Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2006

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 2,2 tis. na 188,6 tis. osob a činila pouze 3,9 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 3. čtvrtletí 2005 o 39,6 tis. na 1 935,0 tis., tj. 40,0 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 58,0 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 27,1 tis.), povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (16,0 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla a ve skupině výroba jiných oděvů a oděvních doplňků (v obou případech 6,3 tis.). Pokles zaměstnanosti ve stavebnictví o 27,6 tis. se nejvíce projevil v pozemním a inženýrském stavitelství a v dokončovacích stavebních činnostech. ¹⁾

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 5,6 tis. na 2 715,0 tis. (56,1 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 28,2 tis.), ubytování a stravování (o 7,1 tis.) a v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (o 4,6 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině pátracích a ochranných činností, ve skupině právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění, v reklamních činnostech a ve skupině jiné činnosti související s výpočetní technikou. V kategorii ubytování a stravování se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku restaurací a v rámci ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb vzrostl počet zaměstnaných zvláště v klasifikační třídě odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (o 11,0 tis.) a to především na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání. Zaměstnanost klesla i v kategorii obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 8,1 tis.), nejvýrazněji v oblasti maloobchodu s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách.

Nárůst celkového počtu podnikatelů o 30,0 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině reklamních činností (3,8 tis.), architektonických a inženýrských činností a souvisejících technických poradenství, ve skupině právních a účetních činností, daňového poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění a různých podnikatelských činností jinde nespecifikovaných. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil počet podnikatelů v oblasti výroby nábytku a v kategorii doprava, skladování a spoje na úseku ostatní pozemní doprava.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,2 bodu na 65,4 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti žen v produktivním věku (o 0,3 bodu na 56,8 %), u mužů se zvýšila o 0,1 bodu na 73,9 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2005, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (navíc je nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu celého minulého roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila v 1.čtvrtletí letošního roku 76,5%), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla v 1. čtvrtletí 2006 pouze 53,4%. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a mírně vyšší i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku. V následujícím přehledu jsou vedle údajů za 2.čtvrtletí 2005 uvedeny i údaje za 1. čtvrtletí 2006 (za některé země jsou uváděny kvalifikované odhady).

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU25 a přibližují se mu pouze podíly tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku a ve Slovinsku. Podobně je tomu i u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl v 1. čtvrtletí 2006 28,4 % celkové zaměstnanosti, což je druhá nejvyšší hodnota těsně za Slovinskem. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu přibližně o 10 % bodů vyšší než v EU25 a o 11 bodů vyšší než v EU15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb než je tomu v EU15 (-13 % bodů), ale také v EU25 (-12 % bodů). Podprůměrně je zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti a kategorie zdravotní a sociální péče. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 2. čtvrtletí 2005, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky a údaje za 1. čtvrtletí 2006.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně nejvíce snížila v Plzeňském a Karlovarském kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil ve Středočeském, Zlínském a Ústeckém kraji.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95 % všech osob, což je podstatně víc než v jiných zemích EU. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání necelých 241 tis. osob, převážně žen (178 tis.).

Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 36,0 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 36,9 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 46,6 hod., členové produkčních družstev 42,7 hod. a s velkým odstupem za nimi následovala kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrné 35,0 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (42,6 hod.) a v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví (41,3 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (21,5 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 3. čtvrtletí letošního roku 364,9 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2005 se snížil o 39,7 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 25-29letých a to o 12,7 tis, snížil se i ve skupině 35-39letých (o 6,5 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 164,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (200,5 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 14,5 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil s výjimkou 30-34 letých v širokém intervalu 15-54 let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 25,2 tis. a s výjimkou 20-24 letých žen klesl ve všech ostatních pětiletých skupinách produktivního věku.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 17,0 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vyšší přírůstek ve skupině mužů ve věku 30-39 let (2,8 tis.), což do určité míry souvisí s přirozeným posunem ve věkové struktuře obyvatelstva.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 10,0 % na 84,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu osob v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 15,2 % na 165,0 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 4,6 % na 93,0 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků sice vzrostl o 20,0 % na 22,0 tis. osob, ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Moravskoslezském, Zlínském a Středočeském kraji, naopak se v porovnání s 3. čtvrtletím minulého roku zvýšil počet nezaměstnaných hlavně v Královehradeckém a Libereckém kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 3. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,8 bodu na 7,1 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,1 bodu na 8,8 %), zatímco u mužů se snížila o 0,5 bodu na 5,6 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí letošního roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR nižší než v EU25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla míra nezaměstnanosti žen v ČR téměř shodná s úhrnem za všechny členské země EU. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu letošního roku v ČR se pozitivně projevuje jak v porovnání s EU25, tak i se zeměmi EU15, když ve 2. čtvrtletí 2006 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Na rozdíl od celkové míry nezaměstnanosti je postavení České republiky méně příznivé z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (1 rok a déle). Ve 4.čtvrtletí minulého roku byl vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti pouze ve třech zemích, které jsou naši bezprostřední sousedé – Německo, Polsko a Slovensko. V zemích s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. v Polsku a na Slovensku se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných stále zvyšoval. Naprosto odlišná je situace v Rakousku, kde byl nezaměstnaný jeden rok a déle pouze každý čtvrtý nezaměstnaný.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 51,3 tis. a dosáhl ve 3. čtvrtletí 2006 3 573,9 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 5,5 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se zvýšil o 18,9 tis. na 526,4 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 8,2 tis. na 269,1 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 11,1 tis. na 1 829,6 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 7,1 tis. na 60,3 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 46,2 tis. na 260,8 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.
___________
1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV v letošním roce výrazně roste počet cizích státních příslušníků ve stavebnictví, kteří z velké části jsou ubytováni mimo byty.

Zveřejněno dne: 06.11.2006
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.