Vývoj zahraničního obchodu - 2. čtvrtletí 2004
06.08.2004
Kód: e-6031-04
Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2004
Vstup do Evropské unie umožnil České republice současně začlenění do největší zóny volného obchodu na světě a tím zlepšení podmínek pro obchodování. Po odstranění celních bariér a posunu celní hranice se Česká republika stala součástí obrovského vnitřního trhu rozšířené Evropské unie s více než 452 mil. obyvatel. Na vývoj zahraničního obchodu působila proto řada nových (administrativních a ekonomických) faktorů. Vstup České republiky do Evropské unie ovlivnil výrazně – na rozdíl od ostatních odvětvových statistik – i způsob zjišťování dat ve statistice zahraničního obchodu.
Změna podmínek obchodování se v 1. pololetí 2004 projevila v příznivém vývoji zahraničního obchodu 1 , který byl charakterizován:
- vysokými tempy růstu vývozu i dovozu , která znamenala dosažení rekordní hodnoty obratu zahraničního obchodu. V porovnání s 1. pololetím 2003 vývoz vzrostl o 21,6 % (t.j. o 145,5 mld. Kč) a dovoz o 20,2 % (t.j. o 139,8 mld. Kč), obrat zahraničního obchodu se tak zvýšil o 20,9 % a činil 1 650,2 mld. Kč. Vyjma ledna byl růst vývozu i dovozu zaznamenán ve všech ostatních měsících 1. pololetí. Při vyjádření v EUR se meziročně vývoz zvýšil o 18,4 % a dovoz o 17,1 %, v USD meziročně vývoz vzrostl o 31,2 % a dovoz o 29,7 %.
Dosažená tempa růstu jsou příznivá i v porovnání s vývojem za EU25 celkem. Podle Eurostatu 2 vzrostl (na bázi EUR) za leden až květen 2004 meziročně extra-EU25 vývoz o 6 %, extra-EU25 dovoz o 3 % a intra-EU25 obchod o 5 %,
- mírným předstihem tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu . Dovoz sice stále převažoval nad vývozem, rozdíl se však snižoval. Záporné saldo zahraničního obchodu 11,7 mld. Kč bylo meziročně nižší o 5,7 mld. Kč . V jednotlivých měsících se však obchodní bilance vyvíjela diferencovaně - zatímco např. v únoru skončila aktivem 3,6 mld. Kč, tak v dubnu pasivem 10,8 mld. Kč. Z teritoriálního pohledu se saldo zahraničního obchodu zlepšilo vyjma ostatních států 3 (zhoršení pasiva o 5,1 mld. Kč) u všech hlavních teritoriálních oblastí (v relaci k EU25 4 aktivum vzrostlo o 6,0 mld. Kč a k evropským tranzitivním ekonomikám o 2,7 mld. Kč, v obchodu s rozvojovými ekonomikami schodek meziročně klesl o 7,4 mld. Kč). Ve zbožové struktuře došlo ke zlepšení obchodní bilance pouze u strojů a dopravních prostředků, u kterých se významný předstih růstu vývozu před růstem dovozu promítl do meziročního zvýšení kladného salda o 22,4 mld. Kč. U ostatních tříd SITC se pasivum meziročně prohloubilo (u chemikálií a příbuzných výrobků o 9,5 mld. Kč, zemědělských a potravinářských surovin a výrobků o 2,8 mld. Kč a surových materiálů nepoživatelných a minerálních paliv o 0,3 mld. Kč) nebo aktivum meziročně kleslo (u polotovarů a materiálů o 3,0 mld. Kč a u průmyslového spotřebního zboží o 1,1 mld. Kč),
- změnami v teritoriální struktuře zahraničního obchodu , které byly významně poznamenány vstupem ČR do EU. Pozice států EU se rozšířením členské základny (ale i docílenými tempy růstu vývozu i dovozu) výrazně v zahraničním obchodu posílila především v neprospěch evropských tranzitivních ekonomik. Z celkové hodnoty vývozu v 1. pololetí 2004 na státy EU25 připadlo 86,8 % a z celkové hodnoty dovozu 73,9 % a na evropské tranzitivní ekonomiky 2,0 % a 0,6 %. Nižší zastoupení v celkových zahraničně obchodních vztazích se meziročně projevilo (vlivem dovozu) u ostatních států a zejména u rozvojových ekonomik,
- pohyby ve zbožové struktuře zahraničního obchodu . Vývoz vzrostl meziročně u všech tříd SITC, pouze u strojů a dopravních prostředků však nadprůměrně (o 26,0 %). Tyto výrobky určovaly tempo růstu celkového vývozu a posílily (na úkor všech ostatních tříd SITC) svoje postavení v celkovém vývozu na 52,3 % proti 50,4 % v 1. pololetí 2003. Nadprůměrný růst dovozu se projevil opětovně u strojů a dopravních prostředků (o 22,5 %), dále pak u polotovarů a materiálů a průmyslového spotřebního zboží. Tyto tři třídy SITC zvýšily svůj podíl na celkovém dovozu,
- nižším zastoupením aktivního zušlechťovacího styku (AZS) v celkovém vývozu (23,7 % proti 27,2 % v 1. pololetí 2003) i v celkovém dovozu (16,8 % proti 19,1 % v 1. pololetí 2003) vyvolaným mírnějšími tempy růstu vývozu po AZS (o 5,8 %) i dovozu k AZS (o 5,9 %). Kladné saldo z AZS meziročně vzrostlo o 2,9 mld. Kč a dosáhlo 54,4 mld. Kč.
o – o – o
Zahraniční obchod byl před vstupem i po vstupu České republiky do Evropské unie ovlivňován řadou faktorů. Některé z nich působily na vývoj zahraničního obchodu pouze jednorázově, další vedly k trvalým změnám v zahraničním obchodu. Faktory lze rozčlenit na administrativní, které souvisejí se změnami ve statistice zahraničního obchodu, a ekonomické, které souvisejí se zapojením do rozšířeného trhu.
- Faktory administrativní :
- vykazování dat v systému Intrastat poněkud ovlivňuje možnosti porovnání vývoje především teritoriální struktury zahraničního obchodu, zejména pak dovozu ze států EU . Hlavním důvodem je vykazování země původu zboží ve statistice Intrastat, které je mnohdy obtížně zajistitelné, protože v řadě případu ji respondent nezná a je proto nahrazena kódem země odeslání. V obchodu se státy EU je tak někdy v dovozu vykazována část zboží, které původně pochází z jiných států 5 .
- Faktory ekonomické:
- zákon o dani z přidané hodnoty . Nejistota v procesu schvalování zákona počátkem roku 2004 vedla podniky částečně již v měsíci únoru, ale především v měsíci březnu (před blížícím se vstupem ČR do EU), ke snaze realizovat co nejvíce vývozu právě před přijetím České republiky do Evropské unie,
- preferenční dohody (o celní unii nebo o volném obchodu), které uzavřela EU s větším počtem států a tím si zajistila výhodnější podmínky pro obchodování. Po vstupu do EU tyto dohody využívá samozřejmě i Česká republika. Současně však pozbyla platnost řada dohod, které měla ČR uzavřeny s některými státy v uplynulém období. Tyto skutečnosti do jisté míry ovlivnily i změny v teritoriálním zaměření zahraničního obchodu ČR po vstupu do EU.
Z dalších ekonomických faktorů, které s různou intenzitou ovlivňují vývoj zahraničního obchodu již dlouhodobě , lze zmínit:
- ceny zahraničního obchodu 6 . Do změn vývozních i dovozních cen se spolu se změnami kurzu CZK vůči EUR a USD promítl v 1. pololetí 2004 vývoj cen na světovém trhu, především pak rostoucí ceny surovin 7 (např. světové ceny ropy meziročně vzrostly o 17,7% - maximální výše dosahovaly v květnu, a světové ceny kovů se meziročně zvýšily o 33,8 %), ale i řady potravin (např. významně vzrostly světové ceny rostlinných olejů, kávy, pšenice, kukuřice a rýže). V lednu až květnu 2004 proti stejnému období 2003 vývozní ceny rostly oproti dovozním cenám rychleji (v průměru o 3,2 % a 0,9 %). Směnné relace v lednu až květnu dosáhly meziročního indexu 102,3 a pozitivně ovlivnily výši schodku zahraničního obchodu v běžných cenách (za celé 1. pololetí 2004 podle orientačního odhadu přispěly ke snížení schodku zahraničního obchodu přibližně o 13 mld. Kč),
- příliv přímých zahraničních investic (PZI), který za leden až květen 2004 zesílil; čistý příliv PZI za uvedené období dosáhl 46,2 mld. Kč 8 . Tyto investice směřovaly hlavně do rozvoje zpracovatelského průmyslu (výroby dílů a příslušenství motorových vozidel a kovových výrobků). Hlavní investoři pocházeli z Japonska, Kanady, Německa, Nizozemska, Francie a Belgie. Právě odvětví, do nichž směřoval v předcházejícím období významný objem PZI, přinášejí v současné době vývozní efekt. O tom svědčí růst vývozu dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení, spotřební elektroniky a výpočetní techniky,
- devizový kurz CZK vůči EUR a vůči USD . V porovnání s lednem až červnem 2003 CZK v lednu až červnu 2004 v průměru oslabila vůči EUR o 2,7 % a ve stejném období posílila vůči USD o 8,2 %. Slabší koruna vůči EUR a silnější koruna vůči USD (pokud vývozci nakupují suroviny za dolary mohou snižovat náklady a na zahraničních trzích mohou prodávat za nižší ceny v EUR) příznivě působily na vývoz,
- růst průmyslové výroby a tržeb z průmyslové činnosti . Příznivý vývoj průmyslové výroby byl ovlivněn růstem objemu zakázek pro průmysl ze zahraničí (a tím vývozu) především v důsledku ekonomického oživení v západoevropských ekonomikách. Na celkových tržbách z průmyslové činnosti, které v lednu až květnu 2004 vzrostly v běžných cenách o 13,3 %, podíl tržeb z přímého vývozu průmyslových podniků, jejichž meziroční růst v běžných cenách činil 18,0 %, představoval téměř polovinu,
- rostoucí investiční poptávku (investice se zvýšily nejenom do nových strojů a zařízení, ale i do modernizace vybavení stávajících provozoven, aby splnily normy požadované EU) a pomalejší růst spotřebitelské poptávky v porovnání s předchozím obdobím, o čemž svědčí zmírnění tempa růstu tržeb v maloobchodu, které za leden až květen 2004 meziročně vzrostly v běžných cenách o 3,2 %,
- mírné oživení ekonomického růstu v západoevropských státech a rychlý ekonomický růst středoevropských států (v 1. čtvrtletí 2004 zaznamenalo Polsko meziroční růst HDP téměř o 7 %, Slovensko o 5,5 % a Maďarsko o 4,2 %). Ekonomika eurozóny rostla během 1. čtvrtletí 2004 9 nejrychlejším tempem za poslední tři roky. V meziročním srovnání vzrostl HDP o 1,3 % (nejvyšší přírůstek od 3. čtvrtletí 2001) a EU15 o 1,6 %. Eurozóna však svojí hospodářskou dynamikou zaostává stále výrazně za Spojeným královstvím (meziroční růst HDP o 3,4 %), Spojenými státy (růst o 4,8 %) a Japonskem (růst o 4,7 %). Podle Eurostatu HDP EU25 vzrostl meziročně v 1. čtvrtletí 2004 o 1,7 %. Na růst vývozu mělo vliv zejména oživení ekonomik největších obchodních partnerů České republiky z Eurozóny – Německa, Francie a Itálie.
o – o – o
Vliv výše uvedených faktorů se souhrnně projevil v bilanci zahraničního obchodu. Již zmíněný meziročně nižší schodek zahraničního obchodu (krytí dovozu vývozem činilo 98,6 % proti 97,5 % v 1. pololetí 2003) byl vyvolán především dosaženými vysokými tempy růstu vývozu i dovozu po vstupu ČR do EU. O tom svědčí, že za období leden až duben 2004 se meziročně zvýšil vývoz o 15,5 % a dovoz o 15,1 % a obchodní bilance skončila schodkem ve výši 11,7 mld. Kč, za období květen až červen 2004 meziroční zvýšení vývozu činilo 33,7 % a dovozu 30,5 %. Právě výraznější předstih růstu vývozu před růstem dovozu po vstupu ČR do EU vedl k vyrovnanosti obchodní bilance v tomto období a tím k celkovému zlepšení záporného salda zahraničního obchodu v 1. pololetí 2004 proti 1. pololetí 2003. 
__________________________________
1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2003 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 18. květnu 2004, údaje za rok 2004 jsou za leden až březen zpřesněné podle uzávěrky k 19. květnu 2004, za duben předběžné podle uzávěrky k 19. květnu 2004, za květen předběžné podle uzávěrky k 28. červnu 2004 a za červen předběžné podle uzávěrky k 30. červenci 2004.
2 První odhad Eurostatu z 22. července 2004.
3 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam.
4 Rozšířením EU15 na EU25 došlo od 1. května 2004 k přesunu členských států mezi jednotlivými uskupeními. Údaje za stejné období roku 2003 (ale i předchozích let) jsou proto přepočteny na členskou základnu platnou po vstupu České republiky do Evropské unie, čímž je zachována jejich srovnatelnost.
5 Viz Příručka pro Intrastat-CZ, ČSÚ, GŘC, červen 2004 – V2.
6 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
7 Index světových cen průmyslových surovin a potravin ČSÚ činil v 1. pololetí 2004 proti stejnému období 2003 v průměru 110,5.
8 Podle předběžných údajů ČNB z měsíční platební bilance za květen 2004 zpracovávané podle metodiky ECB.
9 Podle druhého odhadu Eurostatu z 15. července 2004.
Zveřejněno dne: 06.08.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
