraji téměř 44 uchazečů, v okrese Karviná dokonce 107 uchazečů.

Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D 47, která se stane součástí VI. Evropského multimodálního koridoru. Dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km by měla řešit dopravní obslužnost a ekonomické oživení. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R 48. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha – Bohumín a v současnosti probíhá její modernizace, jež bude dokončena v roce 2005. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v ČR, jehož délka přistávací dráhy 3 600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na 458 základních školách plní povinnou školní docházku 131 200 žáků. Širokou škálu 36 gymnázií, 85 středních odborných škol a 56 středních odborných učilišť doplňuje 10 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání Ostrava), které svými 14 fakultami zabezpečují výuku pro více než 25 000 studentů.

Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 284 obyvatel, přičemž v jednotlivých okresech tato hodnota kolísá mezi 204 (okres Ostrava) a 369 (okres Nový Jičín). V celém kraji je k dispozici téměř 7 900 lůžek ve 20 nemocnicích a dalších 3 149 lůžek v odborných léčebných ústavech a léčebnách dlouhodobě nemocných. Zařízení sociální péče disponují více než 10 000 místy, především pro staré občany.

Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava, Opava a pro území Těšínska s významnou polskou menšinou Český Těšín. V kraji působí 19 divadel, dále 63 muzeí, 99 galerií a 63 kin. V Ostravě dále sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie. Milovníci literatury mohou využívat 429 knihoven. Města a obce nabízejí pestrou škálu sportovního vyžití prostřednictvím 113 stadionů, 26 zimních stadionů a stovek hřišť, tělocvičen, koupališť a bazénů. Kromě kulturního a sportovního vyžití ve městech a obcích poskytuje malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku, poznávání kulturních památek a léčebné pobyty. V letním období skýtá region díky rozsáhlé síti (cyklo)turistických tras podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak jsou horské celky Hrubého Jeseníku a Beskydy vyhledávanými centry běžeckého a sjezdového lyžování. Moravskoslezský kraj se může pochlubit mnoha kulturními památkami, na jeho území se nachází městské památkové rezervace (centra Příbora, Nového Jičína a Štramberka). Skvosty kraje jsou zámecká sídla v Hradci nad Moravicí, v Raduni, v Kravařích na Opavsku či ve Fulneku. Mezi nejvýznamnější hrady patří Sovinec na Rýmařovsku, Starý Jičín a Hukvaldy v Pobeskydí. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku (Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích, areál Dolních Vítkovic, NKP Důl Michal aj.). Fandové vodních sportů s oblibou sjíždějí řeku Moravici nebo Odru, ti, kteří dávají přednost rekreaci u vodních ploch, navštěvují nádrže Žermanice a Těrlicko, v menší míře zatím Slezskou Hartu. Lázeňství v kraji je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s Rehabilitačním ústavem, od počátku 90. let existuje nové lázeňské sanatorium v Klimkovicích s architektonicky zajímavými budovami.