Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2004
30.04.2004
Kód: e-3131-04
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva v 1. čtvrtletí 2004
Zaměstnanost absolutně nejvíce klesla v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, relativně se značně snížila v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Počet pracujících se zvýšil pouze v Ústeckém kraji a na Vysočině.
Přestože zaměstnanci jsou nadále nejčetnější skupinou osob v zaměstnání (3 843,5 tis., tj. 82,3 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním), klesl jejich počet proti 1. čtvrtletí roku 2003 o 61,5 tis, tj. o 1,6 %. Tento pokles tak potvrzuje dlouhodobý trend snižování jejich počtu, když od roku 1995 se počet zaměstnanců snížil o více než 430 tis. osob. Počet členů produkčních družstev již klesl pod hranici 23 tis. (na 22,9 tis., tj. o 5,9 tis. méně než před rokem); proti roku 1995 se jejich počet snížil o více než 75 %.
Jinak se vyvíjí podnikatelská sféra , ve které trvale rostou počty pracujících na vlastní účet (podnikatelé bez zaměstnanců). Počet těchto podnikatelů se proti 1. čtvrtletí roku 2003 zvýšil o 17,6 tis. a pohybuje se na hranici 590 tis. osob (587,8 tis. v 1. čtvrtletí 2004). Pokud porovnáme výsledky za 1. čtvrtletí s průměrem roku 1995, vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců o více než 213 tis. Meziročně poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 16,0 tis. na 186,6 tis. a v dlouhodobém pohledu je nárůst této kategorie podstatně nižší než je tomu u pracujících na vlastní účet. Obdobně se proti 1. čtvrtletí minulého roku snížil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3,0 tis. na 29,9 tis. osob. Celkově již podíl pracujících v podnikatelské sféře převyšuje podíl této sféry na úhrnu zaměstnaných v průměru za členské státy EU .
Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla pod hranici 200 tis. osob (194,9 tis.). Úbytek pracujících v sekundárním sektoru (proti 1. čtvrtletí 2003 o 42,9 tis. na 1 820,2 tis.) byl ovlivněn především snížením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Nejvíce se snížil počet pracujících ve výrobě elektrických strojů a zařízení, v oděvním průmyslu, ve zpracování a barvení kožešin, ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a ve výrobě strojů a přístrojů. Zaměstnanost se naopak zvýšila ve výrobě motorových vozidel, v nábytkářském průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních zařízení.
Celkově se zaměstnanost snížila i v sektoru služeb, ale v jeho jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Z větších odvětví vzrostla zaměstnanost v dopravě a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. V rámci dopravy nejvíce vzrostl počet zaměstnaných v oddílu manipulace s nákladem a skladování (o 4,6 tis.) a u letecké pravidelné přepravy (3,9 tis.). V kategorii odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku činností spojených se zpracováním dat a blíže nespecifikovaných služeb (7,9 tis.).
Naopak podstatně meziročně klesla zaměstnanost ve vzdělávání. Snížil se především počet pracujících v předškolních zařízeních a v základním školství (o 15,7 tis.) a ve středním školství (o 7,6 tis.). Počet pracujících ve vysokém školství se zvýšil o 5,3 tis. Počet zaměstnaných v tzv. ostatním vzdělávání např. autoškoly, vzdělávání dospělých, mimoškolní výchova) zůstal prakticky na úrovni 1. čtvrtletí roku 2003. Pokles počtu pracujících od úrovně předškolního vzdělání až po střední školství se jednoznačně projevil v úbytku plných úvazků na dobu neurčitou, který byl minimálně kompenzován růstem počtu úvazků na dobu určitou.
Při poklesu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva rostou počty nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob . Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 443,0 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2003 se zvýšil o 54,7 tis. (podle údajů úřadů práce se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil v uvedeném období o 31,0 tis. osob). Počet nezaměstnaných žen vzrostl za rok o 15,4 tis. a dosáhl 232,6 tis. Vysoký přírůstek počtu nezaměstnaných se projevil ve skupině 20-29letých (o 14,1 tis.) a ve skupině 40-49letých (o 12,4 tis.). Problematická je situace mužů i žen ve věku 50-59 let, když počet těchto nezaměstnaných vzrostl proti 1. čtvrtletí 2003 o 17,2 tis. osob.
Pro vývoj nezaměstnanosti je charakteristický rychlý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle), který se podílel na přírůstku všech nezaměstnaných téměř dvěma třetinami. Alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině 20-29letých mužů (především těch, kteří dříve pracovali nebo se připravovali na výkon povolání či vykonávali základní vojenskou službu), dále ve skupině padesátníků mužů a věkové skupině žen 30-39letých.
Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity dosáhl v 1. čtvrtletí 226,7 tis. a meziročně se zvýšil o 22,4 %, naopak počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se o málo snížil (0,2 %) na 97,2 tis. Na rozdíl od předcházejících čtvrtletí se relativně značně zvýšil počet nezaměstnaných vysokoškoláků o 15,0 % a dosáhl 15,3 tis. osob.
Růst nezaměstnanosti byl značný zejména v Olomouckém a Středočeském kraji, ale počet nezaměstnaných se zvýšil i ve většině ostatních krajů republiky.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 52,4 tis. a dosáhl v 1. čtvrtletí 2004 3 541,4 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 1,5 tis., počet učňů se sice snížil o 7,0 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 15,1 tis. na 379,5 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 13,9 tis. na 225,9 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 15,0 tis. na 1 808,4 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 10,2 tis. na 74,7 tis. Na druhé straně dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu (o 14,1 tis. na 303,1 tis.). Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní. Z ostatních skupin ekonomicky neaktivních byl výraznější nárůst počtu osob, které pečovaly o rodinu nebo byly v domácnosti (o 9,3 tis. na 327,8 tis.); vesměs se jedná o ženy.
Pokles počtu zaměstnaných a rostoucí počet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních se projevil v poklesu míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15letých a starších) z 55,0 % v 1. čtvrtletí roku 2003 na 54,0 % v 1. čtvrtletí 2004. Míra zaměstnanosti od roku 1995, kdy dosáhla hodnoty 59,0 %, značně klesla, přestože do zaměstnání vstupovaly silné populační ročníky z poloviny sedmdesátých let. Velké regionální rozdíly v této míře jsou dány především množstvím a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Zatímco v Praze pracuje téměř šedesát procent (59,4 %) všech bydlících obyvatel produktivního a poproduktivního věku, v Olomouckém kraji dosáhla míra pouze 50,7 % a v Moravskoslezském kraji nepracovala ani polovina 15letých a starších (48,4 %). V ostatních krajích se hodnota míry zaměstnanosti pohybovala v intervalu od 51,5 % v Ústeckém kraji po 56,2 % ve Středočeském a Libereckém kraji.
Zveřejněno dne: 30.04.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
