Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 4. čtvrtletí 2004
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 4. čtvrtletí 2004
Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila v sedmi krajích republiky, absolutně nejvíce v Praze a v Olomouckém kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v Moravskoslezském kraji, který trpí chronicky vysokou nezaměstnaností, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Vývoj v Praze je přitom značně ovlivněn pasivní migrační bilancí s některými oblastmi Středočeského kraje.
Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla pod hranici 200 tis. osob (198,4 tis.) a činila pouze 4,2 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2003 o 8,2 tis. na 1 863,0 tis., tj. 39,4 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve stavebnictví o 12,6 tis. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v oblasti stavebních montážních prací (o 13,8 tis.), přípravy staveniště (o 3,8 tis.) a pozemního a inženýrského stavitelství (o 3,4 tis.). Zaměstnanost se naopak snížila u dokončovacích stavebních činností (o 5,3 tis.). Úbytek zaměstnanosti v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody byl způsoben především snížením počtu pracujících ve výrobě a rozvodu elektřiny (o 3,5 tis.).
Zaměstnanost v sektoru služeb (56,4 % celkové zaměstnanosti) se zvýšila o 15,3 tis., ale v jeho jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve zdravotnictví, v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a ve vzdělávání. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku činností souvisejících se zdravotní péčí (o 27,6 tis.) V rámci odvětví obchodu vzrostl nejvíce počet zaměstnaných v oblasti velkoobchodu s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (o 3,6 tis.) a u obchodu s motorovými vozidly (kromě motocyklů - rovněž o 3,6 tis.). V kategorii vzdělávání se projevil růst ve skupině vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání (o 2,6 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 9,6 tis.) a to především ve skupině různých podnikatelských činností jinde neuvedených (o 11,5 tis.). Opačně se však v této kategorii odvětví vyvíjela zaměstnanost v reklamních činnostech, kde počet pracujících meziročně zrostl o 5,5 tis. osob. Zaměstnanost dále klesla v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 9,1 tis.) - nejvýrazněji u činností pro společnost jako celek (o 21,8 tis.). Značně se snížil i počet pracujících v dopravě, skladování a spojích (o 5,7 tis.), nejvíce v oblasti telekomunikací (o 3,8 tis.).
V sekundárním i terciárním sektoru se protichůdně vyvíjel počet zaměstnanců a podnikatelů. Pro vývoj v minulém roce byl typický právě pokles počtu podnikatelů ve většině odvětví . Meziroční úbytek podnikatelů se absolutně nejvíce projevil ve skupině různé podnikatelské činnosti jinde neuvedené (-6,8 tis.), v dokončovacích stavebních činnostech (-5,5 tis.), v ostatní pozemní dopravě (-5,1 tis.), v pozemním a inženýrském stavitelství (-4,3 tis.) a v ostatním velkoobchodě (-4,1 tis.).
Pokles počtu podnikatelů bez zaměstnanců (proti 4. čtvrtletí 2003 o 30,6 tis.), který v rozhodující míře ovlivnil úbytek celé podnikatelské sféry, se projevil v celé řadě skupin odvětví. Nejvíce se snížil podíl těchto pracujících na vlastní účet v různých podnikatelských činnostech jinde neuvedených (-5,8 tis.), v ostatní pozemní dopravě (-4,1 tis.), ve skupině odvětví maloobchod provozovaný mimo prodejny a v pozemním a inženýrském stavitelství (shodně –3,8 tis.), v odvětví opravy a údržba motorových vozidel (-3,3 tis.), v právních a účetních činnostech a daňovém poradenství, průzkumu trhu a veřejného mínění (-3,2 tis.) a v dokončovacích stavebních činnostech (-3,1 tis.).
Z údajů Eurostatu vyplývá, že přes pokles podílu podnikatelů na celkové zaměstnanosti v civilním sektoru, zůstává podíl podnikatelské sféry v ČR v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU a Norska nadprůměrný . Poslední kompletní údaje za všechny země jsou k dispozici za 2.čtvrtletí 2003 a pro informaci jsou v následující tabulce uvedeny i poslední dostupné údaje za 2.čtvrtletí 2004, které poskytla většina uvedených zemí.
V roce 2003 byl zaznamenán vyšší podíl podnikatelské sféry v sedmi z 26ti sledovaných států. Nejvyšší podíl podnikatelů je tradičně ve středomořských státech s vysokým podílem primárního sektoru a obchodu jako Řecko, Portugalsko, Itálie, Kypr a Španělsko a dále ve dvou nových členských zemích s vysokým podílem zemědělské malovýroby – v Polsku a Litvě. Obdobné výsledky jsou i za 2.čtvrtletí 2004, když na jedné straně se zvýšil nad úroveň ČR podíl podnikatelů v Irsku, ale na druhé straně klesl tento podíl pod úroveň naší republiky v Litvě.
Přes růst celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva meziročně vzrostly počty nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí minulého roku 420,2 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2003 se zvýšil o 5,7 tis. Nejrychleji rostla nezaměstnanost ve starším produktivním věku, když počet nezaměstnaných ve skupině 55-59 let meziročně vzrostl o 17,9 % (o 4,2 tis.) a ve věku 40-44 let o 13,4 % (o 5,0 tis.). Přestože počet nezaměstnaných mužů (celkem 195,9 tis.) je nižší než počet nezaměstnaných žen (224,4 tis.), je zřejmá protichůdná tendence ve vývoji četnosti těchto skupin nezaměstnaných. Meziroční růst nezaměstnanosti postihl téměř celou padesátiletou skupinu 15-64letých mužů (s výjimkou skupiny 35-39 let), zatímco počet všech nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 5,7 tis. Tento pokles ženské nezaměstnanosti se však netýkal skupin žen ve věku 20-29 let (přírůstek nezaměstnaných 3,2 tis.), 40-44 let (1,5 tis.) a žen ve věku 50-59 let (3,1 tis.).
Pro vývoj nezaměstnanosti je charakteristický především rychlý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) o 14,0 tis. Alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině 20-29letých mužů (o 8,1 tis.) a stejně starých žen (o 6,3 tis.) a dále nezaměstnaných ve věku 50-59 let (celkem o 5,7 tis., většinou žen).
Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně zvýšil o 11,9 % na 105,7 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity se zvýšil o 0,3 % na 202,4 tis. Na druhé straně se počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou snížil o 5,8 % na 97,3 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků klesl o 0,4 % (celkem pouze 14,8 tis. osob).
Počet nezaměstnaných se zvýšil celkem v pěti krajích republiky a růst nezaměstnanosti byl značný zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji..
Souběžný růst celkové zaměstnanosti a zvýšení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně nízkém nárůstu obecné míry nezaměstnanosti . Ta se proti 4. čtvrtletí minulého roku zvýšila o 0,1 bodu na 8,2 %. Nárůst obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,4 bodu na 6,8 %), zatímco u žen poklesla o 0,3 bodu na 9,9 %.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 15,0 tis. a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2004 3 534,1 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 0,8 tis., počet učňů se sice snížil o 7,2 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 5,1 tis. na 378,7 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 26,4 tis. na 258,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 4,4 tis. na 1 820,4 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 1,1 tis. na 74,7 tis. Dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu o 11,5 tis. na 317,5 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní. Z ostatních skupin ekonomicky neaktivních byl výraznější pokles počtu osob, které pečovaly o rodinu nebo byly v domácnosti (o 9,3 tis. na 325,1 tis.); vesměs se jedná o ženy.
Zveřejněno dne: 31.01.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
